Zobrazení zdroje stránky Říše Čching

{{K rozšíření}}
{{Infobox - historický stát
| název = Říše Čching
| originální název = {{jazykem|zh|大清國}}<br />(Dà Qīng Guó)<br />{{jazykem|mnc|ᡩᠠᡳᠴᡳᠩ ᡤᡠᡵᡠᠨ}}<br />(Daicing Gurun)
| obrázek_vlajky = Flag of China (1889–1912).svg
| popisek_vlajky = Vlajka říše Čching (1889–1912)
| obrázek_znaku = Imperial Seal of the Qing Dynasty.svg
| popisek_znaku = Císařská pečeť
| mapa = Qing Dynasty 1820.png
| popisek_mapy = Územní rozsah říše Čching kolem roku 1820 v době největšího rozmachu
| období = 1636–1912
| hlavní město = [[Mukden]] (1636–1644)<br />[[Peking]] (1644–1912)
| jazyky = [[Mandžuština]] (oficiální), [[čínština]] (mandarínská), [[mongolština]], [[tibetština]], [[ujgurština]] a další
| náboženství = [[Tibetský buddhismus]], [[konfucianismus]], [[taoismus]], [[čínské lidové náboženství]], [[šamanismus]]
| forma vlády = [[Absolutní monarchie]]
| hlava státu = [[Císař Číny|Císař]]
| titul_hlavy = Císař
| první_panovník = [[Chuang Tchaj-ťi]] (jako císař Čching)<br />[[Šun-č’]] (první císař v Pekingu)
| poslední_panovník = [[Pchu-i]] (císař Süan-tchung)
| vznik = 8. května 1644 (Dobytí Pekingu)
| zánik = 12. února 1912 ([[Sin-chajská revoluce|Xinhajská revoluce]])
| měna = [[Čínský tael|Tael]], [[Čínský jüan|jüan]]
| rozloha = 14 700 000 km² (v roce 1790)
| předchůdce1 = [[Říše Ming]]
| předchůdce2 = [[Říše Šun]]
| následovník1 = [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]]
}}

'''Říše Čching''' (mandžusky ''Daicing Gurun'', čínsky v českém přepisu ''Ta Čching Kuo'', pchin-jinem ''Dà Qīng Guó'', znaky 大清國), oficiálně '''Velká Čching''', byla poslední [[císařství|císařskou]] [[dynastie|dynastií]] v [[Dějiny Číny|dějinách Číny]]. Byla založena [[Mandžuové|mandžuským]] klanem [[Aisin Gioro]] v roce 1636 v [[Mandžusko|Mandžusku]] a v roce 1644 převzala kontrolu nad celou [[Čína|Čínou]], kde nahradila [[Říše Ming|dynastii Ming]]. Její vláda skončila [[Sin-chajská revoluce|Xinhajskou revolucí]] v roce 1912, po níž byla vyhlášena [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]].

Říše Čching byla mnohonárodnostním impériem, které dosáhlo největšího územního rozmachu v čínské historii. Na vrcholu své moci v 18. století ovládala území dnešní Číny, [[Mongolsko|Mongolska]], [[Tchaj-wan|Tchaj-wanu]] a částí ruského [[Dálný východ|Dálného východu]], [[Střední Asie|Střední Asie]] a [[Sibiř|Sibiře]]. První polovina její existence, zejména vláda císařů [[Kchang-si]], [[Jung-čeng]] a [[Čchien-lung]], je považována za zlatý věk prosperity a stability. Od 19. století však dynastie čelila řadě vážných problémů, včetně vnitřních povstání, ekonomické stagnace a agresivního tlaku ze strany západních mocností a [[Japonské císařství|Japonska]], což vedlo k jejímu postupnému úpadku a konečnému pádu.

== 📜 Historie ==
=== 崛起 Vzestup Mandžuů ===
Na konci 16. století byla [[Říše Ming|dynastie Ming]] oslabena vnitřními spory a ekonomickými problémy. Na severovýchod od jejích hranic začal sjednocovat roztříštěné [[Džürčeni|džürčenské]] kmeny vojevůdce jménem [[Nurchači]]. Vytvořil silnou vojensko-společenskou organizaci známou jako [[Osm korouhví]], která se stala základem budoucí mandžuské armády a státu. V roce 1616 se Nurchači prohlásil chánem a založil dynastii '''Pozdní Ťin''', čímž se přihlásil k odkazu džürčenské [[Říše Ťin]], která v minulosti ovládala severní Čínu.

