Zobrazení zdroje stránky Království Jugoslávie

{{K rozšíření}}
{{Infobox - zaniklý stát
| název = Království Jugoslávie
| originální název = ''Краљевина Југославија''<br>''Kraljevina Jugoslavija''
| obrázek vlajky = Flag of Yugoslavia (1918–1941).svg
| obrázek znaku = Coat of arms of the Kingdom of Yugoslavia.svg
| motto = Jedan narod, jedan kralj, jedna država<br>(Jeden národ, jeden král, jeden stát)
| hymna = Bože pravde, Lijepa naša domovino, Naprej zastava slave
| mapa = Kingdom of Yugoslavia in 1939.svg
| popisek mapy = Království Jugoslávie v roce 1939 po vytvoření Chorvatské bánoviny
| hlavní město = [[Bělehrad]]
| jazyky = [[srbochorvatština]] (oficiálně "srbsko-chorvatsko-slovinský jazyk"), [[slovinština]]
| náboženství = [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslaví]], [[římskokatolická církev|římský katolicismus]], [[islám]]
| vláda = [[Konstituční monarchie]] (1918–1929)<br>[[Absolutní monarchie|Královská diktatura]] (1929–1941)
| hlava státu = Král
| panovník1 = [[Petr I. Karađorđević]] (1918–1921)
| panovník2 = [[Alexandr I. Karađorđević]] (1921–1934)
| panovník3 = [[Petr II. Karađorđević]] (1934–1945)
| regent1 = [[Pavel Karađorđević|Princ Pavel]] (1934–1941)
| vznik = 1. prosince 1918
| událost vzniku = Sjednocení [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu SHS]] a [[Srbské království|Srbského království]]
| zánik = 17. dubna 1941 / 29. listopadu 1945
| událost zániku = Kapitulace po invazi Osy / Vyhlášení [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|federativní republiky]]
| měna = [[Jugoslávský dinár]]
| rozloha = 247 542
| časové pásmo = +1
}}

'''Království Jugoslávie''' (srbochorvatsky ''Kraljevina Jugoslavija'', Краљевина Југославија) byl stát v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], který existoval v letech 1929 až 1941 (de iure až do roku 1945). Stát vznikl přejmenováním '''Království Srbů, Chorvatů a Slovinců''' (srbochorvatsky ''Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca'', Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца), které bylo vyhlášeno [[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]]. Zahrnovalo území dnešního [[Srbsko|Srbska]], [[Černá Hora|Černé Hory]], [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], [[Severní Makedonie|Severní Makedonie]], většiny [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Slovinsko|Slovinska]].

Jednalo se o [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]] pod vládou srbské dynastie [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]]. Od svého vzniku se stát potýkal s hlubokými vnitřními rozpory, především mezi centralistickými snahami [[Srbové|Srbů]] a federalistickými požadavky ostatních národů, zejména [[Chorvati|Chorvatů]]. Tato nestabilita vedla v roce [[1929]] k nastolení královské diktatury králem [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandrem I.]] a přejmenování státu na Království Jugoslávie. Stát fakticky zanikl v dubnu [[1941]] po invazi vojsk [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]] a jeho následném rozdělení. Formálně byla monarchie zrušena [[29. listopad|29. listopadu]] [[1945]] vyhlášením [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Federativní lidové republiky Jugoslávie]].

== 📜 Historie ==

=== 🏛️ Vznik (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) ===
Myšlenka sjednocení jižních [[Slované|Slovanů]] (Jugoslávie) sílila během [[19. století]] a vyvrcholila na konci [[první světová válka|první světové války]] s rozpadem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Dne [[29. říjen|29. října]] [[1918]] vyhlásili jihoslovanští politici na území zanikajícího Rakouska-Uherska [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]. Tento nový stát však nebyl mezinárodně uznán a čelil tlaku ze strany [[Itálie]], která si nárokovala jeho pobřežní území.

