Václav Hořejší (imunolog)

Václav Hořejší
Datum narození	14. října 1949
Místo narození	Písek
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Česko
Povolání	imunolog, molekulární biolog, vysokoškolský pedagog
Web	[www.img.cas.cz Oficiální stránky]

"Václav Hořejší" (* 14. října 1949, Písek) je světově uznávaný český molekulární imunolog, molekulární biolog a vysokoškolský pedagog, který patří k nejvýznamnějším vědeckým osobnostem moderní české biologie. V roce 2020 obdržel nejprestižnější domácí vědecké vyznamenání – Národní cenu vlády Česká hlava za svůj zásadní přínos k výzkumu bílých krvinek a objev specifických mikrodomén v buněčných membránách, známých jako lipidové rafty. Profesor Hořejší po dvanáct let (2005–2017) vedl Ústav molekulární genetiky AV ČR (ÚMG) a zásadně se zasloužil o jeho transformaci v mezinárodně konkurenceschopné pracoviště a o vybudování výzkumného centra BIOCEV.

Ve své vědecké práci se Václav Hořejší specializuje na studium molekulární struktury povrchu bílých krvinek (leukocytů) a mechanismů, kterými tyto buňky přijímají a přenášejí signály nezbytné pro imunitní odpověď. Je objevitelem řady důležitých molekul (např. CD148, PAG) a autorem světově uznávaného konceptu GEMs (Glycosphingolipid-enriched microdomains), který vysvětluje, jak se specifické bílkoviny organizují v buněčné membráně pro efektivní signalizaci. V roce 2026 je v mezinárodním měřítku vnímán jako jeden z nejcitovanějších českých vědců, jehož práce tvoří základní stavební kameny moderní molekulární imunologie a farmakologie.

Kromě špičkového výzkumu je Václav Hořejší výrazným veřejným intelektuálem a komentátorem dění ve vědě a společnosti. Je znám svými racionálními a často provokativními postoji k etice vědy, financování výzkumu i k aktuálním společenským krizím, jako byla pandemie COVID-19. V březnu 2026 pokračuje ve své činnosti jako emeritní profesor na Přírodovědecké fakultě UK a vedoucí vědecký pracovník na ÚMG, kde se věnuje mentorování mladých talentů a popularizaci biologie. Za své celoživotní zásluhy o rozvoj vědy a státu byl v roce 2025 vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně.

🧪 Mládí, studia a vědecké začátky

Václav Hořejší prožil své dětství v jižních Čechách, kde se u něj brzy projevil hluboký zájem o chemii a přírodní vědy. Po maturitě nastoupil na Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, kde se specializoval na biochemii. Studium ukončil v roce 1973 a následně nastoupil jako aspirant do Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), kde pod vedením zkušených mentorů začal pronikat do tajů interakcí mezi proteiny a sacharidy. V roce 1977 získal hodnost kandidáta věd (CSc.) za práci zaměřenou na afinitní chromatografii a studium lektinů.

Již v rané fázi své kariéry prokazoval Hořejší mimořádnou schopnost kombinovat teoretické znalosti s inovativními experimentálními metodami. V roce 1977 přestoupil do Ústav molekulární genetiky AV ČR, kde se pod vedením profesora Tomáše Hraby začal věnovat rodícímu se oboru molekulární imunologie. V této době se stal průkopníkem technologie přípravy monoklonálních protilátek v tehdejším Československu. Monoklonální protilátky, které dokáží s vysokou přesností rozpoznat specifické molekuly na povrchu buněk, se staly hlavním nástrojem jeho celoživotního bádání.

[Image of monoclonal antibody structure]

V 80. letech 20. století absolvoval řadu zahraničních stáží, které byly v tehdejších politických podmínkách obtížně realizovatelné, ale pro jeho vědecký růst nezbytné. Působil například na univerzitě v Uppsale ve Švédsku a později na univerzitě v Harvardu v USA. Tyto pobyty mu umožnily srovnání se světovou špičkou a potvrdily jeho ambici dělat vědu, která má globální přesah. Do sametové revoluce vstupoval jako uznávaný odborník, připravený převzít odpovědnost za transformaci české vědy.

