Zobrazení zdroje stránky Jezero

{{K rozšíření}}
'''Jezero''' je přirozená vodní nádrž na zemském povrchu, která není součástí světového oceánu a je napájena povrchovou nebo podzemní vodou. Jedná se o vodní těleso nacházející se ve sníženině (pánvi), které se vyznačuje pomalou nebo žádnou výměnou vody. Jezera hrají klíčovou roli v [[hydrologický cyklus|hydrologickém cyklu]], jsou významnými ekosystémy a mají zásadní význam pro život na Zemi, včetně člověka. Věda, která se zabývá studiem jezer, se nazývá [[limnologie]].

{{Infobox Vodní plocha
| název = Jezero
| obrázek = Lake in Gatchina Park 01.jpg
| popisek = Bílé jezero v Gatčinském parku, Rusko
| typ = Přírodní vodní nádrž
| výskyt = Všechny kontinenty
| voda = Sladká, slaná, brakická
| příklady = [[Kaspické moře]], [[Bajkal]], [[Hořejší jezero]], [[Viktoriino jezero]], [[Mrtvé moře]]
}}

== 📖 Definice a charakteristika ==
Ačkoliv se definice může mírně lišit, za jezero je obecně považována stojatá vodní plocha, která splňuje několik podmínek:
*'''Je vnitrozemská:''' Není přímou součástí moře nebo oceánu.
*'''Má dostatečnou hloubku:''' Musí být natolik hluboká, aby se u dna nevytvářela souvislá vegetace od břehu ke břehu (na rozdíl od [[tůň|tůní]] nebo [[mokřad]]ů).
*'''Má pomalou výměnu vody:''' Proudění vody je zanedbatelné ve srovnání s řekou.

Jezera pokrývají přibližně 1,8 % zemské souše, ale obsahují naprostou většinu (kolem 87 %) veškeré kapalné sladké povrchové vody na planetě.<ref>[https://www.usgs.gov/special-topics/water-science-school/science/fundamentals-water-cycle USGS Water Science School]</ref> Jejich velikost se pohybuje od malých vodních ploch o rozloze několika hektarů až po obrovská jezera, která jsou často označována jako vnitrozemská moře.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
Představte si krajinu jako velkou podlahu, která není úplně rovná. Má různé důlky a prohlubně. '''Jezero je v podstatě velký důlek na této podlaze, který se naplnil vodou a nemá rychlý odtok'''. Je to jako obrovská přírodní vana.

Odkud se v té vaně bere voda? Může do ní natékat z kohoutků (to jsou [[řeka|řeky]] a potoky), může do ní pršet přímo z nebe (srážky), nebo může prosakovat ze země (podzemní voda).

A kam voda z vany mizí? Některé vany mají přepad (řeku, která z jezera vytéká). Z jiných, které přepad nemají (tzv. bezodtoká jezera), voda mizí hlavně tak, že se vypařuje do vzduchu – jako když necháte stát vodu v misce a ona postupně ubývá.

Voda v jezeře stojí nebo se pohybuje jen velmi pomalu, na rozdíl od řeky, která neustále proudí. A protože je "vana" dostatečně hluboká, slunce neprosvítí až na dno uprostřed, takže tam nerostou vodní rostliny jako u mělkého rybníka.

== 🗺️ Dělení jezer ==
Jezera se klasifikují podle mnoha různých kritérií. Nejzákladnější a nejdůležitější je dělení podle způsobu jejich vzniku.

=== ⛰️ Podle způsobu vzniku (genetické dělení) ===
Jezerní pánve, ve kterých se voda hromadí, vznikly různými geologickými a geomorfologickými procesy.

*'''Tektonická jezera:''' Vznikla v důsledku pohybů zemské kůry. Jsou to často největší, nejhlubší a nejstarší jezera na světě. Vznikají v propadlinách (grábenech) nebo pokleslých krách zemské kůry.
**Příklady:** [[Bajkal]] (Sibiř), [[Tanganika]] (Afrika), [[Mrtvé moře]] (Blízký východ).

*'''Sopečná (vulkanická) jezera:''' Vznikají v kráterech vyhaslých sopek (kráterová jezera), v kalderách (propadlých sopečných kráterech) nebo zahrazením údolí lávovým proudem. Bývají typicky malá, velmi hluboká a mají okrouhlý tvar.
**Příklady:** [[Crater Lake]] (USA), jezero Toba (Indonésie), jezero Kivu (Afrika).

