Suezský průplav

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - průplav Suezský průplav (arabsky قناة السويس, Qanāt as-Suwais) je umělá vodní cesta na úrovni mořské hladiny v Egyptě, která spojuje Středozemní moře s Rudým mořem přes Suezskou šíji. Tvoří hranici mezi Afrikou a Asií. Průplav byl otevřen v listopadu 1869 a představuje jednu z nejdůležitějších a nejvyužívanějších námořních tras na světě. Umožňuje lodím přímou plavbu mezi Evropou a Asií, čímž zkracuje cestu o tisíce kilometrů a několik dní ve srovnání s trasou kolem mysu Dobré naděje.

Průplav je dlouhý 193,3 km, široký 205 až 225 metrů a hluboký přibližně 24 metrů. Jelikož je vybudován na úrovni mořské hladiny, neobsahuje žádná zdymadla, což umožňuje plynulý proplutí lodí. Správu a provoz zajišťuje státní egyptská společnost Suez Canal Authority. Průplavem projde přibližně 12 % světového obchodu a je klíčovou tepnou pro přepravu ropy, zboží a kontejnerů.

⏳ Historie

Starověké a středověké pokusy

Myšlenka na propojení Středozemního a Rudého moře je stará tisíce let. První pokusy se datují až do doby starověkého Egypta. Kolem 13. století př. n. l. existoval kanál propojující Rudé moře s deltou Nilu, známý jako "kanál Faraonů". Tento kanál byl v průběhu staletí několikrát obnoven, například perským králem Dáreiem I. kolem roku 500 př. n. l. nebo římským císařem Traianem. Nakonec byl v 8. století n. l. z strategických důvodů uzavřen a postupně zanesen pískem.

Novodobá stavba (19. století)

Novodobý projekt průplavu oživil na počátku 19. století Napoleon Bonaparte během svého egyptského tažení, ale jeho inženýři mylně vypočítali, že hladina Rudého moře je o deset metrů výše než hladina Středozemního moře, což by stavbu znemožnilo. Tento omyl byl vyvrácen až v roce 1847.

Klíčovou postavou realizace se stal francouzský diplomat a podnikatel Ferdinand de Lesseps, který v roce 1854 získal od egyptského místokrále Saída Paši koncesi na stavbu. Byla založena mezinárodní Společnost Suezského průplavu (Compagnie universelle du canal maritime de Suez). Stavba byla zahájena 25. dubna 1859 a trvala deset let. Práce probíhaly v extrémně náročných podmínkách a podílelo se na nich až 1,5 milionu dělníků, převážně Egypťanů.

Slavnostní otevření průplavu proběhlo 17. listopadu 1869 za účasti mnoha evropských panovníků, včetně francouzské císařovny Eugénie. Pro tuto příležitost složil Giuseppe Verdi slavnou operu Aida, která však měla premiéru až o dva roky později v Káhiře.

Politický a vojenský význam

Průplav okamžitě získal obrovský strategický význam, zejména pro Velkou Británii a její spojení s Indií. V roce 1888 byla podepsána Konstantinopolská úmluva, která deklarovala průplav jako neutrální území a zaručovala volný průjezd lodím všech národů v míru i ve válce.

V roce 1956 egyptský prezident Gamál Násir průplav znárodnil, což vyvolalo Suezskou krizi, během níž Izrael, Velká Británie a Francie vojensky intervenovaly. Konflikt vedl k dočasnému uzavření průplavu. Další uzavření následovalo po Šestidenní válce v roce 1967 a průplav byl znovu otevřen až v roce 1975.

🏗️ Rozšíření a modernizace

Od svého otevření byl průplav několikrát rozšiřován a prohlubován, aby vyhověl rostoucím rozměrům lodí.

Projekt Nový Suezský průplav (2015)

V srpnu 2015 byl otevřen významný rozšiřující projekt, často nazývaný "Nový Suezský průplav". Tento projekt zahrnoval vybudování 35 km dlouhého paralelního kanálu a rozšíření a prohloubení stávajícího 37 km dlouhého úseku. Cílem bylo umožnit obousměrný provoz na delších úsecích, zkrátit čekací doby a celkovou dobu proplutí z přibližně 22 na 11 hodin. Díky tomu se zvýšila kapacita ze 49 na 97 lodí denně.

Další rozšíření (2024-2025)

V reakci na zablokování průplavu lodí Ever Given v roce 2021 byly zahájeny další práce na rozšíření. Koncem roku 2024 byl úspěšně otestován další desetikilometrový úsek v jižní části kanálu, který umožňuje obousměrný provoz. Celková délka obousměrných úseků tak dosáhla 82 km. Toto rozšíření má dále zvýšit bezpečnost a kapacitu průplavu o šest až osm lodí denně.

