Solidarita (polské hnutí)

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox organizace Nezávislý samosprávný odborový svaz „Solidarita“ (polsky Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“), běžně známý jen jako Solidarita, je polský odborový svaz založený v srpnu 1980 v gdaňských loděnicích (tehdy Leninových loděnicích). Původně vznikl jako reakce na špatné pracovní a ekonomické podmínky, ale rychle se přeměnil v masové sociální hnutí, které sjednotilo miliony Poláků v odporu proti komunistickému režimu Polské lidové republiky. V čele hnutí stál elektrikář a pozdější polský prezident Lech Wałęsa.

Solidarita představovala první nezávislou odborovou organizaci v zemích Východního bloku a na svém vrcholu v roce 1981 měla téměř 10 milionů členů, což byla přibližně třetina všech pracujících v Polsku. Její existence byla klíčovým faktorem, který vedl k zavedení válečného stavu v prosinci 1981, zákazu organizace a uvěznění jejích vůdců. I v ilegalitě však pokračovala ve své činnosti a zásadně přispěla k pádu komunistického režimu v Polsku v roce 1989 prostřednictvím jednání u kulatého stolu. Její úspěch inspiroval opoziční hnutí v celém sovětském bloku a je považován za jeden z milníků konce studené války.

📜 Historie

🌱 Kořeny a vznik (do roku 1980)

Vznik Solidarity nebyl náhlou událostí, ale vyvrcholením dlouhodobé nespokojenosti polské společnosti s komunistickým režimem. Předcházely mu vlny protestů a stávek, které byly režimem krvavě potlačeny:

Poznaňské povstání v roce 1956: První velký protest proti vládě, který byl potlačen armádou.
Polské politické krize v roce 1968: Studentské protesty proti cenzuře a za větší svobodu.
Protesty v Polsku v roce 1970: Masivní stávky v přímořských městech Gdaňsk, Gdyně a Štětín proti zdražování potravin, které armáda brutálně potlačila, což vedlo k desítkám obětí.
Protesty v červnu 1976: Stávky v městech Radom a Ursus proti dalšímu zdražování, po nichž vznikl Výbor na obranu dělníků (KOR), klíčová organizace propojující dělníky s disidentskými intelektuály.

Významným morálním impulsem pro polskou opozici bylo zvolení krakovského arcibiskupa Karola Wojtyły papežem Janem Pavlem II. v roce 1978. Jeho návštěva Polska o rok později přilákala miliony lidí a jeho slova „Nebojte se!“ dodala společnosti odvahu k odporu.

💥 Srpnové stávky a Gdaňská dohoda (1980)

Přímým spouštěčem událostí v létě 1980 bylo další vládní zdražení masa. V červenci vypukly stávky po celé zemi. Klíčový moment nastal 14. srpna 1980, kdy začala okupační stávka v Leninských loděnicích v Gdaňsku. Důvodem bylo propuštění jeřábnice a aktivistky Anny Walentynowiczové pět měsíců před důchodem. Do čela stávky se postavil propuštěný elektrikář Lech Wałęsa.

Stávkující dělníci brzy zformulovali svých slavných 21 postulátů, které se staly programem celého hnutí. Kromě ekonomických požadavků (zvýšení platů, zlepšení pracovních podmínek) obsahovaly i klíčové politické body:

Povolení nezávislých odborů.
Zaručení svobody slova a tisku.
Propuštění politických vězňů.
Právo na stávku.

Komunistická vláda, pod tlakem masových stávek po celé zemi, byla donucena k jednání. 31. srpna 1980 byla podepsána Gdaňská dohoda mezi Mezipodnikovým stávkovým výborem (MKS) vedeným Wałęsou a vládní delegací. Dohoda legalizovala existenci nezávislých odborů a Solidarita byla oficiálně zaregistrována.

📈 Zlatá éra a růst (1980–1981)

Následujících 16 měsíců je často označováno jako „karneval svobody“. Solidarita se rozrostla v masové hnutí s téměř 10 miliony členů. Nebyla jen odborovým svazem, ale zastřešovala široké spektrum společnosti – dělníky, zemědělce (vznikla i Rolnická Solidarita), intelektuály, studenty i umělce. Vydávala vlastní noviny, organizovala kulturní akce a stala se de facto paralelní mocenskou strukturou ve státě. Toto období relativní svobody bylo bezprecedentní v celém sovětském bloku.

🛡️ Válečný stav a podzemí (1981–1989)

Rostoucí vliv Solidarity a obavy ze sovětské intervence, podobné té v Maďarsku v roce 1956 nebo v Československu v roce 1968, vedly polské komunistické vedení k radikálnímu kroku. V noci z 12. na 13. prosince 1981 vyhlásil předseda vlády a první tajemník strany, generál Wojciech Jaruzelski, válečný stav (stan wojenny).

Solidarita byla zakázána, tisíce jejích vůdců a aktivistů, včetně Lecha Wałęsy, byly internovány. Komunikace byla přerušena, byla zavedena cenzura a zákaz vycházení. Přestože režim zlomil otevřený odpor, hnutí přešlo do ilegality. Vznikla rozsáhlá podzemní síť, která tiskla samizdatovou literaturu, organizovala pomoc pro rodiny uvězněných a vysílala ilegální rozhlasové stanice. Symbolem odporu se stal zavražděný kněz Jerzy Popiełuszko, který byl v roce 1984 unesen a zabit příslušníky tajné policie. V roce 1983 obdržel Lech Wałęsa Nobelovu cenu za mír, což byla pro podzemní hnutí obrovská morální podpora.