🧬 Vědecký průlom: Lipidové rafty a GEMs

Nejvýznamnější vědecký přínos Václava Hořejšího spočívá v odhalení jemné struktury buněčné membrány a její role v imunitní signalizaci. Dlouhou dobu se věřilo, že buněčná membrána je homogenní "moře" lipidů, ve kterém náhodně plavou bílkoviny. Hořejší však na počátku 90. let 20. století přišel s revolučním zjištěním.

Objev GEMs (Glycosphingolipid-enriched microdomains)

Pomocí specifických detergentů a monoklonálních protilátek Hořejšího tým prokázal, že v membráně leukocytů existují specifické "ostrůvky" bohaté na glykosfingolipidy a Cholesterol, které jsou vysoce organizované. Tyto mikrodomény, které Hořejší nazval GEMs (později se vžil mezinárodní termín lipidové rafty), fungují jako koordinovaná centra signálních drah. Jsou v nich koncentrovány klíčové molekuly, jako jsou Src-rodinné kinázy a proteiny ukotvené pomocí GPI-kotvy.

[Image of cell membrane lipid rafts]

Tento objev, publikovaný v prestižních mezinárodních časopisech, zásadně změnil chápání toho, jak buňka vnímá své okolí. Pokud by tyto rafty neexistovaly, signály z povrchu buňky by se k jádru dostávaly chaoticky a pomalu. Hořejšího koncept vysvětlil, proč je imunitní systém schopen reagovat tak bleskově a přesně na přítomnost patogenu. V roce 2026 jsou lipidové rafty předmětem studia nejen v imunologii, ale i v onkologii a neurobiologii, neboť hrají roli při vzniku metastáz i při procesech stárnutí neuronů.

Studium CD molekul a PAG proteinu

Hořejšího laboratoř se stala světovým lídrem v charakterizaci tzv. CD molekul (Cluster of Differentiation). Jeho tým identifikoval a popsal řadu transmembránových proteinů, které regulují aktivitu T-lymfocytů. Mezi nejvýznamnější patří objev proteinu PAG (Phosphoprotein Associated with Glycosphingolipid-enriched microdomains), který působí jako negativní regulátor signalizace. Pochopení funkce PAG umožnilo v březnu 2026 vývoj nových typů imunomodulačních léčiv, která dokáží selektivně "vypínat" nežádoucí imunitní reakce u autoimunitních chorob.

🏛️ Ředitel ÚMG a budování centra BIOCEV

V roce 2005 byl Václav Hořejší zvolen ředitelem Ústav molekulární genetiky AV ČR. Tuto funkci zastával po dvě funkční období až do roku 2017. Jeho éra je vnímána jako období největšího rozkvětu ústavu v jeho moderní historii. Hořejší prosadil vizi ústavu jako elitního pracoviště postaveného na mezinárodní excelenci, otevřenosti a špičkové infrastruktuře.

Stěhování do Krče a modernizace

Pod jeho vedením se ústav v roce 2007 přestěhoval do zcela nové, moderní budovy v areálu Akademie věd v Krči. Hořejší kladl obrovský důraz na sdílení technologií (core facilities), což umožnilo českým vědcům přístup k nejmodernějším mikroskopům a sekvenátorům, které byly dříve dostupné jen na prestižních západních univerzitách. Do ústavu se mu podařilo přilákat řadu mladých vedoucích skupin ze zahraničí, čímž zásadně omladil vědecký sbor a zvýšil počet publikací v časopisech jako Nature či Science.

