Zobrazení zdroje stránky Alois Rašín

{{Infobox Osobnost
| jméno = Alois Rašín
| obrázek = 
| popisek = JUDr. Alois Rašín, první československý ministr financí
| datum_narození = 18. října 1867
| místo_narození = [[Nechanice]], [[Rakousko-Uhersko]]
| datum_úmrtí = 18. února 1923 (55 let)
| místo_úmrtí = [[Praha]], [[Československo]]
| příčina_úmrtí = Následky atentátu (střelné poranění páteře)
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Rakousko-Uhersko}} (do 1918)<br />{{Vlajka|Československo}} (od 1918)
| politická_strana = Mladočeši, Československá národní demokracie
| funkce = Ministr financí ČSR (1918–1919, 1922–1923)<br />Poslanec Revolučního národního shromáždění
| manželka = Karla Rašínová (rozená Janská)
| děti = Ladislav Rašín, Miroslav Rašín, Ludmila Rašínová
| vzdělání = Právnická fakulta Univerzity Karlovy
| vyznání = "Pracovat a šetřit" (životní krédo)
}}
'''Alois Rašín''' (* 18. října 1867 [[Nechanice]] – † 18. února 1923 [[Praha]]) byl český a československý politik, právník, ekonom, jeden z "Mužů 28. října" a první ministr financí samostatného [[Československo|Československa]].

Rašín patří k nejvýraznějším, ale také nejkontroverznějším postavám moderních českých dějin. Byl to muž železné vůle, asketický vlastenec a geniální národohospodář, který svou nekompromisní měnovou politikou (budování silné koruny) zachránil mladou republiku před hyperinflací, jež zdevastovala okolní státy. Zároveň však jeho deflační politika a heslo "Pracovat a šetřit" vedly k sociálnímu napětí, nezaměstnanosti a nenávisti levicové části spektra, což nakonec vyústilo v atentát, jemuž v roce 1923 podlehl.

Je autorem prvního zákona Československé republiky a tvůrcem její měny – [[Československá koruna|československé koruny]]. Jeho odkaz je v roce 2026 vnímán jako symbol státotvornosti, odpovědnosti a osobní oběti pro celek.

== 👶 Mládí a formování rebela (1867–1914) ==
Alois Rašín se narodil v podkrkonošských Nechanicích jako deváté dítě pekaře a rolníka. Prostředí, ze kterého vzešel, v něm zformovalo celoživotní úctu k tvrdé práci, spořivosti a odpor k dluhům.

=== Studentská léta a proces s Omladinou ===
Během studií práv na Univerzitě Karlově v Praze se Rašín profiloval jako radikál. Byl nespokojen s opatrnou politikou staročechů a zapojil se do studentského hnutí.
* '''Brožura:''' V roce 1893 vydal brožuru ''České státní právo'', ve které ostře kritizoval postavení českých zemí v monarchii. To neuniklo rakouské policii.
* '''Proces s Omladinou:''' V roce 1894 byl jedním z hlavních obžalovaných v politickém monstrprocesu s tzv. Omladinou (tajný spolek, který ve skutečnosti v té formě, jakou popisovala policie, neexistoval). Rašín byl odsouzen na dva roky žaláře.
* '''Věznění na Borech:''' Trest si odpykával v plzeňské věznici na Borech. Zde sdílel celu s dalšími budoucími politiky (např. [[Stanislav Kostka Neumann]], který byl tehdy ještě anarchistou). Vězení Rašína nezlomilo, naopak ho zocelilo. Ztratil sice titul doktora práv, ale po amnestii v roce 1895 (kterou z hrdosti odmítal, ale musel ji přijmout) studia dokončil a titul získal zpět.

=== Od radikalismu k realismu ===
Po propuštění a dokončení studií se Rašín usadil jako advokát. Jeho politické názory se začaly posouvat. Z bouřliváka se stával pragmatik. Vstoupil do strany mladočechů (později Národní demokracie), kde se sblížil s '''[[Karel Kramář|Karlem Kramářem]]'''.
Před válkou se věnoval národohospodářským otázkám. Už tehdy kritizoval rakouské zadlužování a nepořádek ve financích. Jeho heslem se stala "finanční kázeň".

== ⚔️ První světová válka a trest smrti (1914–1918) ==
Po vypuknutí první světové války se Rašín zapojil do domácího odboje – '''Maffie'''. Byl klíčovou spojkou mezi domácím odbojem a exilem (T. G. Masarykem).

=== Zatčení a velezrada ===
V červenci 1915 byl Rašín spolu s Karlem Kramářem zatčen rakouskou policií.
* '''Proces:''' Byli obviněni z velezrady a vyzvědačství. Důkazy byly sice chabé, ale politická objednávka Vídně byla jasná: zastrašit české obyvatelstvo.
* '''Rozsudek:** V červnu 1916 byl Alois Rašín (spolu s Kramářem) odsouzen k **trestu smrti provazem'''.
* '''Cela smrti:''' Rašín strávil několik měsíců v cele smrti ve Vídni. Tato zkušenost definovala jeho pozdější absolutní neústupnost. Když se ho spoluvězni ptali, jak to zvládá, odpověděl: *"Byli jsme odsouzeni, tak si to odsedíme."* Odmítal žádat o milost.

