Vojenská junta

Rozbalit box

Obsah boxu

Vojenská junta (ze španělského slova junta, tj. shromáždění, výbor nebo rada, vyslovováno [chunta]) představuje formu státní vlády, ve které je moc soustředěna v rukou skupiny vysokých vojenských představitelů. Typicky se k moci dostává prostřednictvím vojenského převratu (puče) a často je charakterizována pozastavením ústavních práv, zavedením stanného práva a potlačováním politické opozice. Historicky se jedná o jev nejčastěji spojovaný s 20. stoletím, zejména v Latinské Americe a nověji v Africe.

📝 Popis a charakteristika

Vojenská junta je kolektivní orgán, který přebírá kontrolu nad státem, často po svržení předchozí civilní vlády. Ačkoliv se může jednat o dočasné uspořádání s deklarovaným cílem obnovy pořádku a přípravy na návrat k civilní vládě, v praxi se často protahuje a přechází do podoby vojenské diktatury.

Charakteristické rysy vojenské junty zahrnují:

• Kolektivní vedení: Moc není soustředěna v rukou jedné osoby, ale v radě nebo výboru složeném z nejvyšších vojenských důstojníků (generálů, plukovníků atd.).
• Nedemokratický původ: Junta se dostává k moci násilně, bez voleb a legitimního mandátu od obyvatelstva.
• Zpřísnění režimu: Často dochází k omezení občanských svobod, cenzuře médií, zákazu politických stran a potlačování opozice. Může být vyhlášeno stanné právo.
• Armáda jako hlavní pilíř: Všechny klíčové pozice ve státní správě, policii a dalších institucích bývají obsazeny vojenskými představiteli nebo jejich loajálními stoupenci.
• Zdůvodnění vlády: Junty často ospravedlňují své převzetí moci jako nezbytný krok k záchraně země před korupcí, nestabilitou, ekonomickým kolapsem nebo vnější hrozbou.
• Dočasnost (často deklarovaná): Mnoho junt prohlašuje, že jejich vláda je pouze přechodná a že cílem je stabilizovat situaci a připravit cestu pro návrat k civilnímu vedení, což se však ne vždy naplní.

⏳ Historie a příklady

Pojem "junta" se poprvé objevil v Španělsku během napoleonských válek jako označení pro administrativní rady, které řídily odpor proti francouzské okupaci. Nicméně v moderním smyslu se spojení "vojenská junta" ustálilo v 20. století v souvislosti s četnými vojenskými převraty v Latinské Americe.

Mezi významné historické příklady vojenských junt patří:

• Chilská vojenská junta (1973–1990): V čele s generálem Augustem Pinochetem, která po převratu v roce 1973 svrhla socialistickou vládu Salvadora Allendeho. Byla zodpovědná za rozsáhlé porušování lidských práv.
• Vojenská junta v Argentině (1976–1983): Odpovědná za tzv. „Špinavou válku“, během níž tisíce lidí „zmizely“ z politických důvodů.
• Řecká vojenská junta (1967–1974): Známá jako „režim plukovníků“, která vládla v Řecku po vojenském puči.
• Myanmarská junta (od 1988 s přerušeními): Barma (dnešní Myanmar) je dlouhodobě ovlivňována vojenskou vládou, přičemž poslední převrat se uskutečnil v únoru 2021, kdy armáda znovu převzala moc.

🗓️ Současná situace

V posledních letech (zejména od roku 2020) došlo k nárůstu počtu vojenských převratů a nástupů junt k moci v africkém Sahelu. Mezi současné země řízené vojenskými juntami (nebo s přechodnými vojenskými vládami po převratu) patří:

• Mali (od 2020)
• Burkina Faso (od 2022)
• Niger (od 2023)
• Guinea (od 2021)
• Súdán (od 2021, přechodná vojenská rada)

   Tyto junty často ospravedlňují své jednání bojem proti terorismu a snahou o stabilizaci země, nicméně mezinárodní společenství je obvykle neuznává a uvaluje na ně sankce za narušení demokratického pořádku. V některých případech, jako je Mali nebo Burkina Faso, se tyto junty distancují od tradičních západních partnerů (např. Francie) a hledají nové spojence (např. Rusko).

Pro laiky

Představte si, že ve vaší zemi vládnou politici, které si lidé zvolili. Najednou se ale skupina vojáků rozhodne, že se jim vláda nelíbí. Jednoho dne, často v noci a tajně, vtrhnou do vládních budov, zatknou politiky a prohlásí, že odteď budou vládnout oni. Tomu se říká vojenská junta.

Je to, jako kdyby ve škole místo ředitele a učitelů převzala kontrolu skupina starších studentů, kteří by začali diktovat nová pravidla. Často jsou ta pravidla velmi přísná – například zakážou lidem scházet se a protestovat, zakážou noviny, které se jim nelíbí, a můžou posílat lidi do vězení, jen proto, že mají jiný názor. Vojáci obvykle říkají, že to dělají pro dobro země, aby nastolili pořádek nebo bojovali proti problémům. Ale většinou to znamená, že lidé ztrácejí svobodu a nemají žádné slovo v tom, jak se jejich země řídí.

Externí odkazy

• [[1](https://www.google.com/search?q=https://www.cfr.org/blog/military-coups-africa-map) Aktuální mapa vojenských převratů v Africe] – Interactive map and analysis from Council on Foreign Relations.
• [[2](https://www.google.com/search?q=https://www.hrw.org/tag/military-junta) Zprávy o vojenských juntách od Human Rights Watch] – Články a analýzy o situaci lidských práv v zemích ovládaných juntami.