Zobrazení zdroje stránky Fridrich Falcký

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Fridrich V. Falcký
| obrázek = Frederick V, Elector Palatine, by Gerard van Honthorst.jpg
| popisek = Portrét Fridricha Falckého od [[Gerrit van Honthorst|Gerrita van Honthorsta]], kolem roku 1631
| titul = [[Český král]]<br />[[Falcký kurfiřt]]
| období vlády = '''Český král:'''<br />4. listopadu 1619 – 8. listopadu 1620<br />'''Falcký kurfiřt:'''<br />19. září 1610 – 23. února 1623
| korunovace = 4. listopadu 1619 v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]
| předchůdce = [[Ferdinand II. Štýrský]] (jako český král)<br />[[Filip Ludvík Falcko-Neuburský]] (jako regent Falce)
| nástupce = [[Ferdinand II. Štýrský]] (jako český král)<br />[[Karel I. Ludvík Falcký]] (jako falcký kurfiřt, po obnovení titulu)
| manželka = [[Alžběta Stuartovna]]
| potomci = [[Karel I. Ludvík Falcký]]<br />[[Ruprecht Falcký, vévoda z Cumberlandu|Ruprecht Falcký]]<br />[[Alžběta Falcká]]<br />[[Žofie Hannoverská]]<br />a 9 dalších
| celé jméno = Fridrich Falcký
| dynastie = [[Wittelsbachové]] (falcká větev)
| otec = [[Fridrich IV. Falcký]]
| matka = [[Luisa Juliana Oranžská]]
| datum narození = 26. srpna 1596
| místo narození = Lovecký zámeček Deinschwang, [[Horní Falc]]
| datum úmrtí = 29. listopadu 1632
| místo úmrtí = [[Mohuč]], [[Mohučské kurfiřtství]]
| místo pohřbení = Katedrála sv. Kateřiny v [[Oppenheim]]u (hrob zničen)
}}

'''Fridrich Falcký''' ([[26. srpen|26. srpna]] [[1596]], Deinschwang – [[29. listopad|29. listopadu]] [[1632]], [[Mohuč]]) byl jako '''Fridrich V.''' [[falcký kurfiřt]] z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a v letech 1619–1620 [[český král]]. Do historie vstoupil pod přezdívkou '''„Zimní král“''', která odkazuje na jeho krátkou, zhruba roční vládu v [[České království|Českém království]]. Jeho přijetí české koruny od povstavších stavů bylo klíčovým momentem, který přeměnil lokální [[České stavovské povstání|české povstání]] v celoevropský konflikt známý jako [[třicetiletá válka]]. Po porážce v [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] strávil zbytek života v exilu, kde se neúspěšně pokoušel získat zpět své dědičné země i český trůn.

Jeho manželkou byla [[Alžběta Stuartovna]], dcera anglického krále [[Jakub I. Stuart|Jakuba I.]], a díky jejich dceři [[Žofie Hannoverská|Žofii]] se stal předkem britské královské [[Hannoverská dynastie|hannoverské dynastie]] a současné [[Windsorové|dynastie Windsor]].

== 👑 Život před českou korunou ==
Fridrich se narodil na loveckém zámečku Deinschwang poblíž [[Amberg]]u v [[Horní Falc|Horní Falci]]. Jeho otcem byl falcký kurfiřt [[Fridrich IV. Falcký]], vůdce [[Protestantská unie|Protestantské unie]], a matkou [[Luisa Juliana Oranžská]], dcera [[Vilém I. Oranžský|Viléma I. Oranžského]], vůdce nizozemské revoluce proti [[Španělsko|Španělům]]. Díky tomu měl Fridrich silné vazby na klíčové protestantské rody v [[Evropa|Evropě]].

V mládí byl poslán na výchovu do [[Sedan]]u, centra francouzského [[kalvinismus|kalvinismu]], kde získal hluboké náboženské přesvědčení a vzdělání. Po smrti svého otce v roce 1610 se stal falckým kurfiřtem, ačkoliv zpočátku za něj vládl regent.

V roce [[1613]] se v [[Londýn]]ě oženil s [[Alžběta Stuartovna|Alžbětou Stuartovnou]], dcerou anglického a skotského krále [[Jakub I. Stuart|Jakuba I.]]. Tento sňatek byl vnímán jako vrcholný politický úspěch protestantského tábora, spojující [[Kurpfalz|Falcké kurfiřtství]], [[Anglické království|Anglii]] a [[Nizozemsko]]. Fridrich se po převzetí plné moci stal vůdčí osobností Protestantské unie, vojensko-politického spolku protestantských států ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]], který měl čelit vlivu katolických [[Habsburkové|Habsburků]] a [[Katolická liga (Německo)|Katolické ligy]]. Jeho dvůr v [[Heidelberg]]u se stal významným kulturním a politickým centrem.

