Zobrazení zdroje stránky Mikroplasty

{{K rozšíření}}
{{Infobox
| nadpis = Mikroplasty
| obrázek = Microplastics in cosmetic exfoliants.jpg
| popisek = Primární mikroplasty (mikrokuličky) z kosmetického peelingu pod mikroskopem.
| typ = Antropogenní znečišťující látka
| velikost = < 5 mm (podle [[NOAA]])
| složení = Různé [[polymery]] (např. [[polyethylen]], [[polypropylen]], [[PET]], [[polystyren]], [[PVC]])
| hlavní_zdroje = Rozpad větších plastů, syntetické textilie, kosmetika, otěr pneumatik
| výskyt = Globální (oceány, sladké vody, půda, atmosféra, živé organismy)
| hlavní_rizika = [[Bioakumulace]], přenos toxických látek, poškození ekosystémů, potenciální zdravotní rizika pro člověka
}}

'''Mikroplasty''' jsou malé plastové částice o velikosti menší než 5 milimetrů. Vznikají buď záměrnou výrobou (primární mikroplasty), nebo rozpadem větších plastových předmětů (sekundární mikroplasty). Vzhledem ke své odolnosti a všudypřítomnosti představují globální environmentální problém, protože kontaminují prakticky všechny ekosystémy na [[Země|Zemi]], od nejhlubších oceánských příkopů po vrcholky hor a polární ledovce. Byly nalezeny v pitné vodě, potravinách, ve vzduchu i v lidském těle.

== 📜 Historie a objev ==
Pojem "mikroplasty" byl poprvé použit v roce [[2004]] mořským biologem Richardem Thompsonem z [[Plymouthská univerzita|Plymouthské univerzity]] ve [[Spojené království|Spojeném království]]. Thompson a jeho tým objevili obrovské množství drobných plastových fragmentů na plážích a ve vodních sedimentech a upozornili na potenciální nebezpečí, které tyto částice představují pro mořský život.

Ačkoliv byl termín zaveden až na počátku 21. století, problém samotný existoval mnohem déle. Masová výroba [[plast]]ů začala po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] a od té doby jejich produkce exponenciálně roste. S rostoucím množstvím plastového odpadu v životním prostředí nevyhnutelně rostlo i množství mikroplastů vznikajících jeho rozkladem. První vědecké záznamy o malých plastových částicích v [[oceán]]ech pocházejí již ze 70. let 20. století, ale jejich systematický výzkum a pochopení jejich dopadů začalo až o několik desetiletí později.

== ⚙️ Vznik a klasifikace ==
Mikroplasty se dělí do dvou hlavních kategorií podle způsobu jejich vzniku.

=== Primární mikroplasty ===
Primární mikroplasty jsou částice, které byly záměrně vyrobeny již ve své malé velikosti pro specifické účely. Tvoří menší podíl celkového znečištění mikroplasty, ale jejich uvolňování do prostředí je přímé. Patří sem:
* '''Mikrokuličky (microbeads):''' Malé plastové kuličky přidávané do kosmetických a čisticích prostředků, jako jsou zubní pasty, peelingy nebo sprchové gely, pro jejich abrazivní účinky. Mnoho zemí již jejich používání zakázalo.
* '''Plastové pelety (nurdles):''' Jsou základní surovinou pro výrobu plastových výrobků. Během přepravy a manipulace často unikají do životního prostředí.
* '''Vlákna ze syntetických textilií:''' Praní oblečení z materiálů jako [[polyester]], [[nylon]] nebo [[akryl]] uvolňuje obrovské množství mikrovláken, která nejsou zachycena v běžných [[čistička odpadních vod|čističkách odpadních vod]] a dostávají se do řek a moří.

=== Sekundární mikroplasty ===
Sekundární mikroplasty tvoří většinu mikroplastového znečištění a vznikají postupným rozkladem a fragmentací větších plastových předmětů. Tento proces je způsoben fyzikálními, chemickými a biologickými vlivy.
* '''Fragmentace:''' Působením [[sluneční záření|slunečního záření]] (konkrétně [[ultrafialové záření|UV záření]]), vln, větru a mechanického otěru se větší kusy plastu, jako jsou [[PET láhev|PET lahve]], igelitové tašky nebo [[rybářská síť|rybářské sítě]], lámou na stále menší a menší kousky.
* '''Otěr pneumatik:''' Během jízdy se z [[pneumatika|pneumatik]] automobilů uvolňují drobné částice, které jsou směsí syntetického kaučuku a dalších příměsí. Tento prach je významným zdrojem mikroplastů v městském prostředí a je splachován deštěm do vodních toků.
* '''Fragmentace nátěrů:''' Barvy a nátěry používané na lodích, budovách nebo silničním značení se časem odlupují a rozpadají na mikročástice.

== 🌍 Zdroje a výskyt v životním prostředí ==
Mikroplasty byly detekovány ve všech složkách životního prostředí po celém světě.

=== Oceány a vodní ekosystémy ===
[[Oceán]]y jsou považovány za konečnou skládku pro velkou část plastového odpadu. Mikroplasty se hromadí v oceánských [[gyra|gyrech]], jako je například [[Velká tichomořská odpadková skvrna]]. Byly nalezeny v povrchových vodách, ve vodním sloupci i v hlubokomořských sedimentech, včetně [[Marianský příkop|Marianského příkopu]]. Kontaminují také sladkovodní ekosystémy, jako jsou [[řeka|řeky]], [[jezero|jezera]] a [[podzemní voda]].

