Volby ve Spojených státech amerických 2026

Volby ve Spojených státech amerických 2026
Název	Volby ve Spojených státech amerických 2026
Typ	Průběžné volby (Midterm elections)
Předchozí volby	2024
Datum	3. listopadu 2026
Země
Volební systém	Většinový systém
Následující volby	2028

Volby ve Spojených státech amerických 2026 (anglicky 2026 United States elections) se konají v úterý 3. listopadu 2026. Jedná se o takzvané průběžné volby (midterm elections), které probíhají přesně v polovině druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Během tohoto hlasování proběhne obměna volených zástupců na federální úrovni, a to obsazením všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů Spojených států amerických a 35 ze 100 křesel v Senátu Spojených států amerických, čímž dojde k ustavení 120. Kongresu Spojených států amerických.

Na úrovni jednotlivých států budou voliči rozhodovat o obsazení 39 guvernérských postů (ve 36 unijních státech a 3 teritoriích), pozic státních generálních prokurátorů a stovek mandátů ve státních zákonodárných sborech. Hlasování je politology definováno jako primární test popularity úřadující republikánské administrativy před prezidentskými volbami plánovanými na rok 2028.

🗓 Politický a společenský kontext v roce 2026

Domácí i zahraniční politiku Spojených států amerických před volbami definovaly konkrétní legislativní kroky z roku 2025 a krizové válečné události z počátku roku 2026.

V polovině roku 2025 schválila administrativa balíček zákonů, do úřední i mediální praxe zavedený pod názvem „One Big Beautiful Bill Act“. Tato legislativa strukturálně zvýšila vojenské rozpočty státu, navýšila dětské daňové úlevy a zavedla odpočty daní pro příjmy ze spropitného a přesčasové práce. Současně došlo k navýšení přímého federálního financování pro agenturu Immigration and Customs Enforcement (ICE), což spustilo zintenzivněnou vlnu deportací nelegálních migrantů z amerického území. Ve stejném období administrativa eskalovala globální obchodní válku uvalením dodatečných plošných cel ve snaze přesunout průmyslové kapacity zpět na území státu.

Kritický zvrat v preferencích voličů vyvolalo vypuknutí takzvané íránské války dne 28. února 2026. Ozbrojený konflikt s Íránem způsobil okamžité a masivní zvýšení koncových cen pohonných hmot na území Spojených států. Sociologická data z října 2026 potvrdila, že ceny benzínu představují pro obyvatelstvo nejviditelnější a nejpřímější kanál, skrz který pociťují finanční dopady vedení této války. Analytici konstatovali, že hrozba ztráty křesel v listopadových volbách vytvořila na kabinet Donalda Trumpa enormní vnitropolitický tlak k okamžitému vyjednání příměří.

🏛️ Volby do Senátu Spojených států amerických

Volby do Senátu v roce 2026 zahrnují kompletní obměnu křesel takzvané Třídy 2 (Class 2), jichž je standardně 33. Tento počet doplňují 2 speciální doplňovací volby za rezignovavší či zemřelé senátory (včetně doplňovací volby ve státě Ohio, vyvolané uvolněním mandátu po nástupu J. D. Vanceho do úřadu viceprezidenta). Úhrnem je ve hře 35 senátorských křesel.

Z demografického a personálního hlediska ohlásilo během cyklu před rokem 2026 odchod do důchodu hned 11 úřadujících senátorů. Šest z nich ve vnitrostranických primárkách oficiálně podpořilo své nástupce:

Ve státě Michigan podpořil odstupující demokrat Gary Peters kandidátku Haley Stevensovou, avšak ta v primárkách neuspěla.
Ve státě Iowa podpořila republikánka Joni Ernstová Ashley Hinsonovou (ta primárky vyhrála).
Ve státě Minnesota podpořila demokratka Tina Smithová Peggy Flanaganovou (primárky vyhrála).
Ve státě Montana podpořil republikán Steve Daines Kurta Almeho (primárky vyhrál).
Ve státě New Hampshire podpořila demokratka Jeanne Shaheenová Chrise Pappase (primárky vyhrál).
Ve státě Wyoming podpořila republikánka Cynthia Lummisová Harriet Hagemanovou (primárky vyhrála).

