Gabon: Porovnání verzí
Automaticky vytvořený článek pomocí TvůrceNejčastějiChybějícíchČlánků (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 18. 11. 2025, 21:47
Obsah boxu
| Gabonská republika | |
|---|---|
| Název originál | République Gabonaise |
| Motto | Union, Travail, Justice (Jednota, Práce, Spravedlnost) |
| Hymna | La Concorde |
| Rozloha | 267 667 km² |
| Pořadí rozlohy | 77. |
| Hustota zalidnění | 9,3 obyv./km² |
| Úřední jazyk | Francouzština |
| Forma vlády | Vojenská junta (ve fázi přechodu k civilní vládě) |
| Předseda vlády | Raymond Ndong Sima |
| Hlava státu | Přechodný prezident Brice Oligui Nguema |
| Hlavní město | Libreville |
| Největší město | Libreville |
| Měna | Středoafrický CFA frank (XAF) |
| Časové pásmo | (UTC+1) |
| Národní doména | .ga |
| Vznik | 17. srpna 1960 (nezávislost na Francii) |
Gabon, plným názvem Gabonská republika (francouzsky République Gabonaise), je stát ve střední Africe ležící na rovníku u pobřeží Atlantského oceánu. Sousedí s Rovníkovou Guineou na severozápadě, Kamerunem na severu a Konžskou republikou na východě a jihu. S rozlohou téměř 270 000 km² a populací jen okolo 2,5 milionu obyvatel patří Gabon k nejřidčeji osídleným zemím na světě.
Země je výjimečná svým obrovským přírodním bohatstvím. Přibližně 88 % jejího území pokrývají husté deštné pralesy, které hostí jednu z největších biodiverzit na planetě, včetně velkých populací lesních slonů, goril a šimpanzů. Díky značným zásobám ropy, manganu a dřeva patří Gabon k nejbohatším státům subsaharské Afriky z hlediska HDP na obyvatele.
Od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 byla země po více než padesát let ovládána politickou dynastií rodiny Bongů, nejprve Omarem Bongem a poté jeho synem Alim Bongem Ondimbou. Tato éra skončila v srpnu 2023 státním převratem, po kterém se moci chopila vojenská junta slibující politické reformy a spravedlivější rozdělení národního bohatství.
🗓️ Současnost a politika
Politická scéna Gabonu prošla v roce 2023 zásadní proměnou. Dne 30. srpna 2023, krátce po oznámení výsledků prezidentských voleb, které byly široce kritizovány jako zmanipulované a ve kterých měl potřetí zvítězit úřadující prezident Ali Bongo Ondimba, provedla skupina vysokých armádních důstojníků nekrvavý státní převrat. Moc převzal Výbor pro přechod a obnovu institucí (CTRI) v čele s generálem Bricem Oligui Nguemou, velitelem elitní Republikánské gardy. Prezident Bongo byl umístěn do domácího vězení a jeho vláda byla rozpuštěna.
Převrat byl většinou gabonské populace přivítán s nadšením, jelikož byl vnímán jako konec 56leté vlády rodiny Bongo, která byla spojována s rozsáhlou korupcí, klientelismem a nerovnoměrným rozdělením bohatství země. Generál Nguema byl jmenován přechodným prezidentem a slíbil uspořádat "svobodné a transparentní" volby po ukončení přechodného období, jehož délka byla stanovena na dva roky, tedy do srpna 2025. Byla jmenována přechodná vláda složená z vojenských i civilních představitelů.
Mezinárodní společenství reagovalo na převrat smíšeně. Africká unie a Hospodářské společenství států střední Afriky (ECCAS) pozastavily Gabonu členství a odsoudily nedemokratické převzetí moci. Zároveň však mnoho západních zemí, včetně Francie a Spojených států, zaujalo pragmatický postoj a vyzvalo k rychlému návratu k civilní vládě. Přechodná vláda v roce 2024 zahájila národní dialog, jehož cílem je připravit novou ústavu a volební zákony před plánovanými volbami v roce 2025.
