Zimní olympijské hry/Krasobruslení

Krasobruslení
	Piktogram krasobruslení
Sport	Krasobruslení
Kategorie	Zimní sport (halový)
První hry	Londýn 1908 (LOH); Chamonix 1924 (ZOH)
Řídící orgán	ISU
Počet sad	5 (Muži, Ženy, Sportovní dvojice, Taneční páry, Týmy)
Nejvíce titulů
Rekordman	Gillis Grafström (3-1-0)

Rozbalit box

Obsah boxu

Zimní olympijské hry (krasobruslení) představují jednu z nejstarších a divácky nejpopulárnějších soutěží pod pěti kruhy. Tento sport, který v sobě unikátním způsobem snoubí umění, balet a extrémní atletický výkon, má v olympijském hnutí výsadní postavení.

Krasobruslení je nejstarším sportem na programu zimních her. Paradoxně se však na olympiádě objevilo dříve, než samotné zimní hry vznikly – debutovalo již na Letních olympijských hrách 1908 v Londýně a podruhé na LOH 1920 v Antverpách. Od roku 1924 je pevnou součástí zimních olympiád.

Soutěže organizuje Mezinárodní bruslařská unie (ISU). V průběhu historie se krasobruslení vyvinulo z původního kreslení obrazců do ledu (odtud název "figure skating") v dynamickou disciplínu plnou čtverných skoků a akrobatických prvků.

📜 Historie a vývoj na ZOH

Historie olympijského krasobruslení kopíruje vývoj sportu samotného – od důrazu na povinné cviky až po dominanci volných jízd a technické obtížnosti.

Počátky (1908–1936)

Prvním olympijským vítězem se v roce 1908 stal Švéd Ulrich Salchow, vynálezce skoku, který nese jeho jméno. V této éře hrály klíčovou roli tzv. povinné cviky (school figures), kdy bruslaři museli do ledu rýt přesné obrazce (osmičky, paragrafy). Tyto cviky tvořily velkou část celkového hodnocení, což často znamenalo, že skvělí skokani ve volné jízdě nemohli dohnat ztrátu z "povinných".

Legendou této doby se stala Norka Sonja Henie, která vyhrála tři zlaté medaile v řadě (1928, 1932, 1936). Zavedla do krasobruslení krátké sukně, choreografii na hudbu a stala se první globální celebritou zimních her.

Poválečná éra a americká dominance (1948–1960)

Po druhé světové válce nastoupila éra amerických bruslařů. Dick Button (zlato 1948, 1952) posunul sport do vertikální roviny – jako první skočil v soutěži dvojitý a později trojitý skok. Byl to počátek éry, kdy se atletická stránka začala vyrovnávat té umělecké.

Sovětská škola (1964–2006)

Od her v Innsbrucku 1964 začala bezprecedentní nadvláda Sovětského svazu (a později Ruska) v kategorii sportovních dvojic. Sovětské a ruské páry (např. Irina Rodninová s partnery) získaly zlato na dvanácti olympiádách v řadě (1964–2006). Tato série byla přerušena až v roce 2010 čínským párem.

Moderní éra a zrušení povinných cviků

V roce 1990 ISU zrušila povinné cviky, což radikálně změnilo charakter soutěží. Důraz se přesunul na krátký program a volnou jízdu. To umožnilo nástup nové generace bruslařů zaměřených na skoky a choreografii, jako byli Viktor Petrenko, Alexej Jagudin či Jevgenij Pljuščenko.

⛸️ Disciplíny

Olympijský program se postupně rozšiřoval až na současných pět disciplín.

1. Muži – jednotlivci

Královská disciplína, která v 21. století prošla revolucí čtverných skoků. Zatímco v 90. letech stačil k vítězství jeden čtverný skok (nebo i žádný, viz Evan Lysacek 2010), v současnosti elita zařazuje do volné jízdy čtyři až pět čtverných skoků různých typů (Lutz, Flip, Salchow, Toeloop, Loop).

Struktura: Krátký program (max. 2 min 50 s) + Volná jízda (4 minuty).

2. Ženy – jednotlivkyně

Disciplína, která dlouho kombinovala techniku s vysokou mírou elegance a flexibility (spirály, piruety biellmann). V posledním desetiletí se však i zde začaly prosazovat trojité axely a čtverné skoky, což vyvolalo debaty o zdraví mladých závodnic.

Věkový limit: V reakci na kontroverze (zejména na ZOH 2022) zvýšila ISU minimální věk pro start v seniorské kategorii na 17 let (platné od sezóny 2024/2025).

3. Sportovní dvojice

Smíšené páry (muž a žena). Tato disciplína se liší od tanců tím, že obsahuje skoky (sólové i odhazované), zvedačky nad hlavu a "twistované" prvky.