Analytická databáze Ballotpedia vytyčila pro rok 2026 celkem 12 klíčových soubojů o takzvaná „kolísavá křesla“ (battleground races), kde není výsledek předem zřejmý z demografické struktury státu. Mezi vysoce sledované se zařadila obhajoba mandátu demokratického senátora Jona Ossoffa ve státě Georgie, souboj na Aljašce, obhajoba postu republikánky Ashley B. Moodyové ve státě Florida a těsný závod ve státě Maine, který je ratingovými agenturami hodnocen stupněm „Toss-up“ (zcela vyrovnané).

Kontroverze v texaském senátním souboji

Ve státě Texas se do finálního listopadového souboje probojoval stávající republikánský politik Ken Paxton a demokratický vyzyvatel James Talarico. Kauza kolem Kena Paxtona se v září 2026 dostala do popředí federálních zpráv. Nezávislé centrum Campaign Legal Center obvinilo Paxtona, že jeho majetková přiznání porušují federální etické zákony (konkrétně The Ethics in Government Act). Paxton ve formulářích bez jakéhokoliv vysvětlení dramaticky navýšil hodnotu svých pozemků ve městě Burleson na okraji aglomerace Dallas-Fort Worth. Podle doložených zjištění Paxton skrytě vylobboval u tamní městské rady překlasifikování zemědělské půdy na komerční a rezidenční parcely, jež obratem nabídnul developerům. Senátní etický výbor (Senate Ethics Committee) se případem odmítl aktivně zabývat. Proti němu stojící kandidát James Talarico postavil svou kampaň na regulaci cen, nicméně ekonomičtí a političtí experti pro americká média konstatovali, že kompetence jednotlivého senátora navrhovat a reálně prosadit okamžitá opatření k plošnému zlevnění spotřebního zboží je nulová.

📊 Kompletní přehled voleb do Senátu 2026

Následující tabulka obsahuje ucelený a nevynechaný seznam všech 35 soubojů do Senátu USA, jež figurují na volebních lístcích pro 3. listopad 2026. Přehled zahrnuje stát, jméno dosavadního držitele mandátu, politickou příslušnost, třídu mandátu a oficiální rating pravděpodobného výsledku závodu, případně data ukončení primárního procesu.

Stát	Úřadující senátor (v roce 2026)	Politická strana	Typ a třída volby	Poznámka / Rating závodu
Alabama	Tommy Tuberville	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Aljaška	Daniel S. Sullivan	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Kolísavé křeslo (Battleground)
Arkansas	Tom Cotton	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Colorado	John Hickenlooper	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Delaware	Chris Coons	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Florida	Ashley B. Moody	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Kolísavé křeslo (Battleground)
Georgie	Jon Ossoff	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)	Kolísavé křeslo (Battleground)
Idaho	Jim Risch	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Illinois	Dick Durbin	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)	Primárky konány 17. března 2026 (Solidní Demokraté)
Iowa	Joni Ernst	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Neobhajuje. Vítězka primárek Ashley Hinson
Jižní Dakota	Mike Rounds	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Jižní Karolína	Lindsey Graham	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Primárky konány 9. června 2026 (Pravděpodobní Republikáni)
Kansas	Roger Marshall	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Kentucky	Mitch McConnell	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Primárky konány 19. května 2026 (Solidní Republikáni)
Louisiana	Bill Cassidy	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Maine	Susan Collins	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Primárky konány 9. června 2026 (Toss-up / Vyrovnané)
Massachusetts	Ed Markey	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Michigan	Gary Peters	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)	Neobhajuje mandát
Minnesota	Tina Smith	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)	Neobhajuje. Vítězka primárek Peggy Flanagan
Mississippi	Cindy Hyde-Smith	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Montana	Steve Daines	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Neobhajuje. Vítěz primárek Kurt Alme
Nebraska	Pete Ricketts	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
New Hampshire	Jeanne Shaheen	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)	Neobhajuje. Vítěz primárek Chris Pappas
New Jersey	Cory Booker	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Nové Mexiko	Ben Ray Luján	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Ohio	Vládní jmenovanec (uvolněno)	Republikánská strana	Speciální doplňovací volba	Mandát vyprázdněn z důvodu volby viceprezidenta v r. 2024
Oklahoma	Markwayne Mullin	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Oregon	Jeff Merkley	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Pensylvánie	Vládní zástupce	Republikánská strana	Speciální doplňovací volba
Rhode Island	Jack Reed	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Severní Karolína	Thom Tillis	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Tennessee	Bill Hagerty	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)
Texas	Ken Paxton	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Vyšetřován v kauze etických přešlapů (Campaign Legal Center)
Virginie	Mark Warner	Demokratická strana	Řádná volba (Třída 2)
Wyoming	Cynthia Lummis	Republikánská strana	Řádná volba (Třída 2)	Neobhajuje. Vítězka primárek Harriet Hageman