V této situaci se představitelé Státu SHS obrátili na [[Srbské království|Srbské království]], které bylo vítěznou mocností války a mělo mezinárodní podporu. Po krátkých jednáních došlo [[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] v [[Bělehrad|Bělehradě]] k slavnostnímu vyhlášení sjednocení. Regent [[Alexandr I. Karađorđević]] jménem svého otce, krále [[Petr I. Karađorđević|Petra I.]], přijal delegaci Národní rady Státu SHS a vyhlásil '''Království Srbů, Chorvatů a Slovinců'''. Nový stát zahrnoval území Srbského království (včetně Vardarské Makedonie) a [[Černohorské království|Černohorského království]] (které bylo k Srbsku připojeno krátce předtím) a území Státu SHS (dnešní [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]] a [[Bosna a Hercegovina]]).

=== 👑 Vidovdanská ústava a politická nestabilita ===
Od počátku se projevovaly zásadní rozdíly v představách o fungování státu. Zatímco srbská politická reprezentace v čele s [[Nikola Pašić|Nikolou Pašićem]] a jeho [[Lidová radikální strana (Srbsko)|Radikální stranou]] prosazovala silně centralizovaný stát, chorvatští a slovinští politici požadovali federativní uspořádání, které by respektovalo historické a kulturní odlišnosti jednotlivých národů.

Tento spor vyvrcholil při přijímání ústavy. Dne [[28. červen|28. června]] [[1921]], na srbský národní svátek [[Vidovdan]], byla těsnou většinou schválena tzv. '''Vidovdanská ústava'''. Ta zavedla unitární a centralistický systém, zrušila historické zemské celky a rozdělila zemi na 33 oblastí. Chorvatští poslanci v čele se [[Stjepan Radić|Stjepanem Radićem]], vůdcem [[Chorvatská selská strana|Chorvatské selské strany]] (HSS), hlasování bojkotovali. Politická scéna 20. let byla charakterizována neustálými vládními krizemi, korupcí a rostoucím napětím mezi Srby a Chorvaty.

=== 🔫 Atentát v parlamentu a královská diktatura ===
Napětí dosáhlo vrcholu [[20. červen|20. června]] [[1928]], kdy srbský radikální poslanec [[Puniša Račić]] během zasedání parlamentu postřelil pět chorvatských poslanců. Dva z nich zemřeli na místě, [[Stjepan Radić]] na následky zranění zemřel o několik týdnů později. Tato událost způsobila naprostý rozvrat politického systému. Chorvatští poslanci opustili bělehradský parlament a v [[Záhřeb|Záhřebu]] vytvořili vlastní paralelní sněm.

V reakci na hlubokou politickou krizi a hrozící rozpad státu se král [[Alexandr I. Karađorđević]] rozhodl pro radikální krok. Dne [[6. leden|6. ledna]] [[1929]] provedl státní převrat, zrušil Vidovdanskou ústavu, rozpustil parlament a politické strany a nastolil osobní režim známý jako '''Královská diktatura''' (též Diktatura 6. ledna). Dne [[3. říjen|3. října]] [[1929]] byl stát oficiálně přejmenován na '''Království Jugoslávie''' a byla zavedena nová ideologie integrálního jugoslávství, která měla potlačit jednotlivé národní identity ve prospěch jediné, jugoslávské. Země byla administrativně rozdělena na devět [[Bánovina|bánovin]], jejichž hranice záměrně nerespektovaly historické ani etnické hranice.

===  assassination of King Alexander and regency ===
Králova diktatura sice dočasně potlačila politické spory, ale nevyřešila národnostní otázku. Naopak, posílila radikální a separatistická hnutí, zejména chorvatské [[Ustaša|Ustašovce]] a makedonskou [[VMRO]]. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1934]] byl král Alexandr I. během státní návštěvy ve [[Francie|Francii]] zavražděn v [[Marseille]]. Atentát spáchal bulharský revolucionář [[Vlado Černozemski]] ve spolupráci s Ustašovci.

Protože Alexandrovi synovi [[Petr II. Karađorđević|Petrovi II.]] bylo teprve 11 let, vlády se ujala regentská rada v čele s královým bratrancem, princem [[Pavel Karađorđević|Pavlem]]. Princ Pavel se snažil o uvolnění politických poměrů a hledal kompromis s chorvatskou opozicí.

