Nobelova cena za fyziologii a lékařství: Porovnání verzí

Aktuální verze z 27. 11. 2025, 02:45

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - ocenění Nobelova cena za fyziologii a lékařství (švédsky: Nobelpriset i fysiologi eller medicin) je jedno z pěti původních Nobelových cen, které jsou každoročně udělovány na základě závěti švédského vynálezce a průmyslníka Alfreda Nobela z roku 1895. Je považována za nejprestižnější ocenění v oblasti biologie a medicíny. Uděluje ji Nobelovo shromáždění při Karolinském institutu ve Stockholmu ve Švédsku za „nejvýznamnější objev“ v těchto oborech. Slavnostní ceremoniál předávání cen se koná každoročně 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti.

📜 Historie

Závěť Alfreda Nobela, sepsaná v roce 1895, stanovila, že jeho obrovský majetek má být použit k vytvoření fondu, z jehož úroků budou každoročně oceňováni ti, „kteří v předchozím roce prokázali lidstvu největší přínos“. Nobel se osobně zajímal o experimentální fyziologii a jeho záměrem bylo podpořit vědecké objevy z laboratoří. Navzdory odporu jeho rodiny byla první Nobelova cena udělena pět let po jeho smrti, v roce 1901.

Prvním laureátem se stal německý fyziolog Emil von Behring za jeho práci na sérové terapii, zejména za její využití proti záškrtu. Od té doby byla cena udělena ve 116 ročnících (k roku 2025) celkem 232 osobám. V několika letech cena udělena nebyla, a to především během první a druhé světové války (1915–1918, 1940–1942) a dále v letech 1921 a 1925.

🗳️ Proces nominace a výběru

Proces výběru laureátů je dlouhý a přísný. Každý rok v září rozesílá Nobelův výbor pro fyziologii nebo lékařství tisíce nominačních formulářů kvalifikovaným osobám z celého světa. Mezi ně patří členové Švédské královské akademie věd, profesoři medicíny ze severských univerzit, laureáti z předchozích let a další vybraní vědci.

Nominace musí být doručeny do 31. ledna následujícího roku. Nobelův výbor, složený z pěti členů a tajemníka, poté zkoumá a filtruje nominace s pomocí externích expertů. Vytvoří užší seznam kandidátů, který je předložen Nobelovu shromáždění při Karolinském institutu, jež má 50 členů. Shromáždění na začátku října hlasováním rozhodne o konečných laureátech. Jména nominovaných kandidátů jsou utajena po dobu 50 let.

🏆 Ocenění

Laureáti Nobelovy ceny získávají tři složky ocenění:

Zlatá medaile: Medaile má na líci portrét Alfreda Nobela. Na rubu je vyobrazen „Génius medicíny“ držící otevřenou knihu a sbírající vodu ze skály, aby uhasil žízeň nemocné dívky.
Diplom: Každý diplom je unikátní umělecké dílo, které navrhují přední švédští umělci a kaligrafové. Je předáván laureátovi přímo z rukou švédského krále.
Finanční odměna: Výše odměny se mění v závislosti na příjmech Nobelova nadace. V roce 2025 činila 11 milionů švédských korun. Pokud cenu získá více laureátů (maximálně tři), částka se mezi ně dělí.

🔬 Nobelova cena pro laiky

Představte si, že lidské tělo je jako obrovské a neuvěřitelně složité město. V tomto městě jsou miliony různých budov (buněk), silnic (krevní oběh) a komunikačních sítí (nervový systém). Všechno musí dokonale fungovat, aby město prosperovalo.