*'''Ledovcová jezera:''' Jsou nejrozšířenějším typem jezer na světě a vznikla činností ledovců během dob ledových. Ledovec vyhloubil nebo přehradil údolí.
**Karová jezera:** Vznikla v ledovcových karech (vyhloubených amfiteátrech) ve vysokých horách. Jsou typická pro Alpy, Tatry nebo Šumavu. (Příklad: [[Černé jezero]], [[Zelené pleso kežmarské]]).
**Morénová jezera:** Vznikla zahrazením údolí čelní nebo boční morénou (valem horniny, který ledovec tlačil před sebou). (Příklad: [[Bodamské jezero]], [[Gardské jezero]]).
**Fjärdová a fjordová jezera:** Vznikla v údolích přemodelovaných ledovcem, která byla později zaplavena mořem (fjordy) nebo zůstala na souši (fjärdy). (Příklad: [[Loch Ness]] ve Skotsku).

*'''Říční (fluviální) jezera:''' Vznikají činností vodních toků. Nejčastěji se jedná o '''mrtvá ramena''' řek, která se oddělila od hlavního toku po změně jeho trasy. Jsou typická pro nížinné oblasti s meandrujícími řekami.
**Příklady:** Četná jezera v nivách velkých řek jako [[Amazonka]] nebo [[Mississippi (řeka)|Mississippi]].

*'''Krasová jezera:''' Vznikají v krasových oblastech (s vápencovým podložím) rozpouštěním horniny vodou. Mohou vzniknout propadnutím stropu jeskyně (závrtová jezera) nebo zaplavením polje.
**Příklady:** [[Plitvická jezera]] (Chorvatsko), jezera v jeskyních Moravského krasu ([[Macocha]]).

*'''Pobřežní jezera (laguny, limany):''' Vznikají oddělením mořského zálivu od otevřeného moře písečnou kosou nebo nánosy. Jejich voda bývá často brakická (směs sladké a slané vody).
**Příklady:** [[Kurská kosa|Kurský záliv]] (Baltské moře), [[Venezia|Benátská laguna]].

*'''Hrazená jezera:''' Vznikají přirozeným zahrazením vodního toku. Příčinou může být sesuv půdy, skalní řícení, nánosy bahnotoku nebo činnost bobrů. Často mají jen dočasný charakter.
**Příklad:** Sarezské jezero (Tádžikistán), vzniklé po masivním sesuvu v roce 1911.

*'''Eolická (větrná) jezera:''' Vznikají v suchých (aridních) oblastech činností větru, který vyvěje mělké pánve (deflační deprese), které se mohou dočasně zaplnit vodou.
**Příklady:** Jezera v oázách na [[Sahara|Sahaře]].

*'''Meteoritická jezera:''' Vznikla v impaktních kráterech po dopadu meteoritu. Mají charakteristický kruhový tvar.
**Příklady:** Jezero Manicouagan (Kanada), jezero Clearwater (Kanada).

=== 🧂 Podle salinity (obsahu solí) ===
*'''Sladkovodní jezera:''' Obsahují nízkou koncentraci rozpuštěných solí (obvykle méně než 0,5 g/l). Jedná se o naprostou většinu jezer na světě. Téměř všechna sladkovodní jezera jsou '''průtočná''' (mají odtok), což umožňuje odplavování solí.
*'''Slaná jezera:''' Mají koncentraci solí vyšší než mořská voda (nad 25–35 g/l). Vznikají v suchých oblastech s vysokým výparem a bez odtoku. Voda z jezera mizí pouze odpařováním, zatímco soli se v něm hromadí.
**Příklady:** [[Mrtvé moře]], [[Velké Solné jezero]] (USA), [[Urmijské jezero]] (Írán).
*'''Brakická jezera:''' Obsahují vodu s koncentrací solí mezi sladkou a slanou vodou. Typicky jde o pobřežní laguny nebo jezera s omezeným přítokem a výparem. Největším příkladem je [[Kaspické moře]].

=== 🥗 Podle obsahu živin (trofie) ===
Obsah živin, zejména [[fosfor]]u a [[dusík]]u, zásadně ovlivňuje biologickou produktivitu jezera.
*'''Oligotrofní jezera:''' Jsou chudá na živiny. Voda je velmi čistá, průzračná a chladná. Biologická produkce (množství řas a sinic) je nízká. Jsou typická pro horské a severské oblasti. (Příklad: [[Hořejší jezero]], horská plesa).
*'''Eutrofní jezera:''' Jsou bohatá na živiny. Voda je méně průhledná, teplejší a biologicky velmi produktivní. Často dochází k masovému rozvoji řas a sinic (tzv. [[vodní květ]]). Tento stav může být přirozený, ale často je způsoben znečištěním z okolí ([[eutrofizace]]).
*'''Dystrofní jezera:''' Obsahují velké množství huminových látek z okolních rašelinišť. Voda je hnědá, kyselá a chudá na živiny i život.

