Wasonův výběrový úkol

Rozbalit box

Obsah boxu

Wasonův výběrový úkol (anglicky Wason selection task, často též úloha se čtyřmi kartami) je logický hlavolam, který v roce 1966 vytvořil britský psycholog Peter Wason. Je považován za jeden z nejvýznamnějších a nejcitovanějších experimentů v historii psychologie myšlení.

Úkol demonstruje zásadní rozdíl v lidském uvažování v závislosti na kontextu. Zatímco v abstraktní verzi (čísla a písmena) většina lidí selhává a dopouští se logických chyb, v sociální verzi (např. kontrola věku v hospodě), která je logicky zcela identická, drtivá většina lidí odpoví správně. Tento fenomén se stal klíčovým důkazem pro evoluční psychology, kteří tvrdí, že lidský mozek není vyvinut pro řešení obecné logiky, ale pro řešení specifických sociálních problémů, zejména odhalování podvodníků (cheater detection).

🧠 Wasonův úkol pro laiky

Tato sekce vám umožní vyzkoušet si test na vlastní kůži a pochopit, proč váš mozek funguje tak, jak funguje.

Část 1: Abstraktní peklo (Zkuste to vyřešit)

Představte si čtyři karty ležící na stole. Každá karta má na jedné straně písmeno a na druhé straně číslo. Vidíte tyto čtyři karty:

[ E ] [ K ] [ 4 ] [ 7 ]

Pravidlo: "Pokud je na jedné straně karty samohláska, pak musí být na druhé straně sudé číslo."
Úkol: Které karty (a jen ty nutné) musíte otočit, abyste zjistili, zda toto pravidlo platí (zda není porušeno)?

Většina lidí (cca 90 %) intuitivně odpoví: "Otočím E a 4". Tato odpověď je špatná.

Otočit **E** je správně (musíme zkontrolovat, zda je tam sudé číslo).
Otočit **4** je zbytečné (pravidlo říká, co má mít samohláska, ale neříká, že sudé číslo nemůže mít souhlásku. I kdyby tam bylo K, pravidlo to neporušuje).
Správná odpověď je otočit E** a **7. (Musíme zkontrolovat E. A musíme zkontrolovat 7, protože pokud by na druhé straně sedmičky byla samohláska, pravidlo "samohláska = sudé" by bylo porušeno).

Část 2: Sociální genialita (Zkuste to znovu)

Představte si, že jste vyhazovač v baru. Máte čtyři lidi. U každého vidíte buď co pije, nebo kolik mu je let.

[ Pije PIVO ] [ Pije LIMU ] [ 25 let ] [ 16 let ]

Pravidlo: "Pokud člověk pije alkohol, musí mu být více než 18 let."
Úkol: Koho musíte zkontrolovat (otočit kartu), abyste zjistili, zda se neporušuje zákon?

Většina lidí okamžitě odpoví: "Zkontroluji toho, co pije PIVO, a toho, kterému je 16 let". Tato odpověď je správná. Všimněte si, že je to logicky úplně stejná úloha jako s kartami:

PIVO = Samohláska (E)
LIMA = Souhláska (K)
25 let = Sudé číslo (4)
16 let = Liché číslo (7)

Proč nám to najednou jde?

Proč v prvním případě zapomínáme otočit 7 a chceme otáčet 4, zatímco v baru nikoho nenapadne kontrolovat pětadvacetiletého (4) a každý běží zkontrolovat šestnáctiletého (7)? Podle evolučních psychologů je to proto, že náš mozek nemá univerzální "logický čip". Má ale specializovaný "sociální čip" na hledání podvodníků.

V prvním případě mozek tápe v abstraktní logice.
V druhém případě mozek aktivuje prastarý program: "Hledám někoho, kdo bere benefit (pivo), ale nesplnil podmínku (věk)."

Tento mechanismus nám pomáhal přežít v tlupách (poznat, kdo se ulívá z lovu, ale bere si maso), a proto v něm excelujeme.

📜 Historie a původní experiment

Peter Wason, původně literární vědec, který se stal psychologem, hledal způsob, jak otestovat teorii falzifikace filosofa Karla Poppera. Popper tvrdil, že vědecké poznání postupuje tak, že se snažíme hypotézy vyvracet (falzifikovat), nikoliv potvrzovat. Wason v roce 1966 vytvořil tento úkol, aby zjistil, zda lidé přirozeně uvažují "poppersky". Výsledky ho šokovali. Zjistil, že lidé mají silnou tendenci k konfirmačnímu zkreslení (confirmation bias). Místo aby hledali kartu, která pravidlo vyvrací (7), hledají karty, které pravidlo potvrzují (4).

V původní studii vyřešilo abstraktní úlohu správně méně než 10 % vysokoškolských studentů. Wason to interpretoval jako důkaz, že lidé jsou v zásadě iracionální, pokud jde o abstraktní hypotézy.

