Zimní olympijské hry/Rychlobruslení

Rozbalit box

Obsah boxu

Zimní olympijské hry (rychlobruslení) představují jednu z nejstarších, fyzicky nejnáročnějších a technologicky nejvyspělejších soutěží v programu zimních olympiád. Rychlobruslení na dlouhé dráze (anglicky Long Track Speed Skating) je, na rozdíl od kontaktního short tracku, bojem závodníka s časem, fyzikálními zákony a vlastní únavou na 400metrovém oválu.

Tato disciplína je pevnou součástí her již od prvního ročníku v roce 1924. Historicky se vyvinula z dopravního prostředku na zamrzlých kanálech v Nizozemsku v globální sport, kde setiny sekundy rozhodují o sportovní nesmrtelnosti. Nizozemsko je také historicky nejúspěšnější zemí, pro kterou je rychlobruslení národním sportem číslo jedna.

Pro českého fanouška má tento sport v 21. století zcela zásadní význam díky fenoménu Martiny Sáblíkové, která i v podmínkách bez jediné umělé dráhy v zemi dokázala opakovaně získat olympijské zlato a stát se jednou z největších legend světové historie tohoto sportu.

📜 Historie a vývoj na ZOH

Rychlobruslení má kořeny v severní Evropě, kde se kostěné brusle používaly již před tisíci lety. Cesta k olympijskému sportu však vedla přes standardizaci pravidel a tratí.

1924: Mužská premiéra v Chamonix

Na prvních ZOH 1924 v Chamonix bylo rychlobruslení jedním z hlavních sportů. Soutěžilo se pouze v mužských kategoriích. Prvním hrdinou se stal Fin Clas Thunberg, který získal tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zajímavostí prvních her bylo udělování medailí za tzv. "víceboj" (kombinace výsledků ze čtyř tratí), což se na olympiádě udrželo pouze v roce 1924.

1960: Ženy vstupují na scénu

Ačkoliv ženy závodily na mezinárodní úrovni již dříve, na olympijské hry se dostaly až v roce 1960 ve Squaw Valley. Do té doby bylo rychlobruslení vnímáno jako příliš fyzicky náročné pro ženy. První ženské závody však ukázaly opak a okamžitě si získaly popularitu. Sovětská bruslařka Lidija Skoblikovová se v 60. letech stala první ženskou superhvězdou, když na hrách v Innsbrucku 1964 vyhrála všechny čtyři tehdy vypsané disciplíny.

1988: Haly a konec "větrné loterie"

Zlomovým momentem pro vývoj rekordů byly hry v Calgary v roce 1988. Poprvé v historii se olympijské soutěže konaly v kryté hale (Olympic Oval).

Efekt haly: Eliminace větru, sněžení a mrazu umožnila dokonalou úpravu ledu.
Důsledek: Padaly světové rekordy v téměř každém závodě. Od té doby se preferují halové ovály (s výjimkou Albertville 1992, což byla poslední olympiáda pod širým nebem).

1998: Revoluce klapaček (Clap Skates)

Na hrách v Naganu 1998 došlo k největší technologické revoluci v historii sportu. Závodníci hromadně přešli na tzv. klapačky (clap skates).

Princip: Nůž není k botě připevněn napevno, ale pouze vpředu na pantu. Při odrazu se pata zvedá, ale nůž zůstává déle v kontaktu s ledem.
Výsledek: Delší skluz, efektivnější přenos síly a okamžité zlepšení časů o sekundy na kolo. Nizozemci, kteří tuto technologii vyvinuli, v Naganu dominovali.

🎿 Disciplíny a formát

Olympijský program se postupně rozšiřoval. V současnosti se soutěží na oválu o délce 400 metrů se dvěma dráhami (vnitřní a vnější). Závodníci se v každém kole střídají v drahách v tzv. střídací rovince, aby oba ujeli stejnou vzdálenost.

Individuální tratě

V těchto disciplínách závodí bruslaři ve dvojicích proti času. Dvojice je pouze organizační prvek – rozhoduje celkový čas v porovnání s celým startovním polem.

