Wisconsin Card Sorting Test

Rozbalit box

Obsah boxu

Wisconsin Card Sorting Test (česky Wisconsinský test třídění karet, zkratka WCST) je jeden z nejznámějších a nejvíce ceněných neuropsychologických testů určených k hodnocení vyšších kognitivních funkcí, konkrétně exekutivních funkcí a kognitivní flexibility. Test vyžaduje schopnost vytvořit strategii řešení problému, udržet ji v pracovní paměti a především ji flexibilně změnit v reakci na měnící se podmínky prostředí.

Test byl původně vyvinut v roce 1948 Davidem A. Grantem a Bergem na University of Wisconsin. Ačkoliv byl původně zamýšlen k měření abstraktního uvažování u zdravých dospělých, brzy se ukázalo, že je extrémně citlivý na poškození čelních laloků, zejména dorsolaterální prefrontální kůry (DLPFC).

Klíčovým prvkem WCST je, že proband (testovaná osoba) nezná pravidla třídění předem. Musí je odhalit pomocí metody pokus-omyl na základě prosté zpětné vazby „správně“ nebo „špatně“. Jakmile se pravidlo naučí, testér ho bez varování změní, což vyžaduje schopnost potlačit starý naučený vzorec a najít nový (tzv. **set-shifting**). Neschopnost této změny se projevuje jako **perseverace**, což je patologické ulpívání na nefunkční strategii.

🃏 WCST pro laiky: Hra bez návodu

Představte si, že sedíte u stolu a před vámi jsou čtyři karty (vzorové). Dostanete balíček dalších karet a máte je jednu po druhé přikládat k těm vzorovým.

**Problém:** Nikdo vám neřekl, podle čeho máte třídit. Máte to dávat podle **barvy**, podle **tvaru**, nebo podle **počtu** symbolů na kartě?
**Průběh:** Položíte kartu. Testér řekne: „Správně.“ Vy si pomyslíte: „Aha, jde to podle barvy.“ Položíte další kartu stejné barvy. Testér opět řekne: „Správně.“ Vaše hypotéza se potvrzuje.
**Zvrat:** Po deseti správných pokusech položíte kartu podle barvy a testér řekne: „ŠPATNĚ.“
**Zkouška charakteru:** Právě teď se ukáže kvalita vašeho mozku. Zdravý mozek si řekne: „Aha, barva už neplatí, zkusím tvary.“ Mozek s poškozením čelního laloku však bude dál a dál dávat karty podle barvy, i když mu testér desetkrát za sebou řekne „ŠPATNĚ“. Člověk s poruchou ví, že dělá chybu, ale jeho „vnitřní manažer“ nedokáže vydat povel k zastavení starého zvyku.

🔬 Procedura testu a skórování

Test se skládá ze 4 vzorových karet a dvou balíčků po 64 kartách (celkem 128 karet). Karty se liší ve třech dimenzích:

**Barva:** Červená, zelená, žlutá, modrá.
**Tvar:** Trojúhelník, hvězda, kříž, kruh.
**Počet:** Jeden, dva, tři, čtyři symboly.

Fáze testu

**Formování konceptu:** Proband hledá první pravidlo (obvykle barva). Musí dosáhnout 10 správných odpovědí v řadě, aby se pravidlo považovalo za „naučené“.
**Změna konceptu (Set-shifting):** Jakmile dosáhne kritéria, pravidlo se změní (např. na tvar). Proband musí na základě chyby pochopit, že staré pravidlo skončilo.
**Dokončení kategorií:** Test končí buď vyčerpáním karet, nebo tím, že proband úspěšně odhalí 6 kategorií (pravidel) v pořadí: Barva – Tvar – Počet – Barva – Tvar – Počet.

Co se měří?

**Počet dokončených kategorií:** Celková úspěšnost.
**Perseverační chyby:** Počet chyb, kdy proband pokračuje v třídění podle pravidla, které bylo právě označeno za nesprávné. Toto je nejdůležitější klinický ukazatel.
**Neperseverační chyby:** Náhodné chyby nebo chyby při hledání nového pravidla.
**Porucha udržení nastavení (Failure to maintain set):** Proband správně odhalí pravidlo, ale po pár pokusech od něj nečekaně upustí (neschopnost udržet pozornost a cíl).

🧠 Neurobiologie: Které dráty v hlavě pracují?

WCST je považován za „celomozkový“ úkol, ale jeho těžiště leží v **fronto-striatálních okruzích**.

