Panama: Porovnání verzí

Panamská republika
Originální název	República de Panamá
Motto	Pro Mundi Beneficio (latinsky: Pro blaho světa)
Hymna	Himno Istmeño
Rozloha	75 417
Pořadí rozlohy	116.
Počet obyvatel	4 560 000 (odhad 2025)
Hustota zalidnění	60
Úřední jazyk	španělština
Vláda	Unitární prezidentská republika
Předseda vlády	funkce neexistuje
Hlava státu	Prezident
Hlavní město	Panama
Největší město	Panama
Měna	panamská balboa (PAB); americký dolar (USD)
HDI	▲ 0.805 (velmi vysoký)
Časové pásmo	UTC-5
Národní doména	.pa
Nezávislost	na Španělsku; na Kolumbii

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 18. 11. 2025, 21:16

Rozbalit box

Obsah boxu

Panama, celým názvem Panamská republika (španělsky República de Panamá), je transkontinentální stát ležící na pomezí Střední a Jižní Ameriky. Na západě sousedí s Kostarikou a na východě s Kolumbií. Ze severu ji omývají vody Karibského moře a z jihu Tichého oceánu. Její strategická poloha na Panamské šíji ji předurčila k tomu, aby se stala klíčovou křižovatkou světového obchodu, což je ztělesněno existencí slavného Panamského průplavu.

Země je známá pro svou mimořádnou biodiverzitu, moderní hlavní město Panama City s impozantními mrakodrapy a komplexní historii úzce spjatou se Spojenými státy americkými. Její ekonomika je jednou z nejstabilnějších a nejrychleji rostoucích v Latinské Americe, silně orientovaná na služby, logistiku, bankovnictví a turismus.

🗓️ Současnost

V roce 2025 se Panama nachází v období politické a ekonomické konsolidace pod vedením prezidenta Josého Raúla Mulina, který nastoupil do úřadu v červenci 2024. Jeho vláda se zaměřuje na řešení klíčových výzev, jako je správa vodních zdrojů pro Panamský průplav, který byl v předchozích letech ovlivněn suchem, a boj proti korupci a posilování transparentnosti. Důležitým tématem zůstává také řízení migrace přes nebezpečnou oblast Darién, která představuje humanitární i bezpečnostní výzvu.

Ekonomicky se Panama snaží udržet si pozici regionálního logistického a finančního centra. Vláda aktivně podporuje zahraniční investice a rozvoj infrastruktury, včetně modernizace přístavů a letišť. Současně čelí tlaku na zlepšení sociální rovnosti a řešení vysokých životních nákladů, které vyvolávají společenské napětí. Pokračují snahy o vymanění se z mezinárodních "šedých seznamů" týkajících se praní špinavých peněz, což je pozůstatek skandálu Panama Papers.

V mezinárodních vztazích si Panama udržuje pragmatický přístup, balancuje mezi svými tradičními vazbami na Spojené státy a rostoucím ekonomickým vlivem Číny, která je jedním z největších uživatelů průplavu. Otázky klimatické změny a ochrany životního prostředí jsou stále naléhavější, zejména s ohledem na zranitelnost vodních zdrojů a bohaté biodiverzity země.

⏳ Historie

Území dnešní Panamy bylo osídleno domorodými kmeny, jako jsou Kuna, Ngäbe-Buglé a Emberá, tisíce let před příchodem Evropanů. V roce 1501 zde jako první Evropan přistál španělský objevitel Rodrigo de Bastidas. O několik let později, v roce 1513, Vasco Núñez de Balboa jako první Evropan překročil Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán, což z oblasti učinilo strategický bod Španělské říše pro transport zlata a stříbra z Peru do Evropy.

Po získání nezávislosti na Španělsku v roce 1821 se Panama stala součástí Velké Kolumbie a později Kolumbie. Během 19. století se objevilo několik pokusů o odtržení, které byly neúspěšné. Zlom nastal na počátku 20. století, kdy Spojené státy projevily eminentní zájem o vybudování průplavu přes šíji. Když kolumbijská vláda odmítla americké podmínky, USA podpořily panamské hnutí za nezávislost. Dne 3. listopadu 1903 Panama vyhlásila nezávislost a krátce nato podepsala smlouvu, která USA poskytla kontrolu nad zónou Panamského průplavu "na věčnost".

