Bill Mosienko

Rozbalit box

Obsah boxu

William "Bill" Mosienko (2. listopadu 1921 – 9. července 1994) byl vynikající kanadský profesionální hokejista ukrajinského původu, který celou svou čtrnáctiletou kariéru v NHL strávil v týmu Chicago Black Hawks. Je členem Hokejové síně slávy.

Ačkoliv byl Mosienko pětinásobným účastníkem Utkání hvězd a držitelem trofeje pro nejslušnějšího hráče ligy, jeho jméno je v historii sportu zapsáno především díky jedinému večeru. Dne 23. března 1952 vytvořil rekord, který je považován za nepřekonatelný: vstřelil nejrychlejší hattrick v historii NHL. Tři góly nasázel za neuvěřitelných 21 sekund. Kromě tohoto milníku byl klíčovým členem slavné útočné formace "Pony Line", která v poválečných letech bavila diváky svou rychlostí a technickou kreativitou.

👶 Mládí: Zrozen na severním konci

Bill Mosienko se narodil a vyrůstal v drsné dělnické čtvrti North End ve Winnipegu. Byl synem ukrajinských imigrantů (jeho otec byl kotlářem na železnici). Rodina měla 14 dětí, Bill byl druhý nejmladší.

• Hokej na ulici: Jako většina chlapců z Winnipegu se naučil bruslit na otevřených kluzištích v mrazivých teplotách Manitoby. Protože neměl peníze na drahé vybavení, trénoval s provizorními hokejkami a starými bruslemi.
• Malý, ale rychlý: Od dětství byl menšího vzrůstu (v dospělosti měřil jen 173 cm), což mu vyneslo přezdívku "Wee Willie". Svou velikost však kompenzoval výbušnou rychlostí. Byl to typický "speedster", který dokázal obráncům ujet na pár krocích.

🦅 Cesta do NHL: Chicago volá

V juniorském věku zářil v týmu Winnipeg Monarchs. Jeho talentu si všimli skauti Chicago Black Hawks. V roce 1940 podepsal profesionální smlouvu, ale nejprve putoval na farmu do týmu Kansas City Americans a Providence Reds.

• Debut (1941/42): Do NHL naskočil v sezóně 1941/42. Hned ve svém prvním střídání (nebo velmi brzy po naskočení do ligy) vstřelil dva góly, což naznačilo jeho střelecký potenciál.
• Etablování: Trvalo mu pár sezón, než se stal hvězdou. Zlom přišel, když ho trenéři spojili s bratry Bentleyovými.

🐎 The Pony Line: Rychlost nade vše

V polovině 40. let vytvořil Mosienko útočnou formaci, která vešla do dějin jako "The Pony Line" (Poníci).

• Složení:
  • Centr: Max Bentley (Dipsy Doodle) – kouzelník s pukem.
  • Levé křídlo: Doug Bentley – starší bratr, mozek a bojovník.
  • Pravé křídlo: Bill Mosienko – nejrychlejší z trojice, zakončovatel.
• Název: Přezdívku "Pony Line" dostali kvůli své malé postavě. Všichni tři byli malí a lehcí, připomínali spíše poníky než plnokrevné závodní koně, ale na ledě byli k nezastavení.
• Styl hry: Hráli stylem, který připomínal dnešní moderní hokej – neustálý pohyb, křížení drah a rychlé přihrávky. Byli příliš rychlí na to, aby je těžkopádní obránci té doby (jako ti v Bostonu nebo Torontu) dokázali čistě trefit.

Lady Byng Trophy (1945)

V sezóně 1944/45 byla dominance této řady na vrcholu. Mosienko nastřílel 28 gólů a nasbíral 54 bodů.

• Slušnost: Za celou sezónu nebyl ani jednou vyloučen (0 trestných minut).
• Ocenění: Za kombinaci skvělých výkonů a absolutní čistoty hry získal Lady Byng Memorial Trophy. Byl to důkaz, že k vítězství nepotřebuje fauly, jen rychlost.

⏱️ Zázrak 21 sekund: Noc rekordů (1952)

Sezóna 1951/52 se blížila ke konci. Tým Chicago Black Hawks prožíval špatný ročník, skončil na posledním místě a nepostoupil do play-off. Poslední zápas základní části proti New York Rangers měl být jen formalitou, povinností před zraky hrstky věrných fanoušků v hale Chicago Stadium.

