Zobrazení zdroje stránky Strunatci

{{K rozšíření}}
{{Infobox živočich
| název = Strunatci
| obrázek = Chordata diversity.png
| popisek = Zástupci strunatců: [[pláštěnci|pláštěnec]] (vlevo nahoře), [[obratlovci|obratlovci]] (uprostřed) a [[bezlebeční|bezlebečný]] (vpravo dole)
| říše = [[živočichové|Živočichové]] (Animalia)
| podříše = [[mnohobuněční|Mnohobuněční]] (Eumetazoa)
| oddělení = [[dvoustranně souměrní|Dvoustranně souměrní]] (Bilateria)
| nadkmen = [[druhoústí|Druhoústí]] (Deuterostomia)
| kmen = '''Strunatci''' (Chordata)
| vědecký název = Chordata
| autor = [[William Bateson|Bateson]], 1885
| podkmeny =
* [[Pláštěnci]] (Tunicata)
* [[Bezlebeční]] (Cephalochordata)
* [[Obratlovci]] (Vertebrata)
}}
'''Strunatci''' (Chordata) jsou [[kmen]] [[živočichové|živočichů]] patřící do skupiny [[druhoústí|druhoústých]] (Deuterostomia). Jedná se o evolučně nejvyspělejší a druhově velmi rozmanitou skupinu, která zahrnuje [[pláštěnci|pláštěnce]], [[bezlebeční|bezlebečné]] a především [[obratlovci|obratlovce]], mezi které patří i [[člověk]]. Všichni strunatci sdílejí v určité fázi svého vývoje pět klíčových znaků, které je odlišují od ostatních živočišných kmenů. Jejich tělo je [[bilaterální symetrie|dvoustranně souměrné]] a [[coelom|coelomové]].

Název kmene je odvozen od nejdůležitějšího společného znaku – přítomnosti [[struna hřbetní|struny hřbetní]] (chorda dorsalis nebo notochord), která tvoří vnitřní osu těla. Strunatci osídlili prakticky všechna prostředí na [[Země|Zemi]], od hlubokomořských příkopů po nejvyšší horské vrcholy a [[vzduch]].

== 🧬 Základní znaky strunatců ==
Všichni strunatci mají v alespoň jedné fázi svého [[ontogeneze|ontogenetického vývoje]] pět unikátních morfologických znaků (tzv. apomorfií):

1.  '''[[Struna hřbetní]] (chorda dorsalis, notochord)''': Pevná, ale pružná tyčinkovitá struktura probíhající podél hřbetní strany těla. Slouží jako primární vnitřní opora. U většiny [[obratlovci|obratlovců]] je v dospělosti nahrazena [[páteř|páteří]] složenou z [[obratel|obratlů]], ale její zbytky lze nalézt v [[meziobratlová ploténka|meziobratlových ploténkách]].
2.  '''Hřbetní nervová trubice''': Dutá trubice nervové tkáně umístěná na hřbetní straně těla, nad chordou. Vzniká vchlípením [[ektoderm]]u. U obratlovců se její přední část rozšiřuje a diferencuje v [[mozek]], zatímco zbytek tvoří [[mícha|míchu]].
3.  '''Žaberní štěrbiny (faryngální štěrbiny)''': Párové otvory v [[hltan]]u, které původně sloužily k filtrování potravy a dýchání. U vodních obratlovců se z nich vyvíjejí [[žábry]]. U suchozemských obratlovců se tyto struktury objevují pouze během [[embryogeneze|embryonálního vývoje]] a dávají vzniknout různým strukturám v oblasti krku a hlavy (např. [[Eustachova trubice]], části [[štítná žláza|štítné žlázy]] a [[příštítná tělíska|příštítných tělísek]]).
4.  '''[[Endostyl]]''': Žláznatá rýha na břišní straně hltanu, která produkuje sliz pro zachytávání potravy. U obratlovců se endostyl přeměnil ve [[štítná žláza|štítnou žlázu]], která produkuje [[hormon]]y regulující [[metabolismus]].
5.  '''Postanální ocas''': Ocasní část těla, která se nachází za [[řitní otvor|řitním otvorem]]. Obsahuje chordu a svalovinu, ale nikoli [[trávicí soustava|trávicí trubici]]. Slouží primárně k pohybu ve vodním prostředí. U některých skupin (včetně člověka) v dospělosti zaniká nebo je redukován na [[kostrč]].

