Zobrazení zdroje stránky Ústav pro studium totalitních režimů

{{Infobox Instituce
| název = Ústav pro studium totalitních režimů
| zkratka = ÚSTR
| obrázek = 
| typ = organizační složka státu
| obor = historie, archivnictví, výzkum totalit
| zřizovatel = [[Česko|Česká republika]]
| založení = 1. srpna 2007
| sídlo = Palác Archa, Na Poříčí 1047/26, [[Praha 1]]
| stát = {{Vlajka|Česko}}
| ředitel = doc. PhDr. [[Ladislav Kudrna]], Ph.D.
| předseda_rady = Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
| rozpočet = 235 228 793 Kč (rok 2026)
| web = www.ustrcr.cz
}}

'''Ústav pro studium totalitních režimů''' (zkracováno jako '''ÚSTR''') je organizační složka státu a vědecko-výzkumná instituce [[Česko|České republiky]], jejímž primárním zákonným úkolem je zkoumání, hodnocení a objasňování éry obou totalitních režimů na území bývalého [[Československo|Československa]] – tedy období nacistické okupace v letech 1939 až 1945 a období komunistické diktatury mezi lety 1948 až 1989. Instituce spravuje a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vztahující se k činnosti tehdejších represivních aparátů s cílem zabránit zkreslování výkladu moderní české historie.

Ústav byl formálně ustaven k 1. srpnu 2007 na základě zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek. ÚSTR spravuje samostatnou kapitolu státního rozpočtu (kapitola číslo 355) a je řízen sedmičlennou Radou, kterou volí [[Senát Parlamentu České republiky]]. Vzhledem ke své společenské gesci a politickým přesahům se Ústav pravidelně stává předmětem intenzivních institucionálních sporů. Aktuálním ředitelem je od května 2022 historik [[Ladislav Kudrna]], jenž v březnu 2026 obhájil svůj mandát na dalších pět let. 

== ⏳ Legislativní ukotvení a vznik ==
Založení specializované instituce pro výzkum totalitní minulosti bylo politickým tématem v [[Česko|Česku]] již od devadesátých let dvacátého století, avšak legislativní konsenzus se podařilo nalézt až v období druhé vlády [[Mirek Topolánek|Mirka Topolánka]]. Zákon č. 181/2007 Sb. byl schválen dne 8. června 2007 hlasy poslanců [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[KDU-ČSL]] a [[Strana zelených]], zatímco zástupci [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] hlasovali proti a následně se neúspěšně pokusili napadnout existenci Ústavu u [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]].

Zákon taxativně vymezuje úkoly instituce, mezi něž patří zejména:
* Zkoumat a nestranně hodnotit dobu nesvobody (1938–1945) a období komunistické totalitní moci (1948–1989).
* Zkoumat antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména státních bezpečnostních složek (jako byla [[Státní bezpečnost|StB]], [[Gestapo]] a další).
* Analyzovat příčiny likvidace demokratického režimu.
* Získávat, digitalizovat a zpřístupňovat veřejnosti archiválie vypovídající o činnosti bezpečnostních složek a formách politického pronásledování či odporu proti němu.
* Vydávat publikace, pořádat odborné konference, výstavy a poskytovat edukační podporu školským zařízením.

V pátek 1. února 2008 zahájil Ústav formálně plnou činnost pod vedením svého prvního (do té doby prozatímního) ředitele, historika [[Pavel Žáček|Pavla Žáčka]]. Společně s ÚSTR vznikl jako samostatná správní entita (ovšem podřazená pod gesci ÚSTR) také Archiv bezpečnostních složek.

== 🏛 Sídelní budovy a infrastrukturní havárie ==
Otázka fyzického sídla Ústavu pro studium totalitních režimů představuje jeden z nejkritičtějších a nejnákladnějších manažerských problémů v historii této státní instituce. 

Od svého vzniku sídlil ÚSTR v Praze na Žižkově v ulici Siwiecově 2. Budova původně nesla adresu Havelkova, avšak z iniciativy Ústavu došlo k jejímu přejmenování na počest polského občana [[Ryszard Siwiec|Ryszarda Siwiece]], který se v roce 1968 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do [[Československo|Československa]]. Tato panelová administrativní budova vyžadovala zásadní modernizaci.