Jeho syn a nástupce, [[Chuang Tchaj-ťi]], pokračoval v expanzi a v roce 1636 přejmenoval dynastii na '''Čching''' (čistá) a svůj lid na [[Mandžuové|Mandžuy]]. Tímto krokem se snažil překonat kmenové rozdělení a vytvořit jednotnou identitu pro své poddané.

=== ⚔️ Dobytí Číny ===
V roce 1644 se říše Ming zhroutila pod tlakem masivního rolnického povstání vedeného [[Li C'-čcheng|Li C'-čchengem]], jehož armáda dobyla hlavní město [[Peking]]. Poslední mingský císař [[Čchung-čen]] spáchal sebevraždu. Mingský generál [[Wu San-kuej]], který střežil [[Velká čínská zeď|Velkou čínskou zeď]] v [[průsmyk Šan-chaj|průsmyku Šan-chaj]], se ocitl v kleštích mezi povstalci a Mandžuy. Uzavřel spojenectví s mandžuským princem-regentem [[Dorgon]]em a společně porazili Li C'-čchengovu armádu a obsadili Peking.

Mandžuové se prohlásili za osvoboditele a legitimní nástupce dynastie Ming. Mladý císař [[Šun-č’]] byl dosazen na trůn v [[Zakázané město|Zakázaném městě]]. Dobývání zbytku Číny a potlačování odporu loajalistů Ming však trvalo ještě několik desetiletí.

=== ✨ Zlatý věk (Éra Kchang-si, Jung-čenga a Čchien-lunga) ===
Období od roku 1661 do roku 1796, zahrnující vládu tří velkých císařů – [[Kchang-si|Kchang-siho]], [[Jung-čeng|Jung-čenga]] a [[Čchien-lung|Čchien-lunga]] – je považováno za vrchol moci a prosperity dynastie Čching.

*   '''Císař Kchang-si''' (vládl 1661–1722) byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků v historii. Potlačil [[Povstání tří feudatářů]], dobyl [[Tchaj-wan]], upevnil kontrolu nad [[Tibet|Tibet]]em a odrazil ruskou expanzi na řece [[Amur]] ([[Něrčinská smlouva]] z roku 1689). Byl také patronem věd a umění a projevoval zájem o západní technologie, které mu představovali [[jezuité|jezuitští]] misionáři na jeho dvoře.

*   '''Císař Jung-čeng''' (vládl 1722–1735) byl energický reformátor, který centralizoval moc, bojoval proti korupci a zavedl efektivnější daňový systém. Založil [[Velká rada (Čching)|Velkou radu]], která se stala nejdůležitějším politickým orgánem říše.

*   '''Císař Čchien-lung''' (vládl 1735–1796) vedl říši k jejímu maximálnímu územnímu rozsahu prostřednictvím série vojenských kampaní známých jako [[Deset velkých tažení]], které rozšířily čchingskou kontrolu nad [[Sin-ťiang|Sin-ťiangem]] a upevnily vliv v [[Střední Asie|Střední Asii]]. Během jeho vlády populace Číny přesáhla 300 milionů. Byl také velkým mecenášem umění, i když jeho literární cenzura byla velmi přísná.

=== 📉 Úpadek a vnitřní krize ===
Na konci vlády Čchien-lunga se začaly objevovat první známky úpadku. Masivní korupce, zejména spojená s císařovým oblíbencem [[Che-šen|Che-šenem]], odčerpávala státní pokladnu. Rychlý růst populace vedl k nedostatku půdy a zvýšenému sociálnímu napětí, což vyústilo v rozsáhlá povstání, jako bylo [[Povstání Bílého lotosu]] (1796–1804).

=== 💥 Střet se Západem a nerovné smlouvy ===
V 19. století se izolacionistická politika Čching dostala do konfliktu s expandujícími západními mocnostmi, zejména s [[Britské impérium|Britským impériem]], které se snažilo vyrovnat obchodní deficit prodejem [[opium|opia]] do Číny.

*   '''První opiová válka''' (1839–1842) skončila drtivou porážkou Číny. [[Nankingská smlouva]] donutila Čching postoupit [[Hongkong]] Británii, otevřít pět přístavů pro zahraniční obchod a zaplatit obrovské reparace.
*   '''Druhá opiová válka''' (1856–1860), ve které se k Británii přidala [[Druhé Francouzské císařství|Francie]], vedla k další porážce. Anglo-francouzské síly vyplenily a vypálily [[Starý letní palác]] v Pekingu. Nové smlouvy dále otevřely Čínu západnímu vlivu, legalizovaly obchod s opiem a umožnily cizincům volný pohyb po zemi.

Tyto a další [[Nerovné smlouvy]] vážně narušily suverenitu Číny a jsou v čínské historiografii označovány jako začátek "století ponížení".

