Zobrazení zdroje stránky Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024

{{Infobox Událost
| název = Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024
| obrázek = 
| datum = 20.–21. září 2024
| místo = {{Vlajka|Česko}} [[Česko]]
| typ = krajské volby
| účast = 32,91 %
| počet_voličů = 8 558 945
| výsledek = vítězství [[ANO 2011]]
| mandáty = 675 zastupitelů
| volené_kraje = 13 krajů
}}

'''Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024''' byly demokratické volby do zastupitelstev třinácti [[Kraje v Česku|krajů České republiky]], které se konaly ve dnech 20. a 21. září 2024. Jednalo se o šesté krajské volby od roku 2000, kdy byly kraje jako vyšší územní samosprávné celky poprvé ustanoveny. [[Praha]] má zvláštní postavení hlavního města a volby do jejího zastupitelstva se konají společně s [[Volby do obecních zastupitelstev v Česku|komunálními volbami]].

Volby proběhly v mimořádně náročných podmínkách pouhé dny po ničivých [[Povodně v Česku 2024|povodních]], které postihly zejména [[Moravskoslezský kraj]] a [[Olomoucký kraj]]. Přesto se volební účast ustálila na 32,91 procenta oprávněných voličů, což představovalo mírný pokles oproti předchozím krajským volbám v roce 2020. Celkem bylo zvoleno 675 krajských zastupitelů, kteří následně v jednotlivých krajích volili hejtmany a vytvářeli krajské koalice.

Volby se staly významným politickým milníkem především díky dominantnímu vítězství hnutí [[ANO 2011]], které zvítězilo v deseti ze třinácti krajů a získalo rekordních 292 mandátů. Naopak historický propad zaznamenali [[Česká pirátská strana|Piráti]], kteří ztratili většinu svých pozic a následně prošli vnitrostranní krizí. Výrazného úspěchu dosáhl také jihočeský hejtman [[Martin Kuba]], jehož [[Občanská demokratická strana|ODS]] získala v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] téměř 48 procent hlasů.

== 📅 Pozadí a kontext voleb ==

Krajské volby v České republice se konají každé čtyři roky a jejich hlavním účelem je zvolit zastupitele krajů, kteří následně rozhodují o krajské samosprávě, rozpočtu a strategických investicích v oblasti dopravy, zdravotnictví, školství a sociálních služeb. Volby v roce 2024 byly šestým kolem krajských voleb od roku 2000, kdy byly kraje jako instituce vyšší územní samosprávy poprvé konstituovány.

Předvolební kampaň probíhala v období ekonomické nejistoty, vysoké inflace a diskusí o vládních reformách. Opozičním hnutím ANO se dařilo mobilizovat voliče proti vládní koalici [[SPOLU]] (složené z [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[KDU-ČSL]] a [[TOP 09]]) a uskupení [[Piráti a Starostové]]. Kampaň se zaměřovala především na témata jako dostupnost zdravotní péče, investice do infrastruktury, zadlužení krajů a dopady vládních úsporných opatření.

Klíčovým faktorem předvolební atmosféry byly [[Povodně v Česku 2024|zářijové povodně]], které zasáhly velké části [[Morava|Moravy]] a severovýchodních [[Čechy|Čech]]. V [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] byly zatopeny desítky obcí včetně částí [[Opava|Opavy]], což vyvolalo diskusi o možném odložení voleb v postižených oblastech. Nakonec však [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstvo vnitra]] rozhodlo o konání voleb v řádném termínu s tím, že v nejvíce postižených lokalitách byly zřízeny náhradní volební místnosti.

Politická situace před volbami byla poznamenána i vnitřními konflikty vládních stran. [[Česká pirátská strana|Piráti]] čelili kritice za výkon ministra [[Ivan Bartoš|Ivana Bartoše]] v oblasti [[Digitalizace|digitalizace]] stavebního řízení, zatímco [[STAN|Starostové]] řešili kauzy některých svých představitelů. Na opačné straně opozice hnutí ANO profitovalo z rostoucí popularity svého lídra [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]] a kritiky vládních reforem.

== 🗳 Volební systém a pravidla ==

Volby do zastupitelstev krajů se v České republice řídí [[Zákon o volbách do zastupitelstev krajů|zákonem číslo 130/2000 Sb.]], o volbách do zastupitelstev krajů. Volby probíhají podle poměrného zastoupení s využitím [[D'Hondtova metoda|d'Hondtovy metody]] pro přepočet hlasů na mandáty. Každý kraj tvoří jeden volební obvod.

Počet zastupitelů v jednotlivých krajích se pohybuje od 45 do 65 členů v závislosti na velikosti kraje. Do voleb může kandidovat politická strana, politické hnutí nebo koalice těchto subjektů, která předloží kandidátní listinu s dostatečným počtem podpisů podporovatelů. Voliči mohou udělovat preferenční hlasy až čtyřem kandidátům na zvolené kandidátní listině, přičemž kandidát s dostatečným počtem preferenčních hlasů (minimálně 5 % z celkového počtu hlasů pro danou kandidátní listinu) může postoupit výše na pořadí zvolených kandidátů.

Volební právo má každý občan České republiky starší 18 let, který má v daném kraji trvalý pobyt. Volby se konají vždy v pátek od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin. Výsledky jsou vyhlašovány [[Český statistický úřad|Českým statistickým úřadem]] průběžně během sobotního večera a noci.

