Plzeňský Prazdroj
Obsah boxu
| Plzeňský Prazdroj, a. s. | |
|---|---|
| Sídlo | Plzeň, Česko |
| Vlastník | Asahi Group Holdings (od 2017) |
| Klíčoví lidé | Dragoș Constantinescu (generální ředitel) |
| Produkty | Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, Birell |
| Obrat | > 20 miliard Kč |
| Počet zaměstnanců | > 2 500 |
| Web | www.prazdroj.cz |
Plzeňský Prazdroj (mezinárodně známý jako Pilsner Urquell Brewery) je největší a historicky nejvýznamnější pivovarnická společnost v České republice a jedna z nejdůležitějších institucí ve světových dějinách pivovarnictví. Společnost se sídlem v Plzni je tvůrcem a výrobcem piva Pilsner Urquell, prvního čirého spodně kvašeného ležáku na světě, který dal jméno celé pivní kategorii "pils" či "pilsner". Podle tohoto vzoru se dnes vaří přibližně dvě třetiny veškerého piva vyprodukovaného na planetě.
Pod křídla společnosti dnes spadají nejen plzeňské značky Pilsner Urquell a Gambrinus, ale také pivovary Velkopopovický Kozel a nošovický Radegast. Plzeňský Prazdroj je rovněž lídrem na trhu nealkoholických piv se značkou Birell. Od roku 2017 je vlastníkem společnosti japonská pivovarnická skupina Asahi, která ji odkoupila od nadnárodního koncernu SABMiller. Prazdroj není jen průmyslovým gigantem, ale také strážcem českého pivního dědictví, provozovatelem turistických atrakcí a klíčovým exportérem české kultury do více než 50 zemí světa.
⏳ Historie: Příběh zlaté revoluce
Krize a vylévání piva (do roku 1839)
Historie Plzeňského Prazdroje se začala psát v atmosféře nespokojenosti. Ačkoliv mělo město Plzeň právo várečné uděleno králem Václavem II. již v roce 1295, kvalita místního piva na počátku 19. století kolísala od průměrné po katastrofální. Pivo se tehdy vařilo svrchním kvašením, bylo kalné, nestabilní a často se rychle kazilo.
Kritická situace vyvrcholila v roce 1838, kdy nechali rozzuření plzeňští měšťané na náměstí před radnicí demonstrativně vylít 36 sudů piva, které bylo označeno za zdravotně závadné a nepoživatelné. Tato událost se stala impulsem pro radikální změnu. Právováreční měšťané se rozhodli spojit své síly a finance, aby vybudovali zcela nový, moderní pivovar, který by produkoval pivo stabilní kvality. Tak vznikl Měšťanský pivovar (Bürgerliches Brauhaus), přímý předchůdce dnešního Prazdroje.
Rok 1842: Zrození legendy
Pro stavbu nového pivovaru bylo vybráno místo na břehu řeky Radbuzy. Architekt Martin Stelzer, který byl pověřen projektem, cestoval po Evropě a sbíral inspiraci. Rozhodl se pro tehdy revoluční technologii spodního kvašení, která byla populární v Bavorsku. Aby byl úspěch zaručen, najali měšťané bavorského sládka Josefa Grolla z Vilshofenu.
Groll byl pověstný svou hrubou povahou, ale také mistrovstvím v oboru. Do Plzně přivezl bavorské kvasnice pro spodní kvašení. Když však tyto kvasnice použil v kombinaci s místními surovinami, stal se zázrak, který nikdo nečekal.
- Měkká plzeňská voda: Voda z hlubinných studní měla unikátní minerální složení.
- Žatecký chmel: Místní odrůda poloraného červeňáku dodala pivu specifickou hořkost a aroma.
- Světlý slad: Byla použita nová anglická technologie hvozdění sladu, která zanechala slad světlý (na rozdíl od tehdy běžných tmavých bavorských sladů).
