Zimní olympijské hry 2026/Snowboarding (halfpipe muži)
| Snowboarding – U-rampa muži (Halfpipe) | |
|---|---|
| Hry | Zimní olympijské hry 2026 |
| Místo / Dějiště | Livigno, Livigno Snow Park |
| Termín konání | 11. února 2026 (kvalifikace) 13. února 2026 (finále) |
| 🥇 Zlato | Juto Tocuka |
| 🥈 Stříbro | Scotty James |
| 🥉 Bronz | Rjúsei Jamada |
| Chronologie | |
| ← Peking 2022 ZOH 2030 → | |
Soutěž mužů v U-rampě (Halfpipe) na Zimních olympijských hrách 2026 se uskutečnila ve dnech 11. a 13. února 2026 v italském středisku Livigno, konkrétně v areálu Livigno Snow Park v oblasti Valtellina. Závod potvrdil absolutní dominanci japonské snowboardové školy v této disciplíně a přinesl technickou revoluci v obtížnosti prováděných triků.
Olympijským vítězem se stal japonský reprezentant Juto Tocuka, který ve finále předvedl jednu z technicky nejobtížnějších jízd v historii sportu, ohodnocenou 95,00 body. Stříbrnou medaili obhájil z předchozích her v Pekingu Australan Scotty James, který vsadil na technickou preciznost a unikátní rotace. Bronz putoval opět do Japonska zásluhou mladého talentu Rjúsei Jamady.
Závod byl poznamenán generační obměnou a posunem hranic lidských možností. Zatímco na hrách v roce 2022 byl trik "Triple Cork" (trojité salto) výsadou jediného jezdce, v Livignu se stal standardem nutným pro boj o medaile. Obhájce zlata Ajumu Hirano ve finále chyboval a skončil bez medaile. Česká republika v této disciplíně neměla zastoupení.
📍 Místo konání a parametry rampy
Soutěž probíhala v Livigno Snow Parku, který je považován za jedno z nejlepších freestylových středisek v Evropě. Pro olympijské hry byla připravena rampa splňující nejvyšší světové standardy, takzvaná "Superpipe".
- Délka: 220 metrů
- Výška stěn: 7,2 metru (22 stop)
- Sklon: 18 stupňů
- Šířka: 20 metrů
- Kvalita sněhu: Díky vysoké nadmořské výšce a severní orientaci svahu byla rampa po celou dobu soutěže tvrdá a ledovatá, což umožňovalo jezdcům dosahovat vysoké rychlosti a odrazů až 6 metrů nad hranu rampy (amplituda).
🗓 Průběh soutěže
Kvalifikace (11. února)
Do kvalifikace nastoupilo 25 závodníků. Každý měl k dispozici dvě jízdy, přičemž se počítala ta lepší. Do finále postoupilo 12 nejlepších jezdců. Již kvalifikace naznačila sílu japonského týmu, který do finále dostal čtyři své zástupce (Juto Tocuka, Ruka Hirano, Ajumu Hirano, Rjúsei Jamada). Překvapením byl konec švýcarských nadějí Jana Scherrera a Patricka Burgenera, kteří nedokázali čistě odjet své jízdy a skončili pod čarou postupu.
Finále (13. února)
Finále se jelo na tři jízdy, z nichž se počítala ta nejlepší. To umožnilo závodníkům v prvních kolech riskovat a pokoušet se o maximální obtížnost.
1. kolo: Oťukávání a první pády
Úvodní kolo sloužilo většině favoritů k zajištění "bezpečného" skóre. Scotty James předvedl čistou, technickou jízdu s vysokou amplitudou, která ho zařadila na průběžné první místo. Naopak obhájce titulu Ajumu Hirano při pokusu o svou nejtěžší rotaci upadl, což ho dostalo pod tlak do dalších jízd.
2. kolo: Tocukova jízda snů
Druhé kolo rozhodlo o osudu zlaté medaile. Juto Tocuka, bývalý mistr světa, který na minulé olympiádě skončil těsně pod vrcholem, předvedl jízdu, která vešla do dějin.
- Klíčový moment: Hned prvním hitem (skokem) byl Frontside Triple Cork 1440 (trojité salto vpřed se čtyřmi vruty), který dopadl čistě. Následoval okamžitě Switch Backside Double Cork 1260, což je kombinace, kterou v takové čistotě nikdo jiný nepředvedl.
- Hodnocení:** Rozhodčí ocenili nejen obtížnost, ale i amplitudu (výšku skoků) a Tocuka obdržel známku **95,00 bodů.
3. kolo: Marná stíhací jízda
Ve třetím kole se ostatní závodníci snažili překonat Tocukovo skóre.
- Scotty James:** Australan věděl, že musí riskovat. Vsadil na svou specialitu – triky z postoje "Switch Backside", které jsou technicky nejnáročnější na orientaci v prostoru. Jeho jízda byla precizní, stylová, ale postrádala jeden "Triple Cork" navíc oproti Tocukovi. Známka **93,50 bodů stačila na obhajobu stříbra.
- Rjúsei Jamada:** Mladý Japonec překvapil všechny svou dravostí a čistotou dopadů. Jeho jízda za **92,00 bodů odsunula zkušenějšího krajana Ruku Hirana na čtvrté místo.
- Ajumu Hirano: Obhájce zlata v poslední jízdě vsadil vše na jednu kartu, ale opět nedokázal čistě odjet svou extrémní sestavu a skončil až osmý.
