Zobrazení zdroje stránky Halleyova kometa

{{K rozšíření}}
{{Infobox Kometa
| název = Halleyova kometa
| obrázek = Giotto_-_Comet_Halley.jpg
| popisek = Jádro Halleyovy komety, jak jej vyfotografovala sonda [[Giotto (sonda)|Giotto]] v roce 1986. Jedná se o první detailní snímek jádra komety v historii.
| objevitel = Pozorována od starověku, periodicitu vypočítal [[Edmond Halley]]
| datum_objevu = 1705 (publikace výpočtu)
| typ_komety = Krátkoperiodická kometa
| perioda = 75–79 let (průměrně 76 let)
| poslední_přísluní = 9. února 1986
| příští_přísluní = 28. července 2061
| poslední_odsluní = 9. prosince 2023
| sklon_dráhy = 162,26°
| excentricita = 0,967
| velká_poloosa = 17,834 AU
| rozměry_jádra = 15 × 8 × 8 km
| hmotnost = 2,2 × 10<sup>14</sup> kg
| albedo = 0,04 (velmi tmavé)
| rotace = přibližně 2,2 a 7,4 dne (komplexní rotace)
}}

'''Halleyova kometa''' (oficiální označení '''1P/Halley''') je nejznámější krátkoperiodická [[kometa]], která se vrací do blízkosti [[Slunce]] a [[Země]] přibližně každých 76 let. Je to jediná krátkoperiodická kometa, kterou lze pravidelně pozorovat pouhým okem ze Země, a jediná taková kometa, která se může objevit dvakrát během jednoho lidského života. Její pozorování jsou zaznamenána již od starověku, ale teprve anglický astronom [[Edmond Halley]] v roce [[1705]] pochopil, že se jedná o stejné těleso, a úspěšně předpověděl jeho návrat.

Kometa je pojmenována na jeho počest a její poslední průlet vnitřní částí [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] proběhl v roce [[1986]]. Během tohoto návratu byla poprvé v historii zblízka prozkoumána kosmickými sondami, které poskytly cenná data o její struktuře a složení. Její další návrat se očekává v roce [[2061]].

== 📜 Historie pozorování ==
Halleyova kometa je pozorována a zaznamenávána astronomy po celém světě po staletí. Její zjevení bylo často vnímáno jako předzvěst významných událostí, ať už pozitivních, nebo negativních.

Nejstarší spolehlivý záznam o pozorování komety pochází z [[Čína|Číny]] z roku 240 př. n. l. Čínští, babylonští a středověcí evropští kronikáři zaznamenávali její průlety, aniž by tušili, že se jedná o tentýž objekt. Jedno z nejslavnějších zobrazení pochází z roku [[1066]], kdy byla kometa považována za znamení předcházející [[bitva u Hastingsu|bitvě u Hastingsu]]. Její zobrazení je vyšito na slavné [[Bayeuxská tapiserie|Bayeuxské tapiserii]].

=== 🔭 Objev Edmonda Halleyho ===
Zásadní zlom v chápání komet přišel na přelomu 17. a 18. století. Anglický astronom [[Edmond Halley]], přítel [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]], využil jeho nově formulované [[Newtonovy pohybové zákony|zákony o pohybu a gravitaci]] k výpočtu drah několika komet.

Při studiu záznamů si Halley všiml nápadné podobnosti v orbitálních parametrech komet pozorovaných v letech [[1531]], [[1607]] a [[1682]]. Vyslovil odvážnou hypotézu, že se nejedná o tři různé komety, ale o jediné těleso, které se periodicky vrací. Na základě svých výpočtů předpověděl, že se kometa znovu objeví na obloze na konci roku [[1758]].

Halley se návratu komety nedožil (zemřel v roce [[1742]]), ale když byla kometa 25. prosince [[1758]] skutečně spatřena německým amatérským astronomem Johannem Georgem Palitzschem, stalo se to triumfálním potvrzením nebeské mechaniky a Halleyovy práce. Na jeho počest byla kometa pojmenována Halleyova.

== 🪐 Dráha a původ ==
Dráha Halleyovy komety je vysoce eliptická a její excentricita činí 0,967. V [[přísluní]] (nejblíže Slunci) se dostává na vzdálenost 0,59 [[astronomická jednotka|AU]] (asi 88 milionů km), tedy mezi dráhy [[Merkur (planeta)|Merkuru]] a [[Venuše (planeta)|Venuše]]. V [[odsluní]] (nejdále od Slunce) se naopak vzdaluje až na 35 AU (asi 5,2 miliardy km), což je za dráhou planety [[Neptun]].

Jednou z pozoruhodných vlastností její dráhy je, že je retrográdní – kometa obíhá kolem Slunce v opačném směru než planety. Sklon její dráhy k rovině [[ekliptika|ekliptiky]] je přibližně 162°.

Na rozdíl od mnoha jiných krátkoperiodických komet, které pocházejí z [[Kuiperův pás|Kuiperova pásu]], se předpokládá, že Halleyova kometa je původem z [[Oortův oblak|Oortova oblaku]], vzdálené a kulovité zásobárny komet na samém okraji Sluneční soustavy. Její dráha byla pravděpodobně v dávné minulosti narušena gravitací některé z obřích planet, jako je [[Jupiter]] nebo [[Saturn]], což ji nasměrovalo do vnitřních částí Sluneční soustavy.

== 🧊 Struktura a složení ==
Díky misím z roku 1986 máme o Halleyově kometě detailní představu. Skládá se z jádra, komy a dvou typů ohonů.

