Lanny McDonald: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Hokejista | jméno = Lanny McDonald | obrázek = Lanny McDonald 2018.jpg | popisek = Lanny McDonald v roce 2018 | datum narození = 16. února 1953 | místo narození = Hanna, Alberta, Kanada | výška = 183 cm | váha = 89 kg | pozice = pravé křídlo | držení hole = pravá | draft = 1973, 4. celkově, Toronto Maple Leafs | hrající léta…“ |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 26. 11. 2025, 05:10
Obsah boxu
Lanny King McDonald (* 16. února 1953, Hanna, Alberta) je bývalý kanadský profesionální hokejista a funkcionář. Je jednou z největších legend klubu Calgary Flames a členem Hokejové síně slávy.
McDonald byl prototypem silového útočníka s vynikající střelou, který dokázal skórovat i hrát tvrdě. Do paměti fanoušků se nesmazatelně zapsal dvěma věcmi: svým hustým zrzavým knírem (tzv. „walrus mustache“), který se stal jeho obchodní značkou, a pohádkovým závěrem kariéry, kdy ve svém úplně posledním zápase vstřelil gól, který zajistil Calgary Flames jejich jediný Stanley Cup. Po skončení aktivní kariéry dlouhá léta působil jako předseda představenstva Hokejové síně slávy.
⏳ Z prérie do Maple Leaf Gardens
Lanny McDonald se narodil v malé zemědělské komunitě Hanna v Albertě. Hokejově vyrostl v týmu Medicine Hat Tigers v juniorské lize WCHL, kde v sezóně 1972/1973 nastřílel 62 gólů. Jeho talentu si všimli skauti Toronto Maple Leafs, kteří si ho vybrali v draftu 1973 jako celkovou čtyřku.
V Torontu se McDonald stal okamžitě hvězdou. Vytvořil údernou dvojici s kapitánem a svým nejlepším přítelem Darrylem Sittlerem. Společně táhli ofenzivu Leafs ve druhé polovině 70. let. McDonald byl známý svou dravostí a schopností střílet góly z pravého křídla. V sezóně 1976/1977 poprvé překonal hranici 40 gólů.
Jeho působení v Torontu však skončilo kontroverzně v roce 1979. Nový generální manažer Punch Imlach se rozhodl rozbít kabinu a oslabit vliv kapitána Sittlera tím, že vyměnil jeho nejbližšího spojence. Výměna Lannyho McDonalda do slabého týmu Colorado Rockies vyvolala v Torontu protesty fanoušků, kteří před stadionem pálili své permanentky na znamení nesouhlasu.
🔥 Hrdina Calgary a rekordní sezóna
V Coloradu strávil McDonald necelé tři sezóny a plnil roli kapitána, ale jeho srdce toužilo po návratu do Kanady. To se mu splnilo v listopadu 1981, kdy byl vyměněn do Calgary Flames. Byl to návrat domů – do jeho rodné Alberty.
V Calgary chytil druhý dech. Sezóna 1982/1983 se stala jeho životní. V nelítostné bitvě o Albertu proti Edmontonu Oilers a Waynu Gretzkymu předváděl McDonald neuvěřitelné výkony. Nastřílel fantastických **66 gólů** (což je dodnes klubový rekord Flames) a nasbíral 98 bodů. Stal se tváří klubu, mentorem pro mladé hráče a miláčkem publika. V témže roce získal Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji.
🏆 1989: Dokonalý konec
S přibývajícím věkem se McDonaldova role v týmu měnila. Z elitního střelce se stal vůdcem kabiny a specialitou na přesilové hry. V sezóně 1988/1989, kdy mu bylo 36 let, získal metu 500. gólu v kariéře a 1000. bodu. Všichni však cítili, že se blíží konec.
Calgary Flames postoupili do finále Stanley Cupu proti Montreal Canadiens. McDonald byl v té době již kapitánem týmu (společně s Jimem Peplinskim), ale trenér Terry Crisp ho v play-off často nenasazoval do sestavy. Do klíčového šestého zápasu na ledě Montrealu však nastoupil.
V čase 24:24 druhé třetiny se Lanny McDonald rozjel na pravém křídle po přihrávce Joe Nieuwendyka a tvrdou střelou zápěstím překonal brankáře Patricka Roye. Tento gól na 2:1 se ukázal být vítězným. Flames vyhráli 4:2 a získali Stanley Cup. Obraz Lannyho McDonalda, jak zvedá pohár nad hlavu se slzami v očích a svým mohutným knírem, se stal jedním z nejikoničtějších momentů v historii kanadského sportu. O několik týdnů později oznámil konec kariéry.
✨ Život po hokeji
Po skončení hráčské dráhy zůstal McDonald věrný Calgary Flames, kde pracoval v managementu. V roce 1992 byl jako první hráč v historii Flames uveden do Hokejové síně slávy. V roce 2015 se stal předsedou představenstva Hokejové síně slávy, kde nahradil Pata Quinna, a tuto prestižní funkci vykonával až do roku 2025.
📊 Statistiky
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1973–1980 | Toronto Maple Leafs | NHL | 477 | 219 | 232 | 451 | 298 |
| 1980–1981 | Colorado Rockies | NHL | 142 | 66 | 75 | 141 | 120 |
| 1981–1989 | Calgary Flames | NHL | 492 | 215 | 194 | 409 | 281 |
| Celkem | NHL | 1 111 | 500 | 506 | 1 006 | 899 |
🏆 Úspěchy a pocty
- Stanley Cup: 1989 (jako kapitán Calgary Flames)
- Hokejová síň slávy: Uveden v roce 1992
- Bill Masterton Memorial Trophy: 1983
- King Clancy Memorial Trophy: 1988 (první nositel trofeje v historii)
- NHL Second All-Star Team: 1977, 1983
- Vyřazené číslo: Calgary Flames vyřadili jeho číslo 9 v roce 1990 (první vyřazené číslo v historii klubu).