Zlatá přilba 2026

Zlatá přilba 2026
Základní informace
Sport	Plochá dráha
Pořadatel/Místo	AMK Zlatá přilba Pardubice v AČR Pardubice (stadion Svítkov), Česko
Datum	2. října – 4. října 2026
Historie a účast
Výsledky a ocenění
Vítěz	Jan Kvěch
Statistiky a technika
Chronologie

Zlatá přilba 2026 (oficiálně označovaná jako 78. Zlatá přilba města Pardubic) byl 78. ročník nejstaršího pravidelně pořádaného závodu na ploché dráze na světě. Tato mezinárodní motoristická událost se uskutečnila o víkendu od pátku 2. října do neděle 4. října 2026 na plochodrážním stadionu v pardubické čtvrti Svítkov. Hlavním pořadatelem a organizátorem celého podniku byl Autoklub České republiky, konkrétně jeho místní pobočka AMK Zlatá přilba Pardubice.

Hlavní závod, jenž vyvrcholil v neděli odpoledne, nabídl dramatickou podívanou za účasti absolutní světové špičky. Vítězem 78. ročníku se stal český reprezentant Jan Kvěch, který ve Velkém finále porazil lotyšského jezdce Andžejse Lebeděvse a německého závodníka Kaie Huckenbecka. Tímto triumfem Kvěch ukončil dlouhé devítileté čekání na domácího vítěze, neboť před ním dokázal z českých jezdců naposledy zvítězit Václav Milík v roce 2017. Součástí celého takzvaného plochodrážního super víkendu byly rovněž další významné mezinárodní podniky, včetně finále Mistrovství Evropy jednotlivců na ploché dráze (SEC), Mistrovství světa ve Flat Tracku a tradiční 52. Zlaté stuhy juniorů.

🗓 Současnost a ročník 2026

Přípravy na 78. ročník legendárního závodu provázel obrovský zájem ze strany fanoušků motorsportu. Vedení AMK Zlatá přilba Pardubice spustilo prodej vstupenek s velkým předstihem, přičemž ceny se v závislosti na atraktivitě sektoru a tribun pohybovaly v rozmezí od 400 do 1 400 českých korun (například vstupenka na tribunu Východ-J vyšla na 500 korun). Kapacita svítkovského stadionu, jež přesahuje 10 000 míst, byla během hlavního nedělního programu takřka beznadějně vyprodána.

Logistika celé akce vyžadovala detailní harmonogram. Závodní víkend odstartoval již v pátek 2. října 2026 v 17:00 hodin finálovým závodem Mistrovství Evropy jednotlivců (FIM Speedway Euro Championship). Následovala sobota 3. října, která od 14:00 hodin nabídla závody Mistrovství světa ve Flat Tracku a od 16:30 hodin tradiční mezinárodní závod jezdců do 21 let – 52. Zlatou stuhu juniorů. Hlavní program 78. Zlaté přilby města Pardubic byl slavnostně zahájen v neděli 4. října 2026 úderem dvanácté hodiny polední.

Mediální pokrytí zajišťovala veřejnoprávní stanice ČT sport, která z nedělního závodu odvysílala monumentální přímý přenos v celkové délce trvání 300 minut. Signál ze závodu byl souběžně přenášen a přebírán i mezinárodními sportovními kanály.

Před startem samotného závodu se na startovní listině sešla vysoce kvalitní mezinárodní konkurence čítající šestatřicet jezdců z mnoha států světa. Zastoupeny byly tradiční plochodrážní velmoci jako Polsko, Dánsko, Švédsko, Austrálie a Spojené království. Mezi největší favority patřil Australan Jason Doyle (trojnásobný vítěz Zlaté přilby z let 2018 až 2020), který toužil vyrovnat historický rekord v počtu vítězství australského jezdce Leigha Adamse. Z domácích nadějí se zraky upíraly především na úřadující stálé účastníky seriálu Grand Prix – Jana Kvěcha a Václava Milíka.

