Zobrazení zdroje stránky Zikmund I. Starý

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Zikmund I. Starý
| obrázek = Sigismund I the Old by Hans von Kulmbach.jpg
| popisek = Portrét Zikmunda I. od Hanse von Kulmbacha, kolem roku 1515
| titul = [[Polští králové|Polský král]]<br>[[Litevská velkoknížata|Litevský velkokníže]]
| období vlády = 1506–1548
| korunovace = 24. ledna 1507, [[Krakov]]
| předchůdce = [[Alexandr I. Jagellonský]]
| nástupce = [[Zikmund II. August]]
| manželka = 1. [[Barbora Zápolská]]<br>2. [[Bona Sforza]]
| potomci = [[Hedvika Jagellonská (1513–1573)|Hedvika]]<br>[[Anna Jagellonská (1515–1520)|Anna]]<br>[[Zikmund II. August]]<br>[[Žofie Jagellonská]]<br>[[Anna Jagellonská]]<br>[[Kateřina Jagellonská]]<br>Vojtěch Jagellonský<br>Jan z Vilna (nemanželský)<br>Kateřina (nemanželská)<br>Regina (nemanželská)
| celé jméno = Zikmund Jagellonský
| dynastie = [[Jagellonci]]
| otec = [[Kazimír IV. Jagellonský]]
| matka = [[Alžběta Habsburská]]
| datum narození = [[1. leden|1. ledna]] [[1467]]
| místo narození = [[Kozienice]], {{Vlajka|Polsko}} [[Polské království]]
| datum úmrtí = [[1. duben|1. dubna]] [[1548]] (81 let)
| místo úmrtí = [[Krakov]], {{Vlajka|Polsko}} [[Polské království]]
| místo pohřbení = [[Katedrála na Wawelu]], Krakov
}}

'''Zikmund I. Starý''' (polsky ''Zygmunt I Stary'', litevsky ''Žygimantas Senasis''; * [[1. leden|1. ledna]] [[1467]], [[Kozienice]] – † [[1. duben|1. dubna]] [[1548]], [[Krakov]]) byl od roku [[1506]] [[Polští králové|polský král]] a [[Litevská velkoknížata|litevský velkokníže]]. Pocházel z dynastie [[Jagellonci|Jagellonců]] a byl pátým synem krále [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV. Jagellonského]] a [[Alžběta Habsburská|Alžběty Habsburské]]. Jeho dlouhá a stabilní vláda je považována za vrcholné období polsko-litevského státu, často označované jako "Zlatý věk Polska". Během jeho panování zažila země hospodářský rozkvět, kulturní rozmach pod vlivem [[renesance]] a upevnila své postavení na mezinárodní scéně, přestože musela čelit hrozbám ze strany [[Moskevské velkoknížectví|Moskevského velkoknížectví]], [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]].

== 👑 Život a vláda ==

=== 👶 Mládí a cesta k moci ===
Zikmund se narodil jako pátý syn královského páru, což znamenalo, že jeho šance na získání polského či litevského trůnu byly zpočátku malé. Jeho starší bratři byli [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]] (český a uherský král), [[Svatý Kazimír|Kazimír]] (zemřel mladý), [[Jan I. Olbracht]] (polský král) a [[Alexandr I. Jagellonský]] (litevský velkokníže a později polský král). Na rozdíl od svých bratrů, kteří byli vychováváni pro vládnutí, se Zikmundovi nedostalo systematického politického vzdělání.

Po smrti otce v roce [[1492]] se jeho bratři podělili o vládu, ale na Zikmunda nezbylo žádné významné panství. Několik let strávil na dvoře svého bratra Vladislava v [[Budín]]ě v [[Uhersko|Uhrách]], kde se seznámil s renesanční kulturou. V letech [[1499]]–[[1506]] vládl jako kníže v [[Hlohovské knížectví|Hlohově]] a [[Opolské knížectví|Opavě]] ve [[Slezsko|Slezsku]].

Obrat v jeho osudu nastal po smrti jeho bratra, krále Alexandra I. Jagellonského, v roce [[1506]]. Jelikož Alexandr nezanechal žádné potomky, byl Zikmund litevskou šlechtou zvolen velkoknížetem a následně i polskou šlechtou králem. Jeho korunovace se konala [[24. leden|24. ledna]] [[1507]] v krakovské [[Katedrála na Wawelu|katedrále na Wawelu]].

=== 🇵🇱 Polský král a litevský velkokníže ===
Zikmundova vláda trvala více než 41 let a vyznačovala se snahou o centralizaci moci a stabilizaci státních financí. Musel však neustále balancovat mezi zájmy koruny a rostoucí mocí šlechty ([[szlachta]]), která si na sněmu ([[Sejm]]) vynucovala stále větší privilegia. V roce [[1505]], ještě před jeho nástupem na trůn, byla přijata konstituce ''[[Nihil novi]]'' ("Nic nového bez nás"), která stanovila, že král nemůže vydat žádný nový zákon bez souhlasu šlechty zastoupené v Sejmu. Tento princip výrazně omezoval panovníkovu moc po celou dobu jeho vlády.