=== ☄️ Jádro ===
Jádro komety je relativně malé, nepravidelné těleso o rozměrech přibližně 15 × 8 × 8 km, tvarem připomínající burský oříšek nebo bramboru. Jeho povrch je extrémně tmavý, s [[albedo|albedem]] pouhých 0,04, což z něj činí jeden z nejtmavších objektů ve Sluneční soustavě – je tmavší než černé uhlí.

Složení jádra je směsí [[vodní led|vodního ledu]], zmrzlého [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]], [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], [[metan|metanu]], [[amoniak|amoniaku]] a prachových částic. Tento model je často popisován jako "špinavá sněhová koule". Povrch je pokryt tmavou krustou prachu a organických látek, pod níž se nachází led. Když se kometa přiblíží ke Slunci, teplo způsobí sublimaci (přechod z pevného stavu do plynného) ledu pod povrchem. Unikající plyny prorážejí krustou a vytvářejí aktivní gejzíry, které uvolňují prach a plyn do okolního prostoru.

=== 💨 Koma a ohony ===
Uvolněné plyny a prach vytvářejí kolem jádra obrovskou, ale řídkou atmosféru nazývanou '''koma''', která může dosáhnout průměru až 100 000 km. Sluneční záření a [[sluneční vítr]] pak z materiálu komy formují dva odlišné ohony:

*   '''Prachový ohon:''' Je tvořen těžšími prachovými částicemi, které jsou pomalu odtlačovány tlakem slunečního záření. Tento ohon je široký, zakřivený a má nažloutlou barvu, protože odráží sluneční světlo. Může být dlouhý desítky milionů kilometrů.
*   '''Iontový (plynný) ohon:''' Skládá se z ionizovaných plynů, které jsou unášeny magnetickým polem slunečního větru. Je úzký, přímý a směřuje vždy přímo od Slunce. Díky excitaci molekul (zejména [[oxid uhelnatý|CO+]]) září modravým světlem.

== 🛰️ Moderní výzkum ==
Průlet Halleyovy komety v roce [[1986]] byl první, na který bylo lidstvo technologicky připraveno. Byla zorganizována mezinárodní flotila kosmických sond, známá jako "Halleyova armáda", aby kometu prozkoumala zblízka.

*   {{Vlajka|Sovětský svaz}} [[Vega 1]] a [[Vega 2]]: Sovětské sondy prolétly v březnu 1986 v blízkosti jádra a pořídily první snímky. Pomohly také upřesnit dráhu pro evropskou sondu Giotto.
*   {{Vlajka|Evropská unie}} [[Giotto (sonda)|Giotto]]: Sonda Evropské kosmické agentury ([[ESA]]) se 14. března 1986 přiblížila k jádru na pouhých 596 km a pořídila nejdramatičtější a nejdetailnější snímky. Potvrdila existenci tmavého, pevného jádra a aktivních gejzírů.
*   {{Vlajka|Japonsko}} Suisei a Sakigake: Dvě japonské sondy studovaly kometu a její interakci se slunečním větrem z větší vzdálenosti.

Tyto mise radikálně změnily naše chápání komet a potvrdily model "špinavé sněhové koule", který navrhl [[Fred Whipple]].

== 🌠 Meteorické roje ==
Halleyova kometa za sebou na své dráze zanechává proud prachových částic. Když planeta [[Země]] na své dráze kolem Slunce tímto proudem proletí, částice vstupují do zemské atmosféry a shoří, čímž vytvářejí úkaz známý jako [[meteorický roj]]. Halleyova kometa je mateřským tělesem dvou známých meteorických rojů:

*   '''[[Éta Aquaridy]]''': Aktivní na přelomu dubna a května.
*   '''[[Orionidy]]''': Aktivní v druhé polovině října.

Pozorování těchto rojů je vlastně pozorováním pozůstatků Halleyovy komety.

== 🏛️ Kulturní význam ==
Jako jasný a často dramatický objekt na noční obloze měla Halleyova kometa po staletí obrovský kulturní dopad. Byla spojována s narozením i smrtí králů, s válkami, hladomory i božskými znameními.

Americký spisovatel [[Mark Twain]] se narodil v roce [[1835]], krátce po průletu komety. Často prohlašoval: "Přišel jsem s Halleyovou kometou v roce 1835. Příští rok se opět vrací a očekávám, že s ní odejdu." Mark Twain zemřel 21. dubna [[1910]], den po [[přísluní|přísluní]] Halleyovy komety.

== 💡 Pro laiky: Co je to kometa? ==
Kometu si lze představit jako velkou "špinavou sněhovou kouli" putující vesmírem. Je to zmrzlé těleso složené z ledu, kamení a prachu. Když se na své dráze přiblíží ke Slunci, jeho teplo způsobí, že led na povrchu komety začne tát a měnit se v plyn. Tento plyn spolu s uvolněným prachem vytvoří kolem jádra komety obrovský oblak (komu) a za ní dlouhý zářící ohon.

Halleyova kometa je výjimečná tím, že se vrací pravidelně v intervalu, který umožňuje, aby ji člověk viděl jednou nebo dvakrát za život. Je také dostatečně velká a aktivní na to, aby byla při svém návratu viditelná pouhým okem, což z ní činí nejslavnější "vlasatici" naší oblohy.

{{DEFAULTSORT:Halleyova kometa}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Komety]]
[[Kategorie:Objekty sluneční soustavy]]
[[Kategorie:Periodické komety]]
[[Kategorie:Objevy Edmonda Halleyho]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]