Zobrazení zdroje stránky Bavorské království

{{K rozšíření}}
{{Infobox - zaniklý stát
| název = Bavorské království
| původní název = ''Königreich Bayern''
| obrázek = Coat of arms of the Kingdom of Bavaria (1835-1918).svg
| popisek = Státní znak (1835–1918)
| mapa = Map-GermanConfederation.svg
| popisek mapy = Bavorské království (červeně) v rámci Německého spolku (1815)
| období = 1806–1918
| hlavní město = [[Mnichov]]
| jazyky = [[Němčina]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|Římskokatolické]] (státní), [[Luteránství]], [[Kalvinismus]], [[Judaismus]]
| státní zřízení = [[Absolutní monarchie]] (do 1818)<br>[[Konstituční monarchie]] (od 1818)
| hlava státu = Král
| panovník1 = [[Maxmilián I. Josef Bavorský]]
| rok panovník1 = 1806–1825
| panovník_poslední = [[Ludvík III. Bavorský]]
| rok panovník_poslední = 1913–1918
| vznik = [[1. leden|1. ledna]] [[1806]] (Povýšení na království)
| událost1 = Vstup do [[Německý spolek|Německého spolku]]
| datum událost1 = [[1815]]
| událost2 = Vstup do [[Německé císařství|Německého císařství]]
| datum událost2 = [[18. leden|18. ledna]] [[1871]]
| zánik = [[7. listopad]]u [[1918]] ([[Listopadová revoluce]])
| měna = [[Bavorský gulden]] (do 1873)<br>[[Německá marka|Marka]] (od 1873)
}}

'''Bavorské království''' (německy ''Königreich Bayern'') byl německý stát, který existoval v letech 1806 až 1918. Vznikl povýšením [[Bavorské kurfiřtství|Bavorského kurfiřtství]] na království za vlády [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána I. Josefa]] z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]. Jeho vznik byl úzce spjat s [[Napoleonské války|napoleonskými válkami]] a zánikem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Během své existence bylo členem [[Rýnský spolek|Rýnského spolku]], [[Německý spolek|Německého spolku]] a od roku 1871 i [[Německé císařství|Německého císařství]], v jehož rámci si udrželo značnou míru autonomie. Hlavním městem byl [[Mnichov]].

== 📜 Historie ==

===  Napoleonské války a vznik království ===
Na počátku 19. století bylo [[Bavorsko]] kurfiřtstvím v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Kurfiřt [[Maxmilián IV. Josef]] (pozdější král Maxmilián I. Josef) se v roce [[1805]] spojil s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] [[Francie|Francií]] proti [[Třetí koalice|třetí koalici]] (Rakousko, Rusko, Velká Británie). Po drtivém vítězství Napoleona v [[bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] a následném [[Prešpurský mír|Prešpurském míru]] získalo Bavorsko rozsáhlá území, včetně [[Tyrolsko|Tyrolska]] a [[Vorarlbersko|Vorarlberska]] od [[Rakouské císařství|Rakouska]]. Jako odměnu za spojenectví povýšil Napoleon Bavorsko na království. Dne [[1. leden|1. ledna]] [[1806]] byl Maxmilián IV. Josef prohlášen králem [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliánem I. Josefem]]. Království se stalo zakládajícím členem [[Rýnský spolek|Rýnského spolku]], konfederace německých států pod protektorátem Francie, což vedlo k definitivnímu zániku Svaté říše římské.

Bavorská armáda se následně účastnila Napoleonových tažení, včetně katastrofální invaze do [[Rusko|Ruska]] v roce [[1812]]. Těsně před [[bitva u Lipska|bitvou u Lipska]] v roce [[1813]] však Bavorsko přešlo na stranu protinapoleonské koalice, čímž si zajistilo udržení královského titulu i suverenity po Napoleonově pádu.

=== Vídeňský kongres a Německý spolek ===
Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce [[1815]] muselo Bavorsko vrátit některá území Rakousku (Tyrolsko a Salcbursko), ale jako kompenzaci získalo oblast [[Rýnská Falc|Rýnské Falce]] na levém břehu [[Rýn]]a a další území ve [[Franky|Francích]] (např. [[Würzburg]] a [[Aschaffenburg]]). Tím se zformovaly hranice, které si Bavorsko udrželo po většinu své existence. Království se stalo členem nově vytvořeného [[Německý spolek|Německého spolku]], volné konfederace německých států pod vedením Rakouska.

V roce [[1818]] vydal Maxmilián I. Josef ústavu, která byla na svou dobu poměrně liberální. Zavedla dvoukomorový parlament a zaručovala základní občanská práva, čímž se Bavorsko stalo [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]].