(Upozornění ke statistice: Počty křesel odpovídají 33 standardním a 2 speciálním volbám pro rok 2026. Během legislativního cyklu došlo k organizačním přesunům.)*

👥 Volby do Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických

Volby do dolní komory federálního parlamentu představují kvantitativně nejrozsáhlejší logistickou operaci, neboť mandát se obnovuje u všech 435 hlasujících reprezentantů z padesáti unijních států. K tomu je nutné připočítat 5 až 6 delegátů zastupujících zámořská teritoria a federální distrikt (Washington, D.C.), tito delegáti však nedisponují pravomocí hlasovat při schvalování finálních znění zákonů.

Ve volbách konaných v roce 2026 probíhá hlasování v hranicích obvodů definovaných v rámci redistrikčního cyklu 2025–2026, jenž geograficky upravil obvody ve státech s výraznými demografickými přesuny. Primární volby pro Sněmovnu byly například ve Washingtonu D.C. uspořádány 16. června 2026, s termínem uzávěrky podání přihlášek již v březnu 2026.

🗽 Volby guvernérů a státní exekutivy

Na úrovni jednotlivých padesáti států disponují nejvyšší výkonnou mocí volení guvernéři. Na rozdíl od prezidenta, volební období guvernérů v jednotlivých státech nejsou synchronizována. Během průběžných voleb v roce 2026 končí mandát guvernéra celkem v 36 státech a ve 3 zámořských teritoriích. Z tohoto množství drží před listopadem 2026 podle projekcí Republikánská strana 29 úřadů, zatímco Demokratická strana pouze 21 úřadů v celonárodním měřítku.

Klíčovým faktorem pro tyto regionální exekutivní posty je legislativní termín zvaný omezení počtu mandátů (term limits). Z 36 zúčastněných států nemůže 16 guvernérů v důsledku těchto zákonů svůj post v roce 2026 obhajovat. Tento fakt vyvolává boj o takzvaná otevřená křesla, z nichž nejzásadnější politický a hospodářský vliv reprezentují úřady ve státech Kalifornie, Texas, Florida a Georgie. Souběžně s guvernéry se na lokální úrovni volí takzvaní viceguvernéři (Lieutenant Governor), státní generální prokurátoři a ministři vnitra státu (Secretary of State).

📊 Kompletní přehled guvernérských voleb 2026

Tabulka poskytuje naprosto kompletní seznam 36 amerických unijních států (vyjma 3 teritorií), ve kterých se 3. listopadu 2026 volí nový guvernér. Třetí sloupec s naprostou přesností indikuje, zda legislativa v daném státě zamezuje úřadujícímu guvernérovi opětovně kandidovat, čímž splňuje kvorum přesně 16 států s otevřenými křesly na základě termínových limitů.