- Juto Tocuka: Jako poslední startující již věděl, že je olympijským vítězem. Svou třetí jízdu pojal jako "Victory Lap" (oslavnou jízdu) pro diváky, plnou stylových rovných skoků (Method air).
🥇 Medailisté a jejich styl
Juto Tocuka (Japonsko) – Technický robot
Zlato pro Juta Tocuku je vyvrcholením jeho dlouhodobé práce. Tocuka je známý svou strojovou přesností. Jeho styl není tak vizuálně "uvolněný" jako u některých amerických jezdců, ale vyniká absolutní kontrolou nad prknem při rotacích o 1440 stupňů (čtyři plné otočky). V Livignu prokázal, že dokáže ustát obrovský tlak.
Scotty James (Austrálie) – Pán techniky
Scotty James je ve světě snowboardingu unikátem. Zatímco ostatní se honí za větším počtem salt (Triple Corks), James se soustředí na tzv. "technické ježdění". Jeho doménou je jízda na "switch" (opačnou nohou dopředu) a rotace, které jsou pro oko laika méně viditelné, ale pro rozhodčí extrémně cenné. Jeho stříbro je důkazem, že styl a technika mají v bodování stále svou váhu.
Rjúsei Jamada (Japonsko) – Nová krev
Bronz pro Rjúsei Jamadu byl největším překvapením finále. Tento jezdec nebyl před hrami považován za hlavního adepta na medaili v konkurenci bratrů Hiranových. Jeho výkon potvrdil neuvěřitelnou šíři japonské základny, která disponuje tréninkovými centry se vzduchovými polštáři (airbagy) pro bezpečný nácvik nejnebezpečnějších triků.
📊 Výsledková listina (Top 20)
Kompletní pořadí závodu mužů v U-rampě na ZOH 2026:
| Pořadí | Jméno | Stát | Body | Fáze |
|---|---|---|---|---|
| 🥇 1. | Juto Tocuka | 95,00 | Finále | |
| 🥈 2. | Scotty James | 93,50 | Finále | |
| 🥉 3. | Rjúsei Jamada | 92,00 | Finále | |
| 4. | Ruka Hirano | 91,00 | Finále | |
| 5. | Valentino Guseli | 88,00 | Finále | |
| 6. | Lee Chae-un | 87,50 | Finále | |
| 7. | Alessandro Barbieri | 86,75 | Finále | |
| 8. | Ajumu Hirano | 85,50 | Finále | |
| 9. | Campbell Melville Ives | 84,75 | Finále | |
| 10. | Wang Ziyang | 80,50 | Finále | |
| 11. | Chase Josey | 76,50 | Finále | |
| 12. | Jake Pates | 75,50 | Finále | |
| 13. | Jio Lee | 74,00 | Kvalifikace | |
| 14. | Patrick Burgener | 70,00 | Kvalifikace | |
| 15. | Lucas Foster | 68,50 | Kvalifikace | |
| 16. | Jan Scherrer | 65,25 | Kvalifikace | |
| 17. | David Hablützel | 62,00 | Kvalifikace | |
| 18. | Kaishu Hirano | 58,75 | Kvalifikace | |
| 19. | Liam Tourki | 55,00 | Kvalifikace | |
| 20. | André Höflich | 52,25 | Kvalifikace |
🇨🇿 Česká stopa
V mužské kategorii halfpipe na ZOH 2026 Česko nemělo zastoupení. Český snowboarding v U-rampě dlouhodobě postrádá tréninkové zázemí (v ČR neexistuje rampa olympijských parametrů), což znemožňuje výchovu konkurenceschopných mužských jezdců. Jedinou českou nadějí v této disciplíně tak byla v ženské kategorii legenda českého snowboardingu Šárka Pančochová, pro kterou účast v Itálii znamenala již pátý start pod pěti kruhy.
💡 Pro laiky: Slovníček pojmů
Pro pochopení komentáře k jízdám v U-rampě je dobré znát základní terminologii:
- Triple Cork: Trik, při kterém jezdec provede tři salta (přemety přes hlavu) a zároveň rotuje kolem své osy (obvykle o 1440 stupňů = 4 otočky). Je to extrémně nebezpečný a fyzicky náročný manévr. V roce 2022 to byla senzace, v roce 2026 nutnost.
- Amplituda: Výška skoku nad hranou rampy (coping). Čím výše jezdec letí, tím vyšší body dostává, ale tím těžší je dopad. V Livignu se létalo až 6 metrů vysoko.
- Switch: Jízda opačnou nohou dopředu (jako psát levou rukou pro praváka). Pokud jezdec najede na skok nebo dopadne na "switch", body se výrazně násobí.
- Backside vs. Frontside: Směr rotace. Při Backside se jezdec točí zády ke směru jízdy (hůře vidí dopad), při Frontside čelem.
📈 Vývoj disciplíny
Olympijský závod v Livignu potvrdil trend nastolený v posledních letech.
- Konec "stylu" na úkor "akrobacie"? Mnozí experti upozorňují, že U-rampa se mění v gymnastiku na sněhu. Zatímco dříve se cenil styl a držení prkna (grab), dnes rozhoduje počet salt. Scotty James je jedním z posledních mohykánů, který se snaží udržet rovnováhu mezi oběma světy.
- Japonská dominance: Japonsko investovalo obrovské prostředky do tréninkových center. Čtyři Japonci v Top 8 jsou důkazem, že jejich systém výchovy, založený na drilu v raném věku, funguje dokonale.