Zobrazení zdroje stránky Britská Indie

{{K rozšíření}}
{{Infobox Stát
| název = Britská Indie
| vlastní_název = British Raj
| vlajka = Flag of British India (1880–1947).svg
| znak = Royal Arms of the United Kingdom (1837-1953).svg
| motto = Dieu et mon droit (francouzsky: „Bůh a mé právo“)
| hymna = God Save the King/Queen
| hlavní_město = Kalkata (1858–1911), Nové Dillí (1911–1947)
| letní_hlavní_město = Šimla (1864–1947)
| úřední_jazyky = Angličtina, Hindustánština (Urdu, později Hindština), regionální jazyky
| náboženství = Hinduismus, islám, sikhismus, křesťanství, buddhismus
| státní_zřízení = Kolonie, konstituční monarchie (pod britskou korunou)
| vznik = 1. listopadu 1858
| zánik = 15. srpna 1947
| předchůdce = Britská Východoindická společnost
| nástupce = [[Indie]], [[Pákistán]] (zahrnující dnešní [[Bangladéš]])
| rozloha = cca 4 900 000 km² (1909)
| počet_obyvatel = cca 300 000 000 (počátek 20. století)
| měna = Indická rupie
| časové_pásmo = UTC+5:30
| dnes_část = [[Indie]], [[Pákistán]], [[Bangladéš]], [[Myanmar]] (do 1937), částečně [[Srí Lanka]], [[Jemen]] (Aden), [[Malajsie]], [[Somálsko]] (Britské Somálsko)
}}

'''Britská Indie''', oficiálně známá jako '''Britský rádž''' (z [[hindština|hindustánského]] ''rádž'', což znamená „vláda“ nebo „panství“), bylo období přímé [[Spojené království|britské]] nadvlády nad [[Indický subkontinent|indickým subkontinentem]] trvající od roku 1858 do roku 1947. Zahrnovala většinu území dnešní [[Indie]], [[Pákistánu]] a [[Bangladéše]], a do 1. dubna 1937 také [[Myanmar|Barmu]] (dnes [[Myanmar]]). Britský rádž navázal na správu území [[Britská Východoindická společnost|Britskou Východoindickou společností]] poté, co nespokojenost s jejím vedením vyústila v [[Indické povstání (1857)|velké povstání indických vojáků]] v roce 1857.

== ⏳ Historie ==
Historie Britské Indie začíná s příchodem [[Britská Východoindická společnost|Britské Východoindické společnosti]] (EIC) do [[Indie]] v roce 1600, původně za účelem obchodu s [[koření|kořením]], [[bavlna|bavlnou]], [[hedvábí|hedvábím]] a [[čaj|čajem]]. Společnost postupně získala značnou [[ekonomika|ekonomickou]] a [[politika|politickou]] moc, přičemž se z obchodního subjektu stala de facto koloniální mocností. Po [[Bitva u Plassey|bitvě u Plassey]] v roce 1757, kde [[Robert Clive]] porazil [[naváb|navába]] [[Bengálsko|Bengálska]], EIC upevnila svou kontrolu nad [[Bengálsko|Bengálskem]] a začala rozšiřovat svůj vliv po celém subkontinentu.

Nespokojenost s [[Britská Východoindická společnost|Východoindickou společností]] a jejími praktikami, včetně necitlivosti vůči náboženským otázkám, vyvrcholila v roce 1857 velkým [[Indické povstání (1857)|indickým povstáním]], známým též jako [[Sepoy|sepojské]] povstání. Ačkoli bylo povstání Brity potlačeno, vedlo k zásadní změně vládní struktury. Dne 2. srpna 1858 britský [[parlament]] schválil [[Government of India Act 1858|zákon o vládě Indie]], kterým byla správa území převedena z [[Britská Východoindická společnost|Východoindické společnosti]] přímo na [[britská koruna|britskou korunu]]. Tímto aktem oficiálně začala éra Britského rádže, přímé imperiální vlády [[Spojené království|Británie]] nad [[Indie|Indií]].

Viktoriánská éra přinesla konsolidaci britské moci a rozsáhlé [[administrativa|administrativní]] reformy. [[Kalkata]] byla hlavním městem Britské Indie do roku 1911, kdy bylo hlavní město přesunuto do [[Nové Dillí|Dillí]], přičemž [[Šimla]] sloužila jako letní hlavní město. Během tohoto období se rozvíjela [[infrastruktura]], včetně rozsáhlé [[železnice|železniční sítě]], [[telegraf|telegrafu]] a [[pošta|poštovních služeb]], které sice sloužily primárně britským zájmům, ale zároveň přispěly k modernizaci a propojení subkontinentu.