Nobelova cena za lékařství je jako ocenění pro nejlepšího "architekta" nebo "inženýra" tohoto města. Nezískává ji starosta za to, že město řídí, ale člověk, který vymyslel něco naprosto převratného. Například:

Nový stavební materiál: Někdo objeví, jak opravit poškozené budovy (buňky) pomocí nového typu "cihel" (např. kmenové buňky nebo genová terapie).
Geniální dopravní systém: Vynálezce přijde na to, jak posílat léky (jako zásilky) přesně na místo, kde jsou potřeba, aniž by zabloudily a poškodily něco jiného. To je princip cílené léčby rakoviny.
Super-efektivní policie: Někdo zjistí, jak vycvičit imunitní systém (městskou policii), aby lépe rozpoznával a ničil vetřelce (viry, bakterie), a zároveň neútočil na vlastní obyvatele (což se děje u autoimunitních onemocnění).

Stručně řečeno, tato cena se neuděluje za každodenní práci lékařů, ale za jeden obrovský skok dopředu, který navždy změní, jak rozumíme našemu tělu a jak bojujeme proti nemocem. Je to oslava nápadů, které otevírají úplně nové kapitoly v knize medicíny.

🌟 Významní laureáti

Emil von Behring (1901): Za objev sérové terapie proti záškrtu.
Robert Koch (1905): Za objevy týkající se tuberkulózy.
Alexander Fleming, Ernst Boris Chain a Howard Florey (1945): Za objev penicilinu a jeho léčebných účinků.
James D. Watson, Francis Crick a Maurice Wilkins (1962): Za objevy týkající se molekulární struktury DNA.
Gerty a Carl Coriovi (1947): Pražští rodáci ocenění za objasnění metabolismu sacharidů, známého jako Coriho cyklus. Gerty Coriová se stala první ženou, která získala toto ocenění.
Katalin Karikóová a Drew Weissman (2023): Za objevy, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti nemoci COVID-19.

📊 Statistiky a zajímavosti

Nejmladší laureát: Frederick Banting, který v roce 1923 získal cenu ve věku 32 let za objev inzulinu.
Nejstarší laureát: Peyton Rous, oceněný v roce 1966 ve věku 87 let za objev virů způsobujících nádory.
Ženy laureátky: Do roku 2025 získalo cenu 14 žen. První byla v roce 1947 pražská rodačka Gerty Coriová.
Rodinné vazby: Cenu získalo několik manželských párů (např. Gerty a Carl Coriovi) i sourozenců (Jan a Nikolaas Tinbergenovi, i když Jan získal cenu za ekonomii).
Odmítnutí ceny: V roce 1939 Adolf Hitler zakázal Gerhardu Domagkovi cenu přijmout. Diplom a medaili převzal až po válce, ale bez finanční odměny.

controversy Kontroverze a kritika

Ačkoliv je cena vysoce prestižní, v historii se objevilo několik kontroverzních momentů:

Opomenutí objevitelé: Někdy se stalo, že klíčoví spolupracovníci nebyli do ocenění zahrnuti, často kvůli pravidlu o maximálně třech laureátech. Známým příkladem je neudělení ceny Rosalind Franklinové za její podíl na objevu struktury DNA.
Objev lobotomie: Udělení ceny Antóniu Egasu Monizovi v roce 1949 za vynález lobotomie je dnes považováno za velmi kontroverzní kvůli závažným vedlejším účinkům tohoto zákroku.
Časový odstup: Některé objevy jsou oceněny až po desítkách let. Například Peyton Rous čekal na ocenění svého objevu z roku 1911 celých 55 let.

📅 Nedávní laureáti

Rok	Laureát(i)	Země	Zdůvodnění
2025	Mary E. Brunkowová Fred Ramsdell Šimon Sakaguči	USA USA Japonsko	„Za jejich objevy týkající se periferní imunitní tolerance.“
2024	Victor Ambros Gary Ruvkun	USA	„Za objev microRNA a její role v post-transkripční genové regulaci.“
2023	Katalin Karikóová Drew Weissman	Maďarsko / USA USA	„Za jejich objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti COVID-19.“
2022	Svante Pääbo	Švédsko	„Za jeho objevy týkající se genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce.“
2021	David Julius Ardem Patapoutian	USA USA	„Za jejich objevy receptorů pro teplotu a dotek.“