Zobrazení zdroje stránky Ivan IV. Hrozný

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Ivan IV. Hrozný
| obrázek = Ivan the Terrible by Vasnetsov.jpg
| popisek = Viktor Vasněcov: ''Car Ivan Hrozný'' (1897)
| titul = První car vší Rusi<br>Velkokníže moskevský
| období vlády = [[16. leden|16. ledna]] [[1547]] – [[28. březen|28. března]] [[1584]] (jako car)<br>[[3. prosinec|3. prosince]] [[1533]] – [[16. leden|16. ledna]] [[1547]] (jako velkokníže)
| korunovace = [[16. leden|16. ledna]] [[1547]]
| předchůdce = [[Vasilij III. Ivanovič]]
| nástupce = [[Fjodor I. Ivanovič]]
| celé jméno = Ivan Vasiljevič
| datum narození = [[25. srpen|25. srpna]] [[1530]]
| místo narození = Kolomenskoje, [[Moskevské velkoknížectví]]
| datum úmrtí = [[28. březen|28. března]] [[1584]] (53 let)
| místo úmrtí = [[Moskva]], [[Ruské carství]]
| místo pohřbení = Archandělský chrám, [[Moskevský kreml]]
| dynastie = [[Rurikovci]]
| otec = [[Vasilij III. Ivanovič]]
| matka = [[Jelena Glinská]]
| manželky = [[Anastasija Romanovna Zacharjina-Jurjeva]]<br>Marie Temrjukovna<br>Marfa Sobakinová<br>Anna Koltovská<br>Anna Vasilčiková<br>Vasilisa Melenťjevová<br>Marie Nagaja
| děti = Dmitrij Ivanovič<br>Ivan Ivanovič<br>[[Fjodor I. Ivanovič]]<br>Dmitrij Ugličský<br>Anna Ivanovna<br>Marie Ivanovna<br>Jevdokija Ivanovna<br>Vasilij Ivanovič
}}
'''Ivan IV. Vasiljevič''', zvaný '''Hrozný''' (rusky ''Ива́н IV Васи́льевич, Гро́зный''; * [[25. srpen|25. srpna]] [[1530]], Kolomenskoje – † [[28. březen|28. března]] [[1584]], [[Moskva]]), byl velkokníže moskevský od roku [[1533]] a první korunovaný [[car]] vší Rusi od roku [[1547]]. Jeho vláda je jedním z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších období ruských dějin. Na jedné straně provedl zásadní reformy, centralizoval státní moc a významně rozšířil území ruského státu. Na druhé straně se jeho vláda, zejména v druhé polovině, nesla ve znamení brutálního teroru, masových poprav a zavedení tzv. [[opričnina|opričniny]], která zdecimovala ruskou šlechtu a zanechala zemi v hluboké krizi.

Jeho přízvisko "Hrozný" (''Groznyj'') v dobové ruštině neznamenalo primárně "krutý", ale spíše "impozantní", "vzbuzující úctu a bázeň", což odráželo jeho snahu o posílení carské autority a moci.

== 📜 Dětství a boj o moc ==
Ivan se narodil jako vytoužený dědic velkoknížete [[Vasilij III. Ivanovič|Vasilije III.]] a jeho druhé manželky [[Jelena Glinská|Jeleny Glinské]]. Jeho otec zemřel, když byly Ivanovi pouhé tři roky, a on se tak formálně stal velkoknížetem moskevským. Regentkou byla jmenována jeho matka Jelena, která však v roce [[1538]] náhle zemřela, pravděpodobně byla otrávena.

Po smrti matky se rozpoutal nelítostný boj o moc mezi nejmocnějšími bojarskými rody, především Šujskými a Bělskými. Mladý Ivan byl svědkem intrik, násilí a vražd v carském paláci. Bojaři ho často ponižovali a ignorovali, což v něm zanechalo hluboké trauma, celoživotní nedůvěru vůči šlechtě a chorobnou podezřívavost. Navzdory chaosu u dvora byl Ivan velmi inteligentní a sečtělý, hltal knihy a rozvíjel své představy o neomezené moci panovníka, inspirované [[Byzantská říše|byzantskými]] vzory.

