Zobrazení zdroje stránky John Stuart Mill

{{K rozšíření}}
{{Infobox Filozof
| jméno = John Stuart Mill
| obrázek = John Stuart Mill by London Stereoscopic Company, c1870.jpg
| popisek = John Stuart Mill kolem roku 1870
| datum_narození = 20. května 1806
| místo_narození = [[Pentonville]], [[Londýn]], [[Velká Británie]]
| datum_úmrtí = 8. května 1873
| místo_úmrtí = [[Avignon]], [[Francie]]
| národnost = [[Angličané|Anglická]]
| obor = [[Filozofie]], [[politická ekonomie]], [[logika]], [[etika]], [[sociologie]]
| škola_směr = [[Utilitarismus]], [[liberalismus]], [[empirismus]], [[sociální liberalismus]], [[konsekvencialismus]]
| hlavní_myšlenky = Princip užitečnosti, princip svobody, hierarchie potěšení, ženská práva, stacionární stav ekonomiky
| významná_díla = ''[[O svobodě]]'', ''[[Utilitarismus (kniha)|Utilitarismus]]'', ''[[Principy politické ekonomie]]'', ''[[Systém deduktivní a induktivní logiky]]'', ''[[Poddanství žen]]''
| ovlivněn = [[James Mill]], [[Jeremy Bentham]], [[David Ricardo]], [[Auguste Comte]], [[John Locke]], [[David Hume]], [[Immanuel Kant]], [[Wilhelm von Humboldt]]
| ovlivnil = [[Tomáš Garrigue Masaryk]], [[Harriet Taylor Millová]], [[Fabiánská společnost]], [[Friedrich August von Hayek]]
}}

'''John Stuart Mill''' (20. května 1806 [[Londýn]], [[Velká Británie]] – 8. května 1873 [[Avignon]], [[Francie]]) byl vlivný [[anglická filozofie|anglický]] [[filozof]], [[politická ekonomie|politický ekonom]] a [[liberální politika|liberální politik]] 19. století. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů v dějinách [[liberalismus|liberalismu]] a [[sociální liberalismus|sociálního liberalismu]], který široce přispěl k [[sociální teorie|sociální teorii]], [[politická teorie|politické teorii]] a [[politická ekonomie|politické ekonomii]]. Mill byl zastáncem [[utilitarismus|utilitarismu]], [[empirismus|empirismu]] a [[sociální liberalismus|sociálního liberalismu]].

== 👶 Život a vzdělání ==
[[Soubor:James Mill by Henry William Pickersgill.jpg|thumb|James Mill, otec Johna Stuarta Milla, měl zásadní vliv na jeho výchovu.]]
John Stuart Mill se narodil 20. května 1806 v [[Pentonville]], tehdejším předměstí [[Londýn|Londýna]], jako nejstarší syn skotského filozofa, historika a ekonoma [[James Mill|Jamese Milla]] a Harriet Barrowové. Jeho otec, blízký přítel [[Jeremy Bentham|Jeremyho Benthama]] a stoupenec [[utilitarismus|utilitarismu]], se zaměřil na to, aby z Johna Stuarta vychoval génia, který by pokračoval v prosazování utilitarismu. Millovi bylo poskytnuto mimořádně přísné vzdělání, které začalo již ve třech letech výukou [[starořečtina|řečtiny]] a v osmi letech [[latina|latiny]]. Četl díla [[Homér|Homéra]], [[Platón|Platóna]], [[Thúkydidés|Thúkydida]] a v jedenácti letech studoval [[Isaac Newton|Newtonova]] ''[[Principia Mathematica]]''. Otec ho později zasvětil do [[filozofie]], [[logika|logiky]] a [[ekonomie]]. Ve dvanácti letech s otcem pracoval na edici pětisvazkového Benthamova díla.

