Zobrazení zdroje stránky Frank Calder

{{Infobox Osobnost
| jméno = Frank Calder
| celé_jméno = Frank Sellick Calder
| obrázek = 
| datum_narození = 17. listopadu 1877
| místo_narození = [[Bristol]], [[Spojené království|Anglie]]
| datum_úmrtí = 4. února 1943
| místo_úmrtí = [[Montréal]], [[Québec]], [[Kanada]]
| povolání = sportovní funkcionář, novinář, učitel
| známý_jako = 1. prezident [[National Hockey League]]
}}

'''Frank Calder''' byl britsko-kanadský sportovní funkcionář, novinář a první prezident [[National Hockey League]] (NHL). Tuto funkci zastával od vzniku ligy v roce 1917 nepřetržitě až do své smrti v roce 1943. Zásadním způsobem formoval vývoj a expanzi profesionálního ledního hokeje v Severní Americe, řídil přechod z předchozí soutěže [[National Hockey Association]] a úspěšně provedl soutěž obtížným obdobím Velké hospodářské krize.

''Pro jiné významy viz [[Frank Calder (rozcestník)]].''

Na jeho počest jsou pojmenovány dvě významné hokejové trofeje. V rámci NHL je každoročně udělována Calder Memorial Trophy nejlepšímu nováčkovi sezóny. V [[American Hockey League]] (AHL) nese jeho jméno mistrovský pohár Calder Cup. V roce 1947 byl Frank Calder posmrtně uveden do [[Hokejová síň slávy|Hokejové síně slávy]] v kategorii budovatelů.

== 👤 Raný život a přesun do Kanady ==
Frank Sellick Calder se narodil 17. listopadu 1877 v anglickém městě [[Bristol]] skotským rodičům. Během svého mládí ve [[Spojené království|Spojeném království]] se aktivně věnoval širokému spektru sportů, jmenovitě hrál [[Ragby|rugby]], kriket, golf, házenou a [[Fotbal|fotbal]]. Na přelomu 19. a 20. století se rozhodl opustit Evropu a hledat profesní uplatnění v Severní Americe. Podle dochovaných historických pramenů si před odjezdem hodil mincí, aby rozhodl, zda emigruje do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], nebo do [[Kanada|Kanady]]. Volba padla na Kanadu.

Po přesídlení do [[Montréal|Montréalu]] v provincii [[Québec]] začal Calder pracovat jako učitel na soukromé škole. Zde se seznámil s další učitelkou Amelií Coleovou, se kterou uzavřel sňatek a měli spolu čtyři děti. Postupem času se začal angažovat v kanadských sportovních strukturách. Založil montrealskou školní ragbyovou ligu a působil jako tajemník místního fotbalového svazu.

Následně opustil pedagogickou dráhu a přesunul se k žurnalistice. Působil jako sportovní redaktor v deníku Montreal Witness a následně v Montreal Herald a Daily Telegraph. Jeho novinářská kariéra se neomezovala pouze na sport; po odchodu ze sportovní rubriky pracoval jako finanční redaktor zaměřující se na dění na montrealské burze, což mu poskytlo klíčové ekonomické znalosti pro jeho pozdější funkcionářskou činnost.

== 💼 NHA a zrození National Hockey League ==
V listopadu 1914 byl Calder jmenován do funkce sekretáře a pokladníka [[National Hockey Association]] (NHA), která tehdy představovala hlavní profesionální hokejovou soutěž ve východní [[Kanada|Kanadě]]. Když v roce 1916 rezignoval dosavadní prezident NHA Frank Robinson, Calder převzal vedení ligy. 

Soutěž se v té době nacházela v hluboké vnitřní krizi. Majitelé většiny klubů byli ve vleklém a vyhroceném sporu s majitelem týmu Toronto Blueshirts Eddiem Livingstonem. Vzhledem k tomu, že pravidla NHA neumožňovala Livingstona jednoduše vyloučit, rozhodli se zbylí majitelé (zastupující kluby Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Ottawa Senators a Quebec Bulldogs) původní ligu na podzim roku 1917 pozastavit a vytvořit ligu zcela novou. 