Vedení Ústavu (za éry ředitele [[Zdeněk Hazdra|Zdeňka Hazdry]]) přistoupilo k celkové rekonstrukci, která však skončila technologickým a finančním fiaskem. Zhotovitel opustil staveniště, kvůli chybám v projektu byla odstraněna obvodová plášťová izolace i výplně, v důsledku čehož zbylo z budovy pouhé neobyvatelné železobetonové torzo bez oken a rozvodů. Zaměstnanci se museli přesunout do provizorií na Hadovce, v [[Braník|Braníku]] a následně do budovy Dům Radost (bývalý Dům odborových svazů na náměstí Winstona Churchilla), kde instituce platila komerční nájem ve výši cca 7 milionů korun ročně. Bývalé sídlo na Žižkově bylo prohlášeno za nepoužitelné. 

Následky zpackané rekonstrukce dolehly na státní rozpočet. Jak uvedl ředitel [[Ladislav Kudrna]] a předsedkyně rady ve výroční zprávě za rok 2024, ÚSTR musel uhradit státní pokuty a penále ve výši 47,2 milionu korun za pochybení bývalého vedení. V prosinci 2024 byl zdevastovaný objekt v Siwiecově ulici převeden na [[Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových|ÚZSVM]], který jej v červnu 2025 nabídl v aukci s vyvolávací cenou 79 milionů korun. Dne 3. července 2025 stát prodal toto bývalé sídlo za 387 milionů korun, přičemž zájem indikovalo hlavní město [[Praha]] za účelem demolice a výstavby nájemních bytů a zázemí stadionu Viktorie Žižkov.

Záměr přesunout ÚSTR natrvalo do Petschkova paláce se nezdařil, neboť budovu nadále využívalo [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky|Ministerstvo průmyslu a obchodu]]. Od září 2024 úřad proto definitivně přesídlil do pronajatých prostor v Paláci Archa na adrese Na Poříčí 1047/26 v Praze 1. Smlouva na pronájem čtyř pater Paláce Archa byla uzavřena na sedm let za celkovou částku 113,1 milionu korun.

== ⚖️ Organizační struktura a vedení ==
Ústav pro studium totalitních režimů nepředstavuje klasickou akademickou instituci podléhající vysokoškolským orgánům, nýbrž je organizační složkou státu striktně definovanou zákonem. 

=== Rada Ústavu ===
Nejvyšším kontrolním a strategickým orgánem je Rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Je složena ze sedmi členů, které volí a odvolává [[Senát Parlamentu České republiky]] na pětileté funkční období, a to na základě návrhů [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], prezidenta republiky a spolků (např. sdružujících bývalé politické vězně). Rada jmenuje a odvolává ředitele ÚSTR, schvaluje roční plán činnosti a rozpočet. 

Předsedkyní Rady byla do května 2025 [[Monika MacDonagh-Pajerová]], kterou po jejím odvolání radou (dne 5. května 2025) nahradil ve funkci bývalý poslanec a historik Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.

=== Ředitel a Odbory ===
Statutárním zástupcem a exekutivním manažerem je ředitel Ústavu. Od 1. května 2022 tuto funkci zastává doc. PhDr. [[Ladislav Kudrna]], Ph.D. Dne 4. března 2026 proběhla v sedmičlenné Radě ÚSTR tajná volba ředitele pro další pětiletý mandát (2026–2031). Ladislav Kudrna v ní získal šest hlasů (jeden radní se zdržel) a funkci bez přerušení obhájil. Funkci 1. náměstka ředitele vykonává JUDr. Kamil Nedvědický, Ph.D., náměstkyní pro ekonomiku a provoz je v roce 2026 Ing. Dita Výborová. 

Samotná vědecká struktura se skládá ze specializovaných útvarů. Zásadní roli hraje Odbor výzkumu a vzdělávání, který analyzuje způsoby likvidace demokratického režimu a dopady diktatur na společnost.

=== Vědecká rada ===
Dle statutu má ředitel Ústavu k dispozici poradní orgán zvaný Vědecká rada. Tento panel tvoří domácí i zahraniční experti z řad historiků, sociologů a politologů. Historicky docházelo k hromadným rezignacím tohoto tělesa (například v roce 2013 a 2022) v reakci na personální kroky Rady Ústavu při jmenování ředitelů.