Zikmund se snažil reformovat armádu a daňový systém, aby zajistil stálý příjem pro státní pokladnu, což bylo klíčové pro financování válek. Podařilo se mu také v roce [[1526]] po vymření místní větve [[Piastovci|Piastovců]] definitivně připojit [[Mazovsko]] s centrem ve [[Varšava|Varšavě]] přímo k polské koruně.

=== ⚔️ Války a zahraniční politika ===
Zahraniční politika Zikmundovy vlády byla velmi aktivní a musela reagovat na několik hrozeb současně.

*   '''Války s Moskevským velkoknížectvím:''' Největším a nejtrvalejším protivníkem bylo expandující [[Moskevské velkoknížectví]] pod vládou [[Vasilij III.|Vasilije III.]], které usilovalo o získání bývalých území [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] pod kontrolou [[Litevské velkoknížectví|Litvy]]. Během Zikmundovy vlády proběhly dvě velké [[Moskevsko-litevské války|moskevsko-litevské války]]. V té první ([[1512]]–[[1522]]) ztratila Litva strategicky významnou pevnost [[Smolensk]] ([[1514]]), přestože polsko-litevská vojska dosáhla velkého vítězství v [[Bitva u Orši|bitvě u Orši]] pod vedením hejtmana [[Konstanty Ostrogski|Konstantina Ostrogského]].

*   '''Vztahy s Řádem německých rytířů:''' Dalším zdrojem konfliktů byl [[Řád německých rytířů]] v [[Prusko|Prusku]], který odmítal uznat polskou svrchovanost stanovenou [[Druhý toruňský mír|Druhým toruňským mírem]] z roku [[1466]]. To vedlo k [[Polsko-teutonská válka (1519–1521)|polsko-teutonské válce]] ([[1519]]–[[1521]]). Válka skončila příměřím a diplomatickým řešením. V roce [[1525]] velmistr řádu, [[Albrecht Braniborský]], přijal [[luteránství]], sekularizoval řádový stát a složil Zikmundovi I. na krakovském rynku slavnostní lenní hold (tzv. ''Pruský hold''). Tím vzniklo světské [[Pruské vévodství]] jako polské léno.

*   '''Habsburská diplomacie:''' Zikmund udržoval složité vztahy s [[Habsburkové|Habsburky]]. V roce [[1515]] se zúčastnil [[Vídeňský kongres (1515)|Vídeňského kongresu]] s císařem [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I.]] a svým bratrem, králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem Jagellonským]]. Zde byly dohodnuty dynastické sňatky mezi Jagellonci a Habsburky, které po [[Bitva u Moháče (1526)|bitvě u Moháče]] ([[1526]]) a smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] zajistily Habsburkům nástupnictví na českém a uherském trůně.

*   '''Vztahy s Osmanskou říší:''' Na jihu čelil polsko-litevský stát hrozbě ze strany [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a jejích vazalů, [[Krymský chanát|krymských Tatarů]], kteří podnikali ničivé nájezdy. Zikmund se snažil udržovat mír s Osmany, ale tatarským vpádům se zcela zabránit nepodařilo.

=== 🎨 Renesance a kultura ===
Vláda Zikmunda I. je synonymem pro rozkvět [[renesance]] v [[Polsko|Polsku]] a [[Litva|Litvě]]. Klíčovou roli v tomto procesu sehrála jeho druhá manželka, italská princezna [[Bona Sforza]], dcera milánského vévody. Bona s sebou přivedla na královský dvůr v [[Krakov|Krakově]] italské umělce, architekty a hudebníky.

Pod jejím vlivem byl přestavěn královský hrad [[Wawel]] v renesančním stylu, čímž se stal jedním z nejkrásnějších renesančních sídel severně od [[Alpy|Alp]]. Součástí přestavby byla i stavba Zikmundovy kaple v [[Katedrála na Wawelu|katedrále na Wawelu]], která je považována za mistrovské dílo renesanční architektury v Polsku. Kultura a umění vzkvétaly nejen na královském dvoře, ale i mezi šlechtou a měšťanstvem. Rozvíjelo se [[školství]], [[literatura]] v [[polština|polském]] i [[latina|latinském]] jazyce a [[knihtisk]].

== 👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo ==

=== První manželství: Barbora Zápolská ===
V roce [[1512]] se Zikmund oženil s [[Barbora Zápolská|Barborou Zápolskou]] ([[1495]]–[[1515]]), dcerou uherského magnáta [[Štěpán Zápolský|Štěpána Zápolského]]. Z tohoto krátkého manželství vzešly dvě dcery:
*   [[Hedvika Jagellonská (1513–1573)|Hedvika]] ([[1513]]–[[1573]]), provdána za braniborského kurfiřta [[Jáchym II. Hektor Braniborský|Jáchyma II. Hektora]].
*   Anna ([[1515]]–[[1520]]), zemřela v dětství.