=== 🇭🇷 Vytvoření Chorvatské bánoviny ===
S rostoucím mezinárodním napětím v Evropě na konci 30. let se jugoslávská vláda snažila stabilizovat vnitřní situaci. Výsledkem dlouhých jednání mezi předsedou vlády [[Dragiša Cvetković|Dragišou Cvetkovićem]] a novým vůdcem Chorvatské selské strany [[Vladko Maček|Vladkem Mačekem]] byla tzv. '''dohoda Cvetković–Maček''' z [[26. srpen|26. srpna]] [[1939]]. Na jejím základě byla vytvořena autonomní '''Chorvatská bánovina''', která zahrnovala většinu území obývaného Chorvaty a získala širokou samosprávu. Tento krok měl vyřešit chorvatskou otázku, ale přišel příliš pozdě a vyvolal nespokojenost u Srbů i dalších národů.

=== 💥 Druhá světová válka a zánik ===
Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] vyhlásila Jugoslávie neutralitu. Pod rostoucím tlakem [[Nacistické Německo|Německa]] a [[Fašistická Itálie|Itálie]] však regentská vláda prince Pavla [[25. březen|25. března]] [[1941]] přistoupila k [[Pakt tří|Paktu tří]]. Tento krok vyvolal v zemi, zejména v srbských kruzích, masivní protesty a vlnu odporu.

Dne [[27. březen|27. března]] [[1941]] proběhl v Bělehradě vojenský převrat, který svrhl regentskou vládu. Král Petr II. byl prohlášen za plnoletého a nová vláda v čele s generálem [[Dušan Simović|Dušanem Simovićem]] se od Paktu tří distancovala. [[Adolf Hitler]] reagoval okamžitě a nařídil invazi do Jugoslávie.

Dne [[6. duben|6. dubna]] [[1941]] vojska [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]] (Německo, Itálie, [[Maďarsko]], [[Bulharsko]]) bez vyhlášení války zaútočila na Jugoslávii (tzv. '''Dubnová válka'''). Královská jugoslávská armáda, špatně vyzbrojená a vnitřně rozložená, nebyla schopna klást účinný odpor a [[17. duben|17. dubna]] [[1941]] kapitulovala. Král Petr II. a vláda uprchli do exilu v [[Londýn|Londýně]].

Území Jugoslávie bylo okupováno a rozděleno mezi mocnosti Osy a jejich spojence. Vznikl [[Nezávislý stát Chorvatsko]] (loutkový stát pod vládou Ustašovců), [[Srbsko (1941–1944)|okupované Srbsko]], [[Nezávislý stát Černá Hora|italský protektorát Černá Hora]] a další území byla anektována. V zemi se rozhořel brutální odboj, vedený dvěma hlavními hnutími: royalistickými [[Četnici|Četniky]] pod vedením [[Draža Mihailović|Draži Mihailoviće]] a komunistickými [[Jugoslávští partyzáni|Partyzány]] pod vedením [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]].

Během války získali převahu Titovi partyzáni, kteří na osvobozených územích budovali základy nového, federativního a komunistického státu. Dne [[29. listopad|29. listopadu]] [[1945]] Ústavodárné shromáždění v Bělehradě formálně zrušilo monarchii a vyhlásilo [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Federativní lidovou republiku Jugoslávie]], čímž Království Jugoslávie definitivně zaniklo.

== 🗺️ Geografie a administrativní dělení ==
Království Jugoslávie se rozkládalo na Balkánském poloostrově. Na severu sousedilo s [[Itálie|Itálií]], [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Maďarsko|Maďarskem]], na východě s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Bulharsko|Bulharskem]], na jihu s [[Řecko|Řeckem]] a [[Albánie|Albánií]]. Na západě mělo dlouhé pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]].

Po svém vzniku stát převzal administrativní dělení z předchozích státních celků. Vidovdanská ústava z roku 1921 zemi rozdělila na 33 oblastí (žup). Tento systém byl zrušen po nastolení královské diktatury.

