Benin: Porovnání verzí

Beninská republika
	Soubor:Soubor:Flag of Benin.svg
	Soubor:Soubor:Coat of arms of Benin.svg
Název originál	République du Bénin
Motto	Fraternité, Justice, Travail; (česky: Bratrství, Spravedlnost, Práce)
Hymna	L'Aube Nouvelle; (česky: Nový úsvit)
Rozloha	114 763 km² (102. na světě)
Počet obyvatel	14,6 milionu (odhad 2025)
Hustota zalidnění	127 obyv./km²
Úřední jazyk	Francouzština
Prezident	Patrice Talon (k 2025)
Hlavní město	Porto-Novo
Největší město	Cotonou
Měna	Západoafrický CFA frank (XOF)
HDI	0.504 (nízký, data za 2023)
Časové pásmo	UTC+1
Internetová doména	.bj
Telefonní předvolba	+229
Vznik	1. srpna 1960 (nezávislost na Francii)

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 18. 11. 2025, 22:00

Rozbalit box

Obsah boxu

Benin, celým názvem Beninská republika (francouzsky République du Bénin), je stát v západní Africe. Jeho sousedy jsou Togo na západě, Nigérie na východě a Burkina Faso a Niger na severu. Na jihu má krátké pobřeží u Beninského zálivu, který je součástí Guinejského zálivu. Ačkoliv je oficiálním hlavním městem Porto-Novo, sídlo vlády a největší město je Cotonou.

Země získala nezávislost na Francii v roce 1960. Její historie je úzce spjata s mocným Dahomejským královstvím, které bylo jedním z center transatlantického obchodu s otroky. Benin je považován za kolébku náboženství Vodun (běžně známého jako Voodoo), které se odsud s otroky rozšířilo do Karibiku a Ameriky. Ekonomika země je silně závislá na zemědělství, zejména na pěstování bavlny.

🗓️ Současnost

V roce 2025 pokračuje Benin pod vedením prezidenta Patrice Talona, jehož druhé a poslední funkční období má skončit v roce 2026. Talonova vláda se zaměřuje na ekonomické reformy, boj proti korupci a rozvoj infrastruktury, zejména modernizaci přístavu v Cotonou, který je klíčový pro ekonomiku nejen Beninu, ale i vnitrozemských sousedů jako Niger a Burkina Faso. Tyto reformy přinesly Beninu makroekonomickou stabilitu a solidní hospodářský růst, který se pohybuje okolo 6 % ročně.

Politická situace je však vnímána jako napjatá. Opozice a některé organizace na ochranu lidských práv kritizují prezidenta Talona za omezování politického prostoru a pronásledování politických oponentů. Změny ve volebním zákoně v posledních letech ztížily účast opozičních stran ve volbách, což vedlo k obavám o stav demokracie, která byla v 90. letech považována za vzorovou v regionu.

Země také čelí rostoucím bezpečnostním hrozbám na severu, kde se z oblasti Sahelu šíří aktivity islamistických militantních skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Beninská vláda ve spolupráci s mezinárodními partnery, včetně Francie a Evropské unie, posiluje vojenskou přítomnost v severních regionech, aby zabránila další eskalaci násilí. Navzdory těmto výzvám zůstává jih země relativně stabilní a bezpečný.

⏳ Historie

Území dnešního Beninu bylo v minulosti domovem několika mocných států. Nejvýznamnějším z nich bylo Dahomejské království, které vzniklo kolem roku 1600 a jehož hlavním městem bylo Abomey. Království bylo známé svou centralizovanou správou, propracovanou kulturou a především svou silnou armádou. Součástí této armády byly i obávané oddíly bojovnic známé jako Dahomejské Amazonky, které chránily krále a účastnily se válečných tažení.

Ekonomika Dahomejského království byla tragicky, ale úzce propojena s transatlantickým obchodem s otroky. Království bohatlo na zajímání lidí z okolních kmenů a jejich prodeji evropským obchodníkům, především Portugalům a Francouzům, kteří je odváželi do Ameriky. Přístavní město Ouidah se stalo jedním z největších center tohoto obchodu v Africe. Odhaduje se, že z tohoto pobřeží, známého jako Pobřeží otroků, byly odvezeny více než tři miliony lidí.

Na konci 19. století začala Francie usilovat o koloniální nadvládu nad regionem. Po dvou francouzsko-dahomejských válkách (1890–1894) bylo království poraženo a jeho poslední král, Béhanzin, byl poslán do exilu. Území bylo začleněno do Francouzské Západní Afriky jako kolonie Dahome. Francouzská nadvláda trvala až do 1. srpna 1960, kdy země získala nezávislost a stala se Dahomejskou republikou. Po nezávislosti následovalo období politické nestability s řadou vojenských převratů. V roce 1972 se moci ujal Mathieu Kérékou, který v zemi zavedl marxisticko-leninistický režim a v roce 1975 přejmenoval zemi na Beninskou lidovou republiku. Tento režim se zhroutil na konci studené války a na počátku 90. let Benin přešel k demokracii a tržní ekonomice. V roce 1990 byl název změněn na současný Benin.

