Zobrazení zdroje stránky Solidarita (polské hnutí)

{{K rozšíření}}
{{Infobox organizace
| název = Nezávislý samosprávný odborový svaz „Solidarita“
| název_originál = Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność”
| logo = Solidarnosc_logo.svg
| obrázek =
| popisek =
| typ = [[Odborový svaz]], [[sociální hnutí]]
| právní_forma =
| vznik = [[31. srpen|31. srpna]] [[1980]]
| místo_vzniku = [[Gdaňsk]], [[Polsko]]
| zánik =
| sídlo = [[Gdaňsk]], [[Polsko]]
| počet_členů = cca 700 000 (k roku 2022)
| předseda = Piotr Duda
| čestný_předseda = [[Lech Wałęsa]] (historicky)
| ideologie = [[Antikomunismus]]<br>[[Křesťanská demokracie]]<br>[[Sociální katolicismus]]<br>[[Odborářství]]
| web = www.solidarnosc.org.pl
}}
'''Nezávislý samosprávný odborový svaz „Solidarita“''' (polsky ''Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“''), běžně známý jen jako '''Solidarita''', je polský [[odborový svaz]] založený v srpnu [[1980]] v gdaňských loděnicích (tehdy Leninových loděnicích). Původně vznikl jako reakce na špatné pracovní a ekonomické podmínky, ale rychle se přeměnil v masové sociální hnutí, které sjednotilo miliony Poláků v odporu proti komunistickému režimu [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]]. V čele hnutí stál [[elektrikář]] a pozdější polský prezident [[Lech Wałęsa]].

Solidarita představovala první nezávislou odborovou organizaci v zemích [[Východní blok|Východního bloku]] a na svém vrcholu v roce [[1981]] měla téměř 10 milionů členů, což byla přibližně třetina všech pracujících v [[Polsko|Polsku]]. Její existence byla klíčovým faktorem, který vedl k zavedení [[Válečný stav v Polsku (1981–1983)|válečného stavu]] v prosinci [[1981]], zákazu organizace a uvěznění jejích vůdců. I v ilegalitě však pokračovala ve své činnosti a zásadně přispěla k [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunistického režimu]] v Polsku v roce [[1989]] prostřednictvím jednání u kulatého stolu. Její úspěch inspiroval opoziční hnutí v celém sovětském bloku a je považován za jeden z milníků konce [[studená válka|studené války]].

== 📜 Historie ==
=== 🌱 Kořeny a vznik (do roku 1980) ===
Vznik Solidarity nebyl náhlou událostí, ale vyvrcholením dlouhodobé nespokojenosti polské společnosti s komunistickým režimem. Předcházely mu vlny protestů a stávek, které byly režimem krvavě potlačeny:
* '''[[Poznaňské povstání|Poznaňské povstání v roce 1956]]''': První velký protest proti vládě, který byl potlačen armádou.
* '''Polské politické krize v roce 1968''': Studentské protesty proti cenzuře a za větší svobodu.
* '''Protesty v Polsku v roce 1970''': Masivní stávky v přímořských městech [[Gdaňsk]], [[Gdyně]] a [[Štětín]] proti zdražování potravin, které armáda brutálně potlačila, což vedlo k desítkám obětí.
* '''Protesty v červnu 1976''': Stávky v městech [[Radom]] a [[Ursus]] proti dalšímu zdražování, po nichž vznikl [[Výbor na obranu dělníků]] (KOR), klíčová organizace propojující dělníky s disidentskými intelektuály.

Významným morálním impulsem pro polskou opozici bylo zvolení krakovského arcibiskupa [[Karol Wojtyła|Karola Wojtyły]] [[papež]]em [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] v roce [[1978]]. Jeho návštěva Polska o rok později přilákala miliony lidí a jeho slova „Nebojte se!“ dodala společnosti odvahu k odporu.

=== 💥 Srpnové stávky a Gdaňská dohoda (1980) ===
Přímým spouštěčem událostí v létě [[1980]] bylo další vládní zdražení masa. V červenci vypukly stávky po celé zemi. Klíčový moment nastal [[14. srpen|14. srpna]] [[1980]], kdy začala okupační stávka v Leninských loděnicích v Gdaňsku. Důvodem bylo propuštění jeřábnice a aktivistky [[Anna Walentynowicz|Anny Walentynowiczové]] pět měsíců před důchodem. Do čela stávky se postavil propuštěný elektrikář [[Lech Wałęsa]].