Ve 20. století se zintenzivnily snahy o [[Indické hnutí za nezávislost|nezávislost]]. V čele [[Indický národní kongres|Indického národního kongresu]] stál [[Mahátma Gándhí]], který prosazoval nenásilný odpor (satyagraha) proti britské nadvládě. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], která [[Velká Británie|Británii]] ekonomicky vyčerpala, bylo jasné, že [[kolonialismus|koloniální nadvláda]] v Indii je neudržitelná. Dne 3. června 1947 představil poslední místokrál [[Louis Mountbatten|lord Louis Mountbatten]] plán na [[Rozdělení Indie|rozdělení Britské Indie]] na dva nezávislé státy – [[Indickou unii]] (dnešní [[Indie]]) a [[Pákistánské dominium]] (dnešní [[Pákistán]] a [[Bangladéš]]), a to na základě náboženských linií.

Nezávislost byla vyhlášena o půlnoci z 14. na 15. srpna 1947. Rozdělení provázely masivní migrace obyvatelstva (odhady hovoří o 12 až 20 milionech lidí) a rozsáhlé náboženské násilí, zejména v oblastech [[Paňdžáb]]u a [[Bengálsko|Bengálska]], které si vyžádalo stovky tisíc až dva miliony obětí.

== 🌍 Geografie a administrativní členění ==
Britská Indie se rozkládala na obrovském území, které v roce 1909 činilo přibližně 4 900 000 km². Administrativně se dělila na dvě hlavní části:
*   '''Britské provincie:''' Byly přímo spravovány britskými úředníky a tvořily asi 60 % území [[Indický subkontinent|subkontinentu]]. Patřily sem významné provincie jako [[Bengálsko]], [[Madras]], [[Bombaj]], [[Paňdžáb]], [[Uttarpradéš]] a [[Ásám]]. V čele každé provincie stál guvernér, kterému pomáhaly provinční zákonodárné rady.
*   '''Knížecí státy:''' Jednalo se o nominálně autonomní území, která nebyla přímo ovládána Brity, ale spravována místními vládci (například [[Mahárádža|mahárádži]], [[Nizám|nizámy]] nebo [[Naváb|naváby]]). Tyto státy byly pod britskou svrchovaností (tzv. paramountcy), což znamenalo, že [[Spojené království|Británie]] kontrolovala jejich zahraniční záležitosti, obranu a komunikace, zatímco vnitřní správa zůstala v rukou místních panovníků. V roce 1947 existovalo na subkontinentu 565 knížecích států, které pokrývaly přibližně 40 % rozlohy a 23 % populace přednezávislé Indie. Mezi nejvýznamnější patřily [[Hyderabad]], [[Maisúr]], [[Džammú a Kašmír]] a [[Baroda]].

Hlavními městy byly [[Kalkata]] (do roku 1911) a poté [[Nové Dillí]] (od roku 1911), které bylo slavnostně otevřeno v roce 1931. Letním hlavním městem byla horská stanice [[Šimla]].

== 📜 Správa a ekonomika ==
Správa Britské Indie, známá jako [[Britský rádž|Britský rádž]], byla vysoce centralizovaná a řízena britskými úředníky. V čele stál [[Místokrál Indie|generální guvernér]] (později [[Místokrál Indie|místokrál]]), který byl jmenován britskou korunou a měl rozsáhlé výkonné, legislativní a vojenské pravomoci. V [[Londýn|Londýně]] pak působil [[Secretary of State for India|ministr pro Indii]], který byl členem britské vlády a dohlížel na indické záležitosti.

Britské ekonomické politiky v Indii byly primárně zaměřeny na maximalizaci zisků pro [[Velká Británie|Británii]] a podporu jejího [[průmyslová revoluce|průmyslového růstu]]. Indie byla systematicky transformována na koloniální ekonomiku, která vyvážela [[surovina|suroviny]] (jako [[bavlna]], [[juta]], [[opium]], [[indigo]]) a dovážela hotové britské výrobky. To vedlo k deindustrializaci Indie, úpadku tradičních řemesel a zničení místních průmyslových odvětví, zejména [[textilní průmysl|textilního]].

Byla zavedena nová [[daně|daňová]] politika, která často vedla k zbídačení [[rolník|rolnictva]] a opakovaným [[hladomor|hladomorům]], zejména v 19. století. Přestože britská nadvláda přinesla rozvoj moderní infrastruktury, jako jsou [[železnice]], [[silnice]] a [[zavlažování|zavlažovací systémy]], tyto projekty sloužily především britským strategickým a ekonomickým zájmům, například pro snazší transport surovin a vojsk.

