Vysoký krevní tlak: Porovnání verzí

Verze z 28. 11. 2025, 00:56

Rozbalit box

Obsah boxu

Arteriální hypertenze, obecně známá jako vysoký krevní tlak, je chronické onemocnění, při kterém je tlak krve v tepnách trvale zvýšený. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění a významný rizikový faktor pro řadu závažných zdravotních komplikací, především infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, srdeční selhání a onemocnění ledvin. Vzhledem k tomu, že často probíhá bez jakýchkoli zjevných příznaků, bývá označována jako „tichý zabiják“. V České republice postihuje přibližně 40 % dospělé populace ve věku 25 až 64 let, přičemž s věkem prevalence dále stoupá.

🩺 Klasifikace a definice

Krevní tlak se udává ve dvou hodnotách v jednotkách milimetrů rtuťového sloupce (mmHg).

Systolický tlak (vyšší číslo) je tlak v tepnách během stahu srdce (systoly).
Diastolický tlak (nižší číslo) je tlak v tepnách mezi dvěma stahy, kdy se srdce plní krví (diastola).

Diagnóza hypertenze je stanovena na základě opakovaného měření krevního tlaku v ordinaci lékaře, přičemž hodnoty musí být trvale ≥ 140/90 mmHg. Pro přesnější diagnostiku a vyloučení tzv. hypertenze bílého pláště se stále více využívá domácí měření tlaku nebo 24hodinové ambulantní monitorování (ABPM).

Klasifikace krevního tlaku (podle doporučení ESH/ESC)
Kategorie	Systolický TK (mmHg)	Diastolický TK (mmHg)
Optimální	< 120	< 80
Normální	120–129	80–84
Vysoký normální	130–139	85–89
Hypertenze 1. stupně (mírná)	140–159	90–99
Hypertenze 2. stupně (středně závažná)	160–179	100–109
Hypertenze 3. stupně (závažná)	≥ 180	≥ 110
Izolovaná systolická hypertenze	≥ 140	< 90

🧬 Příčiny a rizikové faktory

Ve většině případů nelze určit jedinou konkrétní příčinu. Podle toho se hypertenze dělí na dva typy:

Primární (esenciální) hypertenze: Tvoří přibližně 90–95 % všech případů. Příčina není přesně známa, ale na jejím vzniku se podílí kombinace genetických predispozic a faktorů životního stylu.
Sekundární hypertenze: Vyskytuje se u 5–10 % pacientů a je důsledkem jiného, identifikovatelného onemocnění. Nejčastěji se jedná o:
- Onemocnění ledvin (např. chronické selhání ledvin, stenóza renální artérie).
- Endokrinní poruchy (např. Cushingův syndrom, hyperaldosteronismus, feochromocytom, onemocnění štítné žlázy).
- Syndrom spánkové apnoe.
- Užívání některých léků (např. hormonální antikoncepce, nesteroidní antirevmatika).

Mezi hlavní neovlivnitelné rizikové faktory patří vyšší věk a rodinná zátěž. Klíčovou roli však hrají ovlivnitelné faktory spojené s životním stylem:

Obezita a nadváha.
Vysoký příjem sodíku (soli) ve stravě.
Nedostatek fyzické aktivity.
Nadměrná konzumace alkoholu.
Kouření, které poškozuje cévní stěnu.
Dlouhodobý stres.

❗ Příznaky a projevy

Arteriální hypertenze je zákeřná v tom, že je ve většině případů zcela bezpříznaková, a to i při velmi vysokých hodnotách tlaku. Pokud se příznaky objeví, bývají nespecifické a mohou zahrnovat:

Bolesti hlavy (typicky v zátylku po probuzení).
Závrať a nestabilita.
Nadměrná únava a poruchy spánku.
Bušení srdce (palpitace).
Dušnost při námaze.
Krvácení z nosu.
Poruchy vidění (rozmazané vidění).