🏁 Průběh Velkého finále

Nedělní odpoledne nabídlo podle očekávání strhující vylučovací souboje. Zatímco do té doby poslední český vítěz Václav Milík se po tvrdých bojích ve čtvrtfinálových a semifinálových skupinách probojoval pouze do Malého finále (které určuje konečné 7. až 12. místo a ve kterém Milík obsadil celkovou 10. pozici), čtyřiadvacetiletý strakonický rodák Jan Kvěch procházel sítem s naprostou suverenitou.

Do elitního Velkého finále postoupilo šest nejlepších jezdců. Kromě Kvěcha se na startovní rošt postavili Andžejs Lebeděvs z Lotyšska, Kai Huckenbeck z Německa, Kim Nilsson ze Švédska, Nikolai Klindt z Dánska a favorizovaný Jason Doyle z Austrálie. Finálová jízda 78. ročníku se však zapsala do dějin jako jedna z nejvíce dramatických a nervydrásajících v celé historii podniku.

Startovní procedura musela být zásahem hlavního rozhodčího opakována hned třikrát. Při vůbec prvním ostrém startu došlo ke kolizi. Jan Kvěch, který neměl zrovna ideální výběr startovní pozice, se dostal do kontaktu se soupeři a hned v nájezdu do první zatáčky tvrdě upadl. Spolu s ním skončil v ochranné bariéře na zemi i švédský reprezentant Kim Nilsson. Tento karambol vedl k okamžitému rozsvícení červených světel a přerušení jízdy. Oba jezdci naštěstí vyvázli bez vážnějších zranění, avšak Nilssonův motocykl utrpěl poškození, které výrazně limitovalo jeho další účinkování v opakované jízdě.

Druhý pokus o odstartování byl rovněž přerušen pro technické nebo procedurální nesrovnalosti na startovní pásce. Teprve třetí startovní pokus se ukázal jako regulérní, avšak přinesl obrovský šok pro australské fanoušky. Trojnásobný šampion Jason Doyle měl fatální problém se svým strojem, na třetí pokus se mu vůbec nepodařilo z místa odstartovat a ze hry o zlatou trofej tak definitivně vypadl, což nesl s viditelným zklamáním.

Po třetím, konečně úspěšném startu, se Jan Kvěch v nájezdu do první zatáčky ocitl až na pátém místě. Zkušeně však využil šířky svítkovského oválu a začal okamžitě stahovat náskok soupeřů. Během úvodních dvou kol se agresivní, ale čistou jízdou prodral na druhé místo a začal neúprosně stíhat vedoucího Lotyše Andžejse Lebeděvse. Specifikum Zlaté přilby, kde se finále jede na dlouhých šest kol (místo standardních čtyř), nahrálo Kvěchově taktické vytrvalosti. V předposledním, pátém okruhu, dokázal Kvěch na výjezdu ze zatáčky získat vyšší adhezi, Lebeděvse podjel a ujal se vedení. V posledním šestém kole si již vybudoval bezpečný náskok a cílovou rovinku projel triumfálně s rukou zvednutou nad hlavou.

Druhé místo z předchozího ročníku 2025 obhájil Andžejs Lebeděvs, který tak znovu jen těsně nedosáhl na to, aby se stal historicky prvním lotyšským vítězem tohoto závodu. Stupně vítězů zkompletoval na třetím místě německý jezdec Kai Huckenbeck. Na tiskové konferenci po závodě šťastný Kvěch přiznal, že finále proběhlo v takovém adrenalinu, že si jeho detaily bude muset znovu pustit ze záznamu v televizi. Vítězství znamenalo v pořadí již šestnáctý triumf pro domácí barvy v celé historii závodu.

🏍️ Doprovodné závody plochodrážního víkendu

Zlatá přilba 2026 nebyla pouze nedělní událostí, ale tvořila vyvrcholení celého víkendového festivalu motorsportu, který přilákal do Pardubic jezdce z různých disciplín a věkových kategorií.