🧩 Logická struktura úkolu

Pro pochopení obtížnosti úkolu je třeba se podívat na formální logiku (výroková logika). Pravidlo má tvar implikace: $P \implies Q$ ("Jestliže P, pak Q"). Máme čtyři karty:

**P** (Splněná podmínka) – např. karta "E"
not-P (Nesplněná podmínka) – např. karta "K"
**Q** (Splněný důsledek) – např. karta "4"
not-Q (Nesplněný důsledek) – např. karta "7"

Správné řešení vyžaduje otočit karty, které mohou vést k falzifikaci pravidla:

P: Musíme ověřit, zda je na druhé straně Q. Pokud by tam bylo not-Q, pravidlo neplatí. (Nutné otočit).
not-P: Pravidlo neříká nic o tom, co se děje, když P neplatí. (Není nutné otáčet).
Q: Častá chyba. Lidé otáčejí Q, aby našli P. Ale pravidlo je jednosměrné. I když za Q bude not-P, pravidlo to neporušuje. (Není nutné otáčet).
not-Q: Klíčová karta. Pokud je na druhé straně P, pravidlo je neplatné ($P \land \neg Q$). (Nutné otočit).

Správná volba je tedy vždy P a not-Q.

🍻 Efekt tematického obsahu (Griggs & Cox)

Průlom v chápání Wasonova úkolu přišel v roce 1982, kdy psychologové Richard Griggs** a **James Cox publikovali studii, ve které změnili obsah zadání, ale zachovali logiku. Použili pravidlo známé z Floridy: *"Pokud osoba pije pivo, musí jí být více než 19 let."* Zatímco v abstraktní úloze jejich studenti selhávali, v této verzi dosahovali úspěšnosti okolo 74 %.

Tento jev byl nazván facilitation effect (facilitační efekt). Ukázalo se, že obsah úlohy (context) je pro její řešení důležitější než její logická struktura. Zajímavostí je, že tento efekt funguje pouze tehdy, pokud je pravidlo sociální normou nebo zákazem. Pokud zadali úkol s konkrétním, ale nesociálním obsahem (např. "Pokud jím tresku, piji gin"), úspěšnost se nezvýšila.

🧬 Evoluční vysvětlení: Detektor podvodníků

Nejvlivnější vysvětlení tohoto jevu nabídli zakladatelé evoluční psychologie Leda Cosmides** a **John Tooby v roce 1989. Podle jejich teorie společenské smlouvy (Social Contract Theory):

Lidská mysl se nevyvinula k řešení abstraktních logických problémů.
Vyvinula se k řešení problémů přežití v pleistocénu.
Klíčovým problémem pro sociální druhy je reciproční altruismus ("já tobě, ty mně").
Tento systém funguje jen tehdy, pokud dokážeme efektivně odhalit podvodníky (cheaters) – jedince, kteří přijímají benefit (P), ale neplatí cenu (Q).

Proto máme v mozku specializovaný modul na detekci podvodníků.

V úloze s pivem mozek hledá podvodníka: "Kdo pije pivo (Benefit) a není mu 18 (Nezaplatil cenu/nesplnil podmínku)?" -> Okamžitě vidíme karty P a not-Q.
V úloze s kartami E a 4 tento modul mlčí, protože tam není žádný sociální kontrakt, žádný podvodník, jen abstraktní symboly. Mozek proto přepne na méně spolehlivou obecnou logiku a selže.

🧠 Alternativní teorie

Ačkoliv je evoluční vysvětlení velmi populární, existují i jiné kognitivní teorie:

Teorie relevance (Sperber & Wilson)

Dan Sperber tvrdí, že lidé neřeší úkol logicky, ale komunikačně. Snaží se pochopit, co je "relevantní".

V abstraktní úloze se zdá relevantní karta "4" (protože se o ní mluví v pravidle "sudé číslo").
V úloze s pivem je kulturně relevantní hledat porušení zákona (nezletilé pijáky), proto se zaměříme na 16letého.

Matching bias (Evans)

Teorie "zkreslení shody" tvrdí, že lidé mají tendenci vybírat karty, které jsou explicitně zmíněny v pravidle.

Pravidlo: "Pokud E, tak 4".
Lidé vyberou E a 4, protože se prostě "shodují" s textem zadání. Ignorují negaci a logické operátory. V sociálních úlohách je toto zkreslení potlačeno silnějším kontextem.

📊 Význam pro vědu

Wasonův výběrový úkol má dalekosáhlé důsledky pro naše chápání lidské racionality.

Dual process theory: Podporuje teorii dvou systémů myšlení (Kahnemanův Systém 1 a Systém 2). Sociální verze aktivuje rychlý, intuitivní Systém 1. Abstraktní verze vyžaduje pomalý, líný Systém 2.
Právo a ekonomie: Vysvětluje, proč lidé lépe rozumí zákonům formulovaným jako "zákaz podvodu" než složitým byrokratickým podmínkám.
Vzdělávání: Ukazuje, že učit logiku pouze pomocí symbolů $P \implies Q$ je neefektivní. Lidé se učí lépe na konkrétních příkladech.

Zdroje