=== Císařova smrt a amnestie ===
Rašína a Kramáře zachránila smrt císaře Františka Josefa I. v listopadu 1916. Jeho nástupce, Karel I., se snažil o smír s národy monarchie a rozsudky smrti nepodepsal. V červenci 1917, po velké amnestii, byl Rašín propuštěn. Do Prahy se vrátil jako národní hrdina a okamžitě se zapojil do příprav převratu.

== 🇨🇿 Muž 28. října a architekt státu ==
Alois Rašín byl mozkem státního převratu 28. října 1918. Zatímco jiní řečnili, Rašín psal zákony.

=== První zákon ===
V noci na 28. října sepsal text prvního zákona nového státu (zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého). Tento text je mistrovským dílem právní stručnosti. Rašín věděl, že musí zabránit chaosu, proto do zákona vložil tzv. '''recepční normu''' – veškeré rakouské zákony zůstaly v platnosti, změnila se jen státní moc.
Jeho slavná věta z preambule zní: *„Lide československý! Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový, svobodný člen veliké rodiny samostatných národů.“*

== 💰 Ministr financí: Měnová odluka (1919) ==
Největším Rašínovým činem, který mu zajistil místo v učebnicích ekonomie, byla '''měnová odluka'''.

=== Situace ===
Po válce obíhala na území ČSR rakousko-uherská koruna. Rakouská banka ve Vídni tiskla nekryté peníze, aby splácela válečné dluhy, což vedlo k hyperinflaci. Hrozilo, že inflace z Rakouska a Německa (kde stál chleba miliardy marek) se přelije do Československa. Rašín musel jednat.

=== Operace Kolkování ===
Rašín se stal ministrem financí a získal od parlamentu diktátorské pravomoci pro provedení reformy.
1. '''Uzavření hranic:''' Ve dnech 26. února až 9. března 1919 nechal hermeticky uzavřít státní hranice. Zastavila se pošta i vlaky.
2. '''Okolkování:''' Občané museli přinést své bankovky do sběrných míst. Polovina hotovosti jim byla vrácena s nalepeným kolkem (čímž vznikla československá koruna).
3. '''Zadržení peněz:** Druhou polovinu hotovosti stát zadržel jako **nucenou státní půjčku''' (s úrokem 1 %). Tím Rašín stáhl z oběhu 50 % peněz, čímž okamžitě zastavil inflaci.

=== Výsledek ===
Díky Rašínovi se Československo jako jediná země střední Evropy vyhnulo hyperinflaci. Vznikla '''československá koruna (Kčs)''', která se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Rašínův cíl byl ambiciózní: *"Zlatá měna."* Chtěl, aby koruna byla kryta zlatem. Vyhlásil sbírku na Zlatý poklad republiky, do které lidé darovali snubní prsteny a šperky.

== 📉 Politika deflace a sociální dopady ==
Rašínova politika "silné koruny" (deflační politika) měla i svou stinnou stránku, která mu vytvořila mnoho nepřátel.
* '''Princip:''' Rašín chtěl, aby koruna zpevňovala vůči dolaru a libře. Věřil, že to zlevní dovoz a donutí české firmy k efektivitě.
* '''Dopad na export:''' Silná koruna však zdražovala československé zboží v zahraničí. Exportéři (zejména skláři, textilky) ztráceli trhy.
* '''Sociální krize:''' Firmy krachovaly nebo propouštěly. Rostla nezaměstnanost. Rašín na stížnosti průmyslníků a odborů odpovídal tvrdě: *"Pracovat a šetřit!"* Odmítal tisknout peníze na podpory v nezaměstnanosti, protože to považoval za inflační.

Jeho hlavním oponentem byl ekonom '''[[Karel Engliš]]''', který prosazoval mírnější měnovou politiku. Rašín byl vnímán chudšími vrstvami jako "ministr hladu", zatímco pro střední třídu a střadatele byl garantem toho, že jejich úspory neztrácejí hodnotu.

== 🔫 Atentát a smrt (1923) ==
Nenávist vůči Rašínovi, živená komunistickou propagandou i reálnými sociálními dopady jeho politiky, vyvrcholila v roce 1923.

=== Osudné ráno ===
Dne '''5. ledna 1923** ráno vyšel Alois Rašín ze svého bytu v Žitné ulici v Praze. Měl namířeno na ministerstvo. Před domem na něj číhal devatenáctiletý anarchokomunista **Josef Šoupal'''.
* '''Střelba:''' Šoupal přistoupil k Rašínovi zezadu a z bezprostřední blízkosti na něj vystřelil z pistole. Zasáhl ho do zad. Kulka uvízla v páteři a poškodila míchu.
* '''Reakce:''' Rašín, ležící na zemi, údajně řekl jen: *"To se stává."* Šoupal se pokusil utéct, ale byl dopaden. Později u soudu prohlásil, že chtěl zabít "nepřítele proletariátu".

