Zobrazení zdroje stránky Vymírání na konci křídy

{{K rozšíření}}
{{Infobox Událost
| název = Vymírání na konci křídy
| obrázek = Chicxulub crater - gravity anomaly map.jpg
| popisek = Mapa gravitačních anomálií [[kráter Chicxulub|kráteru Chicxulub]] na [[Yucatánský poloostrov|Yucatánském poloostrově]], který je považován za pozůstatek po dopadu klíčového asteroidu.
| také známé jako = Vymírání K-Pg, Vymírání K-T
| datum = přibližně před 66 miliony lety
| místo = Celosvětové
| typ = [[Masové vymírání]]
| příčina = Dopad [[asteroid]]u ([[kráter Chicxulub|impaktor Chicxulub]]), masivní [[vulkanismus]] ([[Dekanské trapy]])
| výsledek = Zánik přibližně 75 % tehdejších druhů, konec éry [[dinosaurus|dinosaurů]], počátek éry [[savec|savců]] ([[kenozoikum]])
| oběti = Neptačí [[dinosaurus|dinosauři]], [[ptakoještěři]], mořští plazi ([[mosasauři]], [[plesiosauři]]), [[amoniti]], [[belemniti]], [[rudisté]] a mnoho dalších skupin
}}
'''Vymírání na konci křídy''', odborně označované jako '''vymírání K-Pg''' (dříve K-T), byla náhlá a katastrofická událost [[masové vymírání|masového vymírání]], ke kterému došlo přibližně před 66 miliony lety. Tato událost představuje jeden z nejvýznamnějších předělů v [[dějiny Země|historii života na Zemi]], neboť ukončila geologickou éru [[druhohory|druhohor]] (mezozoika) a zahájila éru [[kenozoikum|kenozoika]], která trvá dodnes.

Nejznámějším důsledkem tohoto vymírání je zánik všech neptačích [[dinosaurus|dinosaurů]]. Kromě nich však vyhynulo odhadem 75 % všech tehdejších druhů, včetně mnoha mořských plazů, [[ptakoještěři|ptakoještěrů]], [[amoniti|amonitů]] a dalších klíčových skupin. Tato událost dramaticky přetvořila pozemské i mořské [[ekosystém]]y a otevřela ekologické niky, které následně umožnily explozivní evoluční radiaci [[savec|savců]] a [[ptáci|ptáků]]. Dnes je za hlavní příčinu považován dopad obřího [[asteroid]]u, jehož účinky byly pravděpodobně umocněny masivní sopečnou činností.

== 📜 Pozadí a časové zařazení ==
Vymírání K-Pg definuje geologickou hranici mezi periodou [[křída (geologie)|křídy]] (poslední perioda druhohor) a periodou [[paleogén]]u (první perioda kenozoika). Zkratka K-Pg pochází z německého názvu pro křídu (''Kreide'') a názvu [[paleogén]]. Dříve se používala zkratka K-T (Křída-Třetihory), ale termín [[třetihory]] (terciér) byl Mezinárodní komisí pro stratigrafii zrušen a nahrazen periodami paleogén a [[neogén]].

Svět na konci křídy, v období zvaném [[maastricht (geologie)|maastricht]], byl výrazně odlišný od dnešního. [[Klima]] bylo teplejší a vlhčí, bez polárních ledových čepiček, a hladina moří byla podstatně výše. Kontinenty se již blížily svým dnešním pozicím, ale stále se nacházely v mírně odlišné konfiguraci. Ekosystémům na souši dominovali dinosauři, kteří byli na vrcholu [[potravní řetězec|potravního řetězce]] po více než 150 milionů let. V mořích vládli obří mořští plazi jako [[mosasauři]] a [[plesiosauři]], zatímco běžnými bezobratlými byli [[amoniti]] s charakteristickými spirálovitými schránkami.

