Guinea-Bissau: Porovnání verzí

Republika Guinea-Bissau
	Ulice v historickém centru hlavního města Bissau
Název originál	República da Guiné-Bissau
Hymna	Esta é a Nossa Pátria Bem Amada
Rozloha	36 125
Voda	22,4
Počet obyvatel	2 196 000
Hustota zalidnění	60,8
Úřední jazyk	portugalština
Prezident	Umaro Sissoco Embaló (k roku 2025)
Premiér	Rui Duarte de Barros (k roku 2025)
Hlavní město	Bissau
Největší město	Bissau
Měna	Západoafrický CFA frank (XOF)
Národní doména	.gw
Vznik	Nezávislost na Portugalsku 24. září 1973

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 18. 11. 2025, 22:35

Rozbalit box

Obsah boxu

Republika Guinea-Bissau (portugalsky: República da Guiné-Bissau) je malý stát v západní Africe. Na severu sousedí se Senegalem, na jihu a východě s Guineou a na západě její břehy omývá Atlantský oceán. Země je známá svou politickou nestabilitou, chudobou, ale také mimořádnou biodiverzitou, zejména v souostroví Bijagós. Hlavním a největším městem je Bissau.

Jméno hlavního města bylo k názvu země přidáno po získání nezávislosti, aby se předešlo záměně se sousední Guineou. Guinea-Bissau je jednou z nejmenších a nejchudších zemí afrického kontinentu. Je členem Africké unie, Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a Společenství portugalsky mluvících zemí.

🗓️ Současnost

Politická situace v Guineji-Bissau zůstává i v roce 2025 křehká a poznamenaná napětím mezi prezidentem, vládou a armádou. Země má dlouhou historii státních převratů a pokusů o ně, což podkopává jakékoliv snahy o stabilizaci a ekonomický rozvoj. Prezident Umaro Sissoco Embaló, který je v úřadu od roku 2020, se snaží posílit svou moc, což často vede ke konfliktům s parlamentem a dalšími politickými aktéry. V prosinci 2023 rozpustil parlament, což dále prohloubilo politickou krizi.

Ekonomicky je země silně závislá na exportu kešu ořechů, které tvoří přes 90 % jejího vývozu. Tato monokulturní závislost činí ekonomiku velmi zranitelnou vůči výkyvům světových cen. Mezinárodní společenství, včetně Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, poskytuje zemi finanční pomoc, ale její efektivitu brzdí všudypřítomná korupce a slabé instituce.

Jedním z nejzávažnějších problémů, kterým země čelí, je její role v mezinárodním obchodu s drogami. Guinea-Bissau je považována za klíčový tranzitní bod pro kokain z Jižní Ameriky do Evropy. Kartely využívají slabé státní kontroly, zkorumpované úředníky a armádní představitele, což zemi vysloužilo označení „narkostát“. Navzdory snahám mezinárodních partnerů o potlačení tohoto jevu zůstává obchod s drogami významným faktorem destabilizujícím politiku i společnost.

⏳ Historie

Území dnešní Guineje-Bissau bylo po staletí součástí různých afrických říší, včetně Ghany a Mali. V období před příchodem Evropanů bylo regionálním centrem Království Kaabu, součást Mali. Pobřeží a řeky se v 15. století staly jedním z prvních afrických regionů, které prozkoumali Portugalci. Ti zde založili obchodní stanice a oblast se stala důležitým centrem obchodu s otroky.

Portugalská kontrola nad vnitrozemím byla po dlouhou dobu pouze formální. Teprve v 19. století, během tzv. závodu o Afriku, začali Portugalci systematicky upevňovat svou moc, což naráželo na silný odpor místních etnik. Území bylo oficiálně prohlášeno za portugalskou kolonii pod názvem Portugalská Guinea.

Boj za nezávislost začal v 50. letech 20. století pod vedením Africké strany pro nezávislost Guineje a Kapverd (PAIGC), kterou založil a vedl Amílcar Cabral. Guerillová válka, která začala v roce 1963, byla jednou z nejúspěšnějších osvobozeneckých válek v Africe. PAIGC postupně osvobodila většinu území. Nezávislost byla jednostranně vyhlášena 24. září 1973, rok před Karafiátovou revolucí v Portugalsku, která ukončila tamní autoritářský režim a vedla k uznání nezávislosti jeho kolonií. Od té doby je země sužována politickou nestabilitou, chudobou a sérií vojenských převratů.

🌍 Geografie a podnebí

Guinea-Bissau je malá země s rozlohou 36 125 km². Její pobřeží je velmi členité, tvořené mnoha zálivy, ústími řek a porosty mangrovů. Vnitrozemí je převážně nížinaté, s mírně zvlněnou krajinou, která na východě přechází v savanu. Nejvyšší bod země, jehož jméno není oficiálně stanoveno, dosahuje nadmořské výšky pouhých 300 metrů.

K zemi patří také souostroví Bijagós, které se skládá z přibližně 88 ostrovů a ostrůvků. Toto souostroví je proslulé svou unikátní kulturou a mimořádnou biodiverzitou, díky čemuž bylo v roce 1996 vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO.

Podnebí je tropické, horké a vlhké. Střídají se zde dvě hlavní roční období: období dešťů od června do listopadu a období sucha od prosince do května. Průměrné teploty se celoročně pohybují kolem 26 °C. Pobřežní oblasti jsou vystaveny monzunovým dešťům, které přinášejí vysoké srážkové úhrny.