== 💧 Vodní režim a vlastnosti ==
Vodní bilance jezera (poměr mezi příjmem a výdejem vody) určuje jeho charakter.
*'''Příjem vody:''' Z přítoků (řeky, potoky), atmosférických srážek a přítokem podzemní vody.
*'''Výdej vody:''' Odtokem, výparem (evaporací) a odtokem do podzemních vod.

Podle toho se rozlišují:
*'''Průtočná jezera:''' Mají přítok i odtok. Jsou nejběžnějším typem a obsahují sladkou vodu.
*'''Bezodtoká jezera:''' Mají přítok, ale nemají žádný povrchový odtok. Voda z nich uniká pouze výparem. Jsou typická pro suché oblasti a jejich voda je téměř vždy slaná. (Příklad: [[Kaspické moře]], [[Aralské jezero]], Mrtvé moře).

=== 🌡️ Teplotní stratifikace ===
Voda v hlubších jezerech v mírném pásu není homogenní, ale v průběhu roku se teplotně vrství. Tento jev se nazývá '''teplotní stratifikace'''.
*'''V létě:''' Na povrchu se vytváří prohřátá, lehčí vrstva vody ('''epilimnion'''). U dna zůstává studená, hustší vrstva ('''hypolimnion'''). Mezi nimi je tenká přechodová vrstva s prudkou změnou teploty ('''metalimnion''' nebo '''termoklina''').
*'''Na podzim:''' Povrchová voda se ochlazuje, stává se hustší a klesá ke dnu. Tím dochází k promíchání celého vodního sloupce ('''podzimní cirkulace'''), což je klíčové pro okysličení hlubších vrstev.
*'''V zimě:''' Voda u hladiny se ochladí na teplotu pod 4 °C (kdy má voda největší hustotu) a zamrzá. U dna zůstává voda o teplotě kolem 4 °C.
*'''Na jaře:''' Led taje, povrchová voda se ohřívá na 4 °C, klesá ke dnu a dochází k '''jarní cirkulaci'''.

Tento cyklus je zásadní pro distribuci kyslíku a živin v jezeře a pro život vodních organismů.

== 🏞️ Život v jezeře ==
Jezera jsou domovem složitých ekosystémů, které lze rozdělit do několika zón.
*'''Litorál:''' Pobřežní, mělká zóna, kam proniká světlo až na dno. Je to nejbohatší zóna na život, rostou zde zakořeněné rostliny (rákos, lekníny) a žije zde mnoho druhů ryb a bezobratlých.
*'''Pelagiál:''' Zóna volné vody, vzdálená od břehů. Je osídlena [[plankton]]em (mikroskopické řasy, sinice a živočichové vznášející se ve vodě) a [[nekton]]em (aktivně plovoucí živočichové, hlavně ryby).
*'''Profundál:''' Hlubinná zóna pod pelagiálem, kam již neproniká světlo. Žijí zde organismy přizpůsobené tmě, chladu a nízkému obsahu kyslíku, které se živí organickým materiálem klesajícím shora.
*'''Bentos:''' Společenstvo organismů žijících na dně jezera.

== 🌍 Největší a nejvýznamnější jezera světa ==
Jezera jsou často klasifikována podle své rozlohy, hloubky nebo objemu vody.

=== 📈 Rekordy a zajímavosti ===
*'''Největší jezero podle rozlohy:''' [[Kaspické moře]] (371 000 km²) – je tak velké, že je považováno za vnitrozemské moře. Je slané.<ref>[https://www.worldatlas.com/lakes/caspian-sea.html WorldAtlas]</ref>
*'''Největší sladkovodní jezero podle rozlohy:''' [[Hořejší jezero]] (82 100 km²) v Severní Americe, součást systému [[Velká jezera]].<ref>[https://www.epa.gov/greatlakes/physical-features-great-lakes EPA]</ref>
*'''Nejhlubší jezero:''' [[Bajkal]] (1 642 m) na Sibiři.
*'''Největší jezero podle objemu vody:''' [[Bajkal]] – obsahuje přibližně 20 % veškeré kapalné sladké povrchové vody na Zemi, což je více než všechna severoamerická Velká jezera dohromady.<ref>[https://www.britannica.com/place/Lake-Baikal Britannica]</ref>
*'''Nejvýše položené splavné jezero:''' [[Titicaca]] (3 812 m n. m.) v Andách.
*'''Nejníže položené jezero:''' [[Mrtvé moře]] (-430 m n. m.) – jeho hladina leží 430 metrů pod úrovní světového oceánu.
*'''Nejstarší jezero:''' [[Bajkal]], jehož stáří se odhaduje na 25–30 milionů let.

