Knihovna

Tento článek pojednává o Knihovna. Pro další významy viz Knihovna (rozcestník) (rozcestník).

Rozbalit box

Obsah boxu

Knihovna (řidčeji též bibliotéka) je instituce, jejímž hlavním účelem je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat knihovní dokumenty (knihy, časopisy, mapy, elektronické zdroje a další) a poskytovat veřejné knihovnické a informační služby. Moderní knihovny plní také funkci komunitních, vzdělávacích a kulturních center.

⏳ Historie

Počátky knihoven sahají až do starověku, kde měly podobu archivů hliněných tabulek v sumerských chrámech. Jednou z prvních a nejvýznamnějších byla Aššurbanipalova knihovna v Ninive ze 7. století př. n. l., která systematicky shromažďovala tehdejší vědění.

Starověk a antika

Nejslavnější knihovnou starověku byla bezpochyby Alexandrijská knihovna v Egyptě, založená na počátku 3. století př. n. l. za vlády Ptolemaiovců. Jejím cílem bylo shromáždit veškeré světové písemnictví a ve své době obsahovala statisíce papyrových svitků. Knihovna byla součástí vědeckého institutu zvaného Músaion a stala se centrem vzdělanosti helénistického světa. Její postupný zánik je spojován s několika událostmi, včetně požáru za dob Julia Caesara a pozdějšího zničení v náboženských a válečných konfliktech.

Středověk

Po pádu Západořímské říše se centry vzdělanosti a uchovávání písemnictví staly kláštery. Zejména benediktinské kláštery a jejich skriptoria (písařské dílny) hrály klíčovou roli v opisování a uchovávání rukopisů. První klášterní knihovna na českém území vznikla v Břevnovském klášteře na konci 10. století. S rozvojem univerzit ve vrcholném středověku (od 12. století) začaly vznikat i knihovny akademické. V českých zemích byla první taková knihovna založena v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy v roce 1348.

Novověk a moderní doba

Vynález knihtisku v 15. století způsobil revoluci v šíření informací a vedl k masivnímu nárůstu produkce knih. To podnítilo vznik soukromých šlechtických a měšťanských knihoven. V období osvícenství v 18. století začaly vznikat první veřejné knihovny, často ze zrušených klášterních fondů. 19. století, ve znamení národních obrození a industrializace, přineslo zakládání velkých národních a veřejných knihoven, které měly sloužit široké veřejnosti a podporovat vzdělávání.

📖 Typy knihoven

Knihovny se dělí podle svého zřizovatele, účelu a charakteru knihovních fondů.

• Národní knihovny: Ústřední knihovny státu, které mají za úkol shromažďovat, zpracovávat a trvale uchovávat veškerou národní produkci (tzv. povinný výtisk). Příkladem je Národní knihovna České republiky v Praze nebo Britská knihovna v Londýně.
• Vědecké (akademické) knihovny: Slouží primárně studentům, pedagogům a vědeckým pracovníkům vysokých škol a výzkumných institucí. Příkladem je Národní technická knihovna v Praze.
• Veřejné (městské, obecní) knihovny: Poskytují služby všem občanům bez rozdílu a jejich fondy jsou všeobecné. V Česku jejich činnost upravuje knihovní zákon.
• Školní knihovny: Jsou součástí základních a středních škol a slouží žákům a učitelům.
• Specializované knihovny: Zaměřují se na určitý obor nebo typ dokumentů, například Národní lékařská knihovna nebo Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana.

🏛️ Funkce moderní knihovny

Knihovny 21. století již dávno nejsou jen půjčovnami knih. Jejich role se významně proměnila a rozšířila:

• Informační centrum: Poskytují přístup k ověřeným informacím, databázím a internetu.
• Vzdělávací instituce: Pořádají kurzy, workshopy, přednášky a podporují celoživotní vzdělávání a informační gramotnost.
• Komunitní centrum: Slouží jako místo pro setkávání, pořádání kulturních a společenských akcí, a podporují tak sociální soudržnost.
• Digitální brána: Zpřístupňují digitální obsah, e-knihy, audioknihy a digitalizují své fondy pro online přístup.
• Ochrana kulturního dědictví: Pečují o vzácné a historické fondy, které digitalizují a uchovávají pro budoucí generace.

🌐 Digitalizace a budoucnost

Digitalizace představuje pro knihovny jednu z největších výzev i příležitostí. Proces převodu fyzických dokumentů do digitální podoby umožňuje jejich ochranu a zpřístupnění široké veřejnosti online. Projekty jako Google Books, Europeana nebo české digitální knihovny (např. Kramerius) shromažďují miliony digitalizovaných děl. Budoucnost knihoven spočívá v hybridním modelu, který kombinuje tradiční fyzické služby s rozsáhlou nabídkou digitálních zdrojů a online služeb. Důraz je kladen na roli knihovny jako fyzického prostoru pro spolupráci, učení a komunitní život.

🌍 Významné světové knihovny

• Knihovna Kongresu (Library of Congress) ve Washingtonu, D.C.: De facto národní knihovna USA a jedna z největších knihoven světa s více než 173 miliony položek. Byla založena v roce 1800.
• Britská knihovna (British Library) v Londýně: Národní knihovna Spojeného království, která uchovává přes 200 milionů položek, což ji činí největší knihovnou na světě podle počtu evidovaných jednotek.
• New York Public Library: Jedna z největších veřejných knihoven na světě, jejíž fond čítá přes 55 milionů položek.
• Ruská státní knihovna v Moskvě: Největší knihovna v Rusku s fondem přesahujícím 47 milionů položek.
• Bibliotheca Alexandrina: Moderní knihovna a kulturní centrum v Alexandrii, otevřená v roce 2002, která navazuje na odkaz původní starověké knihovny.

🇨🇿 Knihovny v České republice

Česko má jednu z nejhustších sítí veřejných knihoven na světě. Jejich systém a fungování definuje zákon č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon). Systém tvoří Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna, krajské, základní a specializované knihovny. Podle statistik z roku 2022 působilo v Česku 5 256 veřejných knihoven s více než 1,2 milionem registrovaných čtenářů.

Nejvýznamnější knihovny v ČR:

• Národní knihovna České republiky
• Moravská zemská knihovna v Brně
• Knihovna Akademie věd České republiky
• Městská knihovna v Praze
• Národní technická knihovna

🤔 Pro laiky

Představte si knihovnu jako obrovský dům plný příběhů, vědomostí a dobrodružství. Není to jen místo, kde si půjčíte knížku na čtení před spaním. Je to jako kouzelná brána do jiných světů a časů. Můžete v ní najít staré mapy, které vás zavedou k pokladům, naučit se nový jazyk, postavit si robota na workshopu nebo se jen tak v klidu začíst do komiksu. Knihovník je jako průvodce, který vám pomůže najít přesně to, co hledáte – ať už je to recept na nejlepší bábovku, informace o dinosaurech, nebo napínavá detektivka. Dnes už navíc spousta knihoven funguje i jako internetová kavárna, kde si můžete udělat úkoly do školy, nebo jako kino, kde promítají filmy. Je to prostě místo pro každého, kdo je zvědavý a chce se něco nového dozvědět nebo zažít.

Odkazy

Zdroje

Library of Congress British Library IFLA - The International Federation of Library Associations and Institutions Národní knihovna České republiky Moravská zemská knihovna Městská knihovna v Praze Knihovní zákon 257/2001 Sb.