Referendum

Rozbalit box

Obsah boxu

Referendum (z latinského referendus, což znamená „věc, o níž má být podána zpráva“), česky též všelidové hlasování, je klíčovým nástrojem přímé demokracie. Umožňuje oprávněným voličům přímo rozhodovat o konkrétních zákonodárných, výkonných nebo politických otázkách, na rozdíl od voleb, kde se hlasuje o osobách, které budou občany zastupovat.

Referendum představuje doplněk k zastupitelské demokracii, kde moc vykonávají volení zástupci. Může být iniciováno vládou, parlamentem, nebo v některých zemích i občany prostřednictvím sběru podpisů pod petici. Výsledek referenda může být pro státní orgány buď právně závazný, nebo pouze doporučující (konzultativní).

⏳ Historie

Zárodky přímého rozhodování občanů lze nalézt již v antických formách demokracie, jako byla ekklésiá v Athénách nebo apellá ve Spartě. Moderní podoba referenda se začala formovat na přelomu 19. a 20. století.

Za kolébku moderního referenda je považováno Švýcarsko, kde je tento nástroj zakotven v ústavě od roku 1848 a je běžnou součástí politického života na všech úrovních – federální, kantonální i obecní. Švýcarský model inspiroval mnoho dalších zemí. Ve Spojených státech se první formy referenda objevily již v 18. století; například Massachusetts použil referendum ke schválení ústavy v roce 1778. Na celostátní úrovni v USA referendum neexistuje, ale je široce využíváno na úrovni jednotlivých států a obcí. V Německu se po negativních zkušenostech s plebiscity zneužitými nacistickým režimem na federální úrovni referenda nekonají, ale jsou běžná na úrovni spolkových zemí.

📜 Typy referend

Referenda lze dělit podle několika kritérií:

Podle závaznosti:

• Závazné referendum: Jeho výsledek je pro státní orgány právně závazný a musí se jím řídit.
• Konzultativní (doporučující) referendum: Výsledek slouží jako doporučení pro vládu či parlament, ale není právně vymahatelný. Někdy se pro tento typ používá termín plebiscit.

Podle nutnosti konání:

• Obligatorní (povinné) referendum: Ústava nebo zákon stanoví, že o určitých otázkách (např. změna ústavy, vstup do mezinárodní organizace) se referendum konat musí.
• Fakultativní (nepovinné) referendum: Koná se na žádost určitého subjektu, například vlády, parlamentu nebo na základě občanské iniciativy po sesbírání stanoveného počtu podpisů.

Podle územního rozsahu:

• Celostátní referendum: Týká se celého území státu.
• Regionální (krajské) a místní (obecní) referendum: Týká se pouze určitého kraje, města nebo obce a řeší otázky v jejich samostatné působnosti.

Podle obsahu:

• Ústavní referendum: Týká se změn nebo přijetí nové ústavy.
• Zákonodárné referendum: Občané schvalují nebo zamítají návrh zákona (tzv. lidové veto).
• Mezinárodní referendum: Týká se mezinárodních smluv, například o vstupu do Evropské unie nebo NATO.
• Finanční referendum: Týká se otázek spojených s daněmi nebo státním rozpočtem (v mnoha zemích je tento typ vyloučen).

⚙️ Proces referenda

Proces uspořádání referenda se liší stát od státu, ale obvykle zahrnuje následující kroky:

1. Iniciace: Návrh na konání referenda může vzejít "shora" (od vlády, parlamentu) nebo "zdola" (od občanů). V případě občanské iniciativy je nutné sestavit přípravný výbor a sesbírat stanovený počet podpisů oprávněných voličů na petiční archy.
2. Formulace otázky: Otázka položená v referendu musí být jasná, jednoznačná a formulovaná tak, aby na ni bylo možné odpovědět "ano" nebo "ne".
3. Vyhlášení: Po splnění podmínek (např. ověření podpisů) je referendum oficiálně vyhlášeno, obvykle hlavou státu nebo parlamentem, a je stanoven termín konání.
4. Kampaň: Před hlasováním probíhá informační kampaň, kde zastánci i odpůrci návrhu prezentují své argumenty.
5. Hlasování: Samotné hlasování probíhá podobně jako volby, občané se dostaví do volebních místností a odevzdají svůj hlas.
6. Platnost a závaznost: Pro platnost referenda je často vyžadována minimální účast voličů (tzv. kvórum). Pro přijetí návrhu je obvykle nutná nadpoloviční většina hlasujících. V některých případech (např. ve Švýcarsku u ústavních změn) je vyžadována dvojí většina – většina hlasujících a zároveň většina kantonů.

👍 Výhody a 👎 Nevýhody

Názory na využívání referend se různí a obě strany mají silné argumenty.

Výhody:

• Posílení demokracie: Referendum je nejvyšší formou legitimity, jelikož rozhodnutí činí přímo občané.
• Zvýšení participace občanů: Zapojuje veřejnost do politického dění i mimo období voleb a zvyšuje zájem o veřejné otázky.
• Kontrola politiků: Může sloužit jako brzda proti nepopulárním rozhodnutím volených zástupců a nutí je brát v potaz veřejné mínění.
• Veřejná debata: Vyvolává celospolečenskou diskusi o důležitých tématech.