== ☄️ Hlavní příčiny ==
Dlouhou dobu byla příčina tohoto masového vymírání předmětem intenzivních vědeckých debat. Dnes převládá konsenzus, že šlo o kombinaci dvou hlavních faktorů, přičemž dopad asteroidu byl pravděpodobně rozhodujícím "posledním úderem".

=== Impaktní hypotéza (Alvarezova hypotéza) ===
V roce [[1980]] publikoval tým vědců vedený [[Luis Alvarez|Luisem Alvarezem]] a jeho synem [[Walter Alvarez|Walterem Alvarezem]] přelomovou studii. Při zkoumání geologických vrstev v [[Itálie|Itálii]], [[Dánsko|Dánsku]] a na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] objevili na hranici křídy a paleogénu tenkou vrstvu jílu s extrémně vysokou koncentrací prvku [[iridium]]. Iridium je na zemském povrchu velmi vzácné, ale hojně se vyskytuje v [[asteroid]]ech a [[kometa|kometách]].

Alvarezovi navrhli, že tato '''iridiová anomálie''' je důkazem srážky Země s asteroidem o průměru přibližně 10 až 15 kilometrů. Energie uvolněná při takovém dopadu by se rovnala výbuchu miliard atomových bomb a měla by katastrofální globální následky, které by mohly způsobit masové vymírání. Tato hypotéza byla zpočátku přijímána skepticky, ale postupně se hromadily další důkazy, jako například nálezy šokových křemenů a tektitů (skleněných kuliček vzniklých z roztavené horniny) ve vrstvě K-Pg po celém světě.

=== Kráter Chicxulub ===
Klíčovým důkazem pro impaktní hypotézu byl objev masivního impaktního kráteru. V roce [[1991]] byl definitivně identifikován '''[[kráter Chicxulub]]''' (vyslovováno "čikšulub"), pohřbený pod sedimenty na [[Yucatánský poloostrov|Yucatánském poloostrově]] v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]]. Kráter má průměr okolo 180 kilometrů a hloubku až 20 kilometrů, což odpovídá velikosti předpokládané Alvarezovou hypotézou. Datování hornin z kráteru potvrdilo, že vznikl přesně v době vymírání před 66 miliony lety.

=== Vulkanická hypotéza (Dekanské trapy) ===
Druhou významnou teorií je masivní vulkanická činnost. Na přelomu křídy a paleogénu docházelo na území dnešní [[Indie|Indie]] k sérii gigantických sopečných erupcí, které vytvořily oblast známou jako '''[[Dekanské trapy]]'''. Tyto erupce trvaly statisíce let a pokryly plochu více než 500 000 km² lávou o mocnosti až 2 kilometry.

Při těchto erupcích se do [[atmosféra Země|atmosféry]] uvolnilo obrovské množství plynů, především [[oxid uhličitý]] a [[oxid siřičitý]]. To mohlo vést k dlouhodobým klimatickým změnám – nejprve k ochlazení (sopečné zimě) kvůli blokování slunečního záření aerosoly síry, a později k intenzivnímu [[skleníkový efekt|skleníkovému efektu]] a globálnímu oteplování. Kyselé deště způsobené sopečnými plyny by také devastovaly vegetaci a narušovaly mořské ekosystémy.

=== Kombinace faktorů ===
Současný vědecký konsenzus se přiklání k modelu, kde oba jevy hrály svou roli. Ekosystémy na konci křídy již mohly být oslabené a destabilizované probíhající vulkanickou aktivitou Dekanských trap. Dopad asteroidu Chicxulub pak zasadil smrtící ránu již tak zranitelnému světu a spustil kaskádu katastrofických událostí, které vedly k masovému vymírání.

== 🌍 Globální dopady a mechanismy vymírání ==
Dopad asteroidu Chicxulub spustil sérii okamžitých i dlouhodobých katastrof.