=== Vláda Ludvíka I. a Ludvíka II. ===
Po smrti Maxmiliána I. Josefa v roce [[1825]] nastoupil na trůn jeho syn [[Ludvík I. Bavorský]]. Jeho vláda je spojena s obrovským kulturním a architektonickým rozvojem [[Mnichov]]a, který se proměnil v jedno z předních uměleckých center Evropy. Nechal postavit stavby jako [[Glyptotéka]], [[Stará pinakotéka|Stará]] a [[Nová pinakotéka]] a mnoho dalších. Jeho vláda však skončila abdikací během [[Revoluce v roce 1848|revoluce v roce 1848]] kvůli jeho nepopulárnímu vztahu s tanečnicí [[Lola Montez|Lolou Montez]].

Jeho vnuk, [[Ludvík II. Bavorský]], známý jako "pohádkový král", se stal legendou. Byl velkým mecenášem umění, zejména skladatele [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]. Proslul především stavbou extravagantních zámků, jako jsou [[Neuschwanstein]], [[Linderhof]] a [[Herrenchiemsee]]. Jeho nákladné projekty a stahování se z politického života vedly k tomu, že byl v roce [[1886]] prohlášen za duševně chorého a zbaven vlády. O několik dní později za záhadných okolností utonul ve [[Starnberské jezero|Starnberském jezeře]].

=== Prusko-rakouská válka a sjednocení Německa ===
V boji o nadvládu v Německu mezi [[Prusko|Pruskem]] a Rakouskem stálo katolické Bavorsko tradičně na straně [[Rakousko|Rakouska]]. V [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce [[1866]] bojovala bavorská armáda po boku Rakouska, ale byla poražena pruskými vojsky. Po porážce muselo Bavorsko zaplatit válečné reparace a uzavřít s Pruskem obrannou alianci.

Tato aliance zavazovala Bavorsko k vojenské podpoře Pruska v případě napadení. Když [[Francie]] vyhlásila Prusku válku v roce [[1870]] ([[Prusko-francouzská válka]]), Bavorsko se muselo připojit. Po drtivém vítězství Pruska a jeho spojenců souhlasil Ludvík II. (pod tlakem [[Otto von Bismarck|Bismarcka]] a za značnou finanční kompenzaci) s vytvořením [[Německé císařství|Německého císařství]] pod vedením pruského krále [[Vilém I. Pruský|Viléma I.]].

=== Součást Německého císařství ===
[[18. leden|18. ledna]] [[1871]] bylo ve [[Versailles]] vyhlášeno Německé císařství. Bavorsko se stalo jeho druhým největším spolkovým státem. Ponechalo si však značná rezervní práva (''Reservatrechte''), která mu zaručovala autonomii v některých oblastech. Mělo vlastní armádu v době míru, vlastní poštu a telegraf, vlastní železnice a samostatnou diplomatickou reprezentaci. Bavorský král zůstal nejvyšším velitelem bavorské armády.

=== První světová válka a zánik ===
Během [[první světová válka|první světové války]] bojovala bavorská armáda jako součást německých císařských sil. Válečné útrapy, nedostatek potravin a rostoucí nespokojenost vedly na konci války k revolučním náladám. [[7. listopad]]u [[1918]], ještě před abdikací císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]], vypukla v Mnichově revoluce vedená socialistou [[Kurt Eisner|Kurtem Eisnerem]]. Král [[Ludvík III. Bavorský]] uprchl ze země a byl prohlášen za sesazeného. Následující den byla vyhlášena [[Bavorská republika rad|Bavorská republika]], čímž 738 let trvající vláda rodu Wittelsbachů a 112 let trvající existence Bavorského království skončila.

== 👑 Panovníci ==
Bavorskému království vládli králové z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]:
* [[Maxmilián I. Josef Bavorský]] (1806–1825)
* [[Ludvík I. Bavorský]] (1825–1848)
* [[Maxmilián II. Bavorský]] (1848–1864)
* [[Ludvík II. Bavorský]] (1864–1886)
* [[Ota I. Bavorský]] (1886–1913) - formálně král, ale kvůli duševní chorobě za něj vládli regenti:
** [[Luitpold Bavorský]] (1886–1912, princ regent)
** [[Ludvík III. Bavorský]] (1912–1913, princ regent)
* [[Ludvík III. Bavorský]] (1913–1918)

== 🌍 Geografie a správa ==

=== Územní vývoj ===
Území království se v průběhu jeho existence měnilo. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] zahrnovalo historické oblasti Starého Bavorska (''Altbayern''), [[Franky|Frank]] a části [[Švábsko|Švábska]]. Důležitou součástí byla také [[Rýnská Falc]] (''Rheinpfalz''), exkláva na západ od [[Rýn]]a, která byla geograficky oddělena od zbytku království.