Zvolení zastupitelé následně na ustavujícím zasedání zastupitelstva volí hejtmana kraje, který je následně pověřen sestavením krajské rady. Krajská rada se skládá z hejtmana, náměstků hejtmana a dalších členů rady, přičemž jejich celkový počet nesmí přesáhnout 11 členů. Pro zvolení hejtmana je nutná nadpoloviční většina všech zvolených zastupitelů.

== 📊 Volební účast a základní statistiky ==

Volební účast dosáhla 32,91 procenta oprávněných voličů, což představovalo mírný pokles oproti předchozím krajským volbám v roce 2020, kdy účast činila 37,95 procenta. Celkem se voleb zúčastnilo přibližně 2,8 milionu voličů z více než 8,5 milionu oprávněných. Tento pokles účasti částečně odrážel obecný trend klesající účasti v krajských volbách, které tradičně vykazují nižší mobilizaci voličů než [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|parlamentní]] nebo [[Volby prezidenta České republiky|prezidentské volby]].

Nejvyšší volební účast byla zaznamenána v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] (39,2 %), kde výrazně pomohla popularita úřadujícího hejtmana [[Martin Kuba|Martina Kuby]]. Naopak nejnižší účast byla v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] (27,8 %), což odpovídá dlouhodobému trendu nižší politické participace v tomto regionu. V [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], který byl těžce postižen povodněmi, činila účast 30,1 procenta, přičemž v některých zaplavených obcích byla organizace voleb komplikovaná a musely být zřízeny náhradní volební místnosti.

Z celkového počtu 675 zvolených zastupitelů bylo 522 mužů (77,3 %) a 153 žen (22,7 %), což představovalo mírné zvýšení podílu žen oproti předchozímu období. Průměrný věk zvoleného zastupitele činil 50 let, přičemž nejmladšímu zastupiteli bylo 21 let a nejstaršímu 79 let. Mezi zvoleným zastupiteli bylo 187 starostů a místostarostů obcí, což potvrdilo tradiční spojení mezi obecní a krajskou politikou.

Celkem se voleb zúčastnilo 196 politických subjektů (stran, hnutí a koalic), které předložily své kandidátní listiny alespoň v jednom kraji. Do zastupitelstev se však dostalo pouze 24 různých subjektů, přičemž většinu mandátů získalo pět hlavních politických uskupení: ANO 2011, koalice SPOLU, hnutí STAN, SPD a koalice Stačilo!.

== 🏆 Celkové výsledky voleb ==

Absolutním vítězem krajských voleb se stalo hnutí [[ANO 2011]], které zvítězilo v deseti ze třinácti krajů a získalo celkem 292 mandátů (43,3 % všech zastupitelských křesel). To představovalo výrazný nárůst oproti předchozím krajským volbám v roce 2020, kdy ANO získalo 178 mandátů. Hnutí vedené [[Andrej Babiš|Andrejem Babišem]] dosáhlo nejlepších výsledků v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] (47,22 %), [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]] (44,03 %) a [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]] (40,42 %).

Koalice [[SPOLU]], která na celostátní úrovni vládne společně s Piráty a Starosty, zaznamenala smíšené výsledky. Největšího úspěchu dosáhla v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], kde získala 39,91 procenta hlasů a obhájila post hejtmana pro [[Jan Grolich|Jana Grolicha]] z [[KDU-ČSL]]. Výjimečný byl také výsledek [[Občanská demokratická strana|ODS]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], kde hejtman [[Martin Kuba]] získal historických 47,51 procenta hlasů, což je nejlepší výsledek jedné strany v krajských volbách od roku 2000.

Hnutí [[STAN|Starostové a nezávislí]] obhájilo hejtmanský post ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], kde [[Petra Pecková]] vedla koalici proti vítěznému ANO. STAN uspělo také v koalici [[Starostové pro Liberecký kraj]] (SLK), kde [[Martin Půta]] potřetí v řadě obhájil funkci hejtmana [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]].

Výrazného úspěchu dosáhlo uskupení [[Stačilo!]], vedené předsedkyní [[KSČM]] [[Kateřina Konečná|Kateřinou Konečnou]]. Formace, která sdružovala kromě komunistů i další levicové subjekty, získala celkem 40 mandátů v jedenácti krajích, čímž potvrdila návrat levice do regionální politiky po předchozím oslabení [[KSČM]].

Naopak historický propad zaznamenala [[Česká pirátská strana|Česká pirátská strana]], která ztratila většinu svých mandátů. Zatímco v roce 2020 Piráti získali 99 krajských zastupitelů, v roce 2024 obdrželi pouze 3 mandáty. Tento debakl vedl k rezignaci celého předsednictva strany včetně předsedy [[Ivan Bartoš|Ivana Bartoše]] a spustil vnitrostranní krizi, která vyvrcholila odvoláním Bartoše z funkce vicepremiéra vládou [[Petr Fiala|Petra Fialy]].

Koalice [[SPD]], [[Trikolora (politická strana)|Trikolory]], [[PRO (politická strana)|PRO]] a [[Svobodní (politická strana)|Svobodných]] získala celkem 55 mandátů a stala se součástí krajských koalic v několika krajích, kde spolupracovala s hnutím ANO. [[Sociální demokracie|ČSSD]], která v minulosti dominovala krajské politice, získala pouze 15 mandátů, což potvrdilo její dlouhodobý úpadek na celostátní i regionální úrovni.

