Bolívie: Porovnání verzí

Bolívie
Název česky	Bolívie
Motto	La Unión es la Fuerza; (španělsky „Jednota je síla“)
Hymna	Bolivianos, el hado propicio
Rozloha	1 098 581
Jazyky	Španělština, Kečuánština, Ajmarština a 34 dalších domorodých jazyků
Forma vlády	Prezidentská republika
Prezident	Luis Arce
Viceprezident	David Choquehuanca
Hlavní město	Sucre (ústavní a soudní); La Paz (sídlo vlády)
Největší město	Santa Cruz de la Sierra
Měna	Boliviano (BOB)
Telefonní předvolba	+591

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 18. 11. 2025, 22:14

Rozbalit box

Obsah boxu

Bolívie, oficiálním názvem Mnohonárodní stát Bolívie ( španělsky: Estado Plurinacional de Bolivia), je vnitrozemský stát v centrální části Jižní Ameriky. Na severu a východě sousedí s Brazílií, na jihu s Paraguayí a Argentinou a na západě s Chile a Peru. Své jméno nese po Simónu Bolívarovi, vůdci jihoamerického boje za nezávislost. Bolívie je unikátní svou geografickou rozmanitostí, která zahrnuje majestátní pohoří Andy, náhorní plošinu Altiplano, rozlehlé solné pláně i tropické nížiny Amazonského pralesa.

Země je jednou z etnicky a kulturně nejrozmanitějších v Latinské Americe, s vysokým podílem domorodého obyvatelstva, zejména z etnik Kečuové a Ajmarové. Tato rozmanitost se odráží i v ústavě, která uznává 37 oficiálních jazyků. Bolívie má dvě hlavní města: Sucre je ústavním a soudním hlavním městem, zatímco La Paz slouží jako sídlo vlády a je nejvýše položeným hlavním městem na světě.

🗓️ Současnost

V roce 2025 se Bolívie nachází v období politických a ekonomických výzev pod vedením prezidenta Luise Arceho z Hnutí za socialismus (MAS). Vláda se soustředí na stabilizaci ekonomiky po globálních otřesech a na strategické využití obrovských zásob lithia, které jsou považovány za klíč k budoucí prosperitě země. Probíhají intenzivní jednání se zahraničními společnostmi z Číny a Ruska o investicích do těžby a zpracování této strategické suroviny, což vyvolává debaty o ekologických dopadech a spravedlivém rozdělení zisků.

Politická scéna je poznamenána vnitřním napětím ve vládnoucí straně MAS, především mezi příznivci současného prezidenta Arceho a stoupenci bývalého prezidenta Eva Moralese. Tento vnitrostranický boj ovlivňuje stabilitu vlády a schopnost prosazovat dlouhodobé reformy. Opozice zůstává roztříštěná, ale kritizuje vládu za pomalý ekonomický růst a údajné omezování demokratických svobod.

Ekonomicky země čelí klesajícím příjmům z exportu zemního plynu, který byl dlouhá léta pilířem hospodářství. Vláda se snaží diverzifikovat ekonomiku a podporovat zemědělství, zejména pěstování sóji a quinoy. Sociální programy zaměřené na snižování chudoby pokračují, ale jejich financování je pod tlakem kvůli napjatému státnímu rozpočtu. Společnost také řeší přetrvávající problémy, jako jsou sociální nerovnost, korupce a nelegální pěstování koky.

⏳ Historie

Území dnešní Bolívie bylo domovem mnoha starověkých civilizací. Mezi nejvýznamnější patřila kultura Tiwanaku, která vzkvétala v okolí jezera Titicaca mezi lety 300 a 1000 n. l. a zanechala po sobě působivé kamenné monumenty, jako je Brána slunce. Po jejím úpadku se v regionu rozvíjelo několik menších ajmarských království. V 15. století bylo celé území postupně začleněno do mocné Incké říše s centrem v Cuzcu.

V roce 1538 dobyli oblast španělští conquistadoři pod vedením Francisca Pizarra a jeho bratrů. Území, tehdy známé jako Horní Peru (Alto Perú), se stalo součástí Místokrálovství Peru a později Místokrálovství Río de la Plata. Objev obrovských ložisek stříbra v Potosí v roce 1545 proměnil tuto oblast v jednu z nejbohatších a nejdůležitějších kolonií Španělského impéria. Těžba však probíhala za cenu brutálního vykořisťování domorodého obyvatelstva v systému nucených prací zvaném mita.

Boj za nezávislost začal na počátku 19. století a po šestnácti letech bojů byla 6. srpna 1825 vyhlášena nezávislá republika, pojmenovaná na počest osvoboditele Simóna Bolívara. Následující období bylo charakterizováno politickou nestabilitou, častými státními převraty a ztrátou území v prohraných válkách se sousedy, především ve válce o Pacifik s Chilem (ztráta přístupu k moři) a ve válce o Gran Chaco s Paraguayí. Ve 20. století proběhla v roce 1952 národní revoluce, která přinesla agrární reformu, znárodnění dolů a všeobecné volební právo. Konec 20. století byl ve znamení střídání vojenských diktatur a demokratických vlád. V roce 2006 se stal prezidentem Evo Morales, první domorodý prezident v historii země, jehož vláda přinesla významné sociální a politické změny.