🌍 Geografie a podnebí

Benin je relativně malý stát, který se táhne jako úzký pruh od Beninského zálivu na jihu přibližně 700 km na sever k řece Niger. Pobřeží je písčité, ploché a nachází se zde mnoho lagun a bažin. Směrem do vnitrozemí se terén postupně zvedá do nízké plošiny, která je pokryta savanou a řídkými lesy. Nejvyšší bod země, Mont Sokbaro, dosahuje výšky pouhých 658 metrů nad mořem a nachází se na severozápadě v pohoří Atakora, které sdílí se sousedním Togem.

Nejvýznamnější řekou je Ouémé, která pramení v pohoří Atakora a vlévá se do laguny Nokoué u Cotonou. Na severu tvoří část hranice s Nigerem řeka Niger. V zemi se nachází dva významné národní parky, které jsou součástí přeshraničního komplexu W-Arly-Pendjari, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o Národní park W a Národní park Pendjari, které jsou domovem pro lvy, slony, hrochy a mnoho dalších druhů africké fauny.

Podnebí Beninu je tropické. Na jihu se střídají dvě období dešťů (duben–červenec a září–listopad) a dvě období sucha. Vlhkost vzduchu je zde vysoká a teploty se celoročně pohybují mezi 24 a 31 °C. Směrem na sever se klima stává sušším s jedním obdobím dešťů (květen–září) a dlouhým obdobím sucha, během kterého fouká z Sahary horký a prašný vítr Harmattan.

🏛️ Politický systém a státní správa

Benin je prezidentská republika s vícestranickým systémem. Hlavou státu i vlády je prezident, který je volen v přímých volbách na pětileté funkční období a může být zvolen maximálně dvakrát. Prezident jmenuje členy vlády. Od roku 2016 je prezidentem Patrice Talon.

Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový parlament, Národní shromáždění (Assemblée Nationale), jehož 109 členů je voleno na čtyřleté funkční období. Soudní moc je nezávislá a jejím nejvyšším orgánem je Ústavní soud, který dohlíží na ústavnost zákonů a platnost voleb.

Administrativně se Benin dělí na 12 departementů (départements), které se dále člení na 77 komun. Departementy jsou: Alibori, Atakora, Atlantique, Borgou, Collines, Donga, Kouffo, Littoral, Mono, Ouémé, Plateau a Zou. Ačkoliv je oficiálním hlavním městem Porto-Novo, kde sídlí parlament, praktickým centrem země je Cotonou, kde se nachází sídlo prezidenta, vlády, většina ministerstev a zahraničních ambasád.

💰 Ekonomika

Ekonomika Beninu je rozvojová a silně závislá na zemědělství, které zaměstnává přibližně 70 % populace a tvoří významnou část HDP. Hlavní pěstovanou a exportní plodinou je bavlna, která představuje asi 40 % exportních příjmů. Dalšími důležitými zemědělskými produkty jsou kešu ořechy, palmový olej, kukuřice, maniok a jamy.

Klíčovou roli v ekonomice hraje autonomní přístav v Cotonou. Jde o moderní a efektivní přístav, který slouží nejen pro Benin, ale je také životně důležitou tranzitní tepnou pro vnitrozemské státy, jako jsou Niger, Burkina Faso, Mali a Čad. Tranzitní obchod a služby spojené s přístavem jsou významným zdrojem příjmů.

Velká část ekonomiky funguje v neformálním sektoru, zejména v oblasti drobného obchodu. Významný je přeshraniční obchod se sousední Nigérií, která je ekonomickým gigantem regionu. Oficiální měnou je Západoafrický CFA frank (XOF), který je pevně navázán na euro. Země čelí výzvám, jako je vysoká míra chudoby, nedostatečná infrastruktura (zejména v energetice a dopravě) a závislost na cenách komodit na světových trzích. Vláda se snaží diverzifikovat ekonomiku podporou cestovního ruchu a lehkého průmyslu.

👥 Obyvatelstvo a společnost

Podle odhadů z roku 2025 má Benin přibližně 14,6 milionu obyvatel s vysokým populačním růstem. Populace je velmi mladá, přibližně 45 % obyvatel je mladších 15 let. Etnické složení je velmi pestré, v zemi žije více než 40 etnických skupin. Nejpočetnější jsou Fonové (asi 40 %), kteří jsou historicky spojeni s Dahomejským královstvím. Dalšími významnými skupinami jsou Adžové, Jorubové (na jihovýchodě), Baribové (na severu), Fulbové a Ottamariové.

Úředním jazykem je francouzština, která se používá ve státní správě, vzdělávání a médiích. V běžném životě však většina lidí mluví svými mateřskými jazyky, z nichž nejrozšířenější jsou fonština, jorubština a bariba. Gramotnost dospělých dosahuje pouze okolo 45 %, což představuje jednu z velkých výzev pro rozvoj země.