Dne 5. října 1842 Josef Groll uvařil první várku. Když byla 11. listopadu téhož roku naražena, sládek i měšťané užasli. Místo tmavého a kalného moku vytekla z pípy jiskrná, zlatavá tekutina s hustou sněhobílou pěnou. Chuť byla harmonická, řízná a lahodná. Zrodil se první světlý ležák na světě. Pověst o "plzeňském zázraku" se začala šířit bleskovou rychlostí – nejprve do Prahy, pak do Vídně a brzy do celého světa.
Průmyslový věk a boj o značku (1850–1918)
Ve druhé polovině 19. století zažíval pivovar boom. Využil rozvoje železnice k exportu do celé Evropy i do USA. Úspěch plzeňského piva byl takový, že ho začaly napodobovat pivovary po celém světě. Vznikaly stovky piv s názvem "Pilsner", "Pils" nebo "Plzeňské".
Měšťanský pivovar musel reagovat ochranou své identity. V roce 1859 si nechal zaregistrovat ochrannou známku "Pilsner Bier" (Plzeňské pivo) a v roce 1898 pak slavnou značku "Pilsner Urquell" (Plzeňský Prazdroj), což v němčině znamená "Plzeňský pramen/původní zdroj". Tím chtěl zdůraznit, že pouze pivo z tohoto pivovaru je tím originálem, podle kterého vaří ostatní.
Znárodnění a socialismus (1945–1989)
Po druhé světové válce byl pivovar znárodněn. Společně s konkurenčním "Prvním akciovým pivovarem" (výrobcem Gambrinusu) byl sloučen do národního podniku Plzeňské pivovary. Ačkoliv socialismus znamenal pro mnoho odvětví úpadek kvality, Prazdroj si udržel svůj standard, především proto, že byl cenným zdrojem "tvrdé měny" z exportu na Západ. Režim do pivovaru investoval, aby udržel jeho exportní potenciál. V tomto období se však zanedbala modernizace obalových technologií a marketingu, což se projevilo po roce 1989.
Novodobá éra: Privatizace a globalizace
Po sametové revoluci prošel pivovar privatizací. V roce 1999 se strategickým partnerem stala jihoafrická skupina South African Breweries (SAB), později SABMiller. Pod jejím vedením došlo k masivní modernizaci, sjednocení výrobních procesů a expanzi. Prazdroj začlenil do své struktury pivovary Radegast a Velkopopovický Kozel, čímž ovládl téměř polovinu českého trhu.
V roce 2016 došlo k obří fúzi, kdy koncern AB InBev koupil SABMiller. Kvůli antimonopolním zákonům Evropské unie však musel AB InBev prodat středoevropská aktiva SABMilleru. V roce 2017 tak Plzeňský Prazdroj (spolu s dalšími značkami v regionu) koupila japonská skupina Asahi. Japonci deklarovali respekt k tradici a zaměřili se na "premiozaci" značky Pilsner Urquell na světových trzích.
🍺 Portfolio a značky
Společnost Plzeňský Prazdroj dnes zastřešuje široké portfolio značek, které pokrývají různé segmenty trhu.
- Pilsner Urquell: Vlajková loď. Prémiový světlý ležák, který se stále vaří (částečně) tradičním způsobem trojího rmutování a přímého otopu varen. Je to "rodinné stříbro" českého pivovarnictví. Jeho chuťový profil je charakteristický výraznější hořkostí a plným tělem.
- Gambrinus: Historicky nejprodávanější pivo v Česku, "pivo pro všední den". Původně vzniklo v roce 1869 v konkurenčním Prvním akciovém pivovaru. Dnes zahrnuje řadu variant (Desítka, Dvanáctka, Nepasterizovaná 11).
- Velkopopovický Kozel: Značka s domovem ve Velkých Popovicích. Kozel je celosvětově nejúspěšnějším českým pivem v kategorii tmavých piv (Kozel Černý). Je známý svou pitelností a mírně sladší chutí.
- Radegast: Pivovar v Nošovicích, specialista na hořká piva. Pod křídly Prazdroje si Radegast udržel svou specifickou "drsnou" identitu a stal se lídrem v inovacích v segmentu extra hořkých piv (Ratar).
