Vnímání vlastní účinnosti
Obsah boxu
| Vnímání vlastní účinnosti | |
|---|---|
| Definice | Důvěra jedince ve vlastní schopnosti organizovat a vykonávat činnosti potřebné k dosažení cílů |
| Obor | Sociálně-kognitivní teorie, Psychologie |
| Související | Sebevědomí, Motivace, Locus of control |
| Opak | Naučená bezmocnost |
Vnímání vlastní účinnosti (často počešťováno jako sebeúčinnost, v originále Self-Efficacy) je centrální pojem sociálně-kognitivní teorie psychologa **Alberta Bandury**. Definuje se jako osobní přesvědčení jedince o tom, že je schopen úspěšně zvládnout konkrétní situaci, vyřešit problém nebo dosáhnout vytyčeného cíle.
Nejde o to, jaké schopnosti člověk *objektivně* má, ale o to, jaké si *myslí*, že má. Slavný výrok Henryho Forda to shrnuje dokonale: *"Ať už si myslíte, že to dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete – v obou případech máte pravdu."* Lidé s vysokou mírou sebeúčinnosti vnímají obtížné úkoly jako výzvy k překonání. Lidé s nízkou mírou sebeúčinnosti je vnímají jako hrozby, kterým je třeba se vyhnout. Toto nastavení mysli funguje jako **sebenaplňující proroctví**: pokud nevěřím, že to dokážu, vzdám to při první překážce, čímž si potvrdím, že jsem to nedokázal.
Rozdíl: Sebeúčinnost vs. Sebeúcta
Tyto dva pojmy se často zaměňují, ale jsou odlišné:
- **Sebeúcta (Self-Esteem)**: Je to obecný pocit vlastní hodnoty ("Jsem dobrý člověk", "Mám se rád"). Je to o *bytí*.
- **Sebeúčinnost (Self-Efficacy)**: Je to specifická víra v kompetenci ("Umím řídit auto", "Dokážu přestat kouřit"). Je to o *konání*.
Můžete mít vysokou sebeúčinnost (jste špičkový nájemný vrah – víte, že svou práci umíte skvěle), ale nízkou sebeúctu (nenávidíte se za to, co děláte). Nebo naopak: máte se rádi (vysoká sebeúcta), ale nevěříte si, že dokážete veřejně vystoupit (nízká sebeúčinnost v rétorice).
Čtyři zdroje: Kde se bere víra v sebe?
Albert Bandura identifikoval čtyři hlavní kanály, kterými si budujeme (nebo ničíme) svou sebeúčinnost. Jsou seřazeny podle síly vlivu:
1. Zkušenost s mistrovstvím (Mastery Experiences)
Nejsilnější zdroj. Úspěch buduje robustní víru v sebe.
- Pokud se mi něco povede díky mému úsilí, můj mozek si zapíše: "Zvládneš to."
- Pokud zažiji jen snadné úspěchy, selžu při první překážce. Skutečná sebeúčinnost se buduje skrze překonávání překážek vytrvalým úsilím.
- *Aplikace:* V **koučinku** se proto nastavují malé, postupné cíle (dílčí vítězství), aby klient získal sérii úspěchů.
2. Zástupná zkušenost (Vicarious Experiences)
Vidět někoho jiného, jak uspěl. "Když to dokázal on, dokážu to taky."
- Aby to fungovalo, musí nám být vzor **podobný**. Pokud vidím Einsteina počítat rovnici, neřeknu si "to dám taky", protože je to génius. Pokud vidím spolužáka (který je "průměrný" jako já), jak to zvládne, moje víra roste.
3. Sociální přesvědčování (Verbal Persuasion)
Když nám někdo důvěryhodný řekne: "Věřím ti, máš na to."
- Tento zdroj je slabší než vlastní zkušenost. Snadno se "rozbije" prvním neúspěchem.