Nikdo netušil, že se stane svědkem nejpůsobivější ofenzivní exploze v dějinách NHL.

Kontext zápasu: 23. březen 1952

• Soupeř: New York Rangers.
• Brankář soupeře: Lorne Anderson (pro kterého to byl teprve třetí zápas v NHL, a jak se ukázalo, jeden z posledních).
• Situace: Ve třetí třetině Rangers vedli 6:2. Hráči Chicaga chtěli mít sezónu za sebou.

Anatomie rekordu: Tři střídání, tři góly

Bill Mosienko nastoupil na led ve formaci s centrem Gusem Bodnarem a levým křídlem Georgem Geem. To, co následovalo, se odehrálo v čase mezi 6:09 a 6:30 třetí třetiny.

1. Gól číslo 1 (Čas 6:09):

   Gus Bodnar vyhrál vhazování ve středovém kruhu. Okamžitě poslal puk na pravé křídlo rozjetému Mosienkovi. Bill přebruslil obránce Hy Bullera a střelou zápěstím podél ledu překonal Andersona.

   Skóre: 3:6.

   Hra se vrací do středového kruhu.

1. Gól číslo 2 (Čas 6:20):

   O pouhých 11 sekund později. Bodnar opět vyhrál vhazování (opět proti stejnému centrovi Rangers). Puk šel znovu na pravou stranu. Mosienko tentokrát zvolil střelu do horního rohu. Brankář Anderson byl bez šance.

   Skóre: 4:6.

   Diváci začínají ožívat, ale stále jde jen o korekci výsledku.

1. Gól číslo 3 (Čas 6:30):

   O dalších 10 sekund později. Bodnar do třetice vyhrál buly. Mosienko si najel do stejného prostoru. Tentokrát naznačil střelu, potáhl si puk a zasunul ho za zmateného Andersona.

   Skóre: 5:6.

Statistická fakta rekordu

• Celkový čas: 21 sekund.
• Průměr na gól: 7 sekund.
• Rekord Guse Bodnara: Centr Gus Bodnar si připsal 3 asistence za 21 sekund, což je rovněž dodnes platný rekord NHL.
• Reakce brankáře: Lorne Anderson byl v šoku. Později vtipkoval: "Kdybych věděl, že jde o rekord, pustil bych jich víc."

Mohlo to být 4 góly za 45 sekund

Neuvěřitelná série málem pokračovala. Asi 45 sekund po třetím gólu se Mosienko dostal do dalšího úniku. Vystřelil a puk zazvonil o tyč. Kdyby šla střela o centimetr vedle, mohl být rekord ještě šílenější. Chicago nakonec zápas vyhrálo 7:6.

⚡ Proč je rekord nepřekonatelný?

Mnoho hokejových expertů se domnívá, že Mosienkův rekord 3 gólů za 21 sekund už nikdo nikdy nepřekoná. Důvody jsou v pravidlech a evoluci hry:

• Rychlost vhazování: V roce 1952 rozhodčí vhodil puk mnohem rychleji. Dnes procedura vhazování (střídání, postavení hráčů, čekání na televizi) trvá déle. I kdyby hráč dal gól přímo z buly, samotný proces mezi góly by pravděpodobně trval déle než 7 sekund čistého času hry (když se započítá cesta ke kruhu a srovnání).
• Moderní obrana: Po druhém gólu by si dnes trenér vzal oddechový čas (time-out) nebo by nasadil defenzivní specialisty, aby hru zpomalil. V roce 1952 se prostě hrálo dál.
• Nejbližší pokus: Nejblíže se dostal Jean Béliveau v roce 1955 (3 góly za 44 sekund), ale i to je více než dvojnásobek Mosienkova času.

🏅 Věrnost Chicagu a pozdní kariéra

Zbytek Mosienkovy kariéry byl ve znamení loajality. Chicago Black Hawks v 50. letech patřilo k nejhorším týmům ligy ("doba temna" před příchodem Bobbyho Hulla).