Finále Mistrovství Evropy jednotlivců (SEC)

Páteční večer 2. října patřil finálovému podniku prestižního seriálu FIM Speedway Euro Championship. Tento závod určil celkového mistra Evropy pro rok 2026. Závod na svítkovském oválu opanovali polští a dánští jezdci. Zvítězil Polák Maciej Janowski, druhé místo obsadil Dán Mikkel Michelsen (v některých oficiálních tiskových zprávách uváděn jako Michaelsen) a třetí příčku vybojoval jeho krajan Leon Madsen. Z českých zástupců si nejlépe vedl Jan Kvěch, který obsadil těsné čtvrté místo pod stupni vítězů. Václav Milík skončil dvanáctý. Do závodu zasáhli i další Češi: Daniel Klíma (17. místo) a Adam Nejezchleba (18. místo).

Mistrovství světa ve Flat Tracku

V sobotu 3. října odpoledne se na stadionu uskutečnil závod Mistrovství světa v disciplíně Flat Track (jízda na upravených motocyklech s odlišným rámem a pneumatikami, původem z USA). Závod přinesl obrovskou radost českým příznivcům, neboť v něm suverénně zvítězil český specialista Ondřej Svědík. Na druhém místě protnul cílovou pásku britský závodník Neave a třetí pozici obsadil německý jezdec Kircher.

52. Zlatá stuha juniorů

Tradiční předkrm před nedělním hlavním závodem představuje Zlatá stuha, do které mohou nastoupit výhradně jezdci ve věku do 21 let. V tomto 52. ročníku dominoval polský talent Maksymilian Pawelczak. Stříbrnou pozici si vybojoval dánský jezdec Nicolai Heiselberg a bronz putoval do Velké Británie zásluhou Williama Cairnse.

⏳ Historický vývoj Zlaté přilby

Zlatá přilba města Pardubic je fenoménem, jehož kořeny sahají hluboko do období takzvané první československé republiky. Závod byl založen skupinou nadšenců z Východočeského autoklubu a jeho vůbec první ročník se uskutečnil již v roce 1929. Tímto datem vzniku drží primát jako vůbec nejstarší pravidelně pořádaný plochodrážní závod na světě, který si udržel svou kontinuitu až do současnosti.

V první historické éře, mezi lety 1929 a 1938, se závod nejezdil na škvárovém oválu, nýbrž na obrovském travnatém povrchu slavného pardubického dostihového závodiště, na kterém se jezdí i Velká pardubická. Tato původní dráha měřila impozantních 2 400 metrů, což znamenalo, že motocykly dosahovaly na tehdejší dobu extrémních rychlostí a závod byl z důvodu nerovného travnatého povrchu vysoce nebezpečný. V této předválečné éře se stihlo odjet devět ročníků. Mezi legendy tohoto období se zapsali první českoslovenští vítězové Zdeněk Pohl a František Juhan, na jejichž počest zazněla na závodišti státní hymna.

Rozvoj závodu byl surově přerušen událostmi druhé světové války. Po skončení válečného konfliktu trvalo několik let, než se podařilo tradici obnovit. Ve druhé éře, která následovala po válce, se uskutečnilo pouhých šest závodů. Tyto ročníky se i nadále jezdily na travnaté dráze, a to v dlouhém časovém horizontu sedmnácti let. Do tohoto období spadá i desetiletá nucená přestávka, jež byla zaviněna politickými a ekonomickými prioritami tehdejšího komunistického režimu v období takzvané výstavby socialismu, kdy byly motoristické sporty považovány za buržoazní přežitek. Navzdory těmto komplikacím se do historie zapsali další českoslovenští vítězové: Hugo Rosák, Jan Lucák, Antonín Kasper starší a specialista na terénní soutěže Oldřich Klaudinger.

Třetí a definitivní éra Zlaté přilby započala v roce 1964. Kvůli neustále se zvyšujícím rychlostem motocyklů a snaze ochránit jezdce i cenný travnatý povrch dostihového závodiště bylo rozhodnuto o trvalém přesunu závodu na specializovaný plochodrážní stadion do pardubické čtvrti Svítkov. Zde byl vybudován klasický ovál s hlinitopísčitým (škvárovým) povrchem. Od tohoto přesunu začala Zlatá přilba lákat absolutní elitu světového šampionátu a postupně se zařadila mezi nejuznávanější volné závody v kalendáři Mezinárodní motocyklové federace (FIM). Do roku 2026 získali domácí (českoslovenští a čeští) jezdci celkem 16 vítězství, o která se podělilo 12 různých závodníků (mezi novodobé vítěze patří například Milan Špinka, Jiří Štancl, Tomáš Topinka, Václav Milík a naposledy Jan Kvěch).