=== 🌊 Významná jezera podle kontinentů ===
*'''Asie:''' [[Kaspické moře]], [[Bajkal]], [[Aralské jezero]] (vysychající), [[Balkaš]], [[Mrtvé moře]].
*'''Afrika:''' [[Viktoriino jezero]] (Ukerewe), [[Tanganika]], [[Malawi]] (Ňasa) – tato tři tvoří skupinu [[Velká africká jezera]]. Dále jezero [[Čadské jezero|Čad]] (vysychající).
*'''Severní Amerika:''' Systém pěti [[Velká jezera|Velkých jezer]] ([[Hořejší jezero|Hořejší]], [[Huron lake|Huronské]], [[Michiganské jezero|Michiganské]], [[Erijské jezero|Erijské]] a [[Ontario (jezero)|Ontario]]), [[Velké Otročí jezero]], [[Velké Medvědí jezero]].
*'''Jižní Amerika:''' [[Maracaibo (jezero)|Maracaibo]], [[Titicaca]].
*'''Evropa:''' [[Ladožské jezero]], [[Oněžské jezero]] (obě v Rusku), [[Vänern]] (Švédsko), [[Balaton]] (Maďarsko), [[Ženevské jezero]] (Švýcarsko/Francie).
*'''Austrálie:''' [[Eyreovo jezero]] (obvykle vyschlé solné jezero).
*'''Antarktida:''' [[Vostok (jezero)|Jezero Vostok]] – největší známé subglaciální (podledovcové) jezero na světě, ukryté pod 4 km tlustým ledovým příkrovem.

== 📉 Zánik jezer ==
Jezera jsou z geologického hlediska dočasné útvary s omezenou životností. Zanikají několika způsoby:
*'''Zanášení (sedimentace):''' Přítoky a vítr přinášejí do jezera sedimenty (písek, jíl, bahno), které se usazují na dně. Jezero se postupně stává mělčím, až se nakonec zcela zaplní a změní v [[mokřad]], [[bažina|bažinu]] nebo pevnou zem.
*'''Zarůstání (sukcese):''' V mělkých jezerech se rozvíjí vegetace, která po odumření vytváří organické usazeniny (rašelinu). Jezero postupně zaroste a změní se v rašeliniště.
*'''Klimatické změny:''' Zvýšení teploty a snížení srážek může vést k tomu, že výpar převýší přítok, což způsobí pokles hladiny a postupné vysychání jezera. Tragickým příkladem je téměř úplný zánik [[Aralské jezero|Aralského jezera]] v důsledku masivního odběru vody pro zavlažování.
*'''Proříznutí odtoku:''' Řeka vytékající z jezera může erozí prohloubit své koryto a "proříznout" hráz, která jezero zadržuje, což vede k jeho vyprázdnění.

== 🧑‍🤝‍🧑 Vztah k člověku ==
Jezera mají pro lidskou civilizaci zásadní význam.
*'''Zdroj pitné a užitkové vody:''' Jsou klíčovým zdrojem pitné vody pro miliony lidí a využívají se pro zavlažování v zemědělství a v průmyslu.
*'''Doprava:''' Velká jezera, jako jsou severoamerická Velká jezera nebo Ladožské jezero, slouží jako důležité vnitrozemské vodní cesty.
*'''Rybolov a akvakultura:''' Poskytují obživu a jsou zdrojem potravy.
*'''Rekreace a cestovní ruch:''' Voda a okolní krajina přitahují turisty a nabízejí široké možnosti pro rekreaci (plavání, jachting, rybaření, turistika).
*'''Zdroj energie:''' Voda z jezer je využívána v [[hydroelektrárna|hydroelektrárnách]].
*'''Stabilizace klimatu a odtoku:''' Velké vodní plochy zmírňují teplotní extrémy v okolní krajině a fungují jako přirozené retenční nádrže, které regulují odtok vody a zmírňují povodně.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Jezero}}
[[Kategorie:Jezera]]
[[Kategorie:Limnologie]]
[[Kategorie:Vodstvo]]
[[Kategorie:Geomorfologické tvary]]