500 m: Čistý sprint. Závodníci jedou jedno kolo a kousek. Start je klíčový. Dříve se sčítaly časy ze dvou jízd, nyní se jede pouze na jednu jízdu.
1000 m: Kombinace sprintu a vytrvalosti. Závodník musí udržet maximální rychlost po dobu dvou a půl kola.
1500 m: "Královská trať". Vyžaduje dokonalou techniku a schopnost vydržet v laktátové zóně (bolest svalů) v posledním kole.
3000 m (pouze ženy): Vytrvalostní trať, kde dominuje plynulost a ekonomika jízdy.
5000 m (muži i ženy): Pro ženy nejdelší trať, pro muže vstupní brána mezi vytrvalce.
10 000 m (pouze muži): Nejdelší a nejnáročnější trať. Trvá přes 12 minut. Často se diskutuje o jejím vyřazení z programu kvůli menšímu počtu specialistů, ale pro puristy je to vrchol rychlobruslení.

Týmové a kontaktní disciplíny

Aby se zvýšila atraktivita pro diváky, byly přidány nové formáty.

Stíhací závod družstev (Team Pursuit): Tříčlenné týmy startují na protilehlých rovinkách. Jde o vyřazovací pavouk. Čas se měří podle třetího závodníka v cíli, což nutí tým spolupracovat a "tlačit" nejslabšího člena (využívání vzduchového pytle).
Závod s hromadným startem (Mass Start): Zaveden v roce 2018. Všichni závodníci startují najednou. Jede se na 16 kol. Body se udělují za průběžné sprinty (kola 4, 8, 12) a hlavně za cílový finiš. Je to jediná disciplína na dlouhé dráze, kde je povolena taktika v balíku, blokování a kontaktní jízda (v rámci pravidel fair play).

⚙️ Technologie a fyzika

Rychlobruslení je vědou o tření a odporu vzduchu.

Led a jeho úprava

Olympijský led se vyrábí z demineralizované vody, aby byl co nejhustší a nejtvrdší. Teplota ledu se liší podle disciplíny:

Pro sprinty: Led je chladnější (cca -7 °C), aby byl tvrdší a snesl agresivní odrazy.
Pro vytrvalost: Led je o něco teplejší (cca -5 °C až -6 °C), aby měl menší tření a lépe "klouzal".

Úprava ledu rolbou (Zamboni nebo Olympia) mezi jízdami je klíčová. Vrstva vody musí být mikroskopická, aby okamžitě zmrzla.

Kombinézy

Závodníci oblékají aerodynamické kombinézy s kapucí. Materiál je testován ve větrných tunelech.

Struktura: Kombinézy mají často drsnější povrch na předloktí a holení, aby se narušilo proudění vzduchu a snížil se úplav (turbulentní stopa) za tělem bruslaře.
Zip: Je umístěn tak, aby nenarušoval obtékání vzduchu.

Klapačky (Clap Skate)

Mechanismus klapaček umožňuje, aby se nůž odlepil od boty v momentě, kdy jde noha do maximálního propnutí. Pružina poté vrátí nůž zpět k patě (to vydává charakteristické "klapnutí").

Výhoda: Závodník může využít plný rozsah pohybu kotníku, aniž by špička nože ryla do ledu, což by ho brzdilo.

🌍 Historická dominance národů

Nizozemsko: Oranžová armáda

Žádná země nedominuje žádnému zimnímu sportu tak, jako Nizozemsko rychlobruslení. Na hrách v Soči 2014 získali Nizozemci 23 z 36 možných medailí.

Důvod: Obrovská základna, tradice bruslení na kanálech (Elfstedentocht), špičkové haly (Thialf v Heerenveenu) a komerční týmy (Jumbo-Visma, Reggeborgh).

USA a Eric Heiden

Spojené státy měly své hvězdy, ale nikdo nepřekonal Erica Heidena. Na hrách v Lake Placid 1980 vyhrál všech 5 individuálních disciplín (od 500 m po 10 000 m). Tento výkon je považován za jeden z největších v historii sportu vůbec a v dnešní době specializace je pravděpodobně neopakovatelný.