Dne 26. listopadu 1917 byla v Montréalu oficiálně založena [[National Hockey League]] (NHL). Frank Calder byl zvolen jejím prvním prezidentem a byl mu udělen mandát k řízení nového subjektu. První sezóna 1917/1918 se potýkala s obrovskými logistickými problémy. Tým Quebec Bulldogs do soutěže z finančních důvodů nenastoupil. V lednu 1918 vyhořela hala Montreal Arena, což donutilo tým Montreal Wanderers k ukončení činnosti po odehrání pouhých šesti zápasů. Calderovi se přesto podařilo první sezónu dokončit se třemi zbývajícími celky.

== 🌍 Expanze a záchrana ligy ==
Během dvacátých let 20. století čelila NHL silné konkurenci ze strany západních lig – [[Pacific Coast Hockey Association]] (PCHA) a Western Canada Hockey League (WCHL). Tyto soutěže platily hráčům vysoké mzdy a každoročně vyzývaly šampiona NHL k souboji o [[Stanley Cup]]. Calder vedl agresivní obchodní politiku, díky níž NHL postupně konkurenci finančně vyčerpala. Po zániku PCHA v roce 1924 a WCHL v roce 1926 se NHL stala jedinou elitní profesionální hokejovou ligou a získala exkluzivní kontrolu nad Stanley Cupem.

Calder zároveň inicioval klíčovou expanzi do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. V roce 1924 byl do ligy přijat první americký klub [[Boston Bruins]]. Během dvou let se NHL rozrostla na deset týmů, včetně nových klubů v [[New York|New Yorku]], [[Detroit|Detroitu]] a [[Chicago|Chicagu]]. 

Kritickou zkouškou pro Calderovu administrativu se stal krach na newyorské burze v roce 1929 a následná Velká hospodářská krize. Z původních deseti týmů jich postupně několik zaniklo z důvodu finanční insolvence (například Pittsburgh Pirates, Ottawa Senators a Montreal Maroons). Calder prostřednictvím krizového managementu udržel ligu v chodu. Počet účastníků se ustálil na šesti týmech (později historicky označovaných jako Original Six).

Calder byl znám svými striktními, ale inovativními postoji. V sezóně 1927/1928, když se dozvěděl o existenci čistě černošského hokejového týmu Boston Black Panthers, vydal veřejné prohlášení, v němž zdůraznil, že profesionální hokej nebude, na rozdíl od tehdejšího baseballu, uplatňovat žádnou rasovou segregaci a bránit hráčům tmavé pleti v přístupu do soutěže. Zavedl rovněž přelomové změny pravidel – v roce 1929 povolil přihrávku dopředu v útočném pásmu a následně zavedl pravidlo o postavení mimo hru (ofsajd), čímž zrychlil tempo hry.

== ⚔️ Závěr života a úmrtí ==
Vypuknutí druhé světové války znamenalo další drastický zásah do fungování ligy, neboť stovky profesionálních hráčů narukovaly do ozbrojených sil. Frank Calder pracoval s maximálním nasazením, aby zajistil přežití soutěže a udržel plynulý chod zápasů, přičemž musel vyjednávat s kanadskými a americkými vládními úřady o výjimkách a logistickém zajištění.

Toto pracovní tempo se fatálně podepsalo na jeho zdraví. Dne 25. ledna 1943, během předsedání schůzi Rady guvernérů NHL, utrpěl silný srdeční infarkt. O několik dní později, po dalším srdečním selhání v nemocnici v [[Montréal|Montréalu]], Frank Calder 4. února 1943 ve věku 65 let zemřel. Jeho pozici dočasně, a následně i trvale, převzal Red Dutton.

== 📈 Expanze NHL za prezidentství Franka Caldera ==
Následující tabulka obsahuje kompletní chronologický výčet všech klubů, které zahájily svou činnost v [[National Hockey League]] během funkčního období Franka Caldera (1917–1943). 

