Perský záliv: Porovnání verzí

Aktuální verze z 12. 11. 2025, 23:30

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Vodní plocha Perský záliv (persky خليج فارس, Khalīj-e Fārs; arabsky الخليج الفارسي, Al-Khalīj al-Fārsī) je vnitřní moře Indického oceánu, které se nachází mezi Íránem na severovýchodě a Arabským poloostrovem na jihozápadě. Jedná se o jednu z nejdůležitějších vodních ploch na světě, především kvůli své strategické poloze a obrovským zásobám ropy a zemního plynu pod jeho dnem i v okolních státech. S Ománským zálivem a volným oceánem je spojen úzkým Hormuzským průlivem.

Historicky je oblast známá také jako centrum starověkých civilizací a klíčová křižovatka obchodních cest. V moderní době je region synonymem pro globální energetickou bezpečnost, ale také pro geopolitické napětí a ekologické výzvy.

🌍 Geografie a geologie

Perský záliv pokrývá plochu přibližně 251 000 km². Jeho délka dosahuje téměř 1 000 km a šířka se pohybuje od pouhých 56 km v Hormuzském průlivu po zhruba 340 km. Je to poměrně mělká vodní plocha s průměrnou hloubkou kolem 50 metrů a maximální hloubkou nepřesahující 90 metrů. Dno zálivu je převážně písčité a bahnité, s výjimkou skalnatých oblastí a korálových útesů podél pobřeží.

Na pobřeží zálivu leží osm států: Írán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie, Bahrajn (jako ostrovní stát uprostřed zálivu), Katar (jako poloostrov), Spojené arabské emiráty a ománská exkláva Musandam, která střeží jižní stranu Hormuzského průlivu. Nejvýznamnějším přítokem je řeka Šatt al-Arab, která vzniká soutokem historických řek Eufrat a Tigris a vlévá se do zálivu na jeho severním konci, kde vytváří rozsáhlou deltu.

Geologicky je Perský záliv pozůstatkem zanikajícího oceánu Tethys. Vznikl jako předpolí deprese v důsledku kolize Arabské desky s Eurasijskou deskou, která vedla k vyvrásnění pohoří Zagros v Íránu. Tento tektonický proces vytvořil ideální podmínky pro vznik a zachycení obrovského množství uhlovodíků. Pod jeho dnem se nachází přibližně 50 % světových prokázaných zásob ropy a 40 % zásob zemního plynu.

💧 Hydrologie a klima

Hydrologické podmínky v Perském zálivu jsou extrémní. Vzhledem k poloze v subtropické oblasti s pouštním klimatem je zde velmi vysoký výpar, který výrazně převyšuje srážky a přítok sladké vody z řek. To vede k mimořádně vysoké salinitě (slanosti) vody, která se běžně pohybuje mezi 37 a 41 ‰, ale v uzavřených zátokách a při pobřeží může přesáhnout i 45 ‰, což je výrazně více než průměrných 35 ‰ v oceánech.

Teplota vody v létě často stoupá nad 33 °C, což z Perského zálivu činí jedno z nejteplejších moří na světě. V zimě klesá teplota vody k 15–20 °C. Vodní proudy v zálivu jsou obecně pomalé a pohybují se proti směru hodinových ručiček – voda proudí dovnitř podél íránského pobřeží a ven podél arabského pobřeží. Přílivové rozdíly jsou relativně malé, obvykle v rozmezí 1 až 2 metry.

Okolní klima je pouštní a extrémně horké a vlhké, zejména v letních měsících, kdy teploty vzduchu pravidelně překračují 45 °C a pocitová teplota je kvůli vysoké vlhkosti ještě vyšší. V regionu jsou také časté písečné bouře, známé jako šamal.

🐠 Ekologie a životní prostředí

Navzdory extrémním podmínkám (vysoká teplota a salinita) je Perský záliv domovem rozmanitého mořského života. Nacházejí se zde rozsáhlé, i když ohrožené, korálové útesy, které jsou adaptovány na vysoké teploty. Tyto útesy poskytují útočiště stovkám druhů ryb. Záliv je také důležitým útočištěm pro mořské savce, jako jsou dugongové (po Austrálii zde žije jejich druhá největší populace na světě), delfíni a velryby, například plejtvákovec Brydeův. Hnízdí zde také několik druhů mořských želv, včetně kriticky ohrožené karety pravé.