Stávkující dělníci brzy zformulovali svých slavných '''21 postulátů''', které se staly programem celého hnutí. Kromě ekonomických požadavků (zvýšení platů, zlepšení pracovních podmínek) obsahovaly i klíčové politické body:
* Povolení nezávislých odborů.
* Zaručení svobody slova a tisku.
* Propuštění politických vězňů.
* Právo na stávku.

Komunistická vláda, pod tlakem masových stávek po celé zemi, byla donucena k jednání. [[31. srpen|31. srpna]] [[1980]] byla podepsána '''Gdaňská dohoda''' mezi Mezipodnikovým stávkovým výborem (MKS) vedeným Wałęsou a vládní delegací. Dohoda legalizovala existenci nezávislých odborů a Solidarita byla oficiálně zaregistrována.

=== 📈 Zlatá éra a růst (1980–1981) ===
Následujících 16 měsíců je často označováno jako „karneval svobody“. Solidarita se rozrostla v masové hnutí s téměř 10 miliony členů. Nebyla jen odborovým svazem, ale zastřešovala široké spektrum společnosti – dělníky, zemědělce (vznikla i Rolnická Solidarita), intelektuály, studenty i umělce. Vydávala vlastní noviny, organizovala kulturní akce a stala se de facto paralelní mocenskou strukturou ve státě. Toto období relativní svobody bylo bezprecedentní v celém sovětském bloku.

=== 🛡️ Válečný stav a podzemí (1981–1989) ===
Rostoucí vliv Solidarity a obavy ze sovětské intervence, podobné té v [[Maďarsko|Maďarsku]] v roce [[1956]] nebo v [[Československo|Československu]] v roce [[1968]], vedly polské komunistické vedení k radikálnímu kroku. V noci z [[12. prosinec|12.]] na [[13. prosinec|13. prosince]] [[1981]] vyhlásil předseda vlády a první tajemník [[Polská sjednocená dělnická strana|strany]], generál [[Wojciech Jaruzelski]], '''[[Válečný stav v Polsku (1981–1983)|válečný stav]]''' (''stan wojenny'').

Solidarita byla zakázána, tisíce jejích vůdců a aktivistů, včetně Lecha Wałęsy, byly internovány. Komunikace byla přerušena, byla zavedena cenzura a zákaz vycházení. Přestože režim zlomil otevřený odpor, hnutí přešlo do ilegality. Vznikla rozsáhlá podzemní síť, která tiskla [[samizdat|samizdatovou]] literaturu, organizovala pomoc pro rodiny uvězněných a vysílala ilegální rozhlasové stanice. Symbolem odporu se stal zavražděný kněz [[Jerzy Popiełuszko]], který byl v roce [[1984]] unesen a zabit příslušníky tajné policie. V roce [[1983]] obdržel Lech Wałęsa [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]], což byla pro podzemní hnutí obrovská morální podpora.

=== 🤝 Kulatý stůl a pád komunismu (1989) ===
Na konci 80. let se ekonomická situace v Polsku dále zhoršovala a v roce [[1988]] vypukla nová vlna stávek. Komunistický režim, oslabený vnitřně i vnějškově (díky politice [[perestrojka|perestrojky]] [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]] v [[Sovětský svaz|SSSR]]), pochopil, že bez dohody s opozicí není schopen situaci zvládnout.

Od února do dubna [[1989]] probíhala jednání u '''kulatého stolu''' mezi zástupci vlády, Solidarity a církve. Výsledkem byla historická dohoda, která zahrnovala:
* Znovu-legalizaci Solidarity.
* Zřízení druhé komory parlamentu, [[Senát (Polsko)|Senátu]], a úřadu prezidenta.
* Uspořádání částečně svobodných voleb v červnu [[1989]].

Ve volbách získali kandidáti podporovaní Solidaritou drtivé vítězství – obsadili 99 ze 100 křesel v Senátu a všech 35 % křesel v [[Sejm]]u, o které se mohlo svobodně soutěžit. Tento výsledek donutil komunisty k dalším ústupkům a v srpnu [[1989]] se [[Tadeusz Mazowiecki]], poradce Solidarity, stal prvním nekomunistickým premiérem ve Východním bloku od konce 40. let. Tím byl mírovou cestou ukončen komunistický režim v Polsku.