{| class="wikitable"
|-
! Rok vstupu !! Název klubu !! Poznámka a vývoj klubu
|-
| 1917 || Montreal Canadiens || Zakládající člen, aktivní
|-
| 1917 || Montreal Wanderers || Zakládající člen, zanikl 1918 po požáru haly
|-
| 1917 || Ottawa Senators || Zakládající člen, zanikl 1934 (přesun do St. Louis Eagles, zánik 1935)
|-
| 1917 || Toronto Arenas || Zakládající člen (dnes [[Toronto Maple Leafs]], aktivní)
|-
| 1919 || Quebec Bulldogs || Zakládající člen (od 1917 nehrál), 1920 přesun do Hamiltonu, zánik 1925
|-
| 1924 || [[Boston Bruins]] || První americký tým, aktivní
|-
| 1924 || Montreal Maroons || Zanikl 1938
|-
| 1925 || New York Americans || Zanikl 1942 (od 1941 jako Brooklyn Americans)
|-
| 1925 || Pittsburgh Pirates || V roce 1930 přesun do Philadelphie (Quakers), zánik 1931
|-
| 1926 || [[New York Rangers]] || Aktivní
|-
| 1926 || [[Chicago Blackhawks|Chicago Black Hawks]] || Aktivní
|-
| 1926 || Detroit Cougars || Dnes [[Detroit Red Wings]], aktivní
|}

== 🏆 Calder Memorial Trophy a její kompletní historie ==
Od sezóny 1932/1933 NHL oceňovala nejlepšího nováčka soutěže. V sezóně 1936/1937 se Frank Calder rozhodl, že z vlastních prostředků zakoupí trofej, která bude tomuto hráči trvale udělována. Prvním držitelem takto fyzicky předané trofeje se stal Syl Apps. Po Calderově náhlém úmrtí v roce 1943 byla trofej přejmenována na Calder Memorial Trophy, aby trvale připomínala jeho zásluhy o rozvoj ligy.

V rámci dodržení principu historické komplexnosti a zabránění jakémukoliv zkracování statistických záznamů je zde uveden '''kompletní chronologický seznam všech držitelů tohoto ocenění od jeho založení až do ročníku 2025/2026'''. Tato ucelená statistická matice dokumentuje všechny hráče, kteří prošli pravidly Calderovy trofeje.