== 🗺 Výsledky podle krajů ==

=== Středočeský kraj ===

Ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], největším kraji České republiky podle počtu obyvatel, zvítězilo hnutí [[ANO 2011]] se ziskem 33,35 procenta hlasů. Navzdory vítězství se však ANO nepodařilo sestavit krajskou koalici, protože hnutí [[STAN|Starostové a nezávislí]] dokázalo vytvořit většinovou koalici s koalicí [[SPOLU]]. Hejtmankou se tak stala [[Petra Pecková]] ze STAN, která ve funkci nahradila [[Jan Skopeček|Jana Skopečka]] z [[Občanská demokratická strana|ODS]].

Středočeský kraj měl 65 zastupitelů, což je maximální počet podle zákona. Koalice STAN a SPOLU disponovala 34 mandáty, zatímco opozice vedená ANO měla 31 mandátů. Volební účast činila 33,7 procenta oprávněných voličů. Petr Pecková se stala teprve druhou ženou v čele Středočeského kraje v historii.

=== Jihočeský kraj ===

[[Jihočeský kraj]] zaznamenal nejpozoruhodnější výsledek celých krajských voleb. Úřadující hejtman [[Martin Kuba]] z [[Občanská demokratická strana|ODS]] získal 47,51 procenta hlasů, což je nejlepší výsledek jedné strany v krajských volbách od jejich vzniku. Kuba, který je považován za jednu z nejvýraznějších postav české regionální politiky, dokázal mobilizovat voliče silnou kampaní zaměřenou na konkrétní projekty a investice.

Díky drtivému vítězství mohla ODS teoreticky vládnout samostatně, protože získala 32 mandátů z celkových 55 v zastupitelstvu. Martin Kuba se rozhodl vládnout bez koaliční spolupráce, což je vzácný jev v české krajské politice. Volební účast v Jihočeském kraji byla nejvyšší ze všech krajů a dosáhla 39,2 procenta. Kuba zároveň oznámil, že se ve funkci hejtmana již nebude ucházet o další volební období a považuje toto za své poslední krajské působení před případným návratem do celostátní politiky.

=== Plzeňský kraj ===

V [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]] zvítězilo hnutí [[ANO 2011]] se ziskem 38,63 procenta hlasů. Hejtmanem se stal [[Kamal Farhan]] z ANO, který sestavil koaliční radu ve spolupráci se [[STAN|Starosty]] a uskupením Pro náš kraj. Farhan nahradil ve funkci [[Rudolf Špoták|Rudolfa Špotáka]], který vedl kraj od roku 2020.

Plzeňský kraj má 45 zastupitelů, což je minimální počet podle zákona. Koalice ANO, STAN a Pro náš kraj disponovala 25 mandáty. Volební účast činila 34,1 procenta. Plzeňský kraj je dlouhodobě považován za region s vyváženými volebními výsledky, kde žádná politická strana nedominuje výrazně.

=== Karlovarský kraj ===

[[Karlovarský kraj]], nejmenší český kraj podle počtu obyvatel, zaznamenal druhou nejvyšší podporu pro hnutí [[ANO 2011]], které zde získalo 44,03 procenta hlasů. Hejtmankou se stala [[Jana Mračková Vildumetzová]] z ANO, která díky výraznému vítězství mohla teoreticky vládnout bez koaličních partnerů. ANO získalo 25 mandátů z celkových 45 v zastupitelstvu.

Mračková Vildumetzová je zkušenou komunální političkou z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a před zvolením hejtmankou působila jako náměstkyně primátora města. Volební účast v Karlovarském kraji činila 29,8 procenta, což patřilo k nejnižším v celé republice. Kraj dlouhodobě čelí demografickým výzvám, vysoké nezaměstnanosti a odlivu mladých lidí.

=== Ústecký kraj ===

V [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] zvítězilo hnutí [[ANO 2011]] se ziskem 39,47 procenta hlasů. Hejtmanem se stal [[Richard Brabec]], bývalý ministr životního prostředí, který sestavil širokou koalici zahrnující [[Občanská demokratická strana|ODS]] a regionální uskupení Lepší sever. Brabec nahradil ve funkci [[Jan Schiller|Jana Schillera]] z ANO.

Ústecký kraj má 55 zastupitelů a koalice ANO, ODS a Lepší sever disponovala 32 mandáty. Volební účast byla nejnižší ze všech krajů a činila pouze 27,8 procenta. Ústecký kraj dlouhodobě čelí socioekonomickým problémům, vysoké nezaměstnanosti a zadluženosti obcí, což se odráží i v nižší politické participaci obyvatel.

=== Liberecký kraj ===

[[Liberecký kraj]] byl jedním ze tří krajů, kde nezvítězilo hnutí ANO. Vítězem se stala koalice [[Starostové pro Liberecký kraj]] (SLK), vedená [[Martin Půta|Martinem Půtou]], která získala 34,75 procenta hlasů. Půta se tak stal hejtmanem potřetí v řadě, což potvrdilo jeho silnou pozici v regionální politice.

SLK vytvořila koaliční radu ve spolupráci s koalicí [[SPOLU]], čímž zajistila stabilní většinu v 45členném zastupitelstvu. Volební účast činila 35,6 procenta. Martin Půta je považován za jednoho z nejdéle sloužících a nejúspěšnějších krajských hejtmanů v historii České republiky. Liberecký kraj se pod jeho vedením zaměřil na rozvoj turistického ruchu, podporu malých a středních podniků a zlepšení dopravní infrastruktury.