=== Bezprostřední následky dopadu ===
* '''Tepelný puls:''' Materiál vyvržený z kráteru se po balistické dráze vracel do atmosféry a při průletu se rozžhavil. To způsobilo krátký, ale intenzivní globální tepelný puls, který mohl zapálit rozsáhlé [[požár]]y po celém světě a doslova "upéct" nechráněné živočichy.
* '''Mega-tsunami:''' Dopad do mělkého moře vyvolal obrovské vlny [[tsunami]], vysoké stovky metrů, které zpustošily pobřeží v oblasti Mexického zálivu a pronikly hluboko do vnitrozemí [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Důkazy o těchto vlnách byly nalezeny až v [[Texas]]u a na [[Florida|Floridě]].
* '''Zemětřesení:''' Srážka způsobila [[zemětřesení]] o síle odhadované na více než 11 stupňů Richterovy škály, což vyvolalo globální sesuvy půdy a další seismickou aktivitu.

=== Dlouhodobé následky ===
* '''Impaktní zima:''' Nejzávažnějším dlouhodobým následkem bylo vyvržení obrovského množství prachu, sazí z požárů a aerosolů síry do stratosféry. Tento materiál zastínil [[Slunce]] na několik měsíců až let, což vedlo k drastickému globálnímu ochlazení, známému jako '''impaktní zima'''.
* '''Kolaps fotosyntézy:''' Nedostatek slunečního světla způsobil kolaps [[fotosyntéza|fotosyntézy]] na souši i v oceánech. Vymřel [[fytoplankton]], který tvoří základ mořského potravního řetězce, a odumřela většina suchozemských rostlin.
* '''Zhroucení potravních řetězců:''' S kolapsem primárních producentů (rostlin a planktonu) se zhroutily celé potravní řetězce. Býložravci zemřeli hlady, následováni masožravci, kteří se jimi živili.
* '''Kyselé deště:''' Sloučeniny síry a dusíku v atmosféře vedly k masivním [[kyselý déšť|kyselým dešťům]], které poškodily zbývající vegetaci a výrazně zvýšily kyselost povrchových vod oceánů, což mělo fatální dopad na organismy s vápenatými schránkami, jako jsou [[korál]]i a [[plankton]].

== 🦖 Postižené a přeživší skupiny ==
Vymírání nezasáhlo všechny skupiny organismů stejně. Některé byly zcela vyhlazeny, zatímco jiné přežily a staly se základem pro budoucí evoluci.

=== Kdo vyhynul? ===
* '''Neptačí dinosauři:''' Všechny skupiny, od obřích sauropodů jako [[Alamosaurus]] po masožravé teropody jako ''[[Tyrannosaurus rex]]'', vyhynuly.
* '''Ptakoještěři (Pterosauři):''' Vládci křídové oblohy, včetně obřích druhů jako ''[[Quetzalcoatlus]]'', zmizeli beze stopy.
* '''Mořští plazi:''' Dominantní mořští predátoři, jako byli [[mosasauři]] a dlouhokrcí [[plesiosauři]], zcela vyhynuli.
* '''Amoniti a belemniti:''' Tyto dvě skupiny hlavonožců, které byly po miliony let hojné v oceánech, kompletně zmizely.
* '''Rudisté:''' Skupina útesotvorných mlžů, kteří v křídě plnili ekologickou roli dnešních korálů, byla zcela vyhlazena.
* '''Mnoho druhů planktonu:''' Zejména skupiny s vápenatými schránkami, jako jsou kokolitky a foraminifery, utrpěly masivní ztráty.

