Harry Watson: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Hokejista | jméno = Harry Watson | obrázek = Harry Watson Leafs.jpg | popisek = Harry Watson v dresu Toronto Maple Leafs (cca 1948) | datum narození = 6. května 1923 | místo narození = Saskatoon, Saskatchewan, Kanada | datum úmrtí = 21. listopadu 2002 | místo úmrtí = London, Ontario, Kanada | pozice = levé křídlo | držení…“ |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 26. 11. 2025, 02:50
Obsah boxu
Harry Percival „Hap“ Watson (6. května 1923, Saskatoon – 21. listopadu 2002, London) byl vynikající kanadský profesionální hokejista, který se proslavil jako jedno z nejlepších levých křídel své éry. Během své čtrnáctileté kariéry v NHL získal pětkrát Stanley Cup a stal se klíčovou součástí dynastie Toronto Maple Leafs na konci 40. let 20. století.
Watson byl prototypem silového útočníka (power forward) ještě předtím, než se tento termín začal běžně používat. Vynikal čistou hrou, málokdy byl vylučován, přestože se nebál fyzických soubojů. Jeho gentlemanství a produktivita mu v roce 1994, téměř čtyřicet let po ukončení kariéry, vynesly uvedení do Hokejové síně slávy.
⏳ Z prérie do velkoměsta
Harry Watson se narodil a vyrůstal v Saskatchewanu, kde se naučil bruslit na zamrzlých prérijních rybnících. Jeho talent byl zřejmý již v juniorském věku, kdy exceloval v týmu Saskatoon Junior Quakers. V sezóně 1941/1942 dovedl tento tým až do finále Memorial Cupu. I když trofej nezískali, Watsonův výkon (12 gólů v play-off) upoutal pozornost skautů NHL.
Svou profesionální kariéru zahájil v roce 1941 v týmu Brooklyn Americans. Byl to poslední rok existence tohoto klubu v NHL. Osmnáctiletý Watson si v dresu Americans připsal 18 bodů, ale klub se po sezóně rozpadl a jeho hráčská práva připadla Detroitu.
✈ Válka a první pohár
Stejně jako mnoho jeho vrstevníků, i Watsonova kariéra byla ovlivněna druhou světovou válkou. V roce 1943 narukoval do Královského kanadského letectva (RCAF). Ještě předtím však stihl odehrát celou sezónu 1942/1943 za Detroit Red Wings. Byla to sezóna snů – Detroit vyhrál ligu a následně i Stanley Cup, když ve finále smetl Boston. Watson tak získal svůj první prsten ve věku pouhých 19 let. Následující dva roky strávil službou v armádě, kde hrál za vojenské týmy v Montréalu a Winnipegu, čímž si udržoval fyzickou kondici.
🍁 Éra v Torontu
Po válce se Watson vrátil do Detroitu, ale v roce 1946 došlo k obchodu, který definoval zbytek jeho kariéry. Manažer Toronta Conn Smythe Watsona dlouhodobě obdivoval a získal ho výměnou za Billyho Taylora. Smythe věděl, že pro svou vizi mistrovského týmu potřebuje na křídlo velkého, silného a zodpovědného hráče. Watson tato očekávání dokonale naplnil.
V Torontu se stal součástí jedné z nejslavnějších dynastií v historii NHL. Pod vedením trenéra Hapa Daye vyhráli Maple Leafs Stanley Cup třikrát v řadě v letech 1947, 1948 a 1949. Watson byl v těchto letech na vrcholu. V sezóně 1948/1949 nastřílel 26 gólů a v play-off přidal dalších 4, aniž by obdržel jedinou trestnou minutu. Jeho schopnost skórovat v klíčových momentech a zároveň perfektně bránit z něj dělala nepostradatelného hráče.
Pátý a poslední Stanley Cup přidal do své sbírky v roce 1951, kdy Bill Barilko vstřelil slavný vítězný gól v prodloužení. V té době byl již Watson považován za jednoho z nejrespektovanějších veteránů v lize. Ačkoliv nikdy nevyhrál žádnou individuální trofej (často končil těsně druhý nebo třetí v hlasování o Lady Byng Trophy), jeho přínos pro tým byl nezměrný.
🦅 Závěr kariéry v Chicagu
V roce 1954, po osmi úspěšných sezónách v Torontu, byl Watson prodán do týmu Chicago Black Hawks. Přestože mu bylo již přes třicet let a Chicago v té době patřilo k slabším týmům, Watson chytil druhý dech. Hned ve své první sezóně v novém působišti byl jmenován do prvního All-Star týmu NHL a získal poctu nejčistšího hráče Chicaga.
Kariéru definitivně ukončil v roce 1957. Poté krátce působil jako trenér, například u týmu St. Catharines Teepees v juniorské lize, kde pomohl vychovat budoucí hvězdy jako byl Bobby Hull či Stan Mikita. Po odchodu ze světa profesionálního hokeje vedl klidný život a věnoval se obchodu.
📊 Statistiky
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1941/42 | Brooklyn Americans | NHL | 47 | 10 | 8 | 18 | 6 |
| 1942/43 | Detroit Red Wings | NHL | 50 | 13 | 18 | 31 | 10 |
| 1946/47 | Toronto Maple Leafs | NHL | 44 | 19 | 15 | 34 | 10 |
| 1947/48 | Toronto Maple Leafs | NHL | 57 | 21 | 20 | 41 | 16 |
| 1948/49 | Toronto Maple Leafs | NHL | 60 | 26 | 19 | 45 | 0 |
| 1951/52 | Toronto Maple Leafs | NHL | 70 | 22 | 17 | 39 | 18 |
| 1954/55 | Chicago Black Hawks | NHL | 43 | 14 | 16 | 30 | 4 |
| Celkem | NHL | 809 | 236 | 207 | 443 | 202 |
🏆 Ocenění a milníky
- Stanley Cup (5×): 1943 (Detroit), 1947, 1948, 1949, 1951 (Toronto)
- NHL All-Star Game (7×): 1947, 1948, 1949, 1951, 1952, 1953, 1955
- Hokejová síň slávy: 1994 (kategorie Veterán)
- Unikát: V sezóně 1948/1949 odehrál kompletní základní část i play-off (celkem 69 zápasů), vstřelil 30 gólů a neobdržel ani jednu trestnou minutu.