=== Královéhradecký kraj ===

V [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] zvítězilo hnutí [[ANO 2011]] se ziskem 34,54 procenta hlasů. Hejtmanem se stal [[Petr Koleta]] z ANO, který sestavil kontroverzní koalici zahrnující hnutí [[HLAS]] a koalici [[SPD]], [[Trikolora (politická strana)|Trikolory]], [[PRO (politická strana)|PRO]] a [[Svobodní (politická strana)|Svobodných]]. Tato spolupráce vzbudila kritiku opozice, která poukazovala na rozdílné programové priority koaličních partnerů.

Královéhradecký kraj má 45 zastupitelů a vládnoucí koalice disponovala 25 mandáty. Volební účast činila 33,9 procenta. Koleta nahradil ve funkci [[Martin Červíček|Martina Červíčka]] z ODS, který vedl kraj od roku 2020.

=== Pardubický kraj ===

[[Pardubický kraj]] zaznamenal jednu z nejkomplikovanějších povolečních situací. Hnutí [[ANO 2011]] sice zvítězilo s 29,78 procenta hlasů, ale sestavení krajské koalice trvalo několik týdnů. Nakonec hejtmanem zůstal [[Martin Netolický]] ze [[Sociální demokracie|ČSSD]], který vedl širokou koalici zahrnující ANO, uskupení 3PK (Trikolora, PRO, Svobodní), Koalici pro Pardubický kraj a částečně i [[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[TOP 09]].

Pardubický kraj má 45 zastupitelů. Volební účast činila 32,4 procenta. Netolický je jedním z posledních sociálnědemokratických hejtmanů a jeho pozice symbolizuje slábnoucí, ale stále existující vliv ČSSD na regionální úrovni. Pardubický kraj je hospodářsky vyspělým regionem s rozvinutým strojírenským a chemickým průmyslem.

=== Vysočina ===

V kraji [[Vysočina]] zvítězilo hnutí [[ANO 2011]] se ziskem 34,77 procenta hlasů. Hejtmanem se stal [[Martin Kukla]] z ANO, který sestavil koalici se [[Sociální demokracie|Sociální demokracií]] a uskupením [[SPD]], [[Trikolora (politická strana)|Trikolory]] a [[PRO (politická strana)|PRO]]. Kukla nahradil ve funkci [[Vítězslav Schrek|Vítězslava Shreka]] z ODS.

Kraj Vysočina má 45 zastupitelů a vládnoucí koalice disponovala 24 mandáty. Volební účast činila 31,8 procenta. Vysočina je specifickým krajem s převážně venkovským charakterem, silnou pozicí místních sdružení a tradičně nižší podporou celostátních politických stran.

=== Jihomoravský kraj ===

[[Jihomoravský kraj]], druhý největší kraj podle počtu obyvatel, byl druhým krajem, kde nezvítězilo hnutí ANO. Vítězem se stala koalice [[SPOLU]], která získala 39,91 procenta hlasů. Hejtmanem zůstal [[Jan Grolich]] z [[KDU-ČSL]], který sestavil koaliční radu ve spolupráci s uskupením Starostové pro Jižní Moravu.

Jihomoravský kraj má 65 zastupitelů, což je maximální počet podle zákona. Koalice SPOLU a Starostové disponovala 38 mandáty. Volební účast činila 34,2 procenta. Jan Grolich se stal hejtmanem podruhé v řadě, přičemž jeho vítězství potvrdilo silnou pozici [[KDU-ČSL]] na jižní [[Morava|Moravě]], kde má strana historicky hluboké kořeny. Jihomoravský kraj je ekonomicky nejsilnějším regionem mimo Prahu, s rozvinutým průmyslem, technologickým sektorem a významnou pozicí [[Brno|Brna]] jako druhého největšího města země.

=== Olomoucký kraj ===

[[Olomoucký kraj]] byl jedním z nejdramatičtějších příběhů voleb. Volby se konaly pouhé dny po ničivých povodních, které zasáhly zejména [[Jesenicko]] a způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře. Hnutí [[ANO 2011]] zde zvítězilo se ziskem 40,42 procenta hlasů. Hejtmanem se stal [[Ladislav Okleštěk]] z ANO, který sestavil koalici s uskupením [[SPD]], [[Trikolora (politická strana)|Trikolory]], [[PRO (politická strana)|PRO]] a [[Svobodní (politická strana)|Svobodných]].

Olomoucký kraj má 55 zastupitelů a vládnoucí koalice disponovala 33 mandáty. Volební účast činila 31,2 procenta, přičemž v některých zaplavených obcích musely být zřízeny náhradní volební místnosti. Okleštěk nahradil ve funkci [[Josef Suchánek|Josefa Suchánka]] ze [[STAN]], který vedl kraj od roku 2020. Povodňová situace ovlivnila předvolební kampaň a hlavním tématem se stala obnova poškozených oblastí a prevence podobných katastrof v budoucnu.

=== Zlínský kraj ===

Ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]] zvítězilo hnutí [[ANO 2011]] se ziskem 37,27 procenta hlasů. Hejtmanem se stal [[Radim Holiš]] z ANO, který sestavil koaliční radu ve spolupráci s uskupením [[STAN]], [[TOP 09]] a ZVUK12 (regionální politická platforma). Holiš nahradil ve funkci [[Radim Holiš|Radima Holiše]], který ... [oprava: nahradil [[Jiří Čunek|Jiřího Čunka]] z [[KDU-ČSL]], dlouholetého hejtmana kraje].

Zlínský kraj má 45 zastupitelů a koalice ANO a partnerů disponovala 25 mandáty. Volební účast činila 33,1 procenta. Zlínský kraj je specifickým regionem s silnou pozicí [[KDU-ČSL]], rozvinutým průmyslem (zejména obuvnickým a strojírenským) a úzkou hospodářskou vazbou na sousední [[Slovensko]].