Toto intenzivní vzdělávání vedlo v patnácti letech k psychickému zhroucení. Po návratu z léčebného pobytu v jižní [[Francie|Francii]] založil diskusní klub Utilitarian Society. Přetrvávající duševní problémy mu nedovolily dokončit studium [[právo|práv]] na [[univerzita|univerzitě]]. V letech 1827 až 1857 byl zaměstnán jako úředník [[Východoindická společnost|Východoindické společnosti]], což mu zajistilo finanční nezávislost na otci a umožnilo věnovat se psaní. V roce 1830 se seznámil s [[Harriet Taylor Millová|Harriet Taylorovou]], s níž se oženil v roce 1851 po smrti jejího prvního manžela. Harriet Taylorová měla na Millovo myšlení značný vliv, zejména v otázkách ženských práv a sociálního liberalismu.

Mill zemřel 8. května 1873 ve věku 66 let v [[Avignonu]] ve Francii na [[erysipel]] a byl pohřben vedle své manželky na hřbitově Saint-Véran.

== 💡 Filozofické myšlení a dílo ==

=== ⚖️ Utilitarismus ===
[[Soubor:Jeremy Bentham.jpg|thumb|Jeremy Bentham, jehož utilitaristické myšlenky Mill rozvinul a modifikoval.]]
Mill byl celoživotním zastáncem [[utilitarismus|utilitarismu]], etické teorie, která tvrdí, že nejlepší činy jsou ty, které podporují největší štěstí pro největší počet lidí. Navazoval na myšlenky svého předchůdce [[Jeremy Bentham|Jeremyho Benthama]], ale jeho pojetí utilitarismu bylo rafinovanější. Mill zdůrazňoval kvalitativní rozdíly mezi potěšeními, přičemž vyšší intelektuální potěšení považoval za cennější než jednodušší smyslová potěšení. Věřil, že lidské štěstí je více než jen základní potěšení a že lidé se silným smyslem pro důstojnost a rozvinutými racionálními schopnostmi si vždy vyberou „vyšší“ potěšení před „nižšími“.

Ve svém klasickém textu ''[[Utilitarismus (kniha)|Utilitarismus]]'' (1861, původně publikováno jako série článků v roce 1861 a shrnuto do knihy v roce 1863) Mill obhajuje utilitaristický princip jako základ morálky. Tento princip říká, že činy jsou správné úměrně tomu, jak podporují celkové lidské štěstí. Štěstím rozumí potěšení a nepřítomnost bolesti; neštěstím pak bolest a nedostatek potěšení.

=== 🕊️ Liberalismus a svoboda ===
Mill je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v dějinách [[liberalismus|liberalismu]]. Jeho nejslavnější dílo ''[[O svobodě]]'' (1859) je klíčovým textem [[klasický liberalismus|klasického liberalismu]]. V něm Mill formuloval [[princip svobody]], známý jako [[princip újmy]], který říká, že jediným účelem, pro který je lidstvo oprávněno, individuálně nebo kolektivně, zasahovat do svobody jednání kohokoli ze svých členů, je ochrana ostatních. Jediný účel, pro který může být moc oprávněně vykonávána nad jakýmkoli členem civilizované komunity, proti jeho vůli, je zabránit újmě na druhých. Jeho vlastní dobro, ať už fyzické nebo morální, není dostatečným důvodem.

Mill hájil [[svoboda myšlení|svobodu myšlení]], [[svoboda projevu|svobodu projevu]] a [[svoboda sdružování|svobodu sdružování]], neboť věřil, že jen ve svobodném uspořádání může jedinec hledat a nalézat své vlastní štěstí. Kritizoval „tyranii většiny“ a navrhoval, aby státní moc byla rozdělena a byly zavedeny pravidelné volby, aby se zabránilo dlouhodobému prosazování postojů současné většiny.

=== 🧠 Empirismus a logika ===
Millův [[empirismus]] byl velmi radikální. Zastával názor, že veškeré [[poznání]] je založeno na [[zkušenost|zkušenosti]] a že [[dedukce]] je v konečném důsledku založena na [[indukce|indukci]]. Ve svém prvním významném díle ''[[Systém deduktivní a induktivní logiky]]'' (1843) Mill zrelativizoval poznání a odmítl a priori poznání, tvrdíce, že i [[matematika|matematické]] a [[logika|logické]] pravdy jsou zobecněními ze zkušenosti. Podle Milla jsou smyslové vjemy „původními daty, nebo konečnými premisami našeho poznání“.

