Zimní olympijské hry/Short track žen

Rozbalit box

Obsah boxu

Zimní olympijské hry (short track žen) jsou soutěží v rychlobruslení na krátké dráze, určenou pro ženy. Tato disciplína je součástí olympijského programu od roku 1992. Na rozdíl od klasického rychlobruslení na 400metrovém oválu, kde se závodí s časem, je short track kontaktním sportem. Závodnice startují v hromadných rozjížďkách (tzv. "pack style") na oválu o délce 111,12 metru, který je umístěný na standardním hokejovém kluzišti.

Ženský short track je charakteristický vysokou taktickou vyspělostí, častými předjížděcími manévry a dramatickými momenty, kdy o postupu či medaili rozhodují centimetry nebo pády v poslední zatáčce.

Historicky nejúspěšnějšími národy jsou asijské velmoci Čína a Jižní Korea, kterým v posledních letech silně konkrují evropské země v čele s Nizozemskem a Itálií.

📜 Historie a vývoj na ZOH

Short track se objevil jako ukázkový sport v Calgary 1988, ale plnohodnotnou premiéru měl až o čtyři roky později.

1992–2002: Asijská nadvláda

Hned od počátku dominovaly asijské závodnice.

Albertville 1992: První zlatou medaili v individuálním závodě (500 m) získala Američanka Cathy Turnerová, ale štafety a další léta ovládly Asiatky.
Éra Yang Yang (A): Čínská legenda, která na hrách v Salt Lake City 2002 získala dvě zlaté medaile a stala se první čínskou olympijskou vítězkou v historii zimních her.

2006–2010: Wang Meng

Nejdominantnější sprinterkou historie byla Číňanka Wang Meng. Její výbušnost a agresivita jí vynesly celkem 4 zlaté olympijské medaile (Turín, Vancouver). Byla prakticky neporazitelná na trati 500 m.

2014–Současnost: Evropský nástup

Od her v Soči 2014 se začaly prosazovat Evropanky.

Arianna Fontanaová (Itálie): Fenomén dlouhověkosti. Sbírá medaile nepřetržitě od roku 2006. V Pekingu 2022 se stala nejúspěšnější shorttrackařkou historie s celkovým počtem 11 medailí.
Suzanne Schultingová (Nizozemsko): V Pchjongčchangu 2018 a Pekingu 2022 ukázala sílu nizozemské školy, která kombinuje techniku short tracku s fyzickou kondicí z dlouhé dráhy.

🎿 Disciplíny

Ženy soutěží ve třech individuálních a jedné týmové disciplíně (plus mix).

Individuální závody

500 m: Sprint na 4,5 kola. Rozhoduje start a první zatáčka.
1000 m: Střední trať (9 kol). Vyžaduje kombinaci rychlosti a taktiky.
1500 m: Vytrvalostní závod (13,5 kola). Zde se často taktizuje, jede se pomalu a zrychluje se až v posledních 3-4 kolech ("sprint finish").

Štafeta na 3000 m

Týmový závod čtyř bruslařek na 27 kol.

Specifikum: Na rozdíl od mužů (kteří jezdí 5000 m) je ženská štafeta kratší a dynamičtější. Klíčová je plynulost předávek (zatlačení kolegy).

⚙️ Vybavení a specifika

Brusle: Mají vyšší komín než u klasického rychlobruslení, aby kotník vydržel odstředivé síly. Nože jsou vyosené a zahnuté (rocker) pro lepší manévrovatelnost v zatáčkách.
Bezpečnost: Závodnice nosí helmy, brýle, chrániče krku a speciální rukavice. Kombinézy jsou z materiálu odolného proti proříznutí (Dyneema nebo Kevlar), protože kontakt s ostrou bruslí při pádu hromadném pádu je velkým rizikem.

🌍 Historická dominance národů

Jižní Korea: Produkuje závodnice s dokonalou technikou jízdy "na vnějšku" a schopností předjíždět v posledním kole (Choi Min-jeong).
Čína: Tradičně silná ve sprintech a startech.
Kanada: Dlouhodobě patří do špičky (Marianne St-Gelais, Kim Boutinová).
Nizozemsko: V posledním desetiletí se stalo globální velmocí díky propojení tréninkových metod s klasickým rychlobruslením.

🇨🇿 Česká stopa

Český ženský short track má ve své historii jednu výraznou osobnost.

Kateřina Novotná: Nejúspěšnější česká závodnice historie. Účastnila se ZOH 2002, 2006, 2010 a 2014. Byla mistryní Evropy ve víceboji. Její 6. místo na 500 m ve Vancouveru 2010 je historickým maximem.
Současnost: Nastupující generace se snaží navázat na její úspěchy a pravidelně bojovat o postup z kvalifikací na vrcholných akcích.

Zdroje