• Odmítnutí přestupu: Mosienko dostával nabídky z jiných týmů (např. z Montrealu, kde by měl šanci na Stanley Cup), ale odmítal opustit Chicago. Cítil vděk klubu, který mu dal šanci.
• Kapitánství: V závěru kariéry plnil roli kapitána a mentora pro nastupující generaci.
• Konec: Kariéru ukončil v roce 1955 ve věku 33 let.
• Celková bilance: Za Chicago odehrál 711 zápasů, ve kterých nastřílel 258 gólů a přidal 282 asistencí (celkem 540 bodů). V té době byl historicky nejproduktivnějším hráčem klubu.

Ačkoliv nikdy nezvedl nad hlavu Stanley Cup, jeho odchod byl důstojný. Vrátil se do svého milovaného Winnipegu, kde už na něj čekala nová životní výzva – a ta neměla s ledem nic společného.

🎳 Billy Mosienko Lanes: Instituce Winnipegu

Pro generace obyvatel Winnipegu nebyl Bill Mosienko jen hokejistou z učebnic dějepisu, ale usměvavým majitelem bowlingové herny, kterého mohli potkávat každý den.

Podnikavý duch

Ještě během své aktivní kariéry v NHL myslel Mosienko na zadní vrátka. V roce 1947 (pět let před svým rekordním hattrickem) investoval své úspory a otevřel bowlingovou hernu.

• Lokalita: Podnik se nacházel na rohu Main Street a Redwood Avenue v jeho rodné čtvrti North End.
• Název: Billy Mosienko Lanes.
• Komunitní centrum: Herna se stala ikonickým místem setkávání. Mosienko zde nebyl jen majitelem "na papíře". Po skončení kariéry zde trávil téměř každý den, obsluhoval zákazníky, opravoval dráhy a podepisoval kartičky dětem.
• Trvání: Herna fungovala pod jeho vedením a později vedením jeho rodiny celá desetiletí (až do roku 2005, kdy byla prodána, dnes je tam stále bowling, ale s jiným názvem, odkaz však přetrvává).

👔 Trenérská kariéra: Návrat vítěze

Po návratu do Winnipegu v roce 1955 Mosienko na hokej nezanevřel. Právě naopak, stal se klíčovou postavou rozvoje hokeje v Manitobě.

Winnipeg Warriors (WHL)

Stal se hrajícím trenérem (a později jen trenérem) týmu Winnipeg Warriors v profesionální lize Western Hockey League.

• Titul 1956: Hned ve své první sezóně po návratu z NHL dovedl tento tým k zisku Edinburgh Trophy (což byl v té době pohár pro vítěze souboje mezi šampiony západní a východní nižší profesionální ligy). Pro Winnipeg to byl první profesionální titul po mnoha letech.
• Místní hrdina: Tento úspěch, dosažený s týmem plným místních kluků, jen upevnil jeho status legendy.

Rozvoj mládeže

Později se věnoval trénování v juniorské lize MJHL (Manitoba Junior Hockey League). Pomáhal organizovat turnaje a podporoval výstavbu kluzišť. Věřil, že sport je nejlepší prevencí kriminality pro děti z chudších čtvrtí, jako byl on sám.

🏛️ Síně slávy a pocty

Bill Mosienko se dočkal uznání na národní i lokální úrovni.

• Hokejová síň slávy (1965): Byl uveden do torontské síně slávy v roce 1965. Komise ocenila nejen jeho rekord, ale i jeho dlouholetou konzistenci a gentlemanské chování.
• Manitoba Sports Hall of Fame: Byl jedním z prvních uvedených členů (1980).
• Honoured Member: Ačkoliv Chicago Black Hawks jeho číslo 10 (někdy uváděno i jiné, ale 10 nosil v době rekordu) oficiálně nevyřadilo pod strop haly (protože v té době kluby vyřazovaly čísla jen výjimečně), je považován za jednoho z největších hráčů historie klubu a je členem jejich interní síně slávy.

🕯️ Úmrtí a trvalý odkaz

Bill Mosienko žil ve Winnipegu až do konce svého života. Byl známý svou skromností a tím, že nikdy neodmítl žádost o rozhovor, když přišla řeč na jeho "21 sekund slávy".