== 👑 Počátek vlády a velké reformy ==
V roce [[1547]], ve věku šestnácti let, se Ivan nechal v Uspenském chrámu v [[Moskevský kreml|Kremlu]] korunovat na "cara vší Rusi". Přijal tak titul, který ho stavěl na roveň byzantským císařům a tatarským chánům a jasně demonstroval jeho absolutistické ambice. Krátce po korunovaci se oženil se svou první a zřejmě jedinou milovanou ženou, [[Anastasija Romanovna Zacharjina-Jurjeva|Anastasijí Romanovnou]] z rodu Zacharjin-Jurjevů (předků pozdější dynastie [[Romanovci|Romanovců]]).

První polovina Ivanovy vlády je spojena s obdobím významných reforem, na kterých spolupracoval s okruhem svých poradců, známým jako "Vyvolená rada" (''Izbrannaja rada''). Mezi klíčové reformy patřily:
* '''Suděbnik (1550)''': Nový zákoník, který centralizoval soudní systém, omezil moc gubernátorů a posílil roli carských úředníků.
* '''Zemský sobór''': V roce [[1549]] svolal první celoruský stavovský sněm, který se stal poradním orgánem cara a reprezentoval různé vrstvy společnosti (kromě nevolníků).
* '''Vojenská reforma''': Založení stálého vojska profesionálních vojáků, tzv. [[Střelci|střelců]] (''strelcy''), kteří byli vyzbrojeni palnými zbraněmi a tvořili jádro carské armády.
* '''Církevní reforma''': Svolání tzv. Stoglavého sněmu v roce [[1551]], který sjednotil církevní obřady a normy v celém Rusku.

== ⚔️ Expanze a války ==
Ivan IV. byl také úspěšným dobyvatelem, který významně rozšířil hranice ruského státu, především směrem na východ a jih.

=== Dobytí tatarských chanátů ===
Jedním z jeho největších vojenských úspěchů bylo dobytí pozůstatků [[Zlatá horda|Zlaté hordy]].
* '''Dobytí [[Kazaň|Kazaně]] (1552)''': Po dlouhém a krvavém obléhání padl [[Kazaňský chanát]]. Tento triumf měl obrovský symbolický význam, protože znamenal konec staleté tatarské hrozby pro Moskvu. Na památku vítězství nechal Ivan v Moskvě postavit slavný [[Chrám Vasila Blaženého]].
* '''Dobytí [[Astrachaň|Astrachaně]] (1556)''': O čtyři roky později ruská vojska bez většího odporu obsadila i [[Astrachaňský chanát]]. Tímto krokem [[Rusko]] získalo kontrolu nad celým tokem řeky [[Volha]] a otevřelo si cestu ke [[Kaspické moře|Kaspickému moři]] a obchodu s [[Persie|Persií]] a Střední Asií.

=== Livonská válka ===
Zatímco na východě slavil úspěchy, na západě se Ivan pustil do zdlouhavého a vyčerpávajícího konfliktu. V roce [[1558]] zahájil [[Livonská válka|livonskou válku]] s cílem získat přístup k [[Baltské moře|Baltskému moři]] a prolomit izolaci Ruska od západní Evropy. Válka, která trvala téměř 25 let, se postupně změnila v boj proti koalici silných protivníků, včetně [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] (pod vedením schopného krále [[Štěpán Báthory|Štěpána Báthoryho]]) a [[Švédsko|Švédska]]. Válka skončila pro Rusko neúspěchem a ztrátou území, přičemž zemi ekonomicky i vojensky zcela vyčerpala.

== ⚫ Opričnina a vláda teroru ==
Zlomovým bodem v Ivanově vládě i osobním životě byla smrt jeho milované manželky Anastasije v roce [[1560]]. Car byl přesvědčen, že byla otrávena bojary, a jeho paranoia a nedůvěra vůči šlechtě přerostla v otevřenou nenávist.

V roce [[1565]] Ivan šokoval zemi tím, že opustil Moskvu a oznámil svou abdikaci. Po prosebných delegacích se vrátil pod podmínkou, že získá absolutní moc k potrestání "zrádců". Rozdělil ruské území na dvě části:
* '''Zemština''': Spravovaná původní bojarskou dumou.
* '''Opričnina''': Území pod přímou a neomezenou carovou vládou.