Norsko

Tradiční rival Nizozemska, silný zejména ve vytrvalostních disciplínách a v historických tabulkách (Hjalmar Andersen, Johann Olav Koss).

🇨🇿 Český fenomén: Martina Sáblíková

Příběh českého rychlobruslení je příběhem jednoho týmu (NowiS Team) a jedné výjimečné závodnice, kteří uspěli navzdory absenci domácí infrastruktury.

Martina Sáblíková

Rodačka z Nového Města na Moravě je nejúspěšnější českou olympioničkou v historii zimních her (spolu s Ester Ledeckou co do počtu zlata, ale s více medailemi celkově).

Vancouver 2010:** Získala **dvě zlaté medaile (3000 m a 5000 m) a jednu bronzovou (1500 m). Její triumf na 5 km byl demonstrací síly, kdy soupeřkám ujela o parník.
Soči 2014: Obhájila zlato na 5000 m a přidala stříbro na 3000 m.
Pchjongčchang 2018: Získala stříbro na 5000 m, přestože ji celou sezónu trápila záda.
Peking 2022: I ve veteránském věku vybojovala bronz na 5000 m.

Její styl je charakteristický extrémním předklonem, "kulatými zády" a neuvěřitelnou frekvencí na dlouhých tratích. Trénuje pod vedením kontroverzního, ale geniálního trenéra Petra Nováka. Bez haly v Česku tráví většinu roku na soustředěních v zahraničí (Collalbo, Inzell) nebo trénuje na "suchu" (kolo, prkno).

Karolína Erbanová

Specialistka na sprint, která se oddělila od týmu Petra Nováka a trénovala v Nizozemsku.

Pchjongčchang 2018:** Získala **bronzovou medaili v závodě na 500 m, což byl obrovský úspěch českého sprintu.

🌟 Legendy oválů

Sven Kramer (Nizozemsko)

Král dlouhých tratí. Získal 4 zlaté olympijské medaile. Je známý svou posedlostí detaily, ale i tragédií z Vancouveru 2010, kde ve finále na 10 000 m (které jasně vedl) poslechl špatný pokyn trenéra, vjel do špatné dráhy a byl diskvalifikován.

Ireen Wüstová (Nizozemsko)

Nejúspěšnější rychlobruslařka historie. Získala zlato na pěti různých olympiádách po sobě (2006–2022), což je unikát napříč všemi sporty. Celkem má 13 olympijských medailí. Byla schopna vyhrávat od 1500 m po 5000 m.

Claudia Pechsteinová (Německo)

Nezmar ledových oválů. Získala 5 zlatých medailí. Účastnila se osmi zimních olympiád (1992–2022), čímž vyrovnala rekord v počtu účastí. Její kariéru poznamenal dopingový trest za krevní anomálie, proti kterému léta bojovala u soudů.

🏟️ Slavné olympijské ovály

Vikingskipet (Hamar/Lillehammer 1994): Hala ve tvaru obrácené lodi Vikingů. Dodnes považována za architektonický skvost.
Utah Olympic Oval (Salt Lake City 2002): "Nejrychlejší led na světě". Díky nadmořské výšce (řidší vzduch) zde padají světové rekordy častěji než jinde.
National Speed Skating Oval (Peking 2022): "Ledová stuha". Moderní hala, kde se místo freonů k chlazení používal oxid uhličitý, což vytvořilo extrémně tvrdý a rovný led.

⚠️ Specifická pravidla

Střídání drah: Pokud závodník nevystřídá dráhu v křižovatce (prohození vnitřní a vnější), je diskvalifikován. Přednost má vždy závodník vyjíždějící z vnější dráhy.
Překročení čáry: V zatáčkách je zakázáno přejet vnitřní čáru (od roku 2018 zpřísněno). I jedno přejetí bruslí může vést k diskvalifikaci.

Zdroje