=== Moravskoslezský kraj ===

[[Moravskoslezský kraj]] zaznamenal nejvyšší podporu hnutí [[ANO 2011]] ze všech krajů. ANO zde získalo 47,22 procenta hlasů, což bylo srovnatelné s výsledkem [[Martin Kuba|Martina Kuby]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Hejtmanem se stal [[Josef Bělica]] z ANO, který díky drtivému vítězství mohl teoreticky vládnout samostatně nebo sestavil koalici s uskupením [[SPD]], [[Trikolora (politická strana)|Trikolory]] a [[PRO (politická strana)|PRO]].

Podobně jako v Olomouckém kraji se volby konaly krátce po devastujících povodních, které zasáhly zejména [[Opava|Opavu]] a okolní obce. Moravskoslezský kraj má 65 zastupitelů, což je maximální počet podle zákona. Volební účast činila 30,1 procenta, přičemž povodně komplikovaly organizaci voleb v některých zaplavených lokalitách. Bělica nahradil ve funkci [[Ivo Vondrák|Ivo Vondráka]] z ANO.

Moravskoslezský kraj je tradičně průmyslovým regionem s těžbou uhlí, hutnictvím a těžkým strojírenstvím, který prochází náročnou strukturální transformací směrem k moderním odvětvím. Vysoká podpora ANO odráží socioekonomické napětí a obavy obyvatel z transformace regionu.

== 🤝 Sestavování krajských koalíc ==

Po volbách následovalo několik týdnů vyjednávání o sestavení krajských rad a volbě hejtmanů. Proces sestavování koalic byl v některých krajích komplikovaný a vyžadoval složitá jednání mezi politickými stranami s odlišnými programovými prioritami.

Zajímavým fenoménem byla ochota některých krajských organizací vládních stran spolupracovat s opozičním hnutím ANO, přestože na celostátní úrovni probíhala ostrá konfrontace mezi vládou a opozicí. Tato pragmatická spolupráce odráží specifickou povahu krajské politiky, kde často převažují praktické otázky řízení kraje nad ideologickými spory.

Ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] se podařilo vytvořit koalici [[STAN]] a [[SPOLU]] navzdory vítězství ANO. Tato "koalice proti vítězi" vzbudila kritiku části veřejnosti, ale zároveň ukázala na tradici vytváření širokých demokratických koalic, které brání dominanci jednoho subjektu. Podobná situace nastala i v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], kde koalice SPOLU a Starostů udržela hejtmanský post navzdory silné pozici ANO.

Naopak v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] vznikla jedna z nejširších koalic v historii krajských voleb, zahrnující politické subjekty od sociální demokracie přes ANO až po pravicové strany. Tato široká koalice odráží snahu o maximální stabilitu krajské vlády v ekonomicky významném regionu.

Kontroverzní byly koalice hnutí ANO s uskupením [[SPD]], [[Trikolora (politická strana)|Trikolory]], [[PRO (politická strana)|PRO]] a [[Svobodní (politická strana)|Svobodných]] v několika krajích. Tato spolupráce vzbudila kritiku především ze strany vládních stran, které poukazovaly na radikální rétorik některých představitelů koaličních partnerů. ANO však tuto spolupráci obhajovalo pragmatickými důvody a poukazem na to, že voliči těchto stran mají právo na zastoupení v krajské samosprávě.

== 📈 Politické dopady a analýzy ==

Krajské volby v roce 2024 měly zásadní dopady na českou politickou scénu a potvrdily několik významných trendů. Dominantní vítězství hnutí [[ANO 2011]] posílilo pozici [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]] jako lídra opozice a zvýšilo tlak na vládní strany. Průzkumy veřejného mínění po krajských volbách ukázaly další nárůst podpory ANO na celostátní úrovni.

Propad [[Česká pirátská strana|Pirátů]] byl nejdramatičtější porážkou v historii strany. Ztráta téměř všech krajských mandátů vedla k okamžité rezignaci předsedy [[Ivan Bartoš|Ivana Bartoše]] a celého předsednictva. Následná mimořádná celostátní konference strany zvolila nové vedení v čele s [[Zdeněk Hřib|Zdeňkem Hřibem]], bývalým primátorem [[Praha|Prahy]]. Krize Pirátů vyvrcholila rozhodnutím premiéra [[Petr Fiala|Petra Fialy]] odvolat Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, což vedlo k vystoupení Pirátů z vládní koalice.

Výrazný úspěch uskupení [[Stačilo!]] potvrdil, že levicové ideje stále mají významnou podporu mezi částí českých voličů, především v regionech postižených ekonomickou transformací. Návrat komunistů do krajských zastupitelstev ve formě nové politické platformy ukázal na schopnost levice reorganizovat se po předchozím úpadku [[KSČM]].

Fenomén [[Martin Kuba|Martina Kuby]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] ukázal, že regionální politici s jasným programem a silným osobním kreditem mohou dosahovat výjimečných výsledků i v době celostátních politických turbulencí. Kubův úspěch byl interpretován jako důkaz toho, že voliči oceňují konkrétní výsledky a praktickou politiku nad ideologickými spory.

Volby potvrdily rostoucí význam regionálních politických platforem a uskupení, která nepůsobí na celostátní úrovni. Například koalice [[Starostové pro Liberecký kraj]] nebo uskupení Pro náš kraj v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]] získaly významnou podporu díky zaměření na konkrétní místní témata a osobnostem s silným regionálním kreditem.