=== ✊ Povstání a pokusy o reformu ===
V polovině 19. století říši zasáhla série devastujících vnitřních povstání, která si vyžádala desítky milionů životů.

*   '''[[Povstání tchaj-pchingů]]''' (1850–1864) bylo největší a nejkrvavější. Vedl ho [[Chung Siou-čchüan]], který se prohlásil za mladšího bratra [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Jeho Nebeská říše velkého míru na čas ovládla velkou část jižní Číny s hlavním městem v [[Nanking|Nankingu]]. Povstání bylo nakonec potlačeno s pomocí regionálních armád a západních poradců.
*   Dalšími významnými konflikty bylo [[Nienské povstání]] na severu a muslimská povstání na jihozápadě a severozápadě.

V reakci na tyto krize se část čchingské elity pokusila o modernizaci země v rámci tzv. '''[[Hnutí za sebeposílení]]''' (cca 1861–1895). Cílem bylo přijmout západní vojenskou technologii a průmyslové metody, ale zachovat tradiční konfuciánské hodnoty a politický systém. Byly zakládány zbrojovky, loděnice a moderní školy. Reformy však byly povrchní a nekoordinované. Jejich selhání se plně projevilo v drtivé porážce v '''[[První čínsko-japonská válka|první čínsko-japonské válce]]''' (1894–1895), kde modernizovaná japonská armáda a námořnictvo snadno porazily čchingské síly.

=== 🥊 Boxerské povstání a pád dynastie ===
Porážka od Japonska vyvolala další vlnu reforem, známou jako '''[[Sto dní reforem]]''' (1898), kterou inicioval mladý císař [[Kuang-sü]]. Konzervativní frakce u dvora v čele s jeho tetou, císařovnou vdovou [[Cch’-si]], však reformy násilně ukončila a císaře uvrhla do domácího vězení.

Na přelomu století vypuklo na severu Číny xenofobní a protikřesťanské '''[[Boxerské povstání]]''' (1899–1901). Císařovna vdova Cch'-si se nerozhodně postavila na stranu boxerů a vyhlásila válku cizím mocnostem. [[Aliance osmi národů]] (Japonsko, Rusko, Británie, Francie, USA, Německo, Itálie a Rakousko-Uhersko) intervenovala, dobyla Peking a donutila Čching podepsat tzv. [[Boxerský protokol]], který říši uložil další drtivé reparace a ponížení.

Po této katastrofě se i konzervativní dvůr pokusil o zavedení reforem, ale bylo již příliš pozdě. Revoluční nálady v zemi sílily. 10. října 1911 vypuklo [[Povstání ve Wu-čchangu]], které se rychle rozšířilo a přerostlo v '''[[Sin-chajská revoluce|Xinhajskou revoluci]]'''. Provincii po provincii se odtrhávaly od císařské vlády. Generál [[Jüan Š'-kchaj]] donutil 12. února 1912 posledního císaře, šestiletého [[Pchu-i|Pchu-iho]], k abdikaci. Tím skončila více než dvoutisíciletá éra císařské vlády v Číně.

== 🌍 Území a správa ==
Říše Čching byla největším státem v čínské historii. Kromě tzv. "Vnitřní Číny" (území ovládané dynastií Ming) zahrnovala i [[Mandžusko]], [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřní]] a [[Vnější Mongolsko]], [[Sin-ťiang]] a [[Tibet]]. Tato území byla spravována odlišně prostřednictvím instituce zvané [[Lifan Yuan]].

Správní systém byl duální. Na většině klíčových pozic v centrální vládě byli jmenováni jak Mandžuové, tak [[Chanové|Chanští Číňané]], aby byla zajištěna rovnováha a kontrola. Nejvyšším rozhodovacím orgánem byla [[Velká rada (Čching)|Velká rada]], která přímo podléhala císaři. Byrokracie byla z velké části převzata od dynastie Ming, včetně systému [[Úřednické zkoušky v císařské Číně|úřednických zkoušek]] založených na znalosti konfuciánských klasiků.

Základem mandžuské vojenské a společenské organizace byl systém [[Osm korouhví]]. Každý Mandžu patřil do jedné z korouhví, což mu zajišťovalo sociální status a živobytí. Kromě korouhevních vojsk existovala i početnější [[Armáda zelené zástavy]], složená z chanských vojáků.

== ⚙️ Společnost a kultura ==
Čchingská společnost byla přísně hierarchická. Mandžuové tvořili vládnoucí elitu s řadou privilegií. Aby si udrželi svou identitu a zabránili asimilaci, bylo zakázáno manželství mezi Mandžuy a Chany (i když tento zákon nebyl vždy striktně dodržován).