Pro správu opričniny vytvořil speciální sbor, tzv. '''opričníky'''. Tito muži, odění v černém a jezdící na černých koních, se stali nástrojem carova teroru. Jejich symbolem byla psí hlava (symbolizující oddanost carovi a vyčmuchání zrady) a koště (symbolizující vymetení zrádců ze země). Opričníci beztrestně zabavovali majetek, mučili a popravovali tisíce lidí, nejen bojarů, ale i měšťanů a rolníků.

Vrcholem teroru byl masakr v [[Novgorod|Novgorodu]] v roce [[1570]]. Pod záminkou údajné zrady města Ivan se svými opričníky Novgorod vyplenil a během několika týdnů nechal povraždit desítky tisíc jeho obyvatel. Opričnina byla formálně zrušena v roce [[1572]] poté, co opričnické vojsko selhalo při obraně Moskvy před nájezdem [[Krymský chanát|krymských Tatarů]], ale systém teroru a poprav pokračoval až do konce Ivanovy vlády.

== 👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a smrt syna ==
Ivanův osobní život byl stejně bouřlivý jako jeho vláda. Po smrti Anastasije se oženil ještě nejméně šestkrát, ale žádné z dalších manželství mu nepřineslo štěstí. Mnohé z jeho manželek skončily v klášteře nebo zemřely za podezřelých okolností.

Nejtragičtější událostí jeho osobního života se stala hádka s jeho nejstarším synem a dědicem, carevičem Ivanem Ivanovičem, v listopadu [[1581]]. V záchvatu vzteku car udeřil svého syna železnou holí do hlavy a způsobil mu smrtelné zranění. Ztráta dědice Ivana psychicky zlomila a urychlila jeho vlastní konec. Tento čin také znamenal dynastickou katastrofu, protože jeho druhý syn, [[Fjodor I. Ivanovič|Fjodor]], byl slabomyslný a neschopný vládnout.

== ⚰️ Smrt a odkaz ==
Ivan IV. Hrozný zemřel [[28. březen|28. března]] [[1584]], údajně při partii šachů. Příčina smrti je nejasná; spekuluje se o otravě rtutí, kterou užíval k léčbě [[syfilis|syfilidy]], nebo o přirozené smrti v důsledku nezdravého životního stylu.

Jeho odkaz je hluboce rozporuplný. Na jedné straně zanechal centralizovaný a územně obrovský stát, který se stal významnou evropskou mocností. Položil základy ruského samoděržaví (absolutismu). Na druhé straně jeho teror a neúspěšná livonská válka zemi hospodářsky zruinovaly, zdecimovaly vládnoucí elitu a připravily půdu pro období hluboké krize a chaosu, známé jako [[Smuta]] (Období zmatků), které nastalo po vymření dynastie [[Rurikovci|Rurikovců]].

== 🤔 Pro laiky ==
* '''Car''': Ruský titul pro nejvyššího vládce, odvozený od římského titulu ''Caesar''. Ivan IV. byl první, kdo se jím nechal oficiálně korunovat, aby ukázal, že jeho moc je absolutní a rovná se moci římských a byzantských císařů.
* '''Bojar''': Příslušník nejvyšší ruské šlechty, podobně jako vévoda nebo hrabě v západní Evropě. Bojaři byli bohatí vlastníci půdy a často se snažili omezit moc panovníka, proto je Ivan IV. nenáviděl a pronásledoval.
* '''Opričnina''': Dá se to představit jako "stát ve státě" nebo carova osobní doména. Ivan si vybral nejlepší části země, které patřily jen jemu, a vytvořil si vlastní armádu a policii (opričníky), která byla naprosto oddaná jen jemu. Používal je k likvidaci kohokoli, koho považoval za nepřítele, především bojarů. Byla to v podstatě legalizovaná forma státního teroru.

{{DEFAULTSORT:Ivan IV Hrozny}}
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}
[[Kategorie:Ruští carové]]
[[Kategorie:Panovníci 16. století]]
[[Kategorie:Rurikovci]]
[[Kategorie:Narození 1530]]
[[Kategorie:Úmrtí 1584]]
[[Kategorie:Dějiny Ruska]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]