Dalšími společnými rysy jsou uzavřená [[cévní soustava]] a [[srdce]] umístěné na břišní straně těla (ventrálně).

== 📜 Evoluce a fylogeneze ==
První strunatci se objevili pravděpodobně během [[kambrium|kambrijské exploze]] před více než 500 miliony let. Jejich přesný původ je stále předmětem vědeckých debat, ale nejbližšími příbuznými jsou [[polostrunatci]] (Hemichordata) a [[ostnokožci]] (Echinodermata), se kterými tvoří skupinu [[druhoústí]].

Nejstarší známí fosilní zástupci strunatců byli nalezeni v [[burgesské břidlice|burgesských břidlicích]] v [[Kanada|Kanadě]] (např. rod ''Pikaia'') a v čínských nalezištích v [[Čcheng-ťiang|Čcheng-ťiangu]] (např. rody ''Myllokunmingia'' a ''Haikouichthys''). Tyto primitivní formy již vykazovaly základní znaky strunatců, včetně notochordu a náznaků obratlů, což je řadí na počátek evoluční linie [[obratlovci|obratlovců]].

Evoluční vývoj strunatců je charakterizován několika klíčovými inovacemi:
*   Vznik [[lebka|lebky]] (Craniata) chránící mozek.
*   Vývoj [[páteř|páteře]] z obratlů, která nahradila chordu a umožnila efektivnější pohyb.
*   Vznik [[čelist|čelistí]] (Gnathostomata) z prvního žaberního oblouku, což znamenalo revoluci v získávání potravy.
*   Přechod na souš, spojený s vývojem [[plíce|plic]] a kráčivých [[končetina|končetin]].
*   Vývoj [[amniotické vejce|amniotického vejce]], které umožnilo rozmnožování nezávislé na vodním prostředí.
*   Rozvoj [[endotermie]] (teplokrevnosti) u [[ptáci|ptáků]] a [[savci|savců]], což jim umožnilo osídlit i chladné oblasti.

==  분류 Systematika a klasifikace ==
Kmen strunatců se tradičně dělí na tři podkmeny, které se liší především mírou zachování chordy v dospělosti a přítomností lebky a páteře.

=== ⚪ Pláštěnci (Tunicata, Urochordata) ===
[[Pláštěnci]] jsou mořští, převážně přisedlí [[filtrace (biologie)|filtrátoři]]. Jejich tělo je kryto rosolovitým pláštěm (tunikou) z [[tunicin]]u, látky podobné [[celulóza|celulóze]]. Typické znaky strunatců jsou plně vyvinuty pouze v larválním stadiu, které je pohyblivé a připomíná pulce. Během [[metamorfóza|metamorfózy]] v dospělce dochází k rozsáhlé regresi – chorda, nervová trubice i ocas zanikají.
*   '''Třídy:'''
    *   [[Sumky]] (Ascidiacea): Nejpočetnější skupina, v dospělosti přisedlí. Příklad: ''Ciona intestinalis''.
    *   [[Salpy]] (Thaliacea): Vznášejí se ve vodním sloupci, často tvoří kolonie.
    *   [[Vršenky]] (Appendicularia): Zachovávají si pulcovitý tvar i v dospělosti (neotenie).

=== ⚪ Bezlebeční (Cephalochordata, Acrania) ===
[[Bezlebeční]] jsou malí, mořští živočichové podobní rybkám, kteří žijí zahrabaní v písčitém dně. Zachovávají si všechny základní znaky strunatců po celý život. Chorda probíhá od ocasu až do přední části těla (přesahuje nervovou trubici), což je unikátní znak. Nemají vyvinutou lebku ani páteř. Jejich nejznámějším zástupcem je [[kopinatec plžovitý]]. Jsou považováni za nejbližší příbuzné obratlovců.