Stavba průplavu byla monumentálním inženýrským dílem a byla dokončena v roce 1914. Po většinu 20. století byla panamská politika silně ovlivněna přítomností USA. V roce 1968 se moci chopila vojenská junta v čele s Omarem Torrijosem, který v roce 1977 podepsal s americkým prezidentem Jimmym Carterem smlouvy, jež zaručovaly postupné předání průplavu pod panamskou správu. Po Torrijosově smrti se stal faktickým vládcem Manuel Noriega, jehož režim byl spojen s obchodem s drogami a porušováním lidských práv. V roce 1989 provedly Spojené státy invazi do Panamy, aby Noriegu svrhly. Plná kontrola nad Panamským průplavem byla Panamě předána 31. prosince 1999.

🌍 Geografie a podnebí

Panama je nejjižnějším státem Střední Ameriky a tvoří úzký pevninský most, který spojuje Severní a Jižní Ameriku. Její tvar připomíná písmeno "S" ležící na boku. Na severu hraničí s Karibským mořem (cca 1 288 km pobřeží) a na jihu s Tichým oceánem (cca 1 700 km pobřeží). V nejužším místě je šíje široká pouhých 48 km.

Vnitrozemí země je hornaté. Centrální páteř tvoří pohoří Cordillera de Talamanca na západě, které přechází v Serranía de Tabasará. Nejvyšší horou je Volcán Barú s výškou 3 474 metrů, což je zároveň jediná aktivní sopka v zemi. Na východě se rozkládá neprostupná a řídce osídlená oblast známá jako Darién, pokrytá deštným pralesem a bažinami, která tvoří přirozenou bariéru mezi Střední a Jižní Amerikou.

Panama má tropické podnebí charakterizované vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok. Roční období se dělí na období sucha (verano), které trvá od ledna do dubna, a období dešťů (invierno), od května do prosince. Teploty se v nížinách obvykle pohybují mezi 24 °C a 32 °C. Srážky jsou hojnější na karibském pobřeží než na pacifickém. Země leží mimo hlavní pásmo hurikánů.

🏛️ Politický systém a správa

Panamská republika je prezidentská republika s multipartijním systémem. Ústava z roku 1972 (s pozdějšími novelami) definuje dělbu moci na tři složky: výkonnou, zákonodárnou a soudní.

Výkonná moc: Hlavou státu a vlády je prezident, volený v přímých volbách na pětileté funkční období bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Prezident jmenuje ministry, kteří tvoří vládní kabinet.
Zákonodárná moc: Je svěřena jednokomorovému Národnímu shromáždění (Asamblea Nacional), které má 71 členů volených na pětileté období.
Soudní moc: Nejvyšším soudním orgánem je Nejvyšší soud (Corte Suprema de Justicia), jehož devět soudců je jmenováno prezidentem se souhlasem Národního shromáždění na desetileté funkční období.

Administrativně se Panama dělí na 10 provincií (provincias) a 6 domorodých území s různým stupněm autonomie, nazývaných comarcas indígenas. Provincie se dále dělí na okresy (distritos) a ty na corregimientos.

💰 Ekonomika

Panamská ekonomika je jednou z nejdynamičtějších v Latinské Americe. Je založena především na sektoru služeb, který tvoří přibližně 80 % HDP. Oficiální měnou je sice panamská balboa, která je pevně svázána s americkým dolarem v poměru 1:1, ale v praxi se pro všechny transakce používá americký dolar, což zajišťuje nízkou inflaci a makroekonomickou stabilitu.

Klíčovými pilíři hospodářství jsou:

Panamský průplav: Nejdůležitější ekonomický motor země, který generuje značné příjmy z tranzitních poplatků. Jeho nedávné rozšíření dále posílilo jeho kapacitu a význam pro světový obchod.
Logistika a doprava: Díky průplavu a strategické poloze má Panama rozvinutý systém přístavů (např. Balboa, Cristóbal), které patří k nejvytíženějším v regionu. Mezinárodní letiště Tocumen je významným leteckým uzlem.
Zóna volného obchodu Colón: Nachází se u karibského vstupu do průplavu a je druhou největší zónou volného obchodu na světě. Slouží jako hlavní reexportní centrum pro celou Latinskou Ameriku.
Finanční a bankovní sektor: Panama je významným mezinárodním bankovním centrem, i když její pověst byla poškozena skandály, jako byly Panama Papers, a zemí je vyvíjen tlak na zvýšení transparentnosti.
Turismus: Rychle rostoucí odvětví, které láká návštěvníky na moderní hlavní město, tropické deštné pralesy, pláže na obou pobřežích a bohatou kulturu.

Přes ekonomický úspěch zůstává významnou výzvou velká sociální nerovnost, kdy bohatství je koncentrováno v metropolitní oblasti, zatímco venkovské a domorodé oblasti trpí chudobou.