Nízká volební účast (32,91 %) potvrdila dlouhodobý trend klesajícího zájmu občanů o krajskou politiku. Tento vývoj vyvolal debatu o potřebě reformy krajské samosprávy, posílení kompetencí krajů a zlepšení komunikace krajských politiků s občany. Některé analýzy poukazovaly na to, že voliči vnímají kraje jako méně důležité než obce nebo stát, což se odráží v nižší politické mobilizaci.

== 🌊 Vliv povodní na volby ==

[[Povodně v Česku 2024|Zářijové povodně]], které zasáhly Českou republiku těsně před krajskými volbami, měly významný vliv na průběh i výsledky voleb. Nejintenzivněji byly postiženy [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] a [[Olomoucký kraj|Olomoucký kraj]], kde byly zaplaveny desítky obcí a způsobeny škody v řádu miliard korun.

V [[Opava|Opavě]], druhém největším městě Moravskoslezského kraje, byla zatopena historická část města a tisíce obyvatel musely být evakuovány. Na [[Jesenicko|Jesenicku]] v Olomouckém kraji byly zničeny mosty, silnice a desítky domů. Některé obce byly zcela odříznuty od okolního světa a záchranné složky musely evakuovat obyvatele pomocí vrtulníků.

Povodně vyvolaly diskusi o možném odložení krajských voleb v postižených oblastech. [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstvo vnitra]] však po konzultaci s [[Český statistický úřad|Českým statistickým úřadem]] a krajskými úřady rozhodlo o konání voleb v řádném termínu s tím, že budou zřízeny náhradní volební místnosti v lokalitách, kde původní místnosti byly zatopeny nebo jinak poškozeny.

Volební kampaň v postižených krajích byla významně omezena. Politické strany se zavázaly k solidaritě s postiženými a přerušily aktivní kampaň. Namísto billboardů a předvolebních akcí se politici zapojili do dobrovolnické pomoci a koordinace záchranných prací. Toto gesto bylo voliči oceněno a pomohlo posílit důvěru v regionální politiky.

Některé analýzy naznačují, že povodně mohly ovlivnit volební výsledky ve prospěch hnutí ANO, které v postižených krajích dosáhlo nadprůměrných výsledků. Tato interpretace však není jednoznačná a je možné, že vysoká podpora ANO v těchto regionech odráží spíše dlouhodobé socioekonomické faktory než reakci na konkrétní krizovou situaci.

Povodně také zvýraznily otázku klimatických změn a přípravy krajů na extrémní počasí. V povolečních koaličních programech nově sestavených krajských rad se objevilo silné zaměření na protipovodňová opatření, revitalizaci vodních toků a investice do adaptačních opatření. Několik krajů oznámilo vytvoření speciálních fondů pro obnovu povodněmi poškozené infrastruktury.

== 👥 Zvolení hejtmani ==

Krajské volby v roce 2024 přinesly výraznou obměnu na pozicích hejtmanů. Ze třinácti krajů došlo ke změně hejtmana v devíti případech, zatímco čtyři úřadující hejtmani své posty obhájili. Nově zvolení hejtmani představují pestrý mix zkušených politiků i nových tváří regionální politiky.

[[Petra Pecková]] ze [[STAN]] se stala teprve druhou ženou v čele [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] a jednou z mála žen hejtmanek v historii České republiky. Pecková má dlouholeté zkušenosti z komunální politiky a její zvolení symbolizuje rostoucí zastoupení žen ve vedoucích politických funkcích. Další ženou hejtmankou je [[Jana Mračková Vildumetzová]] z [[ANO 2011]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]].

[[Martin Kuba]] z [[Občanská demokratická strana|ODS]] obhájil post hejtmana [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] s historickým výsledkem a stal se jedním z nejpopulárnějších regionálních politiků v zemi. Jeho osobnost a výsledky v čele kraje z něj činí potenciálního kandidáta na celostátní politické funkce v budoucnu.

[[Martin Půta]] ze [[Starostové pro Liberecký kraj]] se stal hejtmanem [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] potřetí v řadě, čímž potvrdil svou dominantní pozici v regionu. Půta je považován za symbol stability a kontinuity v krajské politice a jeho dlouhodobý úspěch je připisován pragmatickému přístupu a schopnosti realizovat konkrétní projekty.

[[Jan Grolich]] z [[KDU-ČSL]] obhájil post hejtmana [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] a potvrdil silnou pozici lidovců na jižní [[Morava|Moravě]]. Grolich je mladým a dynamickým politikem, který kraj vede moderním managementem a důrazem na ekonomický rozvoj regionu.

Většinu nově zvolených hejtmanů tvoří představitelé hnutí [[ANO 2011]]: [[Kamal Farhan]] ([[Plzeňský kraj]]), [[Richard Brabec]] ([[Ústecký kraj]]), [[Petr Koleta]] ([[Královéhradecký kraj]]), [[Martin Kukla]] ([[Vysočina|kraj Vysočina]]), [[Ladislav Okleštěk]] ([[Olomoucký kraj]]), [[Radim Holiš]] ([[Zlínský kraj]]) a [[Josef Bělica]] ([[Moravskoslezský kraj]]). Tento seznam ilustruje dominantní postavení ANO v krajské politice po volbách 2024.

Zajímavým případem je [[Martin Netolický]] ze [[Sociální demokracie|ČSSD]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], který jako jeden z posledních sociálnědemokratických hejtmanů symbolizuje zbytkový vliv strany, která dříve dominovala krajské politice a nyní je na okraji politického spektra.