⚙️ Formát závodu a technická pravidla

Zlatá přilba se od standardních závodů mistrovství světa či národních lig odlišuje zcela specifickým a divácky mimořádně atraktivním formátem, který je na jiných stadionech nevídaný.

Základním rozdílem je počet jezdců na trati. Zatímco ve standardním plochodrážním závodě soupeří v jedné rozjížďce vždy čtyři jezdci, při Zlaté přilbě startuje v každé jízdě na oválu hned šest jezdců současně. Širší svítkovská dráha tento počet umožňuje, ale zároveň to klade enormní nároky na orientaci a bezpečnost závodníků v první zatáčce po startu.

Systém závodu (nasazování) je vysoce selektivní:

• Vylučovací skupiny: Ze 36 přihlášených jezdců je vybrána skupina, která je nasazena do čtyř vylučovacích skupin po šesti jezdcích (ti nejlepší z Grand Prix bývají obvykle nasazeni přímo do čtvrtfinále). V každé vylučovací skupině se uskuteční tři jízdy. Každý jezdec tedy startuje třikrát.
• Bodování a postup: Za umístění v jízdě se udělují body (5 bodů za 1. místo, 4 za 2. místo, až po 0 bodů za 6. místo). Do celkové klasifikace skupiny se jezdci započítávají pouze dva jeho nejlepší bodové výsledky (nejhorší jízda se škrtá). Tři nejlepší jezdci z každé skupiny postupují do čtvrtfinále.
• Čtvrtfinále a Semifinále: Systém pokračuje stejným způsobem. Tři jízdy, škrtání nejhoršího výsledku, postupují tři nejlepší.
• Malé a Velké finále: Jezdci, kteří v semifinálových skupinách obsadí 4. až 6. místo, postupují do Malého finále, kde bojují o celkové 7. až 12. místo. Ti, kteří obsadí 1. až 3. místo, postupují do elitního Velkého finále o samotnou Zlatou přilbu.
• Šest kol ve finále: Další světovou anomálií je délka rozhodujících jízd. Zatímco běžné rozjížďky se jedou na 4 okruhy, finálové jízdy Zlaté přilby se jako test absolutní fyzické a motorové vytrvalosti jedou na šest okruhů.

Hlavní trofejí pro vítěze je skutečná, nositelná motocyklová přilba. Každý rok je vyrobena zcela nová, unikátní přilba podle návrhů předních českých klenotníků a designérů. Jádro přilby je tepáno ze stříbra a povrch je následně masivně pozlacen. Přilba tak pro vítěze představuje nejen obrovskou sportovní prestiž, ale má i nesmírnou materiální a uměleckou hodnotu.

📊 Kompletní výsledkové listiny 2026

Následující statistické tabulky předkládají naprosto kompletní, nevyfiltrovaný a nezkrácený přehled vrcholných finálových výsledků a hodnocení všech hlavních kategorií z plochodrážního víkendu v Pardubicích 2026. V případech, kde organizátoři či národní komise neposkytli v oficiálních záznamech plná data pro jezdce na nižších pozicích (mimo elitní finálové jízdy), je tato skutečnost v souladu s pravidly přesné archivace u dané pozice explicitně označena.

Velké finále 78. Zlaté přilby

Kompletní a konečné pořadí elitní finálové jízdy pro šest nejlepších jezdců celého turnaje, odjeté v neděli 4. října 2026.

Konečné pořadí	Jméno závodníka	Zastupující stát
1. místo	Jan Kvěch
2. místo	Andžejs Lebeděvs
3. místo	Kai Huckenbeck
4. místo	Kim Nilsson
5. místo	Nikolai Klindt
6. místo	Jason Doyle

• (Poznámka: Výsledek Jasona Doyla na 6. místě reflektuje jeho nedokončení jízdy z důvodu technické závady při třetím opakovaném startu. Český jezdec Václav Milík mladší obsadil konečné 10. místo v rámci Malého finále).*

Finále Mistrovství Evropy jednotlivců (SEC)

Celkové konečné pořadí pátečního závodu (2. října 2026), který rozhodoval o evropských medailích. Tabulka uvádí kompletní dostupný seznam všech účastníků včetně explicitně vyznačených chybějících dat u jezdců na nižších příčkách, kteří nebyli zveřejněni v předběžném finálovém komuniké.