=== Šest týdnů utrpení ===
Rašín byl převezen do Podolského sanatoria. Jeho zranění bylo fatální – úplné ochrnutí dolní poloviny těla a těžká infekce (meningitida).
* '''Boj o život:''' Rašín umíral šest týdnů v krutých bolestech. Přesto odmítal tišící léky (morfium), protože si chtěl zachovat jasnou mysl. I na smrtelné posteli se zajímal o kurz koruny a státní rozpočet. K jeho lůžku docházel T. G. Masaryk.
* '''Smrt:** Alois Rašín zemřel **18. února 1923'''. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Praze-Bohnicích (nikoliv na Vyšehradě, jak by se dalo čekat, což odpovídalo jeho skromnosti).

== 🧬 Osobnost a charakter ==
Rašín byl složitou osobností, kterou nelze jednoduše zaškatulkovat.
* '''Askeze:''' Byl známý svou osobní skromností. Jako ministr financí chodil pěšky, nosil obnošený kabát a v kanceláři netopil, aby šetřil uhlím.
* '''Workoholismus:''' Pracoval 16 hodin denně. Totéž vyžadoval od svých podřízených. Byl známý svou prchlivostí a arogancí vůči těm, které považoval za neschopné nebo líné.
* '''Vlastenectví:''' Jeho láska k vlasti nebyla sentimentální, ale praktická. Stát pro něj byl nejvyšší hodnotou, které se musí podřídit vše, včetně sociálních výhod.
* '''Vztah k synovi:** Jeho syn **[[Ladislav Rašín]]''' pokračoval v otcových šlépějích. Stal se vůdcem pravicového odboje proti nacistům a zemřel v německém vězení v roce 1945, věrný rodinnému mottu: *"Za vlast se musí obětovat vše."*

== 🏦 Odkaz a hodnocení v roce 2026 ==
V únoru 2026, více než sto let po jeho smrti, je Alois Rašín vnímán jako jedna z největších postav českých dějin.

=== Ekonomický odkaz ===
Moderní ekonomové (v roce 2026) se shodují, že ačkoliv byla jeho deflační politika sociálně drastická a možná příliš dlouhá, položila základy, díky kterým Československo jako jediný stát ve střední Evropě zůstalo ve 20. a 30. letech demokracií. Ekonomická stabilita zabránila nástupu extremismu v takové míře jako v Německu.
* '''Rašínova metoda:''' Jeho postupy (měnová odluka) byly studovány a aplikovány i při rozdělení československé měny v roce 1993 (Václav Klaus a Ivan Kočárník se k Rašínovi otevřeně hlásili).

=== Numismatika a památníky ===
* '''Bankovky:''' Rašínův portrét zdobil první československou bankovku 20 Kčs po roce 1989 (dnes již neplatnou). V roce 2019, ke 100. výročí měny, vydala ČNB speciální stokorunu s přítiskem a pamětní minci 2000 Kč s Rašínem. 
* '''Sochy a názvy:** V Praze nese jeho jméno **Rašínovo nábřeží''' (kde stojí Tančící dům). Jeho socha stojí na Karlově náměstí.
* '''Symbol:''' Pro pravicové a konzervativní politiky je Rašín stále ideálem "rozpočtové odpovědnosti".

== 📊 Citáty ==
> *„Pracovat a šetřit.“* (Jeho celoživotní a politické heslo)
> *„Za službu vlasti se neplatí.“* (Když odmítal odměny za svou odbojovou činnost)
> *„Měna je vizitkou národa.“*
> *„Byli jsme odsouzeni, tak si to odsedíme.“* (Reakce na rozsudek smrti)

== Zdroje ==
* Peroutka, F. (1991). *Budování státu*. Praha: Lidové noviny.
* Kárník, Z. (2000). *České země v éře První republiky*. Praha: Libri.
* Šetřilová, J. (1997). *Alois Rašín: Dramatický život českého politika*.
* Archivní materiály České národní banky (Muzeum ČNB).
* Dobový tisk (Národní listy, 1918–1923).
* Záznamy z procesu s Omladinou a z procesu s Josefem Šoupalem.

{{DEFAULTSORT:Rašín, Alois}}
[[Kategorie:Českoslovenští politici]]
[[Kategorie:Ministři financí Československa]]
[[Kategorie:Poslanci Revolučního národního shromáždění]]
[[Kategorie:Oběti atentátů]]
[[Kategorie:Muži 28. října]]
[[Kategorie:Osobnosti na československých bankovkách]]
[[Kategorie:Pohřbení v Praze]]
[[Kategorie:Narození 1867]]
[[Kategorie:Úmrtí 1923]]
[[Kategorie:Mladočeši]]
[[Kategorie:Československá národní demokracie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.0 Flash]]