Zimní olympijské hry 2026/Skialpinismus (smíšená štafeta)

Skialpinismus – smíšená štafeta
	Zimní olympijské hry 2026
Základní informace
Místo	Bormio, Itálie
Sportoviště	Stelvio Ski Centre
Datum	21. února 2026 (finále)
Počet závodníků	40 (20 štafet)
Medailisté

Zimní olympijské hry 2026: Skialpinismus (smíšená štafeta)

Smíšená štafeta v skialpinismu (Ski Mountaineering, zkráceně SkiMo) je jednou ze tří disciplín, které v roce 2026 zažívají svou historickou premiéru v programu zimních olympijských her. Tato dynamická a fyzicky extrémně náročná disciplína kombinuje vytrvalost, technickou zručnost při manipulaci s vybavením a odvahu při sjezdech ve volném i upraveném terénu. Závod smíšených štafet je naplánován jako vyvrcholení skialpinistických soutěží v oblasti Valtellina a uskuteční se v horském středisku Bormio na úpatí legendární sjezdovky Stelvio.

Historie a cesta na olympijské hry

Skialpinismus má své kořeny hluboko v historii pohybu v horách. Původně se jednalo o nezbytný způsob dopravy a přežití v alpských oblastech, který se postupem času transformoval do sportovní podoby. První organizované závody se začaly objevovat v první polovině 20. století, přičemž největší rozkvět zažily po druhé světové válce v Itálii, Francii a Švýcarsku.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schválil zařazení skialpinismu do programu her v červenci 2021. Klíčovým faktorem byla úspěšná prezentace sportu na Zimních olympijských hrách mládeže 2020 v Lausanne. Pro hry v Miláně a Cortině byly vybrány disciplíny, které jsou divácky atraktivní, snadno přenositelné televizními kamerami a splňují nároky na udržitelnost, neboť nevyžadují budování nákladné nové infrastruktury.

Formát a pravidla smíšené štafety

Smíšená štafeta je týmová disciplína, která klade důraz na spolupráci mezi mužem a ženou. Každá národní štafeta se skládá z jednoho závodníka a jedné závodnice. Formát závodu je navržen tak, aby byl rychlý a dramatický, obvykle trvá přibližně 40 až 50 minut.

Průběh závodu

Závod odstartuje první člen štafety (obvykle muž, ale pořadí může být určeno pravidly konkrétního ročníku). Každý závodník musí absolvovat dva kompletní okruhy, přičemž po prvním okruhu předává svému partnerovi a ten se po svém úseku vrací zpět k předávce. Celkem tedy štafeta absolvuje čtyři úseky (muž-žena-muž-žena).

Každý okruh zahrnuje několik klíčových fází:

Výstup na lyžích (Skinning): Závodníci stoupají do prudkého kopce s využitím stoupacích pásů (tuleni pásy) nalepených na skluznici lyží.
Úsek s lyžemi na batohu (Bootpacking): V nejprudší části trati musí závodníci lyže sundat, upevnit je na speciální batoh a úsek vyběhnout pěšky (často po schodech vysekaných do sněhu).
Sjezd (Downhill): Po dosažení vrcholu a sundání pásů následuje rychlý sjezd v brankách nebo volném terénu, který prověří sjezdařské schopnosti unavených závodníků.

Technické zóny (Depa)

Naprosto klíčovým prvkem jsou tzv. technické zóny nebo "diamanty". Zde závodníci provádějí manipulaci s materiálem:

Nasazování pásů před výstupem.
Sundávání pásů před sjezdem.
Upevňování a sundávání lyží z batohu.

Právě v těchto zónách se závody často rozhodují. Elitní závodníci dokážou pásy sundat a sbalit během několika sekund, aniž by museli lyže úplně vypnout z vázání. Jakákoliv chyba, například pád pásu na sníh nebo špatné upevnění lyží, může vést k penalizaci nebo ztrátě cenných vteřin.

Sportoviště: Bormio a sjezdovka Stelvio

Bormio je jedním z nejprestižnějších středisek alpského lyžování, ale jeho terény jsou ideální i pro skialpinismus. Sjezdovka Stelvio, známá svou extrémní ledovatostí a náročností v rámci Světového poháru v alpském lyžování, hostí start a cíl skialpinistických disciplín. Olympijská trať pro štafety je však situována do spodní a boční části areálu tak, aby diváci na stadionu měli přehled o celém dění.

Trať smíšené štafety na ZOH 2026 má následující parametry:

Celkové převýšení: Přibližně 150 až 180 výškových metrů na jeden úsek.
Technické pasáže: Minimálně jeden prudký úsek pro výstup na botách s lyžemi na zádech.
Sjezdové prvky: Trať obsahuje terénní vlny a branky pro zvýšení náročnosti sjezdu.