🤝 Kulatý stůl a pád komunismu (1989)

Na konci 80. let se ekonomická situace v Polsku dále zhoršovala a v roce 1988 vypukla nová vlna stávek. Komunistický režim, oslabený vnitřně i vnějškově (díky politice perestrojky Michaila Gorbačova v SSSR), pochopil, že bez dohody s opozicí není schopen situaci zvládnout.

Od února do dubna 1989 probíhala jednání u kulatého stolu mezi zástupci vlády, Solidarity a církve. Výsledkem byla historická dohoda, která zahrnovala:

Znovu-legalizaci Solidarity.
Zřízení druhé komory parlamentu, Senátu, a úřadu prezidenta.
Uspořádání částečně svobodných voleb v červnu 1989.

Ve volbách získali kandidáti podporovaní Solidaritou drtivé vítězství – obsadili 99 ze 100 křesel v Senátu a všech 35 % křesel v Sejmu, o které se mohlo svobodně soutěžit. Tento výsledek donutil komunisty k dalším ústupkům a v srpnu 1989 se Tadeusz Mazowiecki, poradce Solidarity, stal prvním nekomunistickým premiérem ve Východním bloku od konce 40. let. Tím byl mírovou cestou ukončen komunistický režim v Polsku.

🏛️ Politická role a transformace

Po roce 1989 se jednotné hnutí Solidarity začalo diferencovat. Z jeho řad vzešla řada politických stran a osobností, které formovaly polskou politickou scénu. Lech Wałęsa byl v roce 1990 zvolen polským prezidentem. Samotná Solidarita se postupně transformovala zpět do role klasického odborového svazu, i když si stále udržuje jistý politický vliv. V 90. letech existovala politická formace Akcja Wyborcza Solidarność (Volební akce Solidarita), která v roce 1997 vyhrála volby a sestavila vládu. V současnosti je Solidarita jedním z největších odborových svazů v Polsku a nadále se angažuje v obraně práv zaměstnanců.

🌍 Mezinárodní význam a odkaz

Solidarita měla obrovský dopad nejen na Polsko, ale na celý svět.

Katalyzátor pádu komunismu: Úspěch Solidarity v Polsku byl inspirací pro opoziční hnutí v Maďarsku, Východním Německu, Československu a dalších zemích. Ukázala, že komunistický režim je možné porazit nenásilnou cestou.
Symbol občanského odporu: Stala se celosvětovým symbolem boje za svobodu a lidská práva proti totalitní moci. Její logo, vytvořené Jerzym Janiszewskim, je jedním z nejznámějších politických symbolů 20. století.
Konec studené války: Pád komunismu v Polsku odstartoval řetězovou reakci, která vedla k pádu Berlínské zdi v listopadu 1989 a rozpadu sovětského bloku, což zásadně přispělo k ukončení studené války.

🔑 Klíčové osobnosti

Lech Wałęsa – Elektrikář, spoluzakladatel a legendární vůdce Solidarity, nositel Nobelovy ceny za mír a první demokraticky zvolený prezident Polska po roce 1989.
Anna Walentynowicz – Jeřábnice, jejíž propuštění z gdaňských loděnic odstartovalo stávku v srpnu 1980. Bývá nazývána "matkou Solidarity".
Tadeusz Mazowiecki – Katolický intelektuál, poradce stávkujících dělníků a první nekomunistický premiér Polska a celého Východního bloku.
Jacek Kuroń a Adam Michnik – Významní disidenti a intelektuálové z Výboru na obranu dělníků (KOR), kteří hráli klíčovou roli jako poradci a stratégové hnutí.
Jerzy Popiełuszko – Katolický kněz spojený se Solidaritou, jehož kázání kritizující režim přitahovala davy. V roce 1984 byl zavražděn tajnou policií a stal se mučedníkem hnutí.
Wojciech Jaruzelski – Generál a komunistický vůdce Polska, který v roce 1981 vyhlásil válečný stav a Solidaritu zakázal. Později vedl vládní delegaci při jednáních u kulatého stolu.

💡 Pro laiky

Představte si zemi, kde vláda kontroluje naprosto všechno – co se smíte učit, co můžete říkat, kde pracujete i co si můžete koupit v obchodě. Pokud jste nesouhlasili, mohli jste přijít o práci nebo skončit ve vězení. Solidarita byla obrovská skupina obyčejných Poláků – dělníků z loděnic, učitelů, lékařů i farmářů – kteří se v roce 1980 spojili a řekli "dost". Místo násilí použili stávky, tedy přestali pracovat, aby donutili vládu naslouchat. Požadovali základní věci: právo založit si vlastní, na vládě nezávislé, sdružení (odbory), svobodu slova a lepší životní podmínky. I když je vláda na čas zakázala a jejich vůdce pozavírala, nevzdali se. Nakonec jejich odvaha a vytrvalost vedly k tomu, že komunistická vláda v Polsku padla bez jediného výstřelu. Jejich úspěch inspiroval lidi v dalších zemích, včetně Československa, aby se také postavili za svobodu.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025