1. Dorsolaterální prefrontální kůra (DLPFC)

Tato oblast je zodpovědná za udržení pravidla v pracovní paměti a za monitorování výkonu. Při WCST se levá i pravá DLPFC masivně aktivují (ověřeno pomocí fMRI a PET). Pravá strana se zdá být důležitější pro samotnou detekci změny pravidla.

2. Přední cingulární kůra (ACC)

Přední cingulární kůra funguje jako detektor chyb. Ve chvíli, kdy testér řekne „Špatně“, ACC vyšle signál: „Pozor, konflikt! Očekávaný výsledek nenastal!“ Tento signál pak vybudí DLPFC k tomu, aby změnila strategii.

3. Bazální ganglia a Dopamin

Přepínání mezi pravidly je závislé na dopaminu v oblasti striata. Dopamin zde funguje jako „mazivo“, které umožňuje hladký přechod od jedné mentální reprezentace k druhé. Lidé s nízkou hladinou dopaminu (např. u Parkinsonovy choroby) vykazují vysokou kognitivní rigiditu a perseveraci.

📉 Klinický význam a patologie

WCST je nenahraditelný v diagnostice stavů, kde „logika“ zůstává zachována, ale „řízení“ selhává.

Schizofrenie a Hypofrontalita

U pacientů se schizofrenií je WCST jedním z nejvíce prostudovaných témat. Typickým nálezem je, že pacienti mají obrovský problém s odhalením kategorií a vykazují vysoký počet perseveračních chyb.

**Hypofrontalita:** Skeny ukazují, že zatímco zdravý mozek při WCST „svítí“, mozek schizofrenika v oblasti DLPFC zůstává téměř neaktivní. Nedokáže mobilizovat kognitivní zdroje k vyřešení úkolu.

ADHD a Exekutivní funkce

Děti i dospělí s ADHD často selhávají v WCST ne proto, že by nebyli chytří, ale kvůli „poruše udržení nastavení“. Snadno se nechají rozptýlit a zapomenou aktuální pravidlo, nebo nedokáží potlačit impulzivitu a zkoušejí náhodné karty.

Léze čelního laloku

Pacienti po úrazech hlavy, mrtvicích nebo s nádory v čelním laloku vykazují tzv. **dysexekutivní syndrom**. V WCST jsou tito pacienti schopni popsat pravidlo („Teď to jde podle barvy“), ale když se změní, nedokáží fyzicky přestat třídit podle starého vzorce. Je zde rozpor mezi věděním a činem.

Autismus (PAS)

Lidé na autistickém spektru často vykazují v testu kognitivní rigiditu. Lpění na pravidlech a odpor ke změně, který vidíme v jejich běžném životě, se v WCST projevuje jako neschopnost flexibilního set-shiftingu.

⚙️ Kognitivní procesy v pozadí

WCST není jeden úkol, ale komplexní řetězec procesů:

**Abstrakce:** Schopnost vidět na kartě barvu, tvar a počet jako samostatné dimenze.
**Vytváření hypotéz:** „Zkusím barvu.“
**Pracovní paměť:** „Musím si pamatovat, že teď jdeme podle tvaru.“
**Inhibice:** „Musím potlačit nutkání dát to zase podle barvy.“
**Zpracování zpětné vazby:** „Řekl špatně, musím něco změnit.“

⚠️ Kritika a omezení testu

I když je WCST geniální, má své slabiny:

**Nespecifičnost:** Špatný výsledek v testu může být způsoben mnoha věcmi – nízkou inteligencí, špatnou pamětí, nesoustředěností nebo i depresí. Nelze tedy říct: „Špatné WCST = stoprocentní poškození DLPFC.“
**Efekt učení:** Test lze dělat jen jednou za delší čas. Jakmile proband pochopí princip testu (že se pravidla mění), při dalším testování už je na to připraven a výsledek je zkreslený.
**Kulturní nezávislost:** Výhodou je, že test nevyžaduje čtení ani psaní a je v podstatě nezávislý na jazyku a kultuře.

🛡️ Lze se v WCST zlepšit?

Trénink specificky na tento test nemá smysl (ztratil by diagnostickou hodnotu), ale lze posilovat obecnou **kognitivní flexibilitu**:

**Změna rutin:** Cílené narušování stereotypů v běžném životě (jiná cesta do práce, zkoušení nových jídel).
**Dual N-back:** Cvičení na pracovní paměť, která je základem pro udržení pravidel v WCST.
**Meditace (Mindfulness):** Zlepšuje schopnost monitorování vlastních myšlenek a usnadňuje detekci chyb.

Zdroje