Konečné pořadí	Jméno závodníka	Zastupující stát
1. místo	Maciej Janowski
2. místo	Mikkel Michelsen
3. místo	Leon Madsen
4. místo	Jan Kvěch
5. – 11. místo	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
12. místo	Václav Milík
13. – 16. místo	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
17. místo	Daniel Klíma
18. místo	Adam Nejezchleba

Finále Mistrovství světa ve Flat Tracku

Konečné výsledky sobotního závodu (3. října 2026). Zveřejněny byly pouze pozice jezdců na stupních vítězů.

Konečné pořadí	Jméno závodníka	Zastupující stát
1. místo	Ondřej Svědík
2. místo	Neave
3. místo	Kircher
4. a další místa	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

Finále 52. Zlaté stuhy juniorů

Konečné výsledky mezinárodního závodu jezdců do 21 let ze soboty 3. října 2026. Zveřejněny byly pozice medailistů.

Konečné pořadí	Jméno závodníka	Zastupující stát
1. místo	Maksymilian Pawelczak
2. místo	Nicolai Heiselberg
3. místo	William Cairns
4. a další místa	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

💡 Pro laiky

Závody na ploché dráze patří k těm vizuálně a technicky nejbláznivějším disciplínám, jaké si lze v motorsportu představit.

Závodníci zde nesedí na běžných silničních motorkách, které známe z provozu. Speciál pro plochou dráhu je stroj zkonstruovaný pro jeden jediný účel – jízdu doleva po oválu. Tento motocykl má motor o objemu 500 kubických centimetrů a spaluje čistý metanol (který při hoření nevydává kouř a voní velmi specificky, což vytváří nezaměnitelnou atmosféru na stadionu). Nejpřekvapivější na těchto strojích je fakt, že nemají vůbec žádné brzdy a mají pouze jeden jediný, pevný rychlostní převod. Neexistuje zde žádné řazení.

Jak tedy mohou jezdci zatočit a nezabít se, když se řítí po hlíně a písku rychlostí přesahující 100 kilometrů v hodině k mantinelu a nemohou zabrzdit? Využívají techniku takzvaného řízeného smyku. Před zatáčkou jezdec strhne řídítka, prudce přidá plyn a zadní kolo se začne zběsile protáčet a ustřelovat do strany. Jezdec motorku v podstatě položí na bok, vysune levou nohu opatřenou železnou botou (takzvanou "botičkou"), kterou klouže po hlíně jako po ledě a udržuje rovnováhu. Motocykl projíždí celou zatáčku bokem dopředu a hlína odletuje od zadního kola vysoko do vzduchu.

Zlatá přilba v Pardubicích je v tomto sportu naprostý světový unikát. V běžném ligovém zápase (třeba v Anglii nebo v Polsku) jezdí na oválu čtyři závodníci a krouží čtyři okruhy. V Pardubicích je dráha širší, takže pořadatelé pouštějí na start šest jezdců najednou. V první zatáčce po startu se tak do jednoho úzkého trychtýře řítí šest šílenců bez brzd, což vytváří neuvěřitelné napětí. A aby toho nebylo málo, hlavní velké finále se nejede na čtyři kola, ale rovnou na šest kol. Pro jezdce, kteří musí držet těžkou motorku v neustálém smyku za pomoci hrubé síly rukou, je to obrovský fyzický test vytrvalosti, při kterém tepová frekvence běžně dosahuje hodnot blízkých infarktu.

Zdroje

• Sport.cz - Zpravodajství z ploché dráhy
• AMK Zlatá přilba Pardubice - Oficiální web závodu
• BetArena.cz - Výsledkový a informační servis
• Seznam Zprávy - Sportovní rubrika
• ČT sport - Česká televize (Záznam přenosu a archiv)
• Autoklub České republiky
• Kudy z nudy - Turistický a informační portál