=== Kdo přežil? ===
* '''Savci:''' Drobní, nenápadní savci, kteří žili ve stínu dinosaurů, přežili relativně dobře. Jejich malá velikost, schopnost hrabat nory, všežravost a možná i noční způsob života jim poskytly výhodu.
* '''Ptáci (ptačí dinosauři):''' Jediná linie dinosaurů, která přežila. Předpokládá se, že přežili především bezzubí ptáci se zobáky, schopní živit se semeny a hmyzem, které byly dostupné i po kolapsu ekosystémů.
* '''Plazi a obojživelníci:''' [[Krokodýli]], [[aligátoři]], [[želvy]], [[ještěrky]], [[hadi]] a [[obojživelníci]] přežili. Mnozí z nich byli adaptováni na život ve sladkovodních ekosystémech, které byly zasaženy méně než mořské, nebo měli pomalý [[metabolismus]] a dokázali přežít dlouhá období bez potravy.
* '''Ryby:''' Zatímco mnoho mořských druhů vyhynulo, sladkovodní ryby a některé hlubokomořské druhy byly zasaženy méně.
* '''Hmyz:''' Hmyz a další bezobratlí, kteří se živili rozkládající se organickou hmotou, přežili relativně bez úhony.
* '''Rostliny:''' Ačkoliv vegetace byla zdevastována, semena a oddenky v půdě umožnily její obnovu po skončení impaktní zimy. [[Kapradiny]] byly často prvními rostlinami, které kolonizovaly zpustošenou krajinu, což je jev známý jako "kapradinový vrchol" (fern spike).

== 🌱 Následky a evoluční dopad ==
Vymírání na konci křídy mělo dalekosáhlé důsledky pro další vývoj života na Zemi.

=== Vzestup savců ===
Uvolnění ekologických nik po vyhynutí dinosaurů vytvořilo bezprecedentní příležitost pro savce. Během několika milionů let po vymírání prošli savci explozivní [[adaptivní radiace|adaptivní radiací]]. Z malých, hmyzožravých tvorů se vyvinuly rozmanité formy, které obsadily role malých i velkých býložravců, masožravců i všežravců. Tento proces nakonec vedl ke vzniku všech moderních skupin savců, včetně [[primáti|primátů]] a člověka. Éra kenozoika je proto často nazývána "věkem savců".

=== Nový svět ===
Ekosystémy se začaly pomalu zotavovat. V oceánech se dominantními predátory staly [[žraloci]] a později mořští savci. Na souši se dominantními býložravci a predátory stali savci a velcí nelétaví ptáci. Svět se postupně ochlazoval a lesy se staly rozmanitějšími s převahou [[krytosemenné rostliny|krytosemenných rostlin]]. Vymírání K-Pg tak nejen ukončilo jednu éru, ale přímo nastavilo kurz pro vznik moderního světa a života, jak ho známe dnes.

== 🧐 Pro laiky ==
* '''K-Pg hranice:''' Představte si to jako tenkou čáru v geologických vrstvách po celém světě. Vše pod touto čárou je ze světa dinosaurů (křída), vše nad ní je ze světa po dinosaurech (paleogén). Tato čára je fyzickým záznamem katastrofy.
* '''Iridiová anomálie:''' Iridium je kov, který je na Zemi vzácný, ale v asteroidech běžný. Když vědci našli po celém světě v K-Pg hranici vrstvičku s obrovským množstvím iridia, byl to hlavní důkaz, že do Země muselo narazit něco z vesmíru.
* '''Impaktní zima:''' Po dopadu asteroidu se do vzduchu dostalo tolik prachu a sazí, že na celé měsíce až roky zablokovaly sluneční světlo. Byla tma a zima. Rostliny nemohly růst, takže býložravci neměli co jíst a umřeli hlady. A když umřeli býložravci, umřeli i masožravci, kteří je lovili.
* '''Dekanské trapy:''' Obrovská oblast v Indii, kde před 66 miliony lety vybuchovaly sopky po tisíce let a chrlily lávu a plyny. Tyto plyny samy o sobě mohly způsobit velké problémy pro klima a život na Zemi, takže ekosystémy byly pravděpodobně "nemocné" ještě předtím, než přišel asteroid a dal jim finální ránu.

{{DEFAULTSORT:Vymirani na konci kridy}}
{{Aktualizováno|datum=20.12.2025}}
[[Kategorie:Masová vymírání]]
[[Kategorie:Křída]]
[[Kategorie:Paleogén]]
[[Kategorie:Dějiny Země]]
[[Kategorie:Paleontologie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]