- Birell: Původně značka nošovického pivovaru, která pod vedením Prazdroje ovládla trh nealkoholických piv. Díky speciálním kvasinkám, které produkují minimum alkoholu, má chuť velmi blízkou klasickému pivu.
- Proud: Experimentální minipivovar sídlící přímo v areálu v Plzni (v budově bývalé elektrárny), který se zaměřuje na craftová piva, svrchně kvašené speciály (IPA, Ale) a oslovování mladší generace.
- Frisco a Kingswood: Značky ciderů, kterými Prazdroj vstoupil do kategorie ovocných nápojů.
🏭 Výroba a technologie: Tradice vs. moderna
Výroba v Plzni je unikátní kombinací historických postupů a nejmodernější technologie.
Trojí rmutování a přímý otop
Pilsner Urquell je jedním z mála velkých světových piv, které se stále vaří procesem trojího rmutování (triple decoction). Tato energeticky a časově náročná metoda vaření rmutu dodává pivu jeho typickou karamelovou barvu a sladovou chuť. Varny jsou stále vybaveny měděnými kotli s přímým plynovým otopem, což zajišťuje specifickou karamelizaci sladiny.
Srovnávací várky (Parallel Brewing)
Zásadním prvkem kontroly kvality je tzv. souběžné vaření. Ačkoliv většina produkce dnes kvasí v moderních nerezových cylindrokonických tanků (CKT), pivovar udržuje v provozu i historické ležácké sklepy ("skanzen"). Část produkce se zde stále kvasí v otevřených dřevěných kádích a zraje v dubových sudech. Sládci pravidelně porovnávají chuť piva z moderní výroby s tímto "referenčním vzorkem" ze sklepů, aby zajistili, že chuťový profil legendárního ležáku se nemění.
Voda a suroviny
Prazdroj si zakládá na tom, že voda pro výrobu pochází stále ze stejných artéských studní v okolí Plzně (Roudná). Voda je měkká, s nízkým obsahem minerálů. Sladovna pivovaru je jednou z největších v Evropě a produkuje vlastní slad plzeňského typu.
🌍 Kulturní fenomén a turismus
Areál pivovaru v Plzni není jen továrnou, ale městem ve městě a významnou turistickou destinací.
- Pivovarská brána: Ikonická Jubilejní brána z roku 1892 je symbolem společnosti a je vyobrazena na každé lahvi Urquellu.
- Prohlídkové trasy: Pivovar ročně navštíví statisíce turistů z celého světa. Prohlídka zahrnuje historickou i moderní varnu, stáčírnu a především labyrint historických sklepů (9 km chodeb), kde návštěvníci ochutnávají nefiltrované a nepasterizované pivo přímo z dubových sudů.
- Škola čepování: Prazdroj klade obrovský důraz na kulturu čepování piva. Prostřednictvím programu Master Bartender školí výčepní po celém světě v tom, jak správně načepovat "hladinku", "šnyt" nebo "mlíko". Pivovar prosazuje myšlenku, že "sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá".
- Koncept tankoven: Prazdroj byl průkopníkem v masovém zavádění tankového piva (pivo v nerezových tancích s vakem uvnitř, netlačené vzduchem), což výrazně zvýšilo kvalitu čepovaného piva v českých hospodách.
📈 Ekonomický význam
Plzeňský Prazdroj je jedním z největších plátců daní v České republice a klíčovým zaměstnavatelem v regionech Plzeňska, Moravskoslezského kraje (Radegast) a středních Čech (Kozel). Jeho exportní síla je enormní – Pilsner Urquell se vyváží do více než 50 zemí a v mnoha z nich (např. Německo, Slovensko, USA, Jižní Korea) má status super-prémiového importu.
Pod vlastnictvím Asahi se strategie společnosti zaměřuje na "premiumizaci" (důraz na kvalitu a zážitek spíše než na objem a cenu) a udržitelnost. Společnost investuje miliardy do snižování uhlíkové stopy, šetření vodou a zálohových systémů.