V roce 1929 bylo zavedeno nové administrativní členění na devět '''bánovin''' (''banovine''), pojmenovaných podle řek, aby se potlačily historické a národní názvy. Hlavní město [[Bělehrad]] tvořilo samostatnou správní jednotku.
# '''Dravská bánovina''' (sídlo [[Ljubljana|Lublaň]]) – zahrnovala většinu dnešního Slovinska.
# '''Sávská bánovina''' (sídlo [[Záhřeb]]) – severní Chorvatsko.
# '''Vrbaská bánovina''' (sídlo [[Banja Luka]]) – západní Bosna a část Chorvatska.
# '''Přímořská bánovina''' (sídlo [[Split]]) – Dalmácie a západní Hercegovina.
# '''Drinská bánovina''' (sídlo [[Sarajevo]]) – východní Bosna a západní Srbsko.
# '''Zetská bánovina''' (sídlo [[Cetinje]]) – Černá Hora, jihovýchodní Hercegovina, Sandžak a Kosovo.
# '''Dunajská bánovina''' (sídlo [[Novi Sad]]) – Vojvodina, Šumadija a severovýchodní Chorvatsko.
# '''Moravská bánovina''' (sídlo [[Niš]]) – jihovýchodní Srbsko.
# '''Vardarská bánovina''' (sídlo [[Skopje]]) – dnešní Severní Makedonie a jižní Srbsko.

V roce 1939 byly Sávská a Přímořská bánovina spolu s částmi dalších bánovin sloučeny do autonomní '''Chorvatské bánoviny'''.

== 🏛️ Politický systém ==
Království Jugoslávie bylo formálně [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] v čele s dynastií [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]]. Moc byla rozdělena mezi krále, vládu a dvoukomorový parlament (Národní shromáždění a Senát). V praxi však měl král značný vliv a politický systém byl velmi nestabilní.

Hlavními politickými silami byly:
*   '''[[Lidová radikální strana (Srbsko)|Lidová radikální strana]]''' (NRS) – dominantní srbská strana, konzervativní a centralistická.
*   '''[[Demokratická strana (Jugoslávie)|Demokratická strana]]''' (DS) – strana jugoslávsky orientovaných Srbů, prosazovala umírněnější centralismus.
*   '''[[Chorvatská selská strana]]''' (HSS) – masová strana chorvatského národa, hlavní opoziční síla bojující za federalizaci a práva Chorvatů.
*   '''[[Slovinská lidová strana]]''' (SLS) – hlavní politická síla ve Slovinsku, usilovala o autonomii.
*   '''[[Jugoslávská muslimská organizace]]''' (JMO) – reprezentovala bosenské Muslimy.

Po roce 1929, během královské diktatury, byly všechny politické strany založené na národnostním nebo náboženském principu zakázány. Později byly povoleny pouze provládní strany, jako byla [[Jugoslávská národní strana]].

== 💰 Ekonomika ==
Ekonomika Království Jugoslávie byla převážně agrární. Přibližně 75 % populace se živilo [[zemědělství]]m, které bylo většinou zaostalé a málo produktivní. Existovaly obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony. Severní části země (Slovinsko, severní Chorvatsko, Vojvodina), které byly dříve součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], byly průmyslově a hospodářsky rozvinutější. Naopak jih (Bosna, Makedonie, Černá Hora) byl velmi chudý a zaostalý.

Stát se snažil podporovat [[industrializace|industrializaci]], ale proces byl pomalý. Rozvíjel se především textilní, potravinářský a těžební průmysl. Země byla bohatá na nerostné suroviny (měď, olovo, bauxit). Hospodářství bylo silně zasaženo [[Velká hospodářská krize|Velkou hospodářskou krizí]] ve 30. letech. V zahraničním obchodě byla Jugoslávie závislá na exportu zemědělských produktů a surovin, přičemž jejím hlavním obchodním partnerem se postupně stávalo [[Nacistické Německo]].