== 🇨🇿 Českým králem ==
=== 🗳️ Volba a přijetí koruny ===
Po [[Pražská defenestrace (1618)|druhé pražské defenestraci]] v květnu [[1618]] a vypuknutí [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] hledali čeští nekatoličtí stavové náhradu za Ferdinanda II. Štýrského, kterého v srpnu [[1619]] sesadili z českého trůnu. Fridrich Falcký se stal hlavním kandidátem z několika důvodů:
*   Byl vůdcem Protestantské unie, což slibovalo vojenskou podporu.
*   Byl zetěm mocného anglického krále Jakuba I., od kterého se očekávala finanční i vojenská pomoc.
*   Jako kalvinista byl přijatelný pro radikální křídlo českých stavů.

Dne [[26. srpen|26. srpna]] [[1619]] byl Fridrich Falcký generálním sněmem zemí [[Koruna česká|Koruny české]] zvolen českým králem. Fridrich s přijetím koruny váhal, protože si uvědomoval obrovská rizika, zejména nevyhnutelný střet s Habsburky a císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Nakonec však, i pod tlakem svého ambiciózního okolí, korunu přijal.

=== ❄️ Vláda "Zimního krále" ===
Fridrich s manželkou Alžbětou a dvorem přijel do [[Praha|Prahy]] [[31. říjen|31. října]] [[1619]]. Korunovace proběhla [[4. listopad|4. listopadu]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]]. Počáteční nadšení však brzy opadlo. Fridrichova vláda čelila řadě problémů:
*   '''Finanční krize:''' Stavovská pokladna byla prázdná a Fridrichovy vlastní zdroje nestačily na financování armády. Očekávaná pomoc z [[Anglie]] a od dalších spojenců nepřišla v dostatečné míře.
*   '''Kulturní a náboženské rozdíly:''' Fridrichův kalvinistický dvůr působil v převážně [[utrakvismus|utrakvistickém]] a [[luteránství|luteránském]] prostředí cize. Jeho dvorní kazatel, [[Abraham Scultetus]], inicioval obrazoborecké akce v katedrále sv. Víta, kde nechal odstranit cenné obrazy a sochy, což pobouřilo mnoho místních obyvatel.
*   '''Nedostatečná mezinárodní podpora:''' Anglický král Jakub I. se k podpoře svého zetě stavěl velmi vlažně a nikdy ho jako českého krále neuznal. Protestantská unie se postupně rozpadala a nechala Fridricha v boji osamoceného.

Jeho vláda trvala jen o něco déle než rok, což mu vyneslo posměšnou přezdívku „Zimní král“.

== ⚔️ Bitva na Bílé hoře a exil ==
=== 🏔️ Porážka a útěk ===
V roce [[1620]] spojená císařská a ligistická vojska pod velením [[Jan Tserclaes Tilly|Jana Tserclaese Tillyho]] a [[Karel Bonaventura Buquoy|Karla Bonaventury Buquoye]] vtrhla do [[Čechy|Čech]]. Stavovská armáda, demoralizovaná a špatně placená, se jim postavila na odpor. Rozhodující střetnutí se odehrálo [[8. listopad|8. listopadu]] [[1620]] v [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] u Prahy.

Bitva trvala sotva dvě hodiny a skončila drtivou porážkou stavovského vojska. Fridrich v době bitvy pobýval na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] a o jejím katastrofálním výsledku se dozvěděl pozdě. Následujícího dne, [[9. listopad|9. listopadu]], v panice uprchl s rodinou a dvorem z Prahy směrem do [[Slezsko|Slezska]] a poté do [[Braniborsko|Braniborska]]. Jeho útěk byl tak rychlý, že na Pražském hradě zanechal i [[Podvazkový řád|insignie Podvazkového řádu]].

=== 🌍 Život v exilu ===
Po útěku z Čech se Fridrichova situace dále zhoršovala. Císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] na něj uvalil říšskou klatbu a zbavil ho jeho dědičných zemí, [[Rýnská Falc|Rýnské Falce]] i [[Horní Falc|Horní Falce]], a také kurfiřtské hodnosti. Jeho území byla obsazena španělskými a bavorskými vojsky a kurfiřtský titul byl předán jeho bratranci, [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliánu I. Bavorskému]].

Fridrich strávil zbytek života v exilu, převážně v [[Haag|Haagu]] pod ochranou svého strýce, nizozemského místodržícího [[Mořic Oranžský|Mořice Oranžského]]. Odtud se neúnavně snažil diplomatickou cestou získat zpět své země a titul. Stal se symbolem protestantské věci v [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], ale jeho snahy byly marné. Zemřel v [[Mohuč|Mohuči]] v roce [[1632]] na morovou nákazu během vojenského tažení švédského krále [[Gustav II. Adolf|Gustava II. Adolfa]], do kterého vkládal poslední naděje.