🌍 Geografie a podnebí

Bolívie je pátým největším státem Jižní Ameriky a je jedním ze dvou vnitrozemských států na kontinentu (společně s Paraguayí). Její geografie je mimořádně rozmanitá a dělí se na tři hlavní zóny. Západní část země tvoří vysokohorské pásmo And, které se zde větví do dvou hlavních hřebenů (Cordillera Occidental a Cordillera Oriental). Mezi nimi se rozkládá rozsáhlá náhorní plošina Altiplano v průměrné nadmořské výšce přes 3 700 metrů. Zde se nachází jezero Titicaca, nejvýše položené splavné jezero světa, a také Salar de Uyuni, největší solná pláň na planetě.

Střední část Bolívie je tvořena subandskými údolími a svahy, které se postupně svažují směrem na východ. Tato oblast má mírné podnebí a je zemědělským srdcem země, kde se pěstuje kukuřice, pšenice a různé druhy ovoce a zeleniny. Města jako Cochabamba a Sucre leží právě v této úrodné zóně.

Východní a severní část země, která zabírá téměř 60 % rozlohy státu, je tvořena tropickými nížinami (Llanos). Tato oblast je součástí Amazonské pánve a vyznačuje se horkým a vlhkým klimatem. Je pokryta převážně tropickými deštnými lesy, savanami a mokřady. Je to region s obrovskou biodiverzitou, ale zároveň čelí problémům s odlesňováním kvůli rozšiřování zemědělské půdy a těžbě dřeva.

🏛️ Politický systém

Podle ústavy z roku 2009 je Bolívie mnohonárodní, unitární a prezidentská republika s pluralitní formou vlády. Politický systém je založen na principu dělby moci na výkonnou, zákonodárnou, soudní a volební.

Výkonná moc je v rukou prezidenta, který je hlavou státu i vlády a je volen v přímých volbách na pětileté funkční období. Prezident jmenuje a odvolává ministry. Současným prezidentem je od roku 2020 Luis Arce.

Zákonodárnou moc představuje dvoukomorové Mnohonárodní zákonodárné shromáždění (Asamblea Legislativa Plurinacional), které se skládá z Poslanecké sněmovny (130 členů) a Senátu (36 členů). Všichni členové jsou voleni na pětileté období. Systém zajišťuje zastoupení pro domorodé menšiny.

Soudní moc je nezávislá a jejím nejvyšším orgánem je Nejvyšší soudní dvůr (Tribunal Supremo de Justicia), jehož soudci jsou voleni ve všeobecných volbách. Specifikem bolivijského systému je také existence Ústavního soudu a domorodé jurisdikce, která uznává tradiční formy práva v rámci komunit. Země je administrativně rozdělena na 9 departementů (departamentos).

📈 Ekonomika

Bolivijská ekonomika je klasifikována jako ekonomika s nižšími středními příjmy. Historicky je silně závislá na těžbě a exportu nerostných surovin. Hlavními pilíři hospodářství jsou těžební a plynárenský průmysl. Země disponuje druhými největšími zásobami zemního plynu v Jižní Americe a je významným producentem cínu, zinku, stříbra a zlata. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly obrovské zásoby lithia pod solnou plání Salar de Uyuni, které představují více než polovinu světových rezerv a jsou považovány za klíčový zdroj budoucího růstu.

Zemědělství zaměstnává významnou část populace. V nížinách na východě dominuje komerční produkce sóji, cukrové třtiny a slunečnice. Ve vysokohorských oblastech se pěstují tradiční plodiny jako brambory, quinoa a koka. Listy koky mají v andské kultuře tradiční využití, ale jejich nelegální pěstování pro výrobu kokainu představuje pro zemi vážný problém.

Sektor služeb, zejména cestovní ruch, má velký potenciál díky přírodním a kulturním krásám země. Mezi hlavní turistické atrakce patří jezero Titicaca, Salar de Uyuni, historická města Potosí a Sucre (obě na seznamu UNESCO) a národní parky v Amazonii. Mezi hlavní ekonomické výzvy patří vysoká míra chudoby (i když v posledních letech klesá), velký podíl neformální ekonomiky, nedostatečná infrastruktura a potřeba diverzifikace hospodářství a snížení závislosti na exportu komodit.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a demografie

Bolívie je jednou z etnicky nejrozmanitějších zemí na americkém kontinentu. Podle posledních odhadů tvoří největší skupinu mesticové (smíšeného evropského a domorodého původu), kteří představují asi 68 % populace. Významný podíl, přibližně 20 %, tvoří domorodé obyvatelstvo, především Kečuové (žijící hlavně v andských údolích) a Ajmarové (soustředění na Altiplanu). Mezi další domorodé skupiny patří Guaraní, Chiquitano a Moxeño, kteří obývají východní nížiny. Přibližně 5 % populace je evropského původu, především potomci španělských kolonistů.