=== 🔵 Obratlovci (Vertebrata, Craniata) ===
[[Obratlovci]] jsou největší a nejrozmanitější podkmen strunatců. Jejich hlavním znakem je přítomnost vnitřní kostry s [[páteř|páteří]] složenou z [[obratel|obratlů]], která nahrazuje chordu, a [[lebka|lebky]] (cranium), která chrání [[mozek]]. Mají vysoce vyvinutou [[nervová soustava|nervovou soustavu]] a [[smyslové orgány]].
Tradičně se dělí na následující skupiny:

*   '''Bezčelistnatci (Agnatha)''': Primitivní obratlovci bez čelistí.
    *   [[Kruhoústí]] (Cyclostomata): recentní zástupci, např. [[mihule]] a [[sliznatky]].

*   '''Čelistnatci (Gnathostomata)''': Obratlovci s vyvinutými čelistmi.
    *   [[Paryby]] (Chondrichthyes): Chrupavčitá kostra. Patří sem [[žraloci]], [[rejnoci]] a [[chiméry]].
    *   [[Ryby (v širším smyslu)|Ryby]] (Osteichthyes/Pisces): Kostěná kostra.
        *   [[Paprskoploutví]] (Actinopterygii): Drtivá většina dnešních druhů ryb ([[kapr]], [[losos]], [[tuňák]]).
        *   [[Nozdratí]] (Sarcopterygii): Z jejich předků se vyvinuli čtyřnožci. Patří sem [[lalokoploutví]] (např. [[latimérie podivná|latimérie]]) a [[dvojdyšní]].
    *   '''Čtyřnožci (Tetrapoda)''': Obratlovci s kráčivými končetinami, kteří se vyvinuli z nozratých ryb.
        *   [[Obojživelníci]] (Amphibia): Vázáni na vodní prostředí, zejména při rozmnožování (např. [[žáby]], [[mloci]], [[čolci]]).
        *   '''Blanatí (Amniota)''': Vyvinuli si [[amniotické vejce|amniotické vejce]], které jim umožnilo osídlit souš.
            *   [[Plazi]] (Reptilia): [[Ještěrky]], [[hadi]], [[želvy]], [[krokodýli]].
            *   [[Ptáci]] (Aves): Vznikli z [[teropodní dinosauři|teropodních dinosaurů]]. Charakterizuje je [[peří]], [[zobák]] a schopnost [[let|letu]] (u většiny).
            *   [[Savci]] (Mammalia): Charakterizuje je [[srst]], [[mléčné žlázy]], [[bránice]] a [[endotermie|stálá tělesná teplota]]. Patří sem i [[člověk]].

== 🌍 Rozšíření a ekologie ==
Strunatci jsou kosmopolitní skupinou, která obývá všechny [[biom]]y na [[Země|Zemi]].
*   '''Vodní prostředí:''' Většina skupin (pláštěnci, bezlebeční, kruhoústí, paryby, ryby) je primárně vodní. Osídlili [[oceán]]y od pobřežních zón po [[hlubokomořský příkop|hlubokomořské příkopy]], stejně jako sladkovodní ekosystémy (řeky, jezera, bažiny). Mnoho obojživelníků, plazů, ptáků a savců je na vodní prostředí druhotně adaptováno (např. [[velryby]], [[lachtani]], [[tučňáci]], [[krokodýli]]).
*   '''Suchozemské prostředí:''' Čtyřnožci (obojživelníci, plazi, ptáci, savci) úspěšně kolonizovali souš. Najdeme je v [[poušť]]ích, [[prales]]ích, [[step]]ích, [[tundra|tundrách]] i v [[pohoří|horských oblastech]].
*   '''Vzdušné prostředí:''' Schopnost aktivního letu se vyvinula nezávisle u tří skupin obratlovců: [[ptáci|ptáků]], [[netopýři|netopýrů]] (savci) a vyhynulých [[ptakoještěři|ptakoještěrů]] (plazi).