⏳ Historie
Nejstaršími obyvateli oblasti dnešního Gabonu byli Pygmejové. Přibližně od 14. století začaly na území pronikat bantuské kmeny ze severu, které postupně původní obyvatelstvo asimilovaly nebo vytlačily hlouběji do pralesů. K nejvýznamnějším bantuským etnikům, která se zde usadila, patří Fangové.
Prvními Evropany, kteří dorazili k pobřeží, byli v 15. století Portugalci. Záliv řeky Komo pojmenovali Gabão (portugalsky kabát s kapucí), z čehož vznikl název země. Pobřeží se stalo centrem obchodu s otroky, na kterém se podíleli také Nizozemci, Britové a Francouzi.
V 19. století začala oblast postupně kolonizovat Francie. V roce 1849 bylo založeno město Libreville (v překladu "svobodné město") jako osada pro osvobozené otroky po vzoru Freetownu v Sieře Leone. V roce 1885 se Gabon stal součástí Francouzské rovníkové Afriky. Koloniální správa se soustředila především na těžbu cenného dřeva a dalších přírodních zdrojů.
Gabon získal nezávislost 17. srpna 1960. Prvním prezidentem se stal Léon M'ba. Po jeho smrti v roce 1967 ho nahradil Omar Bongo, který zemi vládl autoritářsky dlouhých 42 let až do své smrti v roce 2009. Během jeho vlády se Gabon stal významným producentem ropy, což zemi přineslo značné bohatství, které však bylo soustředěno v rukou vládnoucí elity. Po jeho smrti byl v kontroverzních volbách zvolen jeho syn Ali Bongo Ondimba, který pokračoval v politice svého otce až do vojenského převratu v srpnu 2023.
🌍 Geografie a podnebí
Gabon se nachází na západním pobřeží střední Afriky. Území státu je nízko položené, skládá se z pobřežní nížiny, hornaté oblasti ve vnitrozemí (Křišťálové hory) a savan na východě a jihu. Nejvyšší horou je Mont Iboundji s výškou 1 575 metrů. Nejvýznamnější řekou je Ogooué, která protéká téměř celou zemí a vytváří rozsáhlou deltu.
Podnebí je typicky rovníkové, charakterizované vysokými teplotami a vysokou vlhkostí vzduchu po celý rok. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26 °C. Střídají se zde dvě období dešťů (září–prosinec, únor–květen) a dvě období sucha. Díky těmto podmínkám je země z velké části pokryta hustým tropickým deštným pralesem.
🌳 Životní prostředí a biodiverzita
Gabon je považován za jeden z posledních přírodních rájů na Zemi a globální lídr v ochraně životního prostředí. Lesy pokrývají 88 % jeho území a díky nízké hustotě zalidnění zůstaly z velké části nedotčené. Země je součástí Konžské pánve, druhého největšího deštného pralesa na světě po Amazonii. Gabonské lesy fungují jako významný "uhlíkový pohlcovač", který absorbuje více oxidu uhličitého, než kolik země vyprodukuje, což z Gabonu činí jednu z mála "uhlíkově negativních" zemí.
V roce 2002 vláda pod vedením Omara Bonga vytvořila síť 13 národních parků, které pokrývají přibližně 11 % území státu. Mezi nejznámější patří Národní park Loango, proslulý svými "surfujícími hrochy" a slony procházejícími se po plážích, a Národní park Lopé, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO pro svou unikátní směs deštného pralesa a savany.
Tato chráněná území jsou domovem pro více než 60 % přežívajících slonů pralesních v Africe a významné populace ohrožených primátů, jako jsou gorila nížinná, šimpanz učenlivý, mandril rýholící a kočkodan štětkovousý. I přes snahy o ochranu přírody čelí Gabon hrozbám, jako je ilegální těžba dřeva, pytláctví a rozvoj těžebního průmyslu.