Vybavení a technologie

Moderní skialpinismus na olympijské úrovni je přehlídkou špičkových technologií a minimalismu. Cílem je dosáhnout co nejnižší hmotnosti při zachování funkčnosti a bezpečnosti.

Lyže: Jsou vyrobeny z karbonových kompozitů a lehkého dřeva. Váha jednoho páru se pohybuje kolem 1,4 až 1,6 kg. Jsou užší než běžné sjezdové lyže (střed obvykle 65 mm).
Vázání: Extrémně lehké "pinové" vázání, které váží jen několik desítek gramů. Umožňuje volnou patu pro výstup a pevné upnutí pro sjezd.
Boty: Celokarbonové modely s obrovským rozsahem pohybu v kotníku (až 75 stupňů) pro efektivní chůzi. Přepínání mezi módem chůze a sjezdu se provádí jednou pákou.
Pásy: Vyrobeny z mohéru pro nejlepší skluz a stoupavost. Jsou ošetřeny speciálními vosky proti namrzání sněhu.
Oblečení: Přiléhavé elastické kombinézy s kapsami na hrudi pro rychlé uložení pásů. Povinnou výbavou je helma splňující dvojí certifikaci (pro lyžování i horolezectví).

Favorité a světová špička

Před zahájením štafetového závodu v Bormiu se pozornost upírá především na tři alpské velmoci, které dlouhodobě dominují světovému poháru ISMF (International Ski Mountaineering Federation).

Francie

Francouzský tým disponuje neuvěřitelnou hloubkou kádru. Jména jako Emily Harropová nebo Thibault Anselmet patří k absolutní špičce. Francouzi jsou známí svou precizní technikou v depech a vyrovnaností obou pohlaví, což je pro smíšenou štafetu klíčové.

Itálie

Domácí reprezentace bude pod obrovským tlakem fanoušků v Bormiu. Italové jako Giulia Muradaová nebo Michele Boscacci vyrůstali právě v těchto horách. Jejich výhodou je dokonalá znalost místního sněhu a specifického klimatu oblasti Valtellina.

Španělsko

Španělsko zažívá v posledních letech skialpinistický boom. Tým vedený zkušenými závodníky a nastupující generací mladých talentů (např. Oriol Cardona Coll) sází na extrémní rychlost v běžeckých pasážích a výbušnost v disciplíně sprintu, která se do štafety přímo promítá.

Česká stopa v olympijském skialpinismu

Česká republika má v tomto sportu dlouhou tradici, i když se potýká s nevýhodou nižších pohoří ve srovnání s alpskými zeměmi. Přesto se čeští skialpinisté dokázali v kvalifikačním cyklu prosadit. V konečném žebříčku olympijské kvalifikace obsadilo Česko 22. místo, což zajistilo účastnické kvóty pro historicky první olympijské vystoupení v tomto sportu.

Český tým se v přípravě na ZOH 2026 soustředil především na techniku v depech, kde lze v krátkých závodech typu štafet smazat mírný deficit v čistě fyzické kondici oproti profesionálním týmům z Alp. Celkově česká výprava na hrách v Miláně a Cortině čítá přes 110 sportovců, přičemž skialpinismus je jedním z nejmladších odvětví v tomto seznamu.

Význam olympijské premiéry

Zařazení skialpinismu do programu ZOH 2026 je vnímáno jako zásadní krok k profesionalizaci sportu. Očekává se, že medializace olympijských závodů přitáhne nové sponzory a zvýší zájem mladé generace o tento sport, který je vnímán jako ekologicky šetrná alternativa k tradičnímu sjezdovému lyžování. SkiMo nevyžaduje umělé zasněžování v takovém rozsahu a využívá přirozený reliéf hor.

Statistický přehled disciplíny

Parametr	Hodnota pro ZOH 2026
Počet štafet na startu	20
Složení týmu	1 muž + 1 žena
Počet okruhů na závodníka	2 (celkem 4 pro tým)
Předpokládané převýšení závodu	600 – 720 metrů (celkem)
Časový limit pro manipulaci v depu	Cca 5 – 10 sekund (světová špička)
Průměrná tepová frekvence	175 – 190 tepů/min

Disciplína smíšených štafet uzavře skialpinistický blok her 21. února 2026 a očekává se, že souboj o zlatou medaili bude jedním z nejvíce sledovaných televizních momentů závěrečného týdne XXV. zimních olympijských her.