Většina populace žije na jihu země, v pobřežních oblastech a v okolí velkých měst jako Cotonou, Porto-Novo a Abomey-Calavi. Severní část země je osídlena výrazně řidčeji. Společnost je silně patriarchální, ale ženy hrají klíčovou roli zejména v drobném obchodě a zemědělství.

✝️ Náboženství a Vodun

Benin je zemí s velkou náboženskou tolerancí a rozmanitostí. Podle posledních statistik se přibližně 48 % obyvatel hlásí ke křesťanství (převážně katolictví), 28 % k islámu (soustředěnému hlavně na severu a mezi Joruby) a asi 12 % praktikuje výhradně tradiční náboženství, především Vodun. Zbylá část populace se nehlásí k žádnému náboženství.

Specifikem Beninu je synkretismus, tedy prolínání různých náboženských praxí. Mnoho Beninců, kteří se formálně hlásí ke křesťanství nebo islámu, zároveň nadále praktikuje rituály a uctívá božstva spojená s Vodunem. Vodun, často zjednodušeně a nepřesně označovaný jako Voodoo, je komplexní animistické náboženství s propracovaným panteonem božstev (vodun), duchů a uctíváním předků. Vzniklo na území dnešního Beninu a Toga.

Vodun je v Beninu od roku 1996 oficiálně uznaným náboženstvím. Město Ouidah je považováno za jeho duchovní centrum. Každý rok 10. ledna se v zemi slaví Národní den Vodunu, který je státním svátkem a přitahuje tisíce věřících i turistů. Rituály zahrnují oběti zvířat, tanec, hudbu a komunikaci s duchovním světem prostřednictvím kněží a kněžek.

🎭 Kultura a tradice

Beninská kultura je bohatá a rozmanitá, hluboce ovlivněná historií Dahomejského království a tradičními náboženstvími. Umělecké řemeslo má dlouhou tradici, zejména bronzové sochy a reliéfy z Abomey, které zobrazují historické události a mýty. Dřevořezba, výroba masek a textilií (tzv. appliqué) jsou dalšími významnými formami umění.

Hudba je nedílnou součástí každodenního života. Mezinárodně nejznámější beninskou umělkyní je zpěvačka Angélique Kidjo, několikanásobná držitelka ceny Grammy. Tradiční hudba využívá širokou škálu bubnů a dalších perkusních nástrojů.

Beninská kuchyně je založena na místních surovinách. Základem stravy jsou jamy, kukuřice, rýže a maniok, ze kterých se připravují různé kaše a těsta (např. pâte nebo fufu), podávané s omáčkami z masa (kuřecího, kozího) nebo ryb, ochucenými zeleninou, palmovým olejem a pálivými papričkami. Oblíbeným jídlem je grilované kuře nebo ryba.

🏞️ Cestovní ruch a památky

Benin má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, i když jeho infrastruktura je stále v procesu rozvoje. Země nabízí unikátní kombinaci historických památek, živé kultury a přírodních krás.

Nejvýznamnějšími turistickými cíli jsou:

Královské paláce v Abomey: Komplex paláců bývalých dahomejských králů, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Paláce jsou zdobeny hliněnými reliéfy zobrazujícími historii království.
Ouidah: Historické město spojené s obchodem s otroky. Návštěvníci mohou projít tzv. Cestu otroků, která vede k monumentu Brána bez návratu na pobřeží. Město je také centrem Vodunu.
Ganvié: Největší vesnice na kůlech v Africe, postavená na jezeře Nokoué. Její obyvatelé, etnikum Tofinu, se sem uchýlili v 17. století, aby unikli lovcům otroků.
Národní park Pendjari: Jeden z nejlepších parků v západní Africe pro pozorování divoké zvěře, včetně slonů, lvů, buvolů a antilop.
Země Somba: Na severozápadě země v pohoří Atakora žije etnikum Ottamari, známé pro své unikátní hliněné dvoupatrové opevněné domy zvané tata somba.

⚛️ Pro laiky

Představte si zemi v Africe, která je o něco větší než Česko, ale má více obyvatel. To je Benin. Je to místo, kde se zrodilo náboženství Vodun, kterému se ve filmech často říká Voodoo. Není to ale žádná černá magie, ale normální náboženství s bohy a duchy, kterému věří miliony lidí. Dříve zde vládlo mocné království se slavnou armádou žen-válečnic, které se říkalo Amazonky. Království bohužel bohatlo na prodeji lidí do otroctví.

Dnes je Benin klidná země, která se snaží rozvíjet. Většina lidí pracuje na polích a pěstuje hlavně bavlnu. Jejich největší město Cotonou má obrovský přístav, který je jako brána do moře pro sousední země, které nemají vlastní pobřeží. Lidé zde mluví mnoha různými jazyky, ale ve škole a na úřadech používají francouzštinu, protože Benin byl dříve francouzskou kolonií. Ačkoliv je země chudá, je plná barev, hudby a fascinující historie.

Zdroje