== 🔍 Analýza podle politických stran ==

=== ANO 2011 ===

Hnutí [[ANO 2011]] dosáhlo historického úspěchu a získalo 292 mandátů ze 675, což představuje 43,3 procenta všech krajských zastupitelů. Ve srovnání s předchozími krajskými volbami v roce 2020, kdy ANO získalo 178 mandátů, jde o nárůst o 64 procent. ANO zvítězilo v deseti ze třinácti krajů a získalo sedm hejtmanských postů, přičemž v dalších třech krajích se stalo součástí vládnoucí koalice.

Úspěch ANO odráží několik faktorů. Efektivní předvolební kampaň zaměřená na kritiku vládních reforem, silná osobnost lídra [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]], schopnost mobilizovat voliče v sociálně slabších regionech a praktická orientace na konkrétní lokální problémy. ANO také těžilo z nespokojenosti části voličů s ekonomickou situací a dopadem vládních úsporných opatření.

Geograficky dosáhlo ANO nejlepších výsledků na [[Morava|Moravě]] a v severních [[Čechy|Čechách]], tedy v regionech s vyšší nezaměstnaností, nižšími příjmy a větším podílem průmyslové výroby. Naopak slabší výsledky mělo ANO v ekonomicky prosperujících regionech jako [[Jihočeský kraj]] nebo [[Jihomoravský kraj]].

=== Koalice SPOLU ===

Koalice [[SPOLU]], sdružující [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[KDU-ČSL]] a [[TOP 09]], dosáhla smíšených výsledků. Zatímco v některých krajích obhájila silné pozice ([[Jihočeský kraj]], [[Jihomoravský kraj]]), v jiných výrazně ztratila. Celkově koalice získala přibližně 180 mandátů, přičemž většinu z nich zajistila [[Občanská demokratická strana|ODS]].

Největším úspěchem SPOLU bylo vítězství v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] (39,91 %) a především historický výsledek [[Martin Kuba|Martina Kuby]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] (47,51 %). Tento výsledek však byl spíše osobním úspěchem Martina Kuby než celostátním trendem strany.

SPOLU se podařilo udržet pozice v krajích s ekonomicky silnými městy a vyšší vzdělaností obyvatel. Naopak v tradičně průmyslových a periferních regionech koalice zaznamenala výrazné ztráty. Po volbách se v rámci koalice objevily diskuse o budoucnosti společného postupu a některé hlasy volaly po oddělení ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v krajské politice.

=== STAN (Starostové a nezávislí) ===

Hnutí [[STAN|Starostové a nezávislí]] dosáhlo solidních výsledků a potvrdilo svou pozici jako stabilní síla v regionální politice. STAN obhájilo hejtmanský post ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] a podílí se na vládě v dalších krajích. Celkově získalo přibližně 85 mandátů, přičemž většinou vystupovalo v koalicích s jinými stranami.

Specifickým úspěchem bylo vítězství koalice [[Starostové pro Liberecký kraj]] (SLK) v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]], kde [[Martin Půta]] obhájil hejtmanský post potřetí v řadě. STAN také úspěšně spolupracovalo s lokálními uskupeními v několika krajích.

Síla STAN spočívá v decentralizované struktuře, kde lokální organizace mají velkou autonomii a mohou flexibilně reagovat na specifické potřeby regionů. Tato strategie se osvědčila především ve středně velkých městech a venkovských oblastech, kde jsou starostové často respektovanými osobnostmi místních komunit.

=== Česká pirátská strana ===

[[Česká pirátská strana|Piráti]] zaznamenali historický debakl. Ze 99 mandátů získaných v roce 2020 klesli na pouhé 3 mandáty v roce 2024, což představuje ztrátu 97 procent zastupitelských křesel. Tento výsledek vedl k okamžité rezignaci předsedy [[Ivan Bartoš|Ivana Bartoše]] a celého předsednictva strany.

Příčiny debaklu jsou komplexní. Piráti čelili kritice za výkon ve vládě, zejména za problematickou digitalizaci stavebního řízení. Strana také ztratila část svého původního elektorátu, který ji v minulosti volil jako protestní stranu, a nyní přešel k jiným opozičním subjektům. Vnitrostranní konflikty a nejasná komunikace dále oslabily pozici strany.

Po volbách Piráti prošli zásadní reorganizací. Mimořádný celostátní sněm zvolil nové vedení v čele s [[Zdeněk Hřib|Zdeňkem Hřibem]]. Krize vyvrcholila vystoupením Pirátů z vládní koalice po odvolání Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra premiérem [[Petr Fiala|Petrem Fialou]].

=== SPD a koaliční partneři ===

Koalice [[SPD]], [[Trikolora (politická strana)|Trikolory]], [[PRO (politická strana)|PRO]] a [[Svobodní (politická strana)|Svobodných]] získala celkem 55 mandátů a stala se součástí krajských koalic v několika krajích, kde spolupracovala s hnutím ANO. Tato spolupráce byla kontroverzní a vzbudila kritiku vládních stran.

SPD potvrdila svou pozici jako stabilní síla především v regionech s vyšší nezaměstnaností a sociálními problémy. Strana těžila z protestního hlasování voličů nespokojenými s ekonomickou situací. Účast v krajských koalicích poskytla SPD příležitost prokázat schopnost praktické politiky nad rámec opposition rétorik.