Stát	Datum volby	Omezení úřadujícího guvernéra limitem mandátů (Otevřené křeslo)	Doplňující informace
Alabama	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Aljaška	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Arizona	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Arkansas	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Colorado	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Connecticut	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Florida	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Georgie	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Havaj	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Idaho	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Illinois	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Iowa	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Jižní Dakota	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Jižní Karolína	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Kalifornie	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Kansas	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Maine	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Maryland	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Massachusetts	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Michigan	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Minnesota	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Nebraska	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Nevada	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
New Hampshire	3. listopadu 2026	Ne	Specifikum: zkrácené 2leté volební období
Nové Mexiko	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
New York	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Ohio	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Oklahoma	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Oregon	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Pensylvánie	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Rhode Island	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Tennessee	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Texas	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu
Vermont	3. listopadu 2026	Ne	Specifikum: zkrácené 2leté volební období
Wisconsin	3. listopadu 2026	Ne	Obhajoba mandátu povolena
Wyoming	3. listopadu 2026	Ano	Dosavadní guvernér dosáhl limitu

📈 Průzkumy veřejného mínění a Generic Ballot

Klíčovým statistickým nástrojem pro posuzování preferencí v průběžných volbách v USA je takzvaný Generic Ballot (obecný hlasovací lístek). Průzkumné agentury se v něm respondentů nedotazují na konkrétní lokální politiky, ale na položenou otázku, zda by podpořili hypotetického demokratického, nebo republikánského kandidáta ve svém okrsku.

Následující tabulka ukazuje absolutní výsledky z agregovaných národních měření od ledna 2025 do října 2026. Jak je zřejmé, z počátečního výrazného náskoku republikánů po vítězství ve volbách 2024 došlo k obratu preferencí ve prospěch opoziční strany. K datu těsně před konáním voleb (8. října 2026) datové a sázkové modely společnosti Polymarket vykazovaly propad schvalování prezidenta Trumpa na 38,3 %.

Období provedení průzkumu	Zpracovatelská agentura	Podpora Republikánů (GOP)	Podpora Demokratů (DEM)	Výsledný rozdíl v %
Leden 2025 (18. 1.)	Napolitan News Service	51,0 %	44,0 %	Republikáni + 7,0 %
Leden 2025 (13. 1.)	Cygnal	48,0 %	46,0 %	Republikáni + 2,0 %
Únor 2025 (10. 2.)	Cygnal	47,5 %	46,2 %	Republikáni + 1,3 %
Únor 2025 (13. 2.)	Quantus Insights	47,0 %	47,0 %	Shoda (Tie)
Únor 2025 (13. 2.)	Echelon Insights	46,0 %	48,0 %	Demokraté + 2,0 %
Říjen 2026 (8. 10.)	Polymarket Live Polling Data	41,8 %	48,1 %	Demokraté + 6,3 %

💡 Pro laiky

Ve Spojených státech amerických se takzvané „průběžné volby“ (midterm elections) konají vždy přesně dva roky po prezidentských volbách. Protože volební období prezidenta trvá čtyři roky, konají se tyto volby v naprostém mezidobí jeho vlády.

Nejhlasovanější institucí ve Washingtonu je dvoukomorový Kongres, který se skládá ze Sněmovny reprezentantů a ze Senátu. Fungování těchto dvou orgánů je diametrálně odlišné. Členové Sněmovny reprezentantů (435 osob) se volí na pouhé dva roky. Znamená to, že každé sudé pondělí v listopadu (respektive úterý po prvním pondělí) je rozpuštěna naprosto celá Sněmovna a voliči v jednotlivých okrscích napříč státy si volí reprezentanty zcela nově od nuly.

Naopak členové Senátu (100 osob, vždy 2 za každý stát) se volí na šest let. Aby nedošlo k tomu, že se vymění celý Senát najednou, je rozdělen do tří třetin (tzv. třídy). Každé dva roky tak končí mandát pouze jedné třetině senátorů, jíž se vypisují nové volby. V roce 2026 se z tohoto důvodu volí přesně 35 senátorů, zatímco zbylých 65 pokračuje ve výkonu svého mandátu bez narušení.

Průběžné volby obecně fungují jako referendum o stávajícím prezidentovi. Historická statistická data v USA potvrzují existenci fenoménu, jejž politologové nazývají „prezidentská penalizace“ (midterm penalty). Ve většině případů za posledních sto let strana úřadujícího prezidenta v těchto volbách křesla v parlamentu ztratila. Hlasovat chodí především opoziční voliči motivovaní nespokojeností s exekutivou, zatímco voliči prezidentské strany podléhají letargii.

🎬 Video

Zdroje