Barbora zemřela pouhé tři roky po svatbě, což Zikmunda zanechalo bez mužského dědice.

=== Druhé manželství: Bona Sforza ===
V roce [[1518]] se Zikmund oženil podruhé, a to s [[Bona Sforza|Bonou Sforzou]] ([[1494]]–[[1557]]), dcerou milánského vévody [[Gian Galeazzo Sforza|Giana Galeazza Sforzy]]. Bona byla ambiciózní a politicky velmi aktivní žena, která měla na svého manžela i na polskou politiku značný vliv. Z tohoto manželství se narodilo šest dětí:
*   Isabela ([[1519]]–[[1559]]), provdána za uherského krále [[Jan Zápolský|Jana Zápolského]].
*   [[Zikmund II. August]] ([[1520]]–[[1572]]), polský král a litevský velkokníže, poslední mužský člen dynastie Jagellonců.
*   [[Žofie Jagellonská]] ([[1522]]–[[1575]]), provdána za brunšvicko-wolfenbüttelského vévodu [[Jindřich V. Brunšvický|Jindřicha V.]]
*   [[Anna Jagellonská]] ([[1523]]–[[1596]]), zvolená polská královna, manželka [[Štěpán Báthory|Štěpána Báthoryho]].
*   [[Kateřina Jagellonská]] ([[1526]]–[[1583]]), provdána za švédského krále [[Jan III. Švédský|Jana III.]]
*   Vojtěch ([[1527]]), zemřel při narození.

Bona Sforza se aktivně snažila posílit královskou moc a zajistit nástupnictví pro svého jediného syna Zikmunda Augusta, což se jí podařilo prosazením jeho korunovace ještě za života otce (princip ''vivente rege'').

=== Nemanželští potomci ===
Před svými sňatky měl Zikmund několik nemanželských dětí se svou milenkou Kateřinou Telniczankou:
*   Jan z Vilna ([[1499]]–[[1538]]), biskup vilniuský a poznaňský.
*   Regina ([[1500]]/[[1501]]–[[1526]]), provdána za Hieronima Szafrańce.
*   Kateřina ([[1503]]–[[1548]]), provdána za Jiřího II. z Montfortu.

== 🏛️ Odkaz a hodnocení ==
Zikmund I. Starý je považován za jednoho z nejvýznamnějších polských panovníků. Jeho dlouhá vláda přinesla zemi stabilitu, hospodářskou prosperitu a kulturní rozmach. Podařilo se mu úspěšně čelit vnějším hrozbám a upevnit mezinárodní postavení polsko-litevského státu. Jeho jméno je neoddělitelně spjato s "Zlatým věkem Polska".

Na druhou stranu byl často kritizován za svou opatrnost a nerozhodnost, zejména ve vztahu k rostoucí moci šlechty. Jeho neschopnost zastavit posilování Sejmu na úkor královské moci položila základy pro budoucí problémy [[šlechtická demokracie|šlechtické demokracie]]. Přesto jeho vláda zůstává v polských dějinách symbolem síly, bohatství a kulturní vyspělosti. Po své smrti byl pohřben v jím založené renesanční kapli v [[Katedrála na Wawelu|katedrále na Wawelu]] v [[Krakov|Krakově]].

== 💡 Pro laiky: Co je to "Zlatý věk"? ==
Pojem "Zlatý věk Polska" (polsky ''Złoty Wiek Polski'') označuje období v 16. a na počátku 17. století, které se vyznačovalo relativním mírem, politickou stabilitou, hospodářskou prosperitou a především mimořádným kulturním a vědeckým rozkvětem. Vláda Zikmunda I. Starého a jeho syna [[Zikmund II. August|Zikmunda II. Augusta]] je považována za vrchol tohoto období.

*   '''Hospodářství:''' Polsko-litevský stát byl v té době "obilnicí Evropy". Díky vývozu obilí, dřeva a dalších surovin do západní Evropy bohatla šlechta i města.
*   '''Kultura:''' Pod vlivem italské [[renesance]] došlo k obrovskému rozvoji architektury (např. přestavba hradu [[Wawel]]), sochařství, malířství a literatury. Působili zde významní myslitelé a spisovatelé jako [[Mikuláš Koperník]] (který svou hlavní práci publikoval na konci Zikmundovy vlády), [[Jan Kochanowski]] nebo [[Mikołaj Rej]].
*   '''Náboženská tolerance:''' V době, kdy západní Evropu sužovaly náboženské války, bylo Polsko-litevské soustátí oázou relativní tolerance, což přilákalo mnoho lidí prchajících před perzekucí.

Tento "Zlatý věk" byl obdobím, kdy polsko-litevský stát dosáhl svého největšího územního, politického a kulturního vlivu v Evropě.

{{DEFAULTSORT:Zikmund I. Stary}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Polští králové]]
[[Kategorie:Litevská velkoknížata]]
[[Kategorie:Jagellonci]]
[[Kategorie:Narození 1467]]
[[Kategorie:Úmrtí 1548]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále na Wawelu]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]