🚢 Provoz a technické parametry

• Délka: 193,3 km
• Šířka: 205–225 metrů na hladině
• Hloubka: 24 metrů
• Maximální ponor lodí: 20,1 metru (Suezmax)
• Maximální šířka lodí: 77,5 metru (při menším ponoru)
• Maximální výška: Omezena na 68 metrů kvůli mostu Suezského průplavu.
• Zdymadla: Žádná
• Doba proplutí: Přibližně 11–16 hodin
• Navigace: Lodě proplouvají v konvojích a na palubě musí být egyptští lodivodi.

💰 Ekonomický význam

Suezský průplav je jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů pro Egypt. Poplatky za proplutí generují miliardy amerických dolarů ročně. Například v roce 2021 dosáhly příjmy rekordních 6,3 miliardy USD. Očekává se, že po rozšířeních se tyto příjmy dále zvýší.

Průplavem prochází přibližně 10–12 % světového námořního obchodu, včetně 7 % globálních dodávek ropy. Je to klíčová trasa pro obchod mezi Evropou a Asií. Zkrácení cesty oproti trase kolem Afriky představuje úsporu přibližně 8 900 km, což znamená úsporu času zhruba 7 až 10 dní.

🌍 Geopolitický a bezpečnostní kontext

Strategická poloha průplavu z něj činí citlivý bod globální politiky a bezpečnosti. Jakákoli nestabilita v regionu Blízkého východu může ovlivnit bezpečnost plavby. V posledních letech se bezpečnostní situace zkomplikovala kvůli útokům jemenských Hútíů na lodě v Rudém moři, což vedlo k poklesu provozu a příjmů, jelikož některé společnosti začaly volit delší trasu kolem Afriky. Očekává se, že situace by se mohla stabilizovat nejdříve v polovině roku 2025.

💥 Významné události

Blokáda lodí Ever Given (2021)

Dne 23. března 2021 se v průplavu vzpříčila obří kontejnerová loď Ever Given, plující pod vlajkou Panamy. Loď o délce 400 metrů zcela zablokovala dopravu v obou směrech na šest dní. Příčinou byla pravděpodobně kombinace silného větru a možné lidské či technické chyby.

Blokáda způsobila obrovskou dopravní zácpu, ve které na obou koncích průplavu uvízlo přes 400 lodí. Incident měl významný dopad na globální obchod a dodavatelské řetězce, přičemž denní ztráty se odhadovaly na miliardy dolarů. Loď byla úspěšně vyproštěna 29. března 2021 po rozsáhlé operaci, která zahrnovala flotilu remorkérů a bagrování desítek tisíc metrů krychlových písku a bahna.

🌱 Environmentální dopady

Suezský průplav má významný dopad na ekosystém Středozemního moře. Propojení s Rudým mořem umožnilo migraci stovek mořských druhů, což je jev známý jako Lessepsovská migrace. Zatímco původně slaná Velká Hořká jezera fungovala jako přirozená bariéra, postupné rozšiřování průplavu tuto bariéru oslabilo.

Do Středozemního moře tak pronikly invazivní druhy, které často vytlačují původní faunu a flóru a narušují místní ekosystémy. Vědci a ekologové varují, že další rozšiřování průplavu bez zavedení ochranných opatření může tuto ekologickou krizi dále prohloubit.

🤔 Pro laiky: Suezský průplav jako dálniční zkratka pro lodě

Představte si, že chcete poslat balíček z Prahy do Tokia. Normálně byste museli objet celou Afriku, což je jako jet autem z Prahy do Lisabonu a zpět několikrát. Trvalo by to strašně dlouho a stálo by to spoustu paliva.

Suezský průplav je jako obrovská, rovná vodní "dálnice", která byla prokopána přes úzký pruh země v Egyptě. Místo dlouhé a nebezpečné cesty kolem Afriky mohou lodě proplout touto zkratkou a ušetřit si tak týdny plavby.

Je to jedna z nejdůležitějších dopravních tepen na světě. Když se v roce 2021 v této "dálnici" zasekla jedna obrovská loď (jako když kamion zablokuje všechny pruhy), vznikla celosvětová dopravní zácpa. Najednou se zpozdily dodávky všeho možného – od elektroniky po hračky – a ukázalo se, jak moc je celý svět na této jediné vodní cestě závislý.

Zdroje

Suez Canal Authority Official Website Wikipedia - Suezský průplav HZ Containers - Suezský průplav Dopravní noviny e15.cz Český rozhlas iDNES.cz ČT24