- Negativní přesvědčování ("Jsi nemehlo, to nedáš") má bohužel mnohem větší sílu než to pozitivní (viz **komplex méněcennosti**).
4. Fyziologické a emoční stavy
Jak si vykládáme reakce svého těla.
- Před zkouškou se mi rozbuší srdce a zpotí ruce.
- Člověk s **nízkou** sebeúčinností si řekne: "Mám úzkost, hroutím se, to nedám."
- Člověk s **vysokou** sebeúčinností si řekne: "Jsem nabuzený, tělo se připravuje na výkon, jdu do toho!" (tzv. Eustres).
Nejde o to, necítit stres, ale o to, jak si ho interpretujeme.
Dopad na život: Proč na tom záleží?
Výzkumy jasně ukazují korelaci mezi Self-Efficacy a kvalitou života:
- **Zdraví**: Lidé s vysokou SE lépe zvládají odvykání kouření, hubnutí a rekonvalescenci po infarktu.
- **Škola a Práce**: Studenti s vyšší SE mají lepší známky (i při stejném IQ), protože se učí hlouběji a nevzdávají se, když látce nerozumí.
- **Duševní zdraví**: Nízká SE je spojena s **depresí** (nevěřím, že mohu zlepšit svou situaci) a **úzkostí** (nevěřím, že zvládnu hrozbu).
- **Resilience**: Lidé s vysokou SE se po traumatu rychleji zotavují (**posttraumatický růst**), protože věří ve svou schopnost znovu vybudovat život.
Opak: Naučená bezmocnost
Protipólem sebeúčinnosti je koncept **naučené bezmocnosti** (Martin Seligman). Je to stav, kdy se jedinec naučí, že jeho činy nemají žádný vliv na výsledek.
- *Experiment:* Psi, kteří dostávali elektrošoky, kterým nemohli uniknout, později zůstali ležet a kňučeli, i když byla klec otevřená a mohli utéct. "Naučili se", že snaha je marná.
- Lidé s nízkou sebeúčinností se chovají stejně – nehlásí se o práci, neosloví partnera, neřeší problémy, protože "to stejně nemá cenu".
Jak zvýšit Self-Efficacy?
1. **Stanovte si malé cíle**: Nechtějte uběhnout maraton. Chtějte uběhnout 1 km. Až to zvládnete, oslavte to. (Budování Mastery Experience). 2. **Najděte si vzor**: Najděte někoho, kdo byl ve stejné situaci jako vy, a zvládl to. 3. **Přerámování stresu**: Když cítíte trému, řekněte si nahlas: "Jsem vzrušený/připravený," ne "Bojím se." 4. **Vizualizace**: Představujte si nejen cíl (výhru), ale hlavně **proces** zvládání překážek. (Jak se zvedáte, když upadnete).
💡 Pro laiky: Hráč a Žetony
Představte si životní úkoly jako **Sázku v kasinu**.
Máte v kapse **schopnosti** (inteligenci, vzdělání, sílu). To jsou vaše peníze. Ale abyste mohli hrát, musíte ty peníze položit na stůl (vsadit na sebe).
- **Vysoká sebeúčinnost** je ten hlas ve vaší hlavě, který říká: *"Vsaď na sebe! Máš dobré karty. I když prohraješ tuhle hru, máš dost peněz na další. Vyhraješ."* Tento hráč hraje odvážně, riskuje a často vyhrává.
- **Nízká sebeúčinnost** je hlas, který říká: *"Nehraj. Prohraješ. Všichni jsou lepší než ty. Radši si ty peníze (schopnosti) nech v kapse, ať o ně nepřijdeš."*
Tento člověk může mít v kapse miliony (může být génius), ale nikdy je nevsadí. Sedí v koutě kasina, dívá se na ostatní a umírá chudý, protože se bál hrát. Sebeúčinnost není o tom, kolik máte peněz (talent), ale o tom, jestli máte odvahu je použít.