Ekosystém Perského zálivu je však pod obrovským tlakem. Intenzivní těžba a přeprava ropy představují neustálou hrozbu v podobě ropných skvrn. Největší ekologickou katastrofou byla záměrně způsobená ropná skvrna během války v Zálivu v roce 1991. Dalším vážným problémem je vypouštění extrémně slaného odpadu z odsolovacích zařízení, která jsou na pobřeží hojně rozšířena a zajišťují pitnou vodu pro miliony lidí. Tento solný roztok (brine) zvyšuje salinitu a poškozuje mořský život. Globální oteplování dále zvyšuje teplotu vody, což vede k bělení korálů.

⏳ Historie

Oblast Perského zálivu je jednou z kolébek civilizace. Na jeho pobřeží v Mezopotámii (dnešní Irák) vzkvétaly sumerská, akkadská, babylonská a asyrská říše. Po tisíciletí sloužil záliv jako důležitá námořní obchodní tepna spojující Mezopotámii s civilizacemi v údolí Indu, Dilmunem (dnešní Bahrajn) a dále s Afrikou a Asií.

Ve starověku byla oblast pod kontrolou perských říší, jako byli Achaemenovci a Sásánovci, kteří dali zálivu jeho jméno. Ve středověku se stal centrem islámského obchodu a vědy pod nadvládou Abbásovců. Později o kontrolu nad zálivem soupeřily portugalská, nizozemská a britská koloniální mocnost. Od 19. století si Spojené království zajistilo dominantní postavení, které si udrželo až do poloviny 20. století.

Moderní historie zálivu je neoddělitelně spjata s objevem ropy ve 30. letech 20. století. Tento objev dramaticky proměnil ekonomiku a společnost regionu, vedl k rychlé modernizaci a urbanizaci a učinil z něj centrum světového geopolitického zájmu.

💰 Ekonomický význam

Perský záliv je ekonomickým motorem globální energetiky. Přibližně třetina světové námořní přepravy ropy a čtvrtina zkapalněného zemního plynu (LNG) proplouvá Hormuzským průlivem, což z něj činí nejdůležitější strategický "úzký profil" (chokepoint) na světě. Státy jako Saúdská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Katar patří mezi největší světové producenty a exportéry ropy a plynu.

Kromě energetiky je důležitý také rybolov, i když jeho význam v posledních desetiletích klesá kvůli nadměrnému výlovu a znečištění. Historicky byl region proslulý lovem perel, který byl hlavním zdrojem bohatství před objevením ropy. Dnes se toto řemeslo udržuje spíše jako turistická atrakce.

V posledních letech státy Zálivu masivně investují do diverzifikace svých ekonomik, aby snížily závislost na ropě. Rozvíjejí se sektory jako finance (Dubaj a Dauhá se stávají globálními finančními centry), logistika (obří přístavy jako Jebel Ali), letecká doprava (Emirates, Qatar Airways, Etihad Airways) a především cestovní ruch. Vznikají zde megalomanské projekty, luxusní hotely a zábavní parky.

⚓ Strategický a geopolitický význam

Díky své roli v globální energetice má Perský záliv prvořadý strategický význam. Jakékoli narušení dopravy v Hormuzském průlivu by mělo okamžitý a drtivý dopad na světové ceny ropy a globální ekonomiku. Z tohoto důvodu je region silně militarizován. Spojené státy americké zde udržují významnou vojenskou přítomnost, včetně velitelství Páté flotily v Bahrajnu, aby zajistily svobodu plavby.

Region je také ohniskem dlouhodobého geopolitického napětí, především mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem. Tyto dvě regionální mocnosti spolu soupeří o vliv na Blízkém východě a jejich rivalita se projevuje v zástupných konfliktech, například v Jemenu nebo Sýrii. Íránský jaderný program a jeho balistické rakety jsou dalším zdrojem nestability a mezinárodních obav.