=== Půda a atmosféra ===
Znečištění půdy mikroplasty je pravděpodobně ještě rozsáhlejší než znečištění oceánů. Zdrojem jsou například kaly z čističek odpadních vod používané jako hnojivo, rozklad plastových fólií v zemědělství nebo atmosférický spad. Částice mohou ovlivnit strukturu půdy a její schopnost zadržovat vodu. Mikroplasty jsou také dostatečně lehké, aby byly přenášeny větrem na velké vzdálenosti a následně se vracely na zemský povrch s deštěm nebo sněhem, což se někdy označuje jako "plastový déšť".

=== Živé organismy ===
Mikroplasty jsou konzumovány širokou škálou organismů, od [[zooplankton]]u na bázi potravního řetězce až po velké savce. Částice si pletou s potravou, což může vést k vnitřním zraněním, zánětům, falešnému pocitu sytosti a podvýživě. Proces, při kterém se látky hromadí v organismu, se nazývá [[bioakumulace]]. Jak se organismy požírají navzájem, koncentrace mikroplastů a na ně navázaných toxinů se může v potravním řetězci zvyšovat ([[biomagnifikace]]). Byly nalezeny v rybách, měkkýších, mořských ptácích, ale i v lidské [[krev|krvi]], [[plíce|plicích]] a [[placenta|placentě]].

== 🔬 Dopady na ekosystémy a zdraví ==
Výzkum dopadů mikroplastů je stále relativně mladá disciplína, ale dosavadní výsledky naznačují řadu potenciálních rizik.

=== Ekologická rizika ===
* '''Fyzické poškození:''' Požití mikroplastů může způsobit vnitřní oděrky, záněty a ucpání trávicího traktu u menších živočichů.
* '''Chemická toxicita:''' Plasty obsahují řadu aditiv, jako jsou [[ftaláty]], [[bisfenol A]] (BPA) nebo zpomalovače hoření, které se mohou uvolňovat do těla organismu a působit jako [[endokrinní disruptor]]y.
* '''Vektor pro znečišťující látky:''' Mikroplasty na sebe ve vodním prostředí vážou [[perzistentní organické polutanty]] (POPs), jako jsou [[polychlorované bifenyly|PCB]] nebo [[DDT]]. Tyto toxiny se pak spolu s plastovou částicí dostávají do těl živočichů ve vyšších koncentracích.

=== Lidské zdraví ===
Lidé jsou mikroplastům vystaveni třemi hlavními cestami: požitím (kontaminovaná potrava jako mořské plody, [[sůl]], [[med]], pivo a balená voda), vdechováním (částice ve vzduchu) a kontaktem s kůží. Přesné dopady na lidské zdraví jsou předmětem intenzivního výzkumu. Potenciální rizika zahrnují [[zánět]], [[oxidační stres]], poškození buněk a narušení imunitního a endokrinního systému. Míra rizika závisí na velikosti, tvaru, chemickém složení a koncentraci částic.

== ⚖️ Řešení a regulace ==
Řešení problému mikroplastů vyžaduje komplexní přístup na globální, národní i individuální úrovni.
* '''Prevence a snižování zdrojů:''' Nejúčinnějším řešením je snížení produkce a spotřeby plastů, zejména jednorázových. To zahrnuje zákazy určitých produktů (např. mikrokuliček v kosmetice), podporu recyklace a cirkulární ekonomiky a vývoj udržitelných alternativ.
* '''Technologie odstraňování:''' Zlepšování technologií v čističkách odpadních vod může zachytit větší podíl mikrovláken. Vyvíjejí se také filtry pro pračky a technologie na čištění vodních toků.
* '''Legislativa a mezinárodní dohody:''' Stále více zemí přijímá zákony omezující plastový odpad. Na mezinárodní úrovni se jedná o globální smlouvě o plastech pod záštitou [[Organizace spojených národů|OSN]], která by měla řešit celý životní cyklus plastů.
* '''Osobní odpovědnost:''' Jednotlivci mohou přispět omezením používání jednorázových plastů, výběrem oblečení z přírodních materiálů a správným tříděním odpadu.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že každá plastová lahev, taška nebo hračka, která se kdy vyhodila, se na slunci a ve vodě pomalu rozpadá na stále menší a menší kousky. Nakonec jsou tyto kousky tak malé, že je pouhým okem nevidíme – to jsou mikroplasty. Tyto neviditelné částečky jsou dnes prakticky všude: v mořích, řekách, v půdě, a dokonce i ve vzduchu, který dýcháme, a ve vodě, kterou pijeme. Problém je v tom, že se v přírodě nerozloží po stovky let. Malí živočichové si je pletou s potravou a snědí je. Větší zvířata pak snědí tyto menší živočichy a plasty se tak dostávají do celého potravního řetězce, včetně ryb, které jíme. Navíc na sebe tyto malé plastové kousky mohou vázat škodlivé chemikálie, které pak přenášejí do těl živočichů i lidí. Vědci stále zkoumají, jak moc jsou pro nás nebezpečné, ale je jasné, že jejich obrovské množství v životním prostředí není dobrá zpráva.

{{DEFAULTSORT:Mikroplasty}}
{{Aktualizováno|datum=17.12.2025}}
[[Kategorie:Znečištění]]
[[Kategorie:Plasty]]
[[Kategorie:Environmentální problémy]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Odpady]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]