== 🗄 Archiv bezpečnostních složek (ABS) ==
Integrální, avšak formálně autonomní součástí působící po boku ÚSTR je [[Archiv bezpečnostních složek]] (ABS). Zřízen byl stejným zákonem (181/2007 Sb.) a funguje jako samostatný správní úřad pro výkon archivnictví. ÚSTR vůči Archivu plní roli ústředního řídícího orgánu (například v otázkách schvalování rozpočtu v rámci stejné rozpočtové kapitoly). 

ABS spravuje tisíce běžných metrů archiválií pocházejících z provenience Ministerstva vnitra, [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]], pohraniční stráže a zpravodajských struktur z let 1948–1989. Ředitelem ABS je v roce 2026 Miroslav Urbánek. Významným mezinárodním krokem pro ABS v roce 2026 se stalo propojení jeho databází s polským Institutem národní paměti (Instytut Pamięci Narodowej - IPN).

== 📊 Rozpočet a financování (Kapitola 355) ==
Ústav hospodaří s prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím vlastní rozpočtové kapitoly č. 355, pod níž je konsolidován rozpočet jak samotného ÚSTR, tak Archivu bezpečnostních složek.

Financování v letech 2024 až 2026 bylo silně ovlivněno výše zmíněnými sankcemi za nepodařenou rekonstrukci sídla (úhrada 47,2 milionu Kč z rozpočtu) a novým komerčním pronájmem v Paláci Archa (113,1 milionu Kč rozložených do sedmi let). V instituci a archivu pracuje kumulovaně přes 250 zaměstnanců (část na základě zákona o státní službě, část v pracovním poměru podle zákoníku práce).

Následující tabulka dokumentuje vývoj výdajů státního rozpočtu přidělených kapitole 355 na základě schválených dokumentů [[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstva financí]]:

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Celkový schválený rozpočet kapitoly 355 (v Kč) !! Meziroční trend
|-
| 2024 || 187 422 525 || data nejsou srovnatelná
|-
| 2025 || 221 963 868 || Nárůst o cca 18,4 %
|-
| 2026 || 235 228 793 || Nárůst o cca 6,0 %
|}
''(Poznámka k tabulce: Data o rozpočtech pocházejí z oficiálních revizí návrhů Ministerstva financí publikovaných v září 2024 a lednu 2026.)''

== 🔬 Výzkumná a edukační činnost ==
Hlavním hmatatelným výstupem instituce je systematická ediční činnost a vědecké bádání. Ústav provozuje několik stěžejních projektů k dokumentaci represí.

Mezi nejrozsáhlejší výzkumné úkoly patří syntéza ''Dějiny Státní bezpečnosti'', jejíž svazky vycházejí ve spolupráci s nakladatelstvím [[Academia]]. Další strategické projekty pro rok 2025 a 2026 nesou názvy ''Čechoslováci v Gulagu'' (databáze obětí stalinských represí), ''Dějiny Protektorátu Čechy a Morava'', a podrobný on-line projekt ''Popravení z politických důvodů''. Ústav rovněž vydává odborný čtvrtletník ''Paměť a dějiny'' zaměřený na popularizaci moderních dějin a recenzované odborné periodikum ''Securitas Imperii''.

V oblasti popularizace ÚSTR zavedl formát veřejných debat zvaný '''Cirkus ÚSTR''', probíhající převážně v prostorách [[Knihovna Václava Havla|Knihovny Václava Havla]]. V letech 2024 a 2025 zde proběhly debaty zaměřené na témata jako "Transgenerační trauma", "Historie jako zbraň" či "Kultura paměti". Název formátu odkazuje na antický circus (arénu k diskuzi) a symbolizuje rovnost polemizujících odborníků. V edukaci Ústav úzce spolupracuje s Židovským muzeem v Praze na projektech boje proti antisemitismu.

Na mezinárodní diplomatické úrovni vstoupila [[Česko|Česká republika]] reprezentovaná Ústavem pro studium totalitních režimů v roce 2025 oficiálně do Evropské sítě Paměť a solidarita (European Network Remembrance and Solidarity - ENRS).

