Zobrazení zdroje stránky Válečný zločin

{{K rozšíření}}
{{Infobox Právo
| název = Válečný zločin
| typ = Mezinárodní trestný čin
| oblast_práva = [[Mezinárodní humanitární právo]], [[Mezinárodní trestní právo]]
| mezinárodní_dohody = [[Ženevské úmluvy]], [[Haagské úmluvy]], [[Římský statut Mezinárodního trestního soudu]]
| relevantní_soudy = [[Mezinárodní trestní soud]] (ICC), ad hoc tribunály (např. [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|ICTY]])
| stíhán_kým = [[Mezinárodní trestní soud]], národní soudy
| nepromlčitelnost = Ano
}}

'''Válečný zločin''' je závažné porušení [[mezinárodní humanitární právo|mezinárodního humanitárního práva]], které je postižitelné podle [[mezinárodní trestní právo|mezinárodního trestního práva]]. Tyto činy jsou páchány v kontextu [[ozbrojený konflikt|ozbrojeného konfliktu]], ať už [[mezinárodní ozbrojený konflikt|mezinárodního]] nebo [[vnitrostátní ozbrojený konflikt|vnitrostátního]]. Válečné zločiny představují jednu ze čtyř hlavních kategorií [[mezinárodní trestné činy|mezinárodních trestných činů]], kam dále patří [[genocida]], [[zločiny proti lidskosti]] a [[zločin agrese]].

Koncept válečných zločinů se vyvinul s cílem humanizovat vedení války a chránit ty, kdo se konfliktu neúčastní nebo z něj byli vyřazeni, jako jsou ranění, nemocní, váleční zajatci a civilisté.

== ⏳ Historie a vývoj konceptu ==
Historie snah o omezení brutality války sahá do starověku, ale moderní koncept válečného zločinu se začal formovat v 19. století. Klíčovými milníky byly:
*   '''[[Lieberův kodex]] (1863):''' Vydaný během [[Americká občanská válka|americké občanské války]], tento kodex stanovil pravidla pro chování vojáků a byl považován za důležité shrnutí mezinárodních obyčejů válečného práva.
*   '''[[Haagské úmluvy]] (1899 a 1907):''' Tyto mezinárodní smlouvy, sjednané na mírových konferencích v [[Haag]]u, byly prvními multilaterálními dohodami, které kodifikovaly zákony a obyčeje války, včetně omezení prostředků a způsobů vedení bojů. Zakázaly například používání otravných plynů. Společně se [[Ženevské úmluvy|Ženevskými úmluvami]] tvoří základ takzvaného [[haagské právo|haagského práva]].
*   '''[[Ženevské úmluvy]] (od 1864):''' Původně se zaměřovaly na ochranu raněných vojáků v poli (první úmluva z 1864). Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byly v roce 1949 revidovány a rozšířeny na čtyři úmluvy, které komplexně chrání oběti ozbrojených konfliktů: raněné a nemocné v poli, raněné, nemocné a trosečníky na moři, válečné zajatce a civilní osoby. Vážná porušení těchto úmluv představují válečné zločiny.
*   '''[[Norimberský proces]] a [[Tokijský proces]] (po 1945):''' Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byly zřízeny tyto ad hoc tribunály, které poprvé soudily jednotlivce za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločiny proti míru.

== ⚖️ Mezinárodní právo a definice ==
Současná definice válečných zločinů je primárně zakotvena v [[Římský statut Mezinárodního trestního soudu|Římském statutu Mezinárodního trestního soudu]] (ICC) z roku 1998, který vstoupil v platnost 1. července 2002. Článek 8 Statutu obsahuje jeden z nejúplnějších uznávaných katalogů válečných zločinů.

Mezi válečné zločiny podle Římského statutu patří:
*   '''Vážná porušení Ženevských úmluv z 12. srpna 1949:'''
    *   Úmyslné zabití.
    *   Mučení nebo nelidské zacházení.
    *   Úmyslné způsobení velkého utrpení nebo vážné újmy na zdraví.
    *   Rozsáhlé ničení a přivlastňování majetku, které není ospravedlněno vojenskou nutností.
    *   Nucení válečných zajatců ke službě v nepřátelské armádě.
    *   Svévolné zbavení válečného zajatce práva na spravedlivé řízení.
    *   Protiprávní deportace, přesun nebo zbavení osobní svobody.
    *   Braní rukojmích.
*   '''Jiné závažné porušení zákonů a obyčejů platných v mezinárodních ozbrojených konfliktech:'''
    *   Úmyslné útoky proti civilnímu obyvatelstvu nebo civilním objektům.
    *   Úmyslné útoky proti budovám určeným pro náboženské, vzdělávací, umělecké, vědecké nebo charitativní účely, historickým památkám, nemocnicím.
    *   Plenění města nebo místa.
    *   Používání jedu nebo otravných zbraní.
    *   Používání střepin, které jsou nezjistitelné rentgenovými paprsky v lidském těle.
    *   Znásilnění, sexuální otroctví, nucená prostituce, nucené těhotenství, nucená sterilizace nebo jiné formy sexuálního násilí.
    *   Odvody či nábor dětí mladších patnácti let do ozbrojených sil nebo jejich využívání k aktivní účasti v nepřátelských akcích.
    *   Úmyslné využívání hladovění civilních osob jako způsobu vedení boje.
*   '''Vážná porušení článku 3 společného čtyřem Ženevským úmluvám v konfliktech nemajících mezinárodní povahu:'''
    *   Násilné činy proti životu a osobě, zejména vraždy, mrzačení, kruté zacházení a mučení.
    *   Těžké urážky lidské důstojnosti, zejména ponižující a potupující zacházení.
    *   Braní rukojmích.
    *   Ukládání trestů a vykonávání poprav bez řádného soudního řízení.