Rakovina a smrt

V 90. letech mu byla diagnostikována rakovina žaludku. Bill Mosienko zemřel 9. července 1994 ve Winnipegu ve věku 72 let.

• Pohřeb: Jeho pohřbu se zúčastnily stovky lidí, včetně bývalých spoluhráčů z "Pony Line".

Billy Mosienko Arena

Na jeho počest město Winnipeg přejmenovalo jednu ze svých sportovních hal.

• Keewatin Arena byla přejmenována na Billy Mosienko Arena. Tato hala dodnes slouží mladým hokejistům a je trvalou připomínkou muže, který ukázal, že i "drobeček" z chudé čtvrti může vytvořit světový rekord.

Rodinné dědictví

Jeho vnuk, Tyler Mosienko, se stal rovněž profesionálním hokejistou (hrál v AHL a v evropských ligách), čímž pokračoval v rodinné tradici. Puk, kterým Bill vstřelil své tři góly, je dodnes vystaven v Hokejové síni slávy jako jedna z nejvzácnějších relikvií.

🎓 Vysvětlení pro laiky: Proč je 21 sekund zázrak?

Možná si říkáte: "21 sekund je dost času." V hokeji je to ale mrknutí oka. Proč je Mosienkův rekord tří gólů za 21 sekund považován za nepřekonatelný?

• Rychlost blesku: Znamená to průměrně jeden gól každých 7 sekund. V moderním hokeji trvá jen procedura vhazování (kdy rozhodčí srovná hráče a vhodí puk) často déle než samotná hra mezi góly.
• Jak to probíhá: Rozhodčí vhodí puk -> Hráč ho musí vyhrát -> Musí přebruslit obranu (cca 30 metrů) -> Musí vystřelit -> Musí dát gól -> Rozhodčí musí písknout -> Všichni se musí vrátit na střed -> Opakovat. Udělat tohle třikrát za 21 sekund čistého času je statistická anomálie.
• Srovnání: Největší hvězdy dneška (McDavid, Pastrňák) jsou rády, když dají hattrick za celý zápas (60 minut). Dát ho za třetinu minuty je jako by sprinter uběhl stovku za 3 sekundy.

📊 Kariérní statistiky (NHL)

				Základní část						Play-off
Sezóna	Tým	Liga		Z	G	A	B	TM		Z	G	A	B	TM
1941/42	Chicago Black Hawks	NHL		12	6	8	14	4		3	2	0	2	0
1942/43	Chicago Black Hawks	NHL		2	2	0	2	0		—	—	—	—	—
1943/44	Chicago Black Hawks	NHL		50	32	38	70	10		8	2	2	4	6
1944/45	Chicago Black Hawks	NHL		50	28	26	54	0		—	—	—	—	—
1945/46	Chicago Black Hawks	NHL		40	18	30	48	12		4	2	0	2	2
1946/47	Chicago Black Hawks	NHL		59	25	27	52	2		—	—	—	—	—
1947/48	Chicago Black Hawks	NHL		40	16	9	25	2		—	—	—	—	—
1948/49	Chicago Black Hawks	NHL		60	17	25	42	6		—	—	—	—	—
1949/50	Chicago Black Hawks	NHL		69	18	28	46	10		—	—	—	—	—
1950/51	Chicago Black Hawks	NHL		65	21	15	36	18		—	—	—	—	—
1951/52	Chicago Black Hawks	NHL		70	31	22	53	10		—	—	—	—	—
1952/53	Chicago Black Hawks	NHL		65	17	20	37	8		7	4	2	6	7
1953/54	Chicago Black Hawks	NHL		65	15	19	34	17		—	—	—	—	—
1954/55	Chicago Black Hawks	NHL		64	12	15	27	24		—	—	—	—	—
NHL celkem				711	258	282	540	121		22	10	4	14	15

Poznámka: Tučně zvýrazněna sezóna s rekordním hattrickem.

Zdroje

• Bill Mosienko - Oficiální profil v Hokejové síni slávy (HHOF)
• NHL.com - Statistiky hráče
• Manitoba Sports Hall of Fame - Bill Mosienko
• HockeyDB - Kompletní data
• CBC Archives - Bill Mosienko's record hat trick (Video/Audio)