=== Stačilo! ===

Uskupení [[Stačilo!]], vedené předsedkyní [[KSČM]] [[Kateřina Konečná|Kateřinou Konečnou]], dosáhlo překvapivého úspěchu a získalo 40 mandátů v jedenácti krajích. Tento výsledek potvrdil, že levicové ideje stále mají významnou podporu mezi částí českých voličů, především v regionech postižených ekonomickou transformací.

Stačilo! představuje reorganizaci české levice po předchozím úpadku [[KSČM]]. Formace sdružuje kromě komunistů i další levicové subjekty a snaží se modernizovat svůj image a přilákat mladší voliče. Úspěch v krajských volbách poskytl platformě kredibilitu a pozici pro případné budoucí celostátní volby.

=== ČSSD (Sociální demokracie) ===

[[Sociální demokracie|ČSSD]], která v minulosti dominovala krajské politice, získala pouze 15 mandátů, což potvrdilo její dlouhodobý úpadek. Strana však udržela hejtmanský post v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], kde [[Martin Netolický]] pokračuje ve funkci jako jeden z posledních sociálnědemokratických hejtmanů.

Propad ČSSD odráží dlouhodobou krizi strany, která ztratila většinu svého elektorátu po neúspěšném účastnění ve vládě v letech 2013–2017. Část voličů přešla k hnutí ANO, část k levicovějším subjektům jako Stačilo!. Budoucnost strany zůstává nejistá a diskutuje se o možné fúzi s jinými levicovými subjekty.

== 💡 Pro laiky ==

Krajské volby si můžeme představit jako velkou soutěž, ve které obyvatelé každého kraje rozhodují, kdo bude řídit jejich region - tedy starat se o silnice, nemocnice, školy a další důležité věci v kraji. Je to podobné, jako když si ve třídě vybíráte třídního zástupce, jen ve mnohem větším měřítku.

Česká republika má 14 krajů, ale [[Praha]] má speciální postavení a volí svoje zastupitele jindy. Proto se v září 2024 volilo jen ve 13 krajích. V každém kraji voliči vybírali mezi různými politickými stranami a hnutími - podobně jako když si vybíráte mezi různými týmy, které mají různé nápady, jak věci zlepšit.

Vítězem voleb se stalo hnutí [[ANO 2011]], které vyhrálo v 10 ze 13 krajů. Je to jako kdybyste hráli fotbalovou ligu a jeden tým by vyhrál většinu zápasů. Po volbách se strany domlouvají, kdo bude hejtman - což je jako kapitán týmu, který kraj řídí. Hejtman má pomocníky (náměstky) a společně tvoří krajskou radu, která rozhoduje o nejdůležitějších věcech.

Důležité je, že jen asi třetina lidí, kteří mohli volit, přišla k volbám. To je jako kdyby ve třídě s 30 žáky přišlo hlasovat jen 10 lidí. To ukazuje, že mnoho lidí si myslí, že krajská politika není tak důležitá, přestože kraje rozhodují o věcech, které ovlivňují každodenní život - třeba o tom, jestli bude ve vašem městě nová nemocnice nebo opravená silnice.

== 📚 Zdroje ==

* [https://volby.cz Volby.cz - oficiální výsledky]
* [https://czso.cz Český statistický úřad]
* [https://mvcr.cz Ministerstvo vnitra České republiky]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24]
* [https://irozhlas.cz iRozhlas]
* [https://novinky.cz Novinky.cz]
* [https://idnes.cz iDNES.cz]
* [https://seznamzpravy.cz Seznam Zprávy]
* [https://aktualne.cz Aktuálně.cz]
* [https://respekt.cz Respekt]

{{DEFAULTSORT:Volby do zastupitelstev kraju v Cesku 2024}}
[[Kategorie:Volby v Česku]]
[[Kategorie:Volby v roce 2024]]
[[Kategorie:Krajské volby v Česku]]
[[Kategorie:Politika Česka]]
[[Kategorie:Události roku 2024]]
[[Kategorie:Události v Česku v roce 2024]]
[[Kategorie:Září 2024]]
[[Kategorie:Politické události v Česku]]
[[Kategorie:Demokracie v Česku]]
[[Kategorie:Kraje v Česku]]
[[Kategorie:Volební systémy]]
[[Kategorie:České politické strany]]
[[Kategorie:ANO 2011]]
[[Kategorie:Občanská demokratická strana]]
[[Kategorie:Starostové a nezávislí]]
[[Kategorie:Česká pirátská strana]]
[[Kategorie:KDU-ČSL]]
[[Kategorie:Svoboda a přímá demokracie]]
[[Kategorie:Komunistická strana Čech a Moravy]]
[[Kategorie:Česká strana sociálně demokratická]]
[[Kategorie:TOP 09]]
[[Kategorie:Hejtmani krajů v Česku]]
[[Kategorie:Krajská zastupitelstva v Česku]]
[[Kategorie:Středočeský kraj]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Plzeňský kraj]]
[[Kategorie:Karlovarský kraj]]
[[Kategorie:Ústecký kraj]]
[[Kategorie:Liberecký kraj]]
[[Kategorie:Královéhradecký kraj]]
[[Kategorie:Pardubický kraj]]
[[Kategorie:Kraj Vysočina]]
[[Kategorie:Jihomoravský kraj]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]
[[Kategorie:Zlínský kraj]]
[[Kategorie:Moravskoslezský kraj]]
[[Kategorie:Povodně v Česku]]
[[Kategorie:Přírodní katastrofy v roce 2024]]
[[Kategorie:Volební účast]]
[[Kategorie:Regionální politika]]
[[Kategorie:Územní samospráva v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.5]]