Je důležité rozlišovat mezi válečnými zločiny a [[zločin agrese|zločinem agrese]]. Zatímco válečné zločiny se týkají způsobu vedení války, zločin agrese se týká samotného zahájení nebo vedení nezákonné války a postihuje osoby ve vedoucích pozicích.

== 🏛️ Mezinárodní trestní soud a stíhání ==
Hlavním mezinárodním orgánem pro stíhání válečných zločinů je [[Mezinárodní trestní soud]] (ICC) se sídlem v [[Haag]]u, [[Nizozemsko]]. ICC má jurisdikci nad válečnými zločiny spáchanými po 1. červenci 2002 na území států, které ratifikovaly Římský statut, nebo jejich občany. Působnost ICC však není celosvětová, neboť některé státy, jako například [[Spojené státy americké]], [[Čína]] a [[Izrael]], proti němu vyslovily výhrady.

Kromě ICC byly v minulosti zřízeny ad hoc tribunály pro stíhání válečných zločinů v konkrétních konfliktech, například [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii]] (ICTY) a [[Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu]] (ICTR).

Válečné zločiny jsou podle mezinárodního práva [[nepromlčitelnost|nepromlčitelné]], což znamená, že mohou být stíhány kdykoli. Státy jsou povinny spolupracovat při vyšetřování a stíhání podezřelých osob. Česká republika ratifikovala Římský statut 1. října 2009 a aktivně podporuje mezinárodní trestní spravedlnost. V únoru 2024 se [[Česká republika]] také připojila k prvním signatářům [[Lublaňsko-Haagská úmluva|Lublaňsko-Haagské úmluvy]], která posiluje mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání těchto zločinů.

== 🌍 Příklady a moderní kontext ==
Válečné zločiny jsou bohužel součástí mnoha ozbrojených konfliktů po celém světě. Mezi historické i nedávné případy patří:
*   '''[[Druhá světová válka]]:''' Zvláště brutální porušování Ženevských úmluv páchalo [[Nacistické Německo|nacistické Německo]] na sovětských zajatcích, ačkoli [[Sovětský svaz]] úmluvu nepodepsal.
*   '''[[Genocida ve Rwandě]]:''' V roce 1994 došlo ke genocidě, která zahrnovala i rozsáhlé válečné zločiny. [[Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu]] byl zřízen pro stíhání pachatelů.
*   '''[[Válka na Ukrajině|Ruská invaze na Ukrajinu (od 2022)]]:''' Od roku 2022 se objevují četné zprávy o válečných zločinech, včetně vraždění civilistů, bombardování nemocnic, rabování a nucených deportací dětí. [[Mezinárodní trestní soud]] vydal v březnu 2023 zatykače na ruského prezidenta [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] a Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli údajné nezákonné deportaci ukrajinských dětí. Vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině zahájil ICC již v březnu 2022.
*   '''Konflikt v [[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]]:''' V prosinci 2025 [[Mezinárodní trestní soud]] zvažuje slyšení v případě izraelského premiéra [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že si hrajete s kamarády na vojáky. I když je to jen hra, máte nějaká pravidla, abyste si neublížili a aby hra byla spravedlivá. Třeba že nebudete střílet na někoho, kdo už spadl na zem a "zemřel", nebo že nebudete ničit věci, které nejsou součástí hry.

Válečný zločin je něco podobného, ale ve skutečné válce. Jsou to činy, které porušují velmi důležitá mezinárodní pravidla, která mají zajistit, aby i ve válce bylo zachováno alespoň nějaké lidské chování. Tato pravidla říkají, že:
*   Nesmějí se zabíjet nebo mučit [[civilista|civilisté]], [[raněný|ranění]] lidé nebo [[válečný zajatec|váleční zajatci]].
*   Nesmějí se ničit [[nemocnice]], [[školy]] nebo [[kulturní památka|historické památky]].
*   Nesmějí se používat [[zakázané zbraně|zbraně]], které způsobují zbytečné utrpení.
*   Nesmějí se brát [[rukojmí]].

Když někdo tato pravidla poruší, spáchá válečný zločin. A i když je to ve válce, takoví lidé mohou být souzeni a potrestáni, stejně jako byste byli potrestáni vy, kdybyste ve hře porušili důležitá pravidla a někomu ublížili. Existuje pro to speciální soud v [[Haag]]u, který se těmito zločiny zabývá, aby se ukázalo, že nikdo není nad zákonem, ani ve válce.

{{DEFAULTSORT:Válečný zlocin}}
[[Kategorie:Mezinárodní humanitární právo]]
[[Kategorie:Mezinárodní trestní právo]]
[[Kategorie:Válečné právo]]
[[Kategorie:Zločiny proti lidskosti]]
[[Kategorie:Mezinárodní trestné činy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]