Jedním z nejviditelnějších symbolů mandžuské nadvlády byl příkaz pro všechny chanské muže, aby si vyholili přední část hlavy a zbytek vlasů si zaplétali do dlouhého copu (tzv. ''kchu''). Odmítnutí bylo považováno za akt vzpoury a trestalo se smrtí. Naopak [[Lotosové nohy|svazování nohou]], zvyk praktikovaný u chanských žen, bylo pro mandžuské ženy zakázáno.

Ekonomika zůstala převážně agrární. Dlouhé období míru a zavedení nových plodin z Ameriky (kukuřice, batáty) vedlo k populační explozi. Vzkvétal i vnitřní obchod. Zahraniční obchod byl až do opiových válek přísně omezen a soustředěn do jediného přístavu v [[Kanton (město)|Kantonu]] (tzv. Kantonský systém).

V oblasti umění a literatury navázala dynastie Čching na předchozí tradice. Proslula zejména výrobou [[porcelán]]u (barevné palety ''famille verte'' a ''famille rose''). V literatuře vznikl jeden z nejslavnějších čínských románů, ''[[Sen v červeném domě]]'' od autora [[Cchao Süe-čchin|Cchao Süe-čchina]]. Císař Čchien-lung inicioval monumentální literární projekt ''[[S'-kchu čchüan-šu]]'' (Úplná knihovna čtyř pokladnic), jehož cílem bylo shromáždit a redigovat nejdůležitější díla čínské literatury.

== 👑 Seznam císařů ==
Následující tabulka uvádí císaře dynastie Čching, kteří vládli z Pekingu.
{| class="wikitable"
|-
! Chrámové jméno
! Osobní jméno
! Jméno éry (Nien-chao)
! Roky vlády
|-
| Š'-cu (世祖)
| Fu-lin (福臨)
| '''[[Šun-č’]]''' (順治)
| 1644–1661
|-
| Šeng-cu (聖祖)
| Süan-jie (玄燁)
| '''[[Kchang-si]]''' (康熙)
| 1661–1722
|-
| Š'-cung (世宗)
| Jin-čen (胤禛)
| '''[[Jung-čeng]]''' (雍正)
| 1722–1735
|-
| Kao-cung (高宗)
| Chung-li (弘曆)
| '''[[Čchien-lung]]''' (乾隆)
| 1735–1796
|-
| Žen-cung (仁宗)
| Jung-jen (顒琰)
| '''[[Ťia-čching]]''' (嘉慶)
| 1796–1820
|-
| Süan-cung (宣宗)
| Min-ning (旻寧)
| '''[[Tao-kuang]]''' (道光)
| 1820–1850
|-
| Wen-cung (文宗)
| I-ču (奕詝)
| '''[[Sien-feng]]''' (咸豐)
| 1850–1861
|-
| Mu-cung (穆宗)
| Caj-čchun (載淳)
| '''[[Tchung-č’]]''' (同治)
| 1861–1875
|-
| Te-cung (德宗)
| Caj-tchien (載湉)
| '''[[Kuang-sü]]''' (光緒)
| 1875–1908
|-
| ''žádné''
| [[Pchu-i]] (溥儀)
| '''[[Süan-tchung]]''' (宣統)
| 1908–1912
|}

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že malý, ale velmi organizovaný a bojovný národ ze severu ([[Mandžuové]]) dobyl obrovskou a starobylou [[Čína|Čínu]]. Aby mohli tak obrovské říši vládnout, museli být velmi chytří. Ponechali většinu čínských úřadů a zvyků, ale sami sebe si drželi jako vládnoucí vojenskou a politickou elitu. Jako viditelný symbol své nadvlády donutili všechny čínské muže nosit speciální účes – hlavu zepředu vyholenou a vzadu dlouhý cop.

Zpočátku byla tato dynastie neuvěřitelně úspěšná. Zajistila mír, prosperitu a rozšířila Čínu do jejích největších hranic v historii. V 19. století ale "zaspala" technologický pokrok, který se odehrával v [[Evropa|Evropě]] a [[Spojené státy americké|Americe]]. Když se střetla s moderními armádami a loďstvem západních zemí, prohrávala jednu válku za druhou. To vedlo ke ztrátě území, placení obrovských pokut a rostoucí nespokojenosti uvnitř země. Vnitřní povstání a vnější tlaky nakonec na začátku 20. století vedly k revoluci, která svrhla posledního císaře a Čína se stala republikou.

{{DEFAULTSORT:Riching}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Říše Čching]]
[[Kategorie:Dějiny Číny]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Asie]]
[[Kategorie:Historické monarchie]]
[[Kategorie:Mandžusko]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]