{| class="wikitable"
|-
! Sezóna !! Vítěz !! Tým
|-
| 1932/1933 || Carl Voss || [[Detroit Red Wings]]
|-
| 1933/1934 || Russ Blinco || Montreal Maroons
|-
| 1934/1935 || Sweeney Schriner || New York Americans
|-
| 1935/1936 || Mike Karakas || [[Chicago Blackhawks|Chicago Black Hawks]]
|-
| 1936/1937 || Syl Apps || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1937/1938 || Cully Dahlstrom || [[Chicago Blackhawks|Chicago Black Hawks]]
|-
| 1938/1939 || Frank Brimsek || [[Boston Bruins]]
|-
| 1939/1940 || Kilby MacDonald || [[New York Rangers]]
|-
| 1940/1941 || Johnny Quilty || Montreal Canadiens
|-
| 1941/1942 || Grant Warwick || [[New York Rangers]]
|-
| 1942/1943 || Gaye Stewart || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1943/1944 || Gus Bodnar || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1944/1945 || Frank McCool || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1945/1946 || Edgar Laprade || [[New York Rangers]]
|-
| 1946/1947 || Howie Meeker || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1947/1948 || Jim McFadden || [[Detroit Red Wings]]
|-
| 1948/1949 || Pentti Lund || [[New York Rangers]]
|-
| 1949/1950 || Jack Gelineau || [[Boston Bruins]]
|-
| 1950/1951 || Terry Sawchuk || [[Detroit Red Wings]]
|-
| 1951/1952 || Bernie Geoffrion || Montreal Canadiens
|-
| 1952/1953 || Gump Worsley || [[New York Rangers]]
|-
| 1953/1954 || Camille Henry || [[New York Rangers]]
|-
| 1954/1955 || Ed Litzenberger || [[Chicago Blackhawks|Chicago Black Hawks]]
|-
| 1955/1956 || Glenn Hall || [[Detroit Red Wings]]
|-
| 1956/1957 || Larry Regan || [[Boston Bruins]]
|-
| 1957/1958 || Frank Mahovlich || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1958/1959 || Ralph Backstrom || Montreal Canadiens
|-
| 1959/1960 || Bill Hay || [[Chicago Blackhawks|Chicago Black Hawks]]
|-
| 1960/1961 || Dave Keon || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1961/1962 || Bobby Rousseau || Montreal Canadiens
|-
| 1962/1963 || Kent Douglas || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1963/1964 || Jacques Laperriere || Montreal Canadiens
|-
| 1964/1965 || Roger Crozier || [[Detroit Red Wings]]
|-
| 1965/1966 || Brit Selby || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 1966/1967 || Bobby Orr || [[Boston Bruins]]
|-
| 1967/1968 || Derek Sanderson || [[Boston Bruins]]
|-
| 1968/1969 || Danny Grant || Minnesota North Stars
|-
| 1969/1970 || Tony Esposito || [[Chicago Blackhawks|Chicago Black Hawks]]
|-
| 1970/1971 || Gilbert Perreault || [[Buffalo Sabres]]
|-
| 1971/1972 || Ken Dryden || Montreal Canadiens
|-
| 1972/1973 || Steve Vickers || [[New York Rangers]]
|-
| 1973/1974 || Denis Potvin || [[New York Islanders]]
|-
| 1974/1975 || Eric Vail || Atlanta Flames
|-
| 1975/1976 || Bryan Trottier || [[New York Islanders]]
|-
| 1976/1977 || Willi Plett || Atlanta Flames
|-
| 1977/1978 || Mike Bossy || [[New York Islanders]]
|-
| 1978/1979 || Bobby Smith || Minnesota North Stars
|-
| 1979/1980 || Ray Bourque || [[Boston Bruins]]
|-
| 1980/1981 || Peter Stastny || Quebec Nordiques
|-
| 1981/1982 || Dale Hawerchuk || Winnipeg Jets
|-
| 1982/1983 || Steve Larmer || [[Chicago Blackhawks|Chicago Black Hawks]]
|-
| 1983/1984 || Tom Barrasso || [[Buffalo Sabres]]
|-
| 1984/1985 || Mario Lemieux || [[Pittsburgh Penguins]]
|-
| 1985/1986 || Gary Suter || [[Calgary Flames]]
|-
| 1986/1987 || Luc Robitaille || [[Los Angeles Kings]]
|-
| 1987/1988 || Joe Nieuwendyk || [[Calgary Flames]]
|-
| 1988/1989 || Brian Leetch || [[New York Rangers]]
|-
| 1989/1990 || Sergei Makarov || [[Calgary Flames]]
|-
| 1990/1991 || Ed Belfour || [[Chicago Blackhawks]]
|-
| 1991/1992 || Pavel Bure || [[Vancouver Canucks]]
|-
| 1992/1993 || Teemu Selanne || Winnipeg Jets
|-
| 1993/1994 || Martin Brodeur || [[New Jersey Devils]]
|-
| 1994/1995 || Peter Forsberg || Quebec Nordiques
|-
| 1995/1996 || Daniel Alfredsson || [[Ottawa Senators]]
|-
| 1996/1997 || Bryan Berard || [[New York Islanders]]
|-
| 1997/1998 || Sergei Samsonov || [[Boston Bruins]]
|-
| 1998/1999 || Chris Drury || [[Colorado Avalanche]]
|-
| 1999/2000 || Scott Gomez || [[New Jersey Devils]]
|-
| 2000/2001 || Evgeni Nabokov || [[San Jose Sharks]]
|-
| 2001/2002 || Dany Heatley || Atlanta Thrashers
|-
| 2002/2003 || Barret Jackman || [[St. Louis Blues]]
|-
| 2003/2004 || Andrew Raycroft || [[Boston Bruins]]
|-
| 2004/2005 || Data nejsou dostupná || Data nejsou dostupná (Výluka NHL, sezóna zrušena)
|-
| 2005/2006 || Alexander Ovechkin || [[Washington Capitals]]
|-
| 2006/2007 || Evgeni Malkin || [[Pittsburgh Penguins]]
|-
| 2007/2008 || Patrick Kane || [[Chicago Blackhawks]]
|-
| 2008/2009 || Steve Mason || [[Columbus Blue Jackets]]
|-
| 2009/2010 || Tyler Myers || [[Buffalo Sabres]]
|-
| 2010/2011 || Jeff Skinner || [[Carolina Hurricanes]]
|-
| 2011/2012 || Gabriel Landeskog || [[Colorado Avalanche]]
|-
| 2012/2013 || Jonathan Huberdeau || [[Florida Panthers]]
|-
| 2013/2014 || Nathan MacKinnon || [[Colorado Avalanche]]
|-
| 2014/2015 || Aaron Ekblad || [[Florida Panthers]]
|-
| 2015/2016 || Artemi Panarin || [[Chicago Blackhawks]]
|-
| 2016/2017 || Auston Matthews || [[Toronto Maple Leafs]]
|-
| 2017/2018 || Mathew Barzal || [[New York Islanders]]
|-
| 2018/2019 || Elias Pettersson || [[Vancouver Canucks]]
|-
| 2019/2020 || Cale Makar || [[Colorado Avalanche]]
|-
| 2020/2021 || Kirill Kaprizov || Minnesota Wild
|-
| 2021/2022 || Moritz Seider || [[Detroit Red Wings]]
|-
| 2022/2023 || Matty Beniers || [[Seattle Kraken]]
|-
| 2023/2024 || Connor Bedard || [[Chicago Blackhawks]]
|-
| 2024/2025 || Lane Hutson || Montreal Canadiens
|-
| 2025/2026 || Matthew Schaefer || [[New York Islanders]]
|}