=== Administrativní dělení ===
Království bylo od roku 1837 rozděleno na osm vládních obvodů (''Regierungsbezirke''), které se v podstatě shodují s dnešními bavorskými vládními obvody:
* Horní Bavorsko (''Oberbayern'')
* Dolní Bavorsko (''Niederbayern'')
* Horní Falc (''Oberpfalz'')
* Horní Franky (''Oberfranken'')
* Střední Franky (''Mittelfranken'')
* Dolní Franky (''Unterfranken'')
* Švábsko (''Schwaben'')
* Rýnská Falc (''Rheinpfalz'')

== 🏛️ Stát a politika ==

=== Ústava ===
Ústava z roku [[1818]] zavedla [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]]. Král zůstal hlavou státu s výkonnou mocí, ale byl vázán ústavou. Zákonodárnou moc vykonával dvoukomorový parlament (''Landtag''), složený z horní komory (Komora říšských radů, ''Kammer der Reichsräte'') a dolní komory (Komora poslanců, ''Kammer der Abgeordneten''). Volební právo do dolní komory bylo omezeno majetkovým cenzem.

=== Armáda ===
[[Bavorská armáda]] si udržela svou samostatnost i po vstupu do [[Německé císařství|Německého císařství]] v roce [[1871]]. V době míru podléhala přímo bavorskému králi, nikoli německému císaři. Teprve v případě války přecházelo velení nad bavorskými jednotkami na císaře. Armáda měla vlastní ministerstvo války, generální štáb a vojenské školy.

== ⚙️ Hospodářství a kultura ==

=== Industrializace ===
V 19. století prošlo Bavorsko, podobně jako zbytek [[Německo|Německa]], procesem [[industrializace]]. Rozvíjel se zejména textilní a strojírenský průmysl. Klíčovou roli sehrála výstavba železnic. První německá železniční trať pro osobní dopravu, [[Ludwigseisenbahn]], byla otevřena v roce [[1835]] mezi [[Norimberk]]em a [[Fürth]]em. Železniční síť se rychle rozrůstala a propojila hlavní bavorská města.

=== Kulturní rozkvět ===
Bavorské království zažilo mimořádný kulturní rozkvět. Vláda [[Ludvík I. Bavorský|Ludvíka I.]] proměnila [[Mnichov]] v "Athény na řece Isar". Město se stalo centrem [[neoklasicismus|neoklasicistní architektury]], malířství a sochařství. Za vlády [[Ludvík II. Bavorský|Ludvíka II.]] se Bavorsko stalo centrem hudebního světa díky jeho štědré podpoře skladatele [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], který v Mnichově uvedl premiéry svých oper ''Tristan a Isolda'' a ''Mistři pěvci norimberští''.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Co je to konstituční monarchie?'''
Představte si krále, který nemůže vládnout úplně sám, jak se mu zlíbí. Musí se řídit "pravidly hry", kterým se říká ústava. Ústava určuje, co král smí a nesmí, a dává část moci také parlamentu, který volí (alespoň částečně) lidé. Je to tedy kompromis mezi vládou jednoho panovníka a vládou lidu.

* '''Proč Bavorsko bojovalo proti Prusku, a pak se k němu přidalo?'''
Bavorsko a Prusko byli dlouho rivalové. Bavorsko bylo katolické a spíše na straně Rakouska, zatímco Prusko bylo protestantské a chtělo sjednotit Německo pod svým vedením. V roce 1866 spolu bojovali ve válce, kterou Prusko drtivě vyhrálo. Bavorsko si uvědomilo, že Prusko je teď nejsilnější německý stát. Když o pár let později napadla Prusko Francie, muselo mu Bavorsko podle smlouvy pomoci. Po společném vítězství bylo pro Bavorsko výhodnější se připojit k novému, silnému Německému císařství a vyjednat si zvláštní práva (jako vlastní armádu), než zůstat samo a riskovat, že ho Prusko později pohltí úplně.

* '''Proč se Ludvíku II. říkalo "pohádkový král"?'''
Ludvík II. se nezajímal o politiku a válčení. Místo toho miloval umění, hudbu (hlavně opery Richarda Wagnera) a pohádkové příběhy. Za všechny státní peníze stavěl nádherné, ale naprosto nepraktické zámky, které vypadají jako z pohádky – nejznámější je [[Neuschwanstein]], který inspiroval i logo Walta Disneyho. Žil ve svém vlastním snovém světě, daleko od reality, a proto si vysloužil tuto přezdívku.

{{DEFAULTSORT:Bavorske kralovstvi}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Zaniklé státy v Evropě]]
[[Kategorie:Státy Německého spolku]]
[[Kategorie:Státy Německého císařství]]
[[Kategorie:Dějiny Bavorska]]
[[Kategorie:Království]]
[[Kategorie:Státy vzniklé roku 1806]]
[[Kategorie:Státy zaniklé roku 1918]]
[[Kategorie:Wittelsbachové]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]