Nevýhody:

• Finanční nákladnost: Uspořádání celostátního referenda je velmi nákladné.
• Složitost otázek: Občané nemusí mít dostatek odborných znalostí k posouzení složitých ekonomických, právních či zahraničněpolitických otázek.
• Riziko populismu a manipulace: Výsledek může být ovlivněn emotivní a zjednodušující kampaní, která se opírá o dezinformace.
• Tyranie většiny: Většina může rozhodnout v neprospěch menšin nebo omezit jejich práva.
• Nízká účast: Pokud se referenda zúčastní jen malá část voličů, je legitimita výsledku sporná.
• Podkopávání zastupitelské demokracie: Časté využívání referend může vést k oslabení odpovědnosti parlamentu a vlády.

🌍 Příklady ve světě

Švýcarsko

Švýcarsko je považováno za modelový příklad země s fungující přímou demokracií. Referenda se zde konají několikrát do roka na všech úrovních. Občané mohou iniciovat hlasování o změnách ústavy (lidová iniciativa) nebo mohou vetovat zákony přijaté parlamentem (fakultativní referendum). Mezi témata patřil například zákaz stavby minaretů, zavedení nepodmíněného základního příjmu (které bylo odmítnuto) nebo nákup nových stíhaček pro armádu.

Brexit

Jedním z nejznámějších referend nedávné doby bylo hlasování o členství Spojeného království v Evropské unii, konané 23. června 2016. Pro odchod z EU (tzv. Brexit) se vyslovilo 51,9 % hlasujících. Referendum bylo formálně konzultativní, ale vláda se zavázala jeho výsledek respektovat. Tento výsledek vedl k dlouhým a složitým politickým jednáním a k vystoupení země z EU dne 31. ledna 2020.

Sociální otázky v Irsku

Irsko využilo referendum k rozhodnutí o zásadních sociálních a etických otázkách, které byly dříve silně ovlivněny katolickou církví. V roce 2015 se stalo první zemí na světě, která uzákonila manželství pro stejnopohlavní páry prostřednictvím lidového hlasování. V roce 2018 pak voliči v referendu zrušili ústavní zákaz interrupce.

🇨🇿 Referendum v Česku

Ústava České republiky sice v článku 2 uvádí, že lid vykonává státní moc i přímo, ale provedení celostátního referenda musí stanovit speciální ústavní zákon. Obecný zákon o celostátním referendu dosud nebyl přijat, přestože se o něm vedou dlouholeté politické debaty.

Jediné celostátní referendum v historii samostatné České republiky se konalo 13. a 14. června 2003. Občané v něm rozhodovali o přistoupení země k Evropské unii. Hlasování se zúčastnilo 55,21 % oprávněných voličů a pro vstup se vyslovilo 77,33 % z nich. Pro toto jednorázové referendum byl přijat zvláštní ústavní zákon č. 515/2002 Sb.

Na nižších úrovních však referenda možná jsou:

• Místní referendum: Je upraveno zákonem č. 22/2004 Sb. a občané v něm mohou rozhodovat o otázkách v samostatné působnosti obce. Pro jeho platnost je nutná účast alespoň 35 % oprávněných voličů a pro závaznost rozhodnutí musí pro návrh hlasovat nadpoloviční většina zúčastněných a zároveň alespoň 25 % všech oprávněných voličů.
• Krajské referendum: Je upraveno zákonem č. 118/2010 Sb. a platí pro něj podobná pravidla jako pro místní referendum.

🤔 Referendum pro laiky

Představte si, že velká rodina plánuje, kam pojede na dovolenou. Místo toho, aby o cíli cesty rozhodli jen rodiče (jako vláda nebo parlament), rozhodnou se uspořádat hlasování, do kterého se zapojí všichni její členové, kteří už umí psát – babičky, dědové, tety i starší děti (jako oprávnění voliči).

Na stůl se dají dvě možnosti: "Pojedeme k moři" nebo "Pojedeme na hory". Každý dostane papírek a tajně zaškrtne, co by si přál. Tomuto hlasování o jedné konkrétní věci se říká referendum.

Pokud se většina rodiny vysloví pro moře, je rozhodnuto a rodiče musí začít balit plavky a ručníky. Stejně tak v reálném státě – pokud občané v referendu o něčem rozhodnou, vláda by se tím měla řídit. Je to způsob, jak se lidé mohou přímo vyjádřit k důležitým věcem, které se jich týkají, a nečekat jen na to, co za ně rozhodnou politici, které si jednou za čas zvolili.

Zdroje

Wikipedie: Referendum Wikipedie: Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii Sociologická encyklopedie: Referendum Kurzy.cz: Referendum Aktuálně.cz: Referendum je prvek přímé demokracie ČT24: Hlasování o vstupu do EU Wikipedie: Vstup České republiky do Evropské unie Český rozhlas Dvojka: Vstup ČR do EU Britannica: Brexit MZV: Výsledky referenda o vstupu ČR do EU Radio Prague International: Vláda schválila zákon o celostátním referendu Dostupný advokát: Místní referendum