Ústava z roku 2009 uznala Bolívii jako mnohonárodní stát a zavedla 37 oficiálních jazyků. V praxi je nejrozšířenějším jazykem španělština, kterou používá většina populace. Z domorodých jazyků jsou nejvýznamnější kečuánština a ajmarština.

Převládajícím náboženstvím je křesťanství, ke kterému se hlásí přes 90 % obyvatel, z toho drtivá většina k římskokatolické církvi. Protestantismus, zejména evangelikální a pentekostální církve, však v posledních dekádách zaznamenává rychlý růst. Mnoho domorodých komunit praktikuje synkretismus, který kombinuje katolické rituály s tradičními andskými věrskými představami, jako je uctívání Pachamamy (Matky Země).

🎭 Kultura a tradice

Bolivijská kultura je živou a pestrou směsicí domorodých tradic a španělského koloniálního dědictví. Tato fúze je patrná v hudbě, tanci, festivalech, kuchyni i v každodenním životě. Hudba And, charakteristická použitím nástrojů jako siku (panova flétna) a charango (malý strunný nástroj), je známá po celém světě.

Nejvýznamnější kulturní událostí je karneval v Oruro, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tento velkolepý festival je přehlídkou tradičních tanců, z nichž nejznámější je Diablada (tanec ďáblů), který symbolizuje boj dobra se zlem.

Tradiční oděv je stále běžnou součástí života, zejména na venkově a mezi domorodými ženami. Typickým příkladem je pollera (široká vrstvená sukně), barevný šál aguayo a malý buřinkový klobouk, který se stal ikonickým symbolem ajmarských žen (cholitas).

Bolivijská kuchyně se liší region od regionu. Na Altiplanu jsou základem stravy brambory, quinoa a maso z lamy a alpaky. V údolích se konzumuje více zeleniny, kukuřice a hovězího. Mezi národní speciality patří salteñas (pečené plněné taštičky), sopa de maní (arašídová polévka) a pique macho (pikantní směs masa, klobás, hranolků a zeleniny).

⚛️ Pro laiky

Představte si zemi neuvěřitelných kontrastů. Na jedné straně máte vysoké, chladné a pusté hory And s největší solnou plání na světě, Salar de Uyuni, která vypadá jako obrovské zrcadlo sahající až k obzoru. Na druhé straně máte horkou a vlhkou amazonskou džungli plnou exotických zvířat a rostlin. Bolívie je také "srdcem" Jižní Ameriky, protože po prohrané válce v 19. století přišla o přístup k Tichému oceánu a je zcela obklopena jinými státy.

Její bohatství nespočívá jen v přírodě, ale i v tom, co se skrývá pod zemí. Po staletí to bylo stříbro, které z města Potosí udělalo jedno z nejbohatších na světě. Dnes je to hlavně lithium, kov nezbytný pro výrobu baterií do našich mobilů a elektromobilů. Bolívie má největší zásoby lithia na planetě, což je její velká naděje do budoucna.

Kulturně je to pestrá mozaika, kde se mísí staré indiánské tradice kmenů Kečuů a Ajmarů se zvyky, které přinesli španělští dobyvatelé. To je vidět na barevných festivalech, v tradičních oděvech žen s typickými buřinkami i v jídle, kde se potkává quinoa s hovězím masem. Je to země, která je hrdá na své domorodé kořeny a zároveň se snaží najít své místo v moderním světě.

⚔️ Kritika a kontroverze

Bolívie se dlouhodobě potýká s řadou složitých problémů. Jedním z nejpalčivějších je hluboká politická polarizace, která rozděluje společnost na příznivce levicového Hnutí za socialismus (MAS) a jeho odpůrce. Toto napětí často přerůstá v sociální nepokoje a protesty, jako tomu bylo během politické krize v roce 2019, která vedla k rezignaci Eva Moralese.

Dalším závažným problémem je všudypřítomná korupce, která prostupuje státní správou i soudnictvím a podkopává důvěru občanů v instituce. Navzdory snahám o reformy zůstává boj proti korupci málo efektivní.

Významnou kontroverzí je pěstování koky. Zatímco žvýkání listů koky je legální a hluboce zakořeněné v andské kultuře, velká část produkce je nelegálně odkláněna na výrobu kokainu. Bolívie je po Kolumbii a Peru třetím největším producentem kokainu na světě, což s sebou nese problémy s organizovaným zločinem a obchodem s drogami.

Těžba nerostných surovin, ačkoliv je pro ekonomiku klíčová, vyvolává spory o environmentální dopady. Těžba v Amazonii přispívá k odlesňování a znečištění řek rtutí. Budoucí masivní těžba lithia na Salar de Uyuni zase vyvolává obavy o křehký ekosystém solné pláně a spotřebu vzácných vodních zdrojů v jedné z nejsušších oblastí světa.

Zdroje