== ⚔️ Společenské a institucionální spory ==
Historie Ústavu je permanentně provázena hlubokými vnitřními i vnějšími konflikty, které často oscilují kolem obvinění z "politizace dějin" ze strany aktuálně vládnoucích garnitur.

=== Krize v letech 2013 a 2014 ===
K dramatickému zvratu došlo v roce 2013, kdy nově obměněná Rada ÚSTR, do které [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]] (ovládaný tehdy levicovou většinou ČSSD) nominoval nové členy, odvolala tehdejšího ředitele [[Daniel Herman|Daniela Hermana]]. Namísto něj byla jmenována [[Pavla Foglová]]. Krok vyvolal protesty zaměstnanců, kteří obvinili radu z pokusu utlumit zkoumání zločinů komunistické éry. Na protest odstoupila část Vědecké rady instituce. Během tohoto období byla podle kritiků (zejména z řad pravicových stran) instituce "paralyzována" a "vyčištěna" od pravicově orientovaných historiků.

=== Krize Vědecké rady v roce 2022 ===
K opačné situaci došlo na jaře 2022. Rada ÚSTR zvolila novým ředitelem historika Ladislava Kudrnu, který vůči předchozímu vedení (v čele se Zdeňkem Hazdrou a Ondřejem Matějkou) vystupoval mimořádně kriticky. Kudrnův nástup vedl k okamžité hromadné rezignaci celé Vědecké rady na přelomu dubna a května 2022. Odstupující členové vyjadřovali nespokojenost nad průběhem voleb a směřováním instituce, zatímco nově nastoupivší vedení prohlásilo, že ÚSTR byl v předchozích osmi letech nekompetentně řízen a proměnil se v platformu tolerující marxistický přístup k historii.

=== Odstoupení od podpory učebnice (2023–2024) ===
V roce 2023 a 2024 došlo ke kontroverzi ohledně učebnice dějepisu pro 9. ročníky základních škol s názvem ''Soudobé dějiny'', vydávané nakladatelstvím Fraus, na které se podílelo oddělení vzdělávání spadající pod ÚSTR. Nové vedení (ředitel Kudrna) se od koncepce učebnice veřejně distancovalo s odůvodněním, že text relativizuje komunistickou totalitu, nedostatečně pojmenovává zločiny stalinismu a využívá revizionistickou metodiku. Po měsících mediálních tlaků oznámilo nakladatelství Fraus v září 2024 stažení této učebnice z distribuce, aby se vyhnulo dalším politickým sporům.

=== Pojmenování stanice metra Olbrachtova (2025) ===
V říjnu 2025 vstoupilo vedení ÚSTR (společně s [[Ústav pro studium totalitních režimů|Ústavem pro studium totalitních režimů]] a ředitelem [[Ústav pro studium totalitních režimů|ÚSTR]] Kudrnou i ředitelem [[Ústav pro studium totalitních režimů|ÚSTR]] Kudrnou) do komunální politiky v Praze ostrým odmítnutím názvu budoucí stanice metra linky D – [[Olbrachtova (stanice metra)|Olbrachtova]]. 

Ředitel Ladislav Kudrna a [[Ladislav Kudrna|Ladislav Kudrna]] argumentovali, že novinář a komunistický literát [[Ivan Olbracht]] byl prominentním propagandistou totalitního režimu, což činí z pojmenování moderní stanice podle jeho jména nepatřičný akt glorifikace. ÚSTR a ÚSTR a ÚSTR proto formálně navrhly pražskému magistrátu stanici pojmenovat po obětech komunistického teroru (např. knězi Josefu Toufarovi nebo letci Josefu Bryksovi). Místopisná komise následně v dubnu 2026 doporučila kompromisní, geograficky neutrální název Ryšánka.

== 📈 Chronologický přehled ředitelů ==
Následující tabulka poskytuje nepřerušený a kompletní chronologický výpis osobností, které od založení instituce vykonávaly funkci statutárního zástupce (ředitele). Všichni byli do funkce jmenováni Radou ÚSTR, přičemž z důvodu sporů s tímto orgánem většina ředitelů nedokončila svůj standardní pětiletý mandát.