== 🏛️ Politická role a transformace ==
Po roce [[1989]] se jednotné hnutí Solidarity začalo diferencovat. Z jeho řad vzešla řada politických stran a osobností, které formovaly polskou politickou scénu. [[Lech Wałęsa]] byl v roce [[1990]] zvolen polským prezidentem. Samotná Solidarita se postupně transformovala zpět do role klasického odborového svazu, i když si stále udržuje jistý politický vliv. V 90. letech existovala politická formace [[Akcja Wyborcza Solidarność]] (Volební akce Solidarita), která v roce [[1997]] vyhrála volby a sestavila vládu. V současnosti je Solidarita jedním z největších odborových svazů v Polsku a nadále se angažuje v obraně práv zaměstnanců.

== 🌍 Mezinárodní význam a odkaz ==
Solidarita měla obrovský dopad nejen na Polsko, ale na celý svět.
* '''Katalyzátor pádu komunismu''': Úspěch Solidarity v Polsku byl inspirací pro opoziční hnutí v [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Německá demokratická republika|Východním Německu]], [[Československo|Československu]] a dalších zemích. Ukázala, že komunistický režim je možné porazit nenásilnou cestou.
* '''Symbol občanského odporu''': Stala se celosvětovým symbolem boje za svobodu a lidská práva proti totalitní moci. Její logo, vytvořené [[Jerzy Janiszewski|Jerzym Janiszewskim]], je jedním z nejznámějších politických symbolů 20. století.
* '''Konec studené války''': Pád komunismu v Polsku odstartoval řetězovou reakci, která vedla k [[Pád Berlínské zdi|pádu Berlínské zdi]] v listopadu [[1989]] a rozpadu sovětského bloku, což zásadně přispělo k ukončení [[studená válka|studené války]].

== 🔑 Klíčové osobnosti ==
* '''[[Lech Wałęsa]]''' – Elektrikář, spoluzakladatel a legendární vůdce Solidarity, nositel Nobelovy ceny za mír a první demokraticky zvolený prezident Polska po roce 1989.
* '''[[Anna Walentynowicz]]''' – Jeřábnice, jejíž propuštění z gdaňských loděnic odstartovalo stávku v srpnu 1980. Bývá nazývána "matkou Solidarity".
* '''[[Tadeusz Mazowiecki]]''' – Katolický intelektuál, poradce stávkujících dělníků a první nekomunistický premiér Polska a celého Východního bloku.
* '''[[Jacek Kuroń]]''' a '''[[Adam Michnik]]''' – Významní disidenti a intelektuálové z Výboru na obranu dělníků (KOR), kteří hráli klíčovou roli jako poradci a stratégové hnutí.
* '''[[Jerzy Popiełuszko]]''' – Katolický kněz spojený se Solidaritou, jehož kázání kritizující režim přitahovala davy. V roce 1984 byl zavražděn tajnou policií a stal se mučedníkem hnutí.
* '''[[Wojciech Jaruzelski]]''' – Generál a komunistický vůdce Polska, který v roce 1981 vyhlásil válečný stav a Solidaritu zakázal. Později vedl vládní delegaci při jednáních u kulatého stolu.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si zemi, kde vláda kontroluje naprosto všechno – co se smíte učit, co můžete říkat, kde pracujete i co si můžete koupit v obchodě. Pokud jste nesouhlasili, mohli jste přijít o práci nebo skončit ve vězení. Solidarita byla obrovská skupina obyčejných Poláků – dělníků z loděnic, učitelů, lékařů i farmářů – kteří se v roce 1980 spojili a řekli "dost". Místo násilí použili stávky, tedy přestali pracovat, aby donutili vládu naslouchat. Požadovali základní věci: právo založit si vlastní, na vládě nezávislé, sdružení (odbory), svobodu slova a lepší životní podmínky. I když je vláda na čas zakázala a jejich vůdce pozavírala, nevzdali se. Nakonec jejich odvaha a vytrvalost vedly k tomu, že komunistická vláda v Polsku padla bez jediného výstřelu. Jejich úspěch inspiroval lidi v dalších zemích, včetně Československa, aby se také postavili za svobodu.

{{DEFAULTSORT:Solidarita}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Polské odbory]]
[[Kategorie:Dějiny Polska (1945–1989)]]
[[Kategorie:Studená válka]]
[[Kategorie:Antikomunismus]]
[[Kategorie:Sociální hnutí]]
[[Kategorie:Organizace založené v roce 1980]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]