🚢 Panamský průplav

Panamský průplav je 82 kilometrů dlouhý umělý průplav, který spojuje Atlantský oceán (prostřednictvím Karibského moře) s Tichým oceánem. Je považován za jeden z největších a nejsložitějších inženýrských projektů, jaké kdy byly uskutečněny, a zásadně změnil světovou námořní dopravu tím, že lodím ušetřil zdlouhavou a nebezpečnou plavbu kolem mys Horn na jihu Jižní Ameriky.

Provoz průplavu je založen na systému tří soustav zdymadel, které zvedají lodě z úrovně moře do výšky 26 metrů nad mořem k umělému Gatúnskému jezeru a na druhé straně je opět spouštějí dolů. V roce 2016 byl dokončen rozsáhlý projekt rozšíření, který zahrnoval výstavbu třetí, širší sady zdymadel. To umožňuje proplout i mnohem větším lodím kategorie Neopanamax, což zdvojnásobilo kapacitu průplavu a udrželo jeho konkurenceschopnost v 21. století.

Průplav je spravován panamskou státní agenturou Autoridad del Canal de Panamá (ACP). Je klíčový nejen pro panamskou ekonomiku, které přináší miliardy dolarů ročně na poplatcích, ale i pro globální obchod – prochází jím zhruba 6 % světového námořního obchodu. V posledních letech se průplav potýká s výzvami spojenými s klimatickou změnou, zejména s poklesem srážek, které jsou klíčové pro napájení jezer a provoz zdymadel.

👥 Obyvatelstvo a demografie

Podle odhadů z roku 2025 má Panama přibližně 4,5 milionu obyvatel. Většina populace (přes 65 %) žije v městských oblastech, zejména v metropolitní oblasti hlavního města Panama. Etnicky je populace velmi rozmanitá. Největší skupinu tvoří Mestici (smíšeného evropského a domorodého původu), kteří představují asi 65 % obyvatel. Významné menšiny tvoří lidé afrického původu (cca 10 %), běloši (cca 7 %) a domorodé skupiny (cca 12 %), mezi které patří Kuna, Ngäbe-Buglé, Emberá, Naso-Teribe a další.

Úředním jazykem je španělština. V obchodních kruzích a turistických oblastech je běžně používána také angličtina. Domorodé komunity si zachovávají své vlastní jazyky.

Dominantním náboženstvím je křesťanství, přičemž přibližně 75–85 % populace se hlásí k římskokatolické církvi. Roste také vliv protestantských a evangelikálních církví. V zemi existuje náboženská svoboda a jsou zde přítomny i menší komunity židů, muslimů a buddhistů.

🌴 Biodiverzita a životní prostředí

Díky své poloze jako pevninský most mezi dvěma kontinenty je Panama domovem mimořádně bohaté a rozmanité flóry a fauny. Je považována za jeden ze světových "hotspotů" biodiverzity. Odhaduje se, že v zemi žije více druhů ptáků než ve Spojených státech a Kanadě dohromady. Mezi ikonické druhy patří kvesal chocholatý, harpyje pralesní (národní pták), lenochod, jaguár, tapír a několik druhů opic.

Více než 30 % území Panamy je chráněno v rámci národních parků a rezervací. Mezi nejvýznamnější patří Národní park Darién, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, a Mezinárodní park La Amistad, který sdílí s Kostarikou.

Navzdory snahám o ochranu čelí Panama vážným ekologickým výzvám. Odlesňování způsobené rozšiřováním zemědělství, chovem dobytka a nelegální těžbou dřeva ohrožuje přirozené habitaty. Dalšími problémy jsou znečištění vodních zdrojů, zejména v okolí měst, a dopady klimatické změny, které ohrožují jak ekosystémy, tak provoz Panamského průplavu kvůli nestabilním srážkám.

⚛️ Pro laiky

Představte si, že svět je obrovský dům a lodě jsou lidé, kteří se v něm potřebují pohybovat mezi dvěma velkými místnostmi – Atlantským a Tichým oceánem. Normálně by museli obejít celý dům zvenku, což je dlouhá a nebezpečná cesta (kolem Jižní Ameriky). Panama je jako úzká chodba uprostřed domu. Někdo v této chodbě postavil "kouzelné dveře a vodní výtah" – to je Panamský průplav.

Tento "vodní výtah" (zdymadla) zvedne obrovské lodě z jedné místnosti (oceánu), převeze je přes chodbu (Panamu) a pak je zase spustí dolů do druhé místnosti. Díky této zkratce ušetří lodě tisíce kilometrů, spoustu času a peněz. Celá ekonomika Panamy se točí kolem vybírání poplatků za použití této úžasné chodby. Její poloha je tak důležitá, že se jí někdy přezdívá "Křižovatka světa".

Zdroje