Ekologické role strunatců jsou nesmírně rozmanité. Zahrnují [[býložravec|býložravce]], [[masožravec|masožravce]], [[všežravec|všežravce]], [[detritofág|detritofágy]] i [[parazitismus|parazity]]. Tvoří klíčové složky většiny potravních řetězců, ať už jako [[predátor]]i, kořist, nebo [[opylovač]]i a šiřitelé semen.

== ⚙️ Význam pro člověka ==
Strunatci mají pro lidskou společnost zásadní význam v mnoha oblastech:
*   '''Potrava:''' [[Ryby]], [[ptáci]] (drůbež) a [[savci]] (hospodářská zvířata) jsou hlavním zdrojem [[protein]]ů pro lidskou populaci po celém světě.
*   '''Vědecký výzkum:''' Mnoho druhů strunatců slouží jako [[modelový organismus]] v [[biologie|biologickém]] a [[lékařství|lékařském]] výzkumu (např. [[myš domácí]], [[potkan]], [[danio pruhované]], [[drápatečka vodní]]). Studium strunatců pomáhá pochopit evoluci, genetiku, fyziologii a nemoci, včetně těch lidských.
*   '''Domácí zvířata a společníci:''' [[Pes]], [[kočka domácí]], [[kůň]], ale i mnoho druhů ptáků, ryb a plazů jsou chováni pro potěšení, práci nebo sport.
*   '''Ekonomika:''' [[Rybolov]], [[zemědělství]] (chov dobytka), [[turismus]] (např. pozorování velryb nebo safari) a produkce materiálů jako [[vlna]], [[kůže]] nebo [[peří]] jsou významnými ekonomickými odvětvími.
*   '''Kultura a symbolika:''' Mnoho strunatců hraje důležitou roli v [[mytologie|mytologii]], [[náboženství]], [[umění]] a folklóru různých kultur (např. [[orel]], [[lev]], [[drak]], [[had]]).

Na druhou stranu mohou být někteří strunatci pro člověka nebezpeční (jedovatí hadi, žraloci) nebo působit jako [[přenašeč|přenašeči]] nemocí (hlodavci, netopýři).

== 🤔 Pro laiky: Co dělá strunatce strunatcem? ==
Představte si, že stavíte model živého tvora. Aby držel tvar, potřebuje nějakou vnitřní výztuhu. Strunatci si pro tento účel vyvinuli "strunu hřbetní" (chordu) – pevnou, ale ohebnou tyčku, která jim prochází zády. Je to něco jako pružná kostra. U většiny z nás, obratlovců, se tato struna během vývoje v děloze přemění na páteř, ale její základ je stejný.

Dalším klíčovým prvkem je "hřbetní nervová trubice". Je to v podstatě hlavní kabel nervového systému, který u nás tvoří mozek a míchu. Důležité je, že je umístěn na zádech, nad chordou. U jiných živočichů, jako je [[hmyz]], je hlavní nervová páska na břiše.

Možná vás překvapí, že i lidé měli v rané fázi vývoje žaberní štěrbiny v oblasti krku. Samozřejmě jsme je nikdy nepoužívali k dýchání ve vodě, ale tyto struktury se přeměnily na důležité části našich uší a krčních žláz. Stejně tak jsme měli i malý ocásek, který později zakrněl a zůstala z něj jen kostrč.

Takže i když se dospělý člověk, mořská sumka a rybka zvaná kopinatec na první pohled vůbec nepodobají, všichni sdílejí tento společný evoluční "stavební plán", který je definuje jako strunatce.

{{DEFAULTSORT:Strunatci}}
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}
[[Kategorie:Strunatci]]
[[Kategorie:Živočichové]]
[[Kategorie:Druhoústí]]
[[Kategorie:Kmeny živočichů]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]