Česká a Slovenská Federativní Republika

Rozbalit box

Obsah boxu

Česká a Slovenská Federativní Republika (zkratka ČSFR) byl oficiální název Československa v letech 1990 až 1992, v období po pádu komunistického režimu a před jeho rozdělením na Česko a Slovensko. Šlo o poslední fázi existence společného státu Čechů a Slováků, který formálně navazoval na předchozí ČSSR, ale usiloval o demokratickou a pluralitní podobu státu.

Název byl zaveden po sametové revoluci roku 1989, v rámci snahy odstranit totalitní konotace předchozího názvu a vyjádřit rovnoprávnost obou národních republik. Ke změně došlo 29. března 1990 tzv. ústavním zákonem o názvu státu, který byl kompromisem mezi českou a slovenskou stranou (tzv. „pomlčková válka“).

ČSFR byla federativním státem složeným ze dvou republik: České republiky a Slovenské republiky, přičemž každá měla vlastní vládu, parlament i zákonodárství. Federální úroveň měla prezidenta, federální shromáždění a federální vládu. Prvním a jediným prezidentem ČSFR byl Václav Havel.

Zahraničněpoliticky se ČSFR orientovala na západní Evropu a usilovala o vstup do Evropského společenství (dnešní Evropská unie) a NATO. Došlo k postupné transformaci centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství, včetně privatizace, deregulace a otevření se světovým trhům.

Navzdory deklarované rovnoprávnosti vedly různé politické, ekonomické a národní zájmy k postupnému napětí mezi českou a slovenskou reprezentací. Po parlamentních volbách v roce 1992 došlo k dohodě mezi vítěznými stranami – ODS a HZDS – o rozdělení Československa. Dne 31. prosince 1992 ČSFR oficiálně zanikla a od 1. ledna 1993 vznikly dva samostatné státy – Česká republika a Slovenská republika.