{| class="wikitable"
|-
! Pořadí !! Jméno a tituly !! Období ve funkci !! Způsob ukončení funkce / Poznámka
|-
| 1. || PhDr. [[Pavel Žáček]], Ph.D. || 1. 1. 2008 – 31. 3. 2010 || Odvolán Radou ÚSTR
|-
| 2. || doc. PhDr. Jiří Pernes, Ph.D. || 1. 4. 2010 – 12. 5. 2010 || Odvolán Radou ÚSTR z důvodu podezření na plagiátorství
|-
| – || PhDr. [[Zdeněk Hazdra]], Ph.D. || 13. 5. 2010 – 15. 8. 2010 || Pověřen řízením jako dočasný ředitel
|-
| 3. || Mgr. [[Daniel Herman]] || 16. 8. 2010 – 10. 4. 2013 || Odvolán Radou ÚSTR (obměněnou Senátem ovládaným ČSSD)
|-
| 4. || Mgr. [[Pavla Foglová]] || 11. 4. 2013 – 30. 4. 2014 || Dokončení dočasného ročního mandátu
|-
| 5. || PhDr. [[Zdeněk Hazdra]], Ph.D. || 1. 5. 2014 – 30. 4. 2022 || Konec mandátu, ve volbě v roce 2022 neuspěl
|-
| 6. || doc. PhDr. [[Ladislav Kudrna]], Ph.D. || 1. 5. 2022 – dosud || V březnu 2026 znovuzvolen na mandát pro roky 2026–2031
|}

== 💡 Pro laiky ==
Každý stát, který si prošel temnou minulostí, má instituci pro její zkoumání. V Německu existují úřady spravující svazky obávané tajné policie Stasi, v Polsku mají silný Institut národní paměti. V České republice k tomuto účelu slouží Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Hlavním úkolem této instituce není jen psát tlusté knihy pro akademiky, ale starat se o kilometry starých policejních a soudních spisů, které za sebou zanechaly nacistické Gestapo a komunistická Státní bezpečnost (StB). Tyto staré, zaprášené archivy byly kdysi nástrojem k vydírání a likvidaci lidí. ÚSTR má za úkol tyto spisy sebrat, přepsat do počítačů (digitalizovat) a ukázat je lidem, aby každý občan mohl zjistit, jestli na něj náhodou někdo v minulosti nedonášel, a aby se jména skutečných udavačů i nespravedlivě odsouzených dostala na světlo.

Protože ale vysvětlování moderních dějin bezprostředně zasahuje do toho, jak hodnotíme současné politiky (například kdo s kým v minulosti spolupracoval), je tento ústav často bojištěm politických stran. Jakmile se v Senátu vymění politici pravicoví za levicové a naopak, změní se i dozorčí rada ústavu a ta následně často odvolá a vymění samotného ředitele. Tento boj se promítá i do toho, jaké učebnice dějepisu by se měly v českých školách používat a jak striktně bychom měli minulý režim odsuzovat.

== Zdroje ==
* [https://ustrcr.cz Ústav pro studium totalitních režimů (oficiální web)]
* [https://abscr.cz Archiv bezpečnostních složek]
* [https://mfcr.cz Ministerstvo financí České republiky]
* [https://seznamzpravy.cz Seznam Zprávy]
* [https://novinky.cz Novinky.cz]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24 – Česká televize]
* [https://senat.cz Senát Parlamentu České republiky]

{{DEFAULTSORT:Ustav pro studium totalitnich rezimu}}
[[Kategorie:Státní instituce v Česku]]
[[Kategorie:Ústav pro studium totalitních režimů]]
[[Kategorie:Vědecké instituce v Česku]]
[[Kategorie:Archivy v Česku]]
[[Kategorie:Organizační složky státu]]
[[Kategorie:Instituce založené v roce 2007]]
[[Kategorie:Výzkum komunismu]]
[[Kategorie:Výzkum nacismu]]
[[Kategorie:České moderní dějiny]]
[[Kategorie:Organizace sídlící v Praze 1]]
[[Kategorie:Státní rozpočet České republiky]]
[[Kategorie:Kulturní a vzdělávací instituce]]
[[Kategorie:Historie Československa]]
[[Kategorie:Antikomunismus]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]