💰 Ekonomika
Gabonská ekonomika je silně závislá na těžbě surovin, které tvoří přibližně 80 % exportu a 45 % HDP. Hlavním zdrojem příjmů je ropa, jejíž těžba probíhá především v pobřežních vodách. Gabon je členem OPEC. Kromě ropy je země jedním z největších světových producentů a exportérů manganu. Dalším významným exportním artiklem je dřevo, přičemž vláda se snaží podporovat jeho zpracování na domácím trhu a omezit vývoz surových kmenů.
Díky ropnému bohatství má Gabon jeden z nejvyšších HDP na obyvatele v subsaharské Africe, což ho řadí mezi země s vyššími středními příjmy. Toto bohatství je však velmi nerovnoměrně rozděleno a přibližně třetina populace žije pod hranicí chudoby. Vysoká závislost na cenách ropy na světových trzích činí ekonomiku zranitelnou.
Přechodná vláda, která se ujala moci v roce 2023, deklarovala jako jednu ze svých priorit diverzifikaci ekonomiky, boj proti korupci a lepší využití příjmů ze surovin pro rozvoj infrastruktury, zdravotnictví a školství. Hlavními obchodními partnery Gabonu jsou Čína, Francie, Španělsko a další země Evropské unie.
🧑🤝🧑 Obyvatelstvo a demografie
S populací kolem 2,5 milionu obyvatel a velkou rozlohou je Gabon jednou z nejméně zalidněných zemí v Africe. Více než 85 % obyvatel žije ve městech, což je jeden z nejvyšších podílů urbanizace na kontinentu. Největšími městy jsou hlavní město Libreville a přístavní město Port-Gentil, které je centrem ropného průmyslu.
Obyvatelstvo se skládá z více než 40 etnických skupin. Nejpočetnější jsou Fangové (asi 32 %), následovaní kmeny Punu a Nzebi. Úředním jazykem je francouzština, která slouží jako sjednocující prvek a je široce používána ve vzdělávání, administrativě a médiích. Místní bantuské jazyky, jako je fangština, jsou běžné v každodenní komunikaci.
Dominantním náboženstvím je křesťanství, ke kterému se hlásí přes 80 % populace, z nichž většina jsou římští katolíci. Menší část populace vyznává islám nebo tradiční animistická náboženství, jako je Bwiti.
🏛️ Administrativní dělení
Gabon se dělí na 9 provincií, které se dále člení na 50 departementů.
- 1. Estuaire (hlavní město: Libreville)
- 2. Haut-Ogooué (hlavní město: Franceville)
- 3. Moyen-Ogooué (hlavní město: Lambaréné)
- 4. Ngounié (hlavní město: Mouila)
- 5. Nyanga (hlavní město: Tchibanga)
- 6. Ogooué-Ivindo (hlavní město: Makokou)
- 7. Ogooué-Lolo (hlavní město: Koulamoutou)
- 8. Ogooué-Maritime (hlavní město: Port-Gentil)
- 9. Woleu-Ntem (hlavní město: Oyem)
⚛️ Pro laiky
Představte si zemi, která je velká skoro jako polovina Španělska, ale žije v ní méně lidí než v Praze. Většinu této země pokrývá hustý deštný prales, který je domovem pro obrovské množství zvířat, jako jsou sloni, gorily a šimpanzi. Je to jeden z posledních skutečně divokých koutů naší planety.
Pod touto zelenou pokrývkou se skrývá obrovské bohatství – "černé zlato" neboli ropa. Díky ropě je Gabon na africké poměry velmi bohatou zemí. Problém byl v tom, že peníze z ropy si po více než 50 let nechávala hlavně jedna vládnoucí rodina a její nejbližší. Obyčejní lidé z toho moc neměli. V roce 2023 se to změnilo, když armáda tuto rodinu svrhla a slíbila, že bohatství země bude sloužit všem obyvatelům. Nyní se země nachází v přechodném období a čeká na nové volby.