== 🗣️ Společnost a kultura ==
Britská nadvláda měla hluboký dopad na [[Indie|indickou]] společnost a kulturu. Zavedla [[angličtina|angličtinu]] jako úřední jazyk a jazyk vyššího vzdělání, což vytvořilo novou elitu "západně" vzdělaných Indů. Zároveň však potlačila tradiční [[indický vzdělávací systém|indické školství]]. Navzdory snahám o [[westernizace|westernizaci]] si [[britská vláda]] uvědomovala složitost [[indická kultura|indické kultury]] a po roce 1857 se stala tolerantnější k místním zvyklostem a náboženstvím, i když snahy o konverzi ke [[křesťanství]] pokračovaly.

Společnost zůstala silně rozdělená, nejen podle tradičního [[kastovní systém|kastovního systému]], ale i podle rasových linií, kde Britové zaujímali dominantní postavení. Nicméně, britská nadvláda také nepřímo podpořila vznik [[Indický nacionalismus|indického nacionalismu]] a sjednocení různých regionů pod jednotnou správou, což položilo základy moderního indického státu. Vznikly nové sociální a politické hnutí, která usilovala o reformu a nezávislost.

== ✨ Dědictví a odkaz ==
Dědictví Britské Indie je komplexní a dodnes předmětem debat. Na jedné straně zanechala [[Velká Británie|Británie]] v Indii rozsáhlou [[infrastruktura|infrastrukturu]], [[právní systém|právní systém]], [[parlamentní demokracie|parlamentní systém]] a jednotnou administrativu, které pomohly sjednotit rozmanitý subkontinent. [[Angličtina]] se stala důležitým spojovacím jazykem a umožnila Indii zapojit se do globálního dění.

Na druhé straně je britská nadvláda kritizována za rozsáhlé [[koloniální vykořisťování|ekonomické vykořisťování]], které vedlo k chudobě a deindustrializaci. Rozdělení Indie v roce 1947, které bylo uspíšeno a provedeno s nedostatečným plánováním, zanechalo hluboké rány v podobě masivního násilí a trvalého napětí mezi [[Indie|Indií]] a [[Pákistán|Pákistánem]], zejména v otázce [[Kašmír|Kašmíru]]. Dnešní vztahy mezi [[Indie|Indií]], [[Pákistán|Pákistánem]] a [[Bangladéš|Bangladéšem]] jsou stále ovlivněny událostmi z doby rozdělení.

== Pro laiky ==
Představte si, že je vaše země obrovská a má spoustu různých kultur a jazyků. A pak si představte, že na nějaký čas přijde z daleké země jiná, silnější země a začne u vás vládnout. Přesně to se stalo s [[Indií]] a [[Velkou Británií]].

'''Britská Indie''' je jako dlouhé období, kdy [[Velká Británie]] vládla nad většinou [[Indie|indického]] poloostrova. Nejdříve to dělala přes velkou obchodní společnost, která se jmenovala [[Britská Východoindická společnost]]. Ta tam chtěla hlavně obchodovat, ale postupně získala tolik moci, že začala i vládnout. Pak se ale stalo velké povstání a [[britská královna]] řekla, že už to nebude řídit obchodní společnost, ale přímo ona sama. To bylo v roce 1858.

Britové pak v [[Indii]] postavili spoustu [[železnice|železnic]], [[silnice|silnic]] a [[škola|škol]], zavedli své [[právní systém|zákony]] a [[angličtina|angličtinu]] jako hlavní jazyk. Na jedné straně to pomohlo [[Indii]] se trochu sjednotit a modernizovat. Na druhé straně si ale Britové brali z [[Indie]] spoustu [[surovina|surovin]] a prodávali tam své výrobky, což chudým Indům moc nepomohlo.

Po mnoha letech se Indové, vedení například [[Mahátma Gándhí|Mahátmou Gándhím]] a jeho myšlenkou nenásilného odporu, chtěli osamostatnit. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] [[Velká Británie]] souhlasila, ale rozhodla se [[Indii]] rozdělit na dva státy – [[Indii]] (pro [[hinduismus|hinduisty]]) a [[Pákistán]] (pro [[islám|muslimy]]). To bylo v roce 1947. Toto rozdělení bylo ale velmi smutné, protože miliony lidí musely opustit své domovy a při stěhování došlo k velkému násilí. Dodnes to ovlivňuje vztahy mezi těmito zeměmi.

{{DEFAULTSORT:Britská Indie}}
[[Kategorie:Bývalé kolonie Spojeného království]]
[[Kategorie:Dějiny Indie]]
[[Kategorie:Dějiny Pákistánu]]
[[Kategorie:Dějiny Bangladéše]]
[[Kategorie:Britské impérium]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]