🗺️ Spor o název

Název "Perský záliv" je historicky a mezinárodně nejpoužívanější a je podporován Organizací spojených národů a většinou mezinárodních kartografických institucí. Jméno je odvozeno od Persie, historického názvu Íránu, který záliv po staletí ovládal.

Od 60. let 20. století, s vzestupem panarabismu, začaly arabské státy prosazovat název "Arabský záliv" (arabsky الخليج العربي, Al-Khalīj al-ʻArabī). Argumentují tím, že na pobřeží zálivu žije více Arabů než Peršanů a většina pobřežních států je arabských. Tento název je dnes běžně používán v arabských zemích a jejich médiích. Spor o název je velmi citlivou politickou otázkou a odráží hlubší historickou rivalitu mezi Íránem a arabským světem. Některé organizace a státy používají neutrální termíny jako "Záliv" (The Gulf).

🏙️ Velká města a infrastruktura

Pobřeží Perského zálivu zažilo v posledních 50 letech explozivní urbanistický rozvoj. Z malých rybářských vesnic a obchodních přístavů vyrostly moderní metropole s ikonickou architekturou. Mezi nejvýznamnější města patří:

Dubaj (Spojené arabské emiráty): Globální centrum obchodu, financí a turismu, známé mrakodrapy jako Burdž Chalífa a umělými ostrovy jako The Palm Jumeirah.
Abú Zabí (Spojené arabské emiráty): Hlavní město a politické centrum SAE, sídlo obrovských ropných společností.
Dauhá (Katar): Rychle rostoucí metropole, hostitel Mistrovství světa ve fotbale 2022, sídlo televize Al-Džazíra.
Kuvajt (Kuvajt): Finanční a obchodní centrum země.
Dammám (Saúdská Arábie): Klíčové administrativní a průmyslové centrum saúdského ropného průmyslu.
Bandar Abbás (Írán): Hlavní íránský přístav a námořní základna.

Region je propojen moderní infrastrukturou, včetně obřích přístavů, mezinárodních letišť a dálnic. Příkladem je Most krále Fahda, 25 km dlouhý most spojující Saúdskou Arábii s ostrovním státem Bahrajn.

⚛️ Pro laiky

Představte si Perský záliv jako obří, velmi mělkou a super slanou "vanu" uprostřed pouště. Tato "vana" je pro celý svět nesmírně důležitá, protože pod jejím dnem a v jejím okolí se nachází největší "čerpací stanice" ropy a zemního plynu na planetě. Téměř každý den odtud vyplouvají obrovské tankery, které rozvážejí energii do celého světa, aby poháněly naše auta, továrny a elektrárny.

Úzký "kohoutek" na konci této vany se jmenuje Hormuzský průliv. Je to jedna z nejsledovanějších vodních cest na světě. Kdyby se tento kohoutek zavřel, třeba kvůli konfliktu, ceny benzínu a energií by po celém světě okamžitě prudce vzrostly. Proto na tuto oblast dohlíží armády mnoha zemí, aby zůstala otevřená. Kvůli horkému klimatu se z této "vany" odpařuje spousta vody, takže je mnohem slanější než běžný oceán, a v létě je voda horká jako v lázních.

⚔ Kritika a kontroverze

Perský záliv je kromě svého bohatství a strategického významu také centrem vážných kontroverzí. Jednou z hlavních kritik je devastující dopad ropného průmyslu na životní prostředí. Časté, i když menší, úniky ropy, znečištění z průmyslu a lodní dopravy a ničení pobřežních ekosystémů kvůli výstavbě umělých ostrovů a přístavů mají dlouhodobé negativní následky.

Další významnou kontroverzí je situace v oblasti lidských práv, zejména zacházení s migrujícími pracovníky. Ekonomiky bohatých států Zálivu jsou silně závislé na milionech dělníků z jižní a jihovýchodní Asie a Afriky. Mnoho z nich pracuje v těžkých podmínkách, čelí vykořisťování v rámci systému kafala (sponzorství), který omezuje jejich svobodu pohybu, a jejich pracovní práva jsou často nedostatečná. Tato problematika se dostala do centra pozornosti zejména v souvislosti s výstavbou infrastruktury pro velké mezinárodní akce, jako bylo Mistrovství světa ve fotbale 2022 v Kataru.

Zdroje