== 👨‍👩‍👧‍👦 Demografie a společnost ==
Království Jugoslávie bylo mnohonárodnostním a multikonfesijním státem. Podle sčítání lidu z roku 1921 tvořili největší národnostní skupinu [[Srbové]] a [[Chorvati]] (dohromady uváděni jako Srbové-Chorvati, 74 %), následovali [[Slovinci]] (8,5 %). Oficiální ideologie státu uznávala pouze jeden "trojjediný" národ Srbů, Chorvatů a Slovinců. Ostatní národy, jako [[Makedonci]] (považovaní za Jižní Srby) a [[Bosňáci|bosenští Muslimové]] (považovaní za Srby nebo Chorvaty islámské víry), nebyly oficiálně uznány. Významné menšiny tvořili [[Němci]], [[Maďaři]], [[Albánci]], [[Rumuni]] a [[Turci]].

Z náboženského hlediska byla společnost rozdělena na:
*   [[Pravoslaví|Pravoslavné křesťany]] (cca 47 %, především Srbové, Černohorci, Makedonci)
*   [[Katolická církev|Římské katolíky]] (cca 39 %, především Chorvati, Slovinci, část Němců a Maďarů)
*   [[Islám|Muslimy]] (cca 11 %, především v Bosně a Hercegovině, Sandžaku a Kosovu)

Společnost byla hluboce rozdělena nejen etnicky a nábožensky, ale i sociálně. Přetrvávaly velké rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem a mezi jednotlivými regiony. Gramotnost byla nízká, zejména na jihu země.

== 💡 Pro laiky ==
Království Jugoslávie vzniklo po první světové válce jako splnění snu mnoha jižních Slovanů o společném státě. Představte si to jako velký dům, do kterého se sestěhovalo několik rodin (Srbové, Chorvati, Slovinci a další), které mluvily podobnými jazyky, ale měly odlišné historické zkušenosti, náboženství a zvyky.

*   '''Proč vzniklo?''' Po rozpadu velkých říší (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše) se jižní Slované chtěli spojit, aby byli silnější a mohli si sami vládnout. Srbsko, které bylo ve válce na straně vítězů, se stalo jádrem tohoto nového státu.
*   '''Proč to nefungovalo dobře?''' Hlavní problém byl v tom, jak měl stát vypadat. Srbové, jako největší národ, chtěli silnou centrální vládu v Bělehradě (jako by otec rozhodoval o všem v domě). Chorvati a Slovinci naopak chtěli, aby si každá "rodina" mohla o svých věcech rozhodovat sama (federalismus). Tento spor vedl k neustálým hádkám a politické nestabilitě.
*   '''Co byla královská diktatura?''' Hádky v parlamentu zašly tak daleko, že došlo i ke střelbě. Král Alexandr I. si řekl "dost!", zrušil parlament a začal vládnout sám. Přejmenoval zemi na Jugoslávii a snažil se všechny donutit, aby se cítili jako jeden národ – Jugoslávci. To se mu ale nepodařilo a napětí spíše vzrostlo.
*   '''Jak zaniklo?''' Když začala druhá světová válka, Jugoslávie se ocitla pod tlakem Hitlera. Po krátkém odporu byla v roce 1941 napadena a obsazena Německem a jeho spojenci. Stát se rozpadl. Po válce se sice Jugoslávie obnovila, ale už ne jako království, nýbrž jako komunistická federace pod vedením maršála Tita.

Stručně řečeno, Království Jugoslávie bylo ambiciózním, ale nakonec neúspěšným pokusem o vytvoření jednotného státu pro různorodé jihoslovanské národy. Vnitřní rozpory byly příliš silné a nakonec vedly k jeho zániku.

== 🔗 Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Jugoslávie]]
* [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]]
* [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]
* [[Alexandr I. Karađorđević]]
* [[Petr II. Karađorđević]]
* [[Karađorđevićové]]
* [[Dějiny Chorvatska]]
* [[Dějiny Srbska]]
* [[Dějiny Slovinska]]
* [[Ustaša]]
* [[Četnici]]
* [[Druhá světová válka v Jugoslávii]]

{{DEFAULTSORT:Kralovstvi Jugoslavie}}
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}
[[Kategorie:Zaniklé státy v Evropě]]
[[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]]
[[Kategorie:Království]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]]
[[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1941]]
[[Kategorie:Meziválečné období]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]