🏛️ Politický systém

Guinea-Bissau je formálně poloprezidentskou republikou. Hlavou státu je prezident, volený v přímých volbách na pětileté období. Výkonnou moc má vláda, v jejímž čele stojí předseda vlády, kterého jmenuje prezident. Zákonodárnou moc vykonává jednokomorové Národní lidové shromáždění (Assembleia Nacional Popular), které má 102 poslanců volených na čtyřleté období.

V praxi je však politický systém extrémně nestabilní a reálná moc je často v rukou armády. Od získání nezávislosti v roce 1974 nezažila země jediného prezidenta, který by dokončil celé funkční období bez přerušení. Historie je plná vojenských převratů, pokusů o ně, politických vražd a chronického napětí mezi prezidentem, premiérem a velením armády.

Soudní systém je slabý a politicky ovlivnitelný. Nedostatek právního státu a všudypřítomná korupce brání rozvoji a odrazují zahraniční investory. Mezinárodní organizace jako OSN a ECOWAS se opakovaně snaží zprostředkovat politický dialog a pomoci se stabilizací země, avšak s omezeným úspěchem.

💰 Ekonomika

Ekonomika Guineje-Bissau patří mezi nejméně rozvinuté na světě. Země se potýká s vysokou mírou chudoby, nedostatečnou infrastrukturou a velkým zahraničním dluhem. Více než dvě třetiny obyvatel žijí pod hranicí chudoby. Zemědělství je páteří hospodářství a zaměstnává přes 80 % aktivní populace.

Dominantní plodinou jsou kešu ořechy, které tvoří drtivou většinu exportních příjmů. Tato závislost na jediné komoditě činí ekonomiku extrémně zranitelnou. Dalšími pěstovanými plodinami jsou rýže, kukuřice, fazole a arašídy. Důležitý je také rybolov, jehož potenciál však není plně využit kvůli nelegálnímu rybolovu zahraničních flotil.

Země má určité nerostné zdroje, zejména bauxit a fosfáty, ale jejich těžba je zatím omezená kvůli politické nestabilitě a nedostatku investic. Průmysl je prakticky nerozvinutý. Velkou výzvou zůstává boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, který korumpuje státní aparát a podkopává legální ekonomiku. Země je silně závislá na mezinárodní finanční pomoci.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a společnost

Populace Guineje-Bissau je etnicky velmi rozmanitá. Mezi největší etnické skupiny patří Balantové, Fulové, Mandinkové, Manjacové a Papelové. Žádná z těchto skupin netvoří absolutní většinu, což přispívá ke složité politické dynamice.

Úředním jazykem je portugalština, ale v běžném životě ji ovládá jen menšina populace. Nejrozšířenějším komunikačním jazykem a lingua franca je guinejská kriolština, jazyk na bázi portugalštiny s africkými vlivy. Každá etnická skupina si zároveň udržuje svůj vlastní jazyk.

Z náboženského hlediska se přibližně 45 % obyvatel hlásí k islámu (převážně sunnité), 22 % ke křesťanství (převážně katolíci) a zbytek vyznává tradiční animistická náboženství. V praxi je běžné prolínání různých náboženských prvků.

Sociální ukazatele jsou jedny z nejhorších na světě. Střední délka života je nízká, kojenecká úmrtnost vysoká a přístup ke zdravotní péči a vzdělání je velmi omezený, zejména ve venkovských oblastech. Gramotnost dospělé populace se pohybuje jen kolem 45 %.

🌳 Příroda a biodiverzita

Navzdory své malé rozloze se Guinea-Bissau může pochlubit bohatou biodiverzitou. Pobřežní zóna je charakteristická rozsáhlými porosty mangrovů, které patří k největším v západní Africe a slouží jako důležitá líheň pro ryby a další mořské živočichy.

Nejcennější přírodní oblastí je souostroví Bijagós. Tyto ostrovy jsou domovem unikátních ekosystémů a vzácných druhů. Žijí zde například hroši, kteří se adaptovali na život ve slané vodě, a několik druhů mořských želv, které na zdejších plážích kladou vejce. Souostroví je také významnou zastávkou pro migrující ptactvo. Díky svému globálnímu významu bylo vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO.

Ochrana přírody však čelí mnoha výzvám, včetně nelegální těžby dřeva, pytláctví a tlaku na zemědělskou půdu. Slabé státní instituce mají omezené kapacity pro efektivní vymáhání zákonů na ochranu životního prostředí.

⚛️ Pro laiky

Představte si malou zemi v Africe, která je tak trochu zapomenutá, ale zároveň se v ní dějí věci, které ovlivňují i Evropu. To je Guinea-Bissau. Je to jedna z nejchudších zemí světa, kde většina lidí žije z pěstování kešu oříšků.

Hlavní problém této země je obrovská nestabilita. Politici a armáda se zde neustále hádají o moc a často to končí vojenským převratem. Od doby, kdy se země osamostatnila od Portugalska, se u moci nevystřídal žádný prezident v klidu a podle pravidel. Kvůli tomuto chaosu se v zemi nedaří budovat silnice, školy ani nemocnice.

Této slabosti využívají mezinárodní drogové mafie. Pro ně je Guinea-Bissau ideální přestupní stanicí. Kokain z Jižní Ameriky se sem přiveze na lodích nebo malých letadlech, a odtud se pak pašuje dál do Evropy. Zkorumpovaní politici a vojáci si tím vydělávají obrovské peníze, což celou situaci ještě zhoršuje. Proto se zemi někdy přezdívá první africký „narkostát“.

Na druhou stranu má Guinea-Bissau něco naprosto unikátního: souostroví Bijagós. Je to nádherné místo s nedotčenou přírodou, kde žijí třeba hroši, kteří plavou v moři, nebo vzácné mořské želvy. Je to přírodní poklad, který je chráněn organizací UNESCO.

Zdroje