Akutní a závažné zvýšení krevního tlaku (tzv. hypertenzní krize, obvykle nad 230/130 mmHg) je život ohrožující stav, který se může projevit silnou bolestí hlavy, zvracením, poruchami zraku, bolestí na hrudi či neurologickými příznaky a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

🔬 Diagnostika

Základem diagnostiky je opakované měření krevního tlaku tonometrem (tlakoměrem). Pro stanovení diagnózy je nutné, aby byly hodnoty ≥ 140/90 mmHg naměřeny alespoň při dvou různých návštěvách lékaře. Jednorázově naměřený vysoký tlak nemusí nutně znamenat hypertenzi, může být způsoben stresem, fyzickou námahou nebo tzv. hypertenzí bílého pláště (zvýšení tlaku pouze v přítomnosti lékaře).

Pro zpřesnění diagnózy se využívají:

Domácí monitorování krevního tlaku (HBPM): Pacient si měří tlak sám v klidovém prostředí domova podle stanoveného harmonogramu.
Ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM): Pacient nosí po dobu 24 hodin malý přístroj, který automaticky měří tlak v pravidelných intervalech během dne i noci. Tato metoda poskytuje nejpřesnější obraz o hodnotách tlaku během běžných denních aktivit.

💊 Léčba a management

Cílem léčby je snížit krevní tlak na cílové hodnoty (obecně pod 140/90 mmHg, u rizikových pacientů i níže) a tím minimalizovat riziko orgánových komplikací. Léčba je komplexní a celoživotní.

Nefarmakologická léčba (změna životního stylu)

Tato opatření jsou základem léčby pro všechny pacienty a u osob s mírně zvýšeným tlakem mohou být i jediným potřebným opatřením.

Omezení příjmu soli: Doporučuje se maximálně 5 gramů soli denně.
Zdravá strava: Zejména tzv. DASH dieta, která je bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, luštěniny, ryby a nízkotučné mléčné výrobky, a omezuje příjem nasycených tuků a cukrů.
Redukce tělesné hmotnosti: U osob s nadváhou či obezitou i mírný úbytek váhy vede k poklesu krevního tlaku.
Pravidelná fyzická aktivita: Alespoň 30–45 minut aerobní aktivity (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika) většinu dní v týdnu.
Omezení konzumace alkoholu.
Zanechání kouření.
Zvládání stresu: Pomocí relaxačních technik, jógy nebo meditace.

Farmakologická léčba

Pokud změny životního stylu nestačí, přistupuje se k léčbě léky – antihypertenzivy. Existuje několik hlavních skupin léků, které se často kombinují pro dosažení optimálního účinku:

Volba konkrétního léku nebo jejich kombinace závisí na věku pacienta, výši krevního tlaku a přítomnosti dalších onemocnění.

⚠️ Komplikace

Dlouhodobě neléčená nebo nedostatečně kontrolovaná hypertenze vede k poškození cév a životně důležitých orgánů:

Srdce: Zbytnění srdečního svalu, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu a srdeční selhání.
Mozek: Je hlavním rizikovým faktorem pro cévní mozkovou příhodu (mrtvici), a to jak ischemickou (z ucpání cévy), tak hemoragickou (z krvácení). Může také vést k rozvoji vaskulární demence.
Ledviny: Poškození drobných cév v ledvinách vede k postupnému zhoršování jejich funkce až k chronickému selhání ledvin (hypertenzní nefropatie).
Oči: Může dojít k poškození cév na sítnici (hypertenzní retinopatie), což může vést ke zhoršení zraku.
Tepny: Urychluje proces aterosklerózy (kornatění tepen) a může vést ke vzniku aneurysmat (výdutí).

🤔 Pro laiky: Jak si představit hypertenzi?

Představte si cévní systém jako zavlažovací systém na zahradě.

Srdce je čerpadlo.
Cévy jsou hadice.
Krevní tlak je tlak vody uvnitř hadic.

Pokud je čerpadlo nastaveno na příliš vysoký výkon, voda v hadicích proudí pod velkým tlakem. Zpočátku se nic neděje, ale po měsících a letech začne tento neustálý tlak hadice poškozovat. Ztrácejí svou pružnost, stávají se tvrdými a křehkými (to je ateroskleróza). Na slabých místech se mohou začít tvořit boule (aneurysma). Drobné trysky na konci hadic (malé cévy v mozku, ledvinách a očích) se mohou buď ucpat, nebo pod náporem tlaku prasknout. Hypertenze tedy nebolí, ale tiše a pomalu ničí celý "zavlažovací systém" těla, dokud nedojde k závažné poruše – infarktu, mrtvici nebo selhání ledvin.

Zdroje