Specifika:** Vyžaduje absolutní synchronizaci a velkou fyzickou sílu partnera. Mezi ikonické prvky patří smrtící spirála (death spiral) a **odhazované skoky, kdy partnerka letí vzduchem a dopadá na jednu nohu.

4. Tance na ledě

Zařazeny do programu v roce 1976. Vycházejí ze společenského tance.

Rozdíly: Jsou zakázány skoky s více než půl-otáčkou a zvedačky nesmí jít nad úroveň ramen partnera. Důraz je kladen na kvalitu skluzu, hrany, rytmiku a tzv. "twizzly" (rychlé synchronizované otočky).
Legendární moment: Britský pár Jayne Torvillová a Christopher Dean získal v roce 1984 za své "Bolero" samé známky 6.0 za umělecký dojem, což je dodnes nepřekonaný moment historie.

5. Týmová soutěž

Nejmladší disciplína, debutující v Soči 2014. Deset nejlepších zemí světa nominuje zástupce do každé ze čtyř kategorií. Boduje se systémem 10 bodů za 1. místo až 1 bod za 10. místo. Po krátkých programech postupuje 5 nejlepších týmů do volných jízd. Tato soutěž klade obrovské nároky na strategii nasazování závodníků.

⚙️ Pravidla a systém hodnocení

Až do roku 2004 se používal systém "6.0", který byl srozumitelný divákům, ale náchylný k subjektivitě a zákulisním dohodám rozhodčích (skandál v Salt Lake City 2002).

ISU Judging System (IJS)

Nový systém, zavedený po roce 2004, je objektivnější a matematicky složitější. Výsledná známka se skládá ze dvou složek:

TES (Technical Element Score): Každý prvek (skok, pirueta) má tabulkovou "základní hodnotu" (Base Value). Rozhodčí k ní přičítají nebo odečítají body za kvalitu provedení (GOE - Grade of Execution) na škále od -5 do +5.
PCS (Program Component Score): Hodnotí se umělecká stránka. Původně pět komponent, později redukováno na tři:
- Skating Skills (Bruslařské dovednosti a skluz)
- Composition (Stavba programu)
- Presentation (Interpretace hudby a výraz)

Tento systém nutí bruslaře k matematické kalkulaci – často je výhodnější zařadit obtížný skok i s rizikem pádu, než skočit čistě jednoduchý skok.

🌍 Historická dominance národů

Rusko (SSSR, OAR, ROC): Historicky nejsilnější velmoc, zejména ve sportovních dvojicích a v posledních letech v ženské kategorii (díky trenérským školám v Moskvě a Petrohradu).
USA: Tradičně silní v mužích a tancích na ledě. Americký styl se vyznačuje atletičností a showmanstvím.
Kanada: Velmoc v tancích na ledě (Tessa Virtue & Scott Moir) a sportovních dvojicích.
Japonsko: V 21. století se stalo dominantní silou v mužském i ženském bruslení, s důrazem na měkká kolena a čistou techniku skluzu.

🇨🇿 Česká a československá stopa

Československé krasobruslení patřilo ve 2. polovině 20. století ke světové špičce.

Ondrej Nepela

Největší legenda. Na ZOH 1972 v Sapporu získal zlatou medaili. Byl mistrem povinných cviků a pevné psychiky.

Další medailisté

Karol Divín: Stříbro na ZOH 1960 ve Squaw Valley.
Hana Mašková: Bronz na ZOH 1968 v Grenoblu.
Jozef Sabovčík: "Jumping Joe", který získal bronz na ZOH 1984 v Sarajevu. Známý tím, že jako jeden z prvních skákal čtverný toeloop (ačkoliv na soutěži mu byl uznán s chybou).
Petr Barna: Bronz na ZOH 1992 v Albertville. Byl prvním mužem, který na OH skočil čtverný skok v kombinaci.

Moderní éra

V éře samostatné České republiky dosáhl největšího úspěchu Tomáš Verner** (4. místo na MS, Mistr Evropy 2008) a Michal Březina, který se účastnil čtyř olympiád (2010–2022) a pravidelně se umisťoval v první desítce. V tancích na ledě navazují na tradici sourozenci **Taschlerovi.

🏟️ Ikonické olympijské stadiony

Iceberg Skating Palace (Soči 2014): Moderní palác s modrou fasádou, kde se konaly jedny z nejkvalitnějších soutěží historie.
White Ring (Nagano 1998): Místo, kde Tara Lipinski v 15 letech porazila Michelle Kwanovou.
Palavela (Turín 2006): Historická hala s ikonickou střechou ve tvaru plachty, kde Jevgenij Pljuščenko získal své individuální zlato.

Zdroje