Mill také zdůrazňoval význam [[psychologie]] v systému věd, považoval ji za základní vědu a základ [[filozofie]]. Rozlišoval mezi přírodními a duchovními vědami, kam řadil psychologii, etologii (nauku o mravech) a [[sociologie]].

=== 👩 Ženská práva ===
Mill byl průkopníkem v boji za [[ženská práva]] a je často považován za [[protofeminismus|protofeministu]]. V roce 1869 publikoval esej ''[[Poddanství žen]]'' (The Subjection of Women), v němž argumentoval, že [[genderová nerovnost]] je morální nespravedlností a ekonomickou neefektivitou. Tvrdil, že podřízené postavení žen ve společnosti je přežitkem z minulosti a brání rozvoji poloviny lidské populace i společnosti jako celku. Zasadil se o rozšíření volebního práva na ženy a o jejich rovnoprávnost ve všech sférách života.

=== 📈 Politická ekonomie ===
V oblasti [[politická ekonomie|politické ekonomie]] Mill navazoval na [[Adam Smith|Adama Smithe]] a [[David Ricardo|Davida Ricarda]], ale přinesl i řadu originálních myšlenek. Jeho ''[[Principy politické ekonomie]]'' (1848) se staly jednou z nejpoužívanějších učebnic své doby. Mill v nich reagoval na ekonomii Adama Smithe, označil práci za zboží a poukázal na to, že svobodný trh obohacuje jen část společnosti. Zasadil se o [[redistribuce bohatství|redistribuci bohatství]] státem, například formou [[nepodmíněný základní příjem|nepodmíněného příjmu]] pro všechny občany, a to s minimem byrokracie. Namísto myšlenky trvalého hospodářského růstu předkládal myšlenku [[stacionární stav|stacionárního stavu]], v němž by se uvolnilo více prostoru pro kultivaci ducha, morální a sociální rozvoj a zkrácení pracovní doby.
Zabýval se také teorií mezinárodního obchodu, kde rozvinul Ricardovu teorii komparativních výhod a přišel s teorií mezinárodní hodnoty.

== 🏛️ Politická kariéra ==
V roce 1865 byl Mill zvolen poslancem za [[Liberální strana (Spojené království)|Liberální stranu]] do [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]] za volební obvod [[Westminster]]. Během svého působení v parlamentu (do roku 1868) se zasadil o rozšíření volebního práva na ženy, reformu [[Irsko|Irska]] a bojoval proti vládnímu paternalismu. I když nebyl v parlamentu příliš efektivní a byl spíše považován za kazatele než za politika, jeho angažovanost v nepopulárních, ale důležitých kauzách, jako byla emancipace žen, je dodnes připomínána.

== 🌍 Vliv a odkaz ==
Millovo dílo mělo obrovský vliv na [[filozofie|filozofii]], [[politologie|politologii]] a [[ekonomie|ekonomii]] 19. a 20. století. Jeho myšlenky ovlivnily [[Fabiánská společnost|Fabiánskou společnost]] a byl citován i [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomášem Garriguem Masarykem]] a jeho ženou Charlottou Garrigue. Mill je dnes považován za jednoho z největších anglicky mluvících filozofů a politických ekonomů všech dob. Mnoho příčin, za které bojoval, jako jsou práva žen, rozšíření volebního práva a individuální práva, dnes považujeme za samozřejmé.

{{DEFAULTSORT:Mill, John Stuart}}
[[Kategorie:Angličtí filozofové]]
[[Kategorie:Britští ekonomové]]
[[Kategorie:Britští politici]]
[[Kategorie:Narození 1806]]
[[Kategorie:Úmrtí 1873]]
[[Kategorie:Představitelé utilitarismu]]
[[Kategorie:Představitelé liberalismu]]
[[Kategorie:Představitelé empirismu]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]