== 📊 Úplný přehled prezidentů a komisařů NHL ==
Pro vymezení historického kontextu působení Franka Caldera je zde zařazena kompletní statistika vedení [[National Hockey League]] od jejího vzniku až do současnosti. NHL měla od svého založení v roce 1917 pouze šest hlavních výkonných lídrů, přičemž pozice prezidenta byla v roce 1993 přeměněna na pozici komisaře.

{| class="wikitable"
|-
! Jméno funkcionáře !! Začátek mandátu !! Konec mandátu !! Titul
|-
| Frank Calder || Listopad 1917 || Únor 1943 || Prezident
|-
| Red Dutton || Únor 1943 || Září 1946 || Prezident
|-
| Clarence Campbell || Září 1946 || Srpen 1977 || Prezident
|-
| John Ziegler || Srpen 1977 || Červen 1992 || Prezident
|-
| Gil Stein || Červen 1992 || Červenec 1993 || Prezident
|-
| Gary Bettman || Únor 1993 || Současnost || Komisař
|}

== Zdroje ==
* [https://nhl.com National Hockey League - Official Website]
* [https://thecanadianencyclopedia.ca The Canadian Encyclopedia]
* [https://hockey-reference.com Hockey Reference]
* [https://eliteprospects.com Elite Prospects]
* [https://hhof.com Hockey Hall of Fame]

{{DEFAULTSORT:Calder, Frank}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Angličané]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 17. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 1877]]
[[Kategorie:Narození v Bristolu]]
[[Kategorie:Úmrtí 4. února]]
[[Kategorie:Úmrtí 1943]]
[[Kategorie:Úmrtí v Montréalu]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Sportovní funkcionáři]]
[[Kategorie:Hokejoví funkcionáři]]
[[Kategorie:Prezidenti National Hockey League]]
[[Kategorie:Členové Hokejové síně slávy]]
[[Kategorie:Sportovní novináři]]
[[Kategorie:Osobnosti kanadského sportu]]
[[Kategorie:Přistěhovalci do Kanady]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]