== 🏛️ Politický a historický význam ==
Fridrich Falcký je jednou z nejtragičtějších postav počátku třicetileté války. Jeho rozhodnutí přijmout českou korunu bylo ambiciózní, ale politicky neprozíravé a založené na mylných předpokladech o mezinárodní podpoře.

*   **Spouštěč třicetileté války:** Jeho volba a následný konflikt s císařem definitivně přeměnily lokální české povstání v celoevropský náboženský a politický zápas.
*   **Symbol protestantského odporu:** I v exilu zůstal důležitou postavou protestantské koalice, ačkoliv jeho reálný vliv byl minimální.
*   **Dynastický odkaz:** Ačkoliv sám ztratil vše, jeho potomci dosáhli velkého významu. Jeho syn [[Karel I. Ludvík Falcký]] získal po [[Vestfálský mír|Vestfálském míru]] v roce [[1648]] zpět část Falce a nově vytvořenou osmou kurfiřtskou hodnost. Nejdůležitější se ukázala jeho nejmladší dcera [[Žofie Hannoverská]], která se díky [[Act of Settlement 1701|Zákonu o nástupnictví]] z roku 1701 stala dědičkou britského trůnu. Její syn se v roce [[1714]] stal britským králem jako [[Jiří I. Britský]], čímž založil hannoverskou dynastii, která vládne [[Spojené království|Spojenému království]] (pod jménem Windsor) dodnes.

== 👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo ==
Fridrich a Alžběta Stuartovna měli celkem 13 dětí a jejich manželství bylo považováno za šťastné. Mezi jejich nejvýznamnější potomky patřili:
*   '''[[Karel I. Ludvík Falcký]]''' (1617–1680) – falcký kurfiřt, obnovitel Falce po třicetileté válce.
*   '''[[Ruprecht Falcký, vévoda z Cumberlandu|Ruprecht Falcký]]''' (1619–1682) – známý jako „kavalírský princ“, vojevůdce v [[Anglická občanská válka|anglické občanské válce]] na straně svého strýce [[Karel I. Stuart|Karla I.]].
*   '''[[Alžběta Falcká]]''' (1618–1680) – abatyše v Herfordu, významná filozofka a korespondentka [[René Descartes|Reného Descarta]].
*   '''[[Žofie Hannoverská]]''' (1630–1714) – manželka hannoverského kurfiřta [[Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský|Arnošta Augusta]], matka britského krále [[Jiří I. Britský|Jiřího I.]].

== 💡 Pro laiky: Politická situace v Evropě ==
Abychom pochopili, proč byla volba Fridricha Falckého takovou rozbuškou, je třeba znát pár základních faktů o tehdejší Evropě:

*   '''Svatá říše římská:''' Nebyl to stát v dnešním slova smyslu, ale volný svazek stovek menších států (království, vévodství, svobodných měst) na území dnešního [[Německo|Německa]], [[Rakousko|Rakouska]], [[Česko|Česka]] a dalších zemí. V jejím čele stál císař, kterého volilo sedm nejmocnějších vládců – [[kurfiřt]]ů.
*   '''Kurfiřti:''' Jedním z těchto sedmi volitelů byl i falcký kurfiřt (Fridrich) a dalším český král. Tím, že Fridrich přijal českou korunu, získal v kolegiu kurfiřtů druhý hlas, což narušilo křehkou politickou rovnováhu.
*   '''Náboženský rozkol:''' Evropa byla rozdělena na katolický a protestantský tábor. V Říši se tyto tábory sdružily do vojenských aliancí: [[Katolická liga (Německo)|Katolické ligy]] (vedené [[Bavorsko|Bavorskem]]) a [[Protestantská unie|Protestantské unie]] (vedené Falcí).
*   '''Česká specifika:''' České království bylo sice součástí Svaté říše římské, ale mělo zvláštní postavení. Čeští králové byli tradičně voleni, ačkoliv [[Habsburkové]] se snažili prosadit dědičné právo. Když čeští stavové sesadili Ferdinanda II. (který byl zároveň zvoleným císařem) a zvolili si Fridricha, byla to přímá vzpoura proti nejmocnějšímu rodu v Evropě.

Fridrichovo přijetí koruny tak nebylo jen změnou panovníka v jedné zemi, ale přímým útokem na autoritu císaře a celé habsburské mocenské struktury, což nevyhnutelně vedlo k válce.

{{DEFAULTSORT:Falcky, Fridrich}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Čeští králové]]
[[Kategorie:Falčtí kurfiřti]]
[[Kategorie:Wittelsbachové]]
[[Kategorie:Osobnosti třicetileté války]]
[[Kategorie:Narození 1596]]
[[Kategorie:Úmrtí 1632]]
[[Kategorie:Pohřbení v Mohuči]]
[[Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]