Projekt BIOCEV

Vrcholem jeho manažerského působení byla klíčová role při vzniku Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) ve Vestci u Prahy. Hořejší byl jedním z hlavních iniciátorů tohoto ambiciózního projektu, který propojil kapacity šesti ústavů AV ČR a dvou fakult UK. V roce 2026 je BIOCEV považován za nejvýznamnější vědecké centrum ve střední Evropě v oblasti genomiky, strukturní biologie a vývoje nových léčiv, přičemž Hořejšího strategické plánování v letech 2009–2014 bylo pro úspěch celého centra rozhodující.

🏆 Ocenění, státní pocty a Česká hlava

Václav Hořejší je v březnu 2026 jedním z nejvíce oceňovaných českých vědců. Jeho uznání pramení jak z čistě vědeckých výsledků, tak z jeho přínosu k organizaci české vědy.

Národní cena vlády Česká hlava (2020): Toto nejvyšší české vědecké vyznamenání získal za své objevy v oblasti molekulární imunologie, konkrétně za výzkum lipidových raftů. Ocenění bylo vnímáno jako zasloužené završení jeho dlouholeté práce pro českou vědu.
Praemium Academiae (2007): Byl jedním z prvních držitelů této prestižní "akademické prémie", která mu poskytla velkorysé finanční zázemí pro dlouhodobý výzkum bez nutnosti neustálého žádání o drobné granty.
Medaile Za zásluhy (2025): V říjnu 2025 mu prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. Toto ocenění reflektovalo nejen jeho objevy, ale i jeho roli v budování vědecké infrastruktury a reprezentaci ČR v zahraničí.
Člen EMBO a Učené společnosti: Je dlouholetým členem European Molecular Biology Organization (EMBO) a Učené společnosti ČR, kde se aktivně podílí na formování české vědní politiky.
Cena Neuron (2022): Obdržel Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru biologie, což podtrhlo jeho vliv na několik generací českých biologů.

V roce 2026 je profesor Hořejší také nositelem Stříbrné medaile Univerzity Karlovy a mnoha čestných plaket Akademie věd. Jeho bibliografie v březnu 2026 čítá přes 250 vědeckých publikací, které dosáhly více než 18 000 citací, což z něj činí jednoho z nejvlivnějších českých intelektuálů současnosti.

🗣️ Veřejné působení a popularizace vědy

Václav Hořejší je v roce 2026 znám jako neohrožený glosátor veřejného dění. Jeho blogy a vystoupení v médiích (např. Hyde Park Civilizace, komentáře v Deník N nebo Hospodářské noviny) se vyznačují přísnou logikou a důrazem na vědecká data.

Role během pandemie COVID-19

Významnou roli sehrál během pandemie koronaviru (2020–2022), kdy patřil k nejviditelnějším zastáncům očkování a racionálních protiepidemických opatření. Jako imunolog trpělivě vysvětloval mechanismy imunitní odpovědi a bojoval proti dezinformacím. V březnu 2026 je jeho působení v této době hodnoceno jako klíčové pro udržení důvěry veřejnosti v expertní vědění, přestože se tehdy stal terčem útoků ze strany konspiračních kruhů.

Kritika financování vědy

Hořejší je dlouhodobým kritikem byrokratických bariér ve vědě a způsobu hodnocení výzkumu. Prosazuje model financování postavený na kvalitě a mezinárodním ohlasu, nikoliv na počtu "čárek" za bezvýznamné články. Jeho neúnavná kritika tzv. "kafemlejnku" (systému hodnocení vědy v ČR) přispěla k reformám, které v roce 2026 umožňují české vědě lépe konkurovat v evropském výzkumném prostoru. Je také aktivním zastáncem sekularismu a vědeckého skepticismu, přičemž se v rámci klubu Sisyfos podílí na odhalování pavědeckých metod v medicíně.

🎓 Pedagogika a vědecká škola

Jako profesor na Přírodovědecké fakultě UK vychoval Václav Hořejší několik generací imunologů. Jeho přednášky o molekulární imunologii jsou v roce 2026 legendární pro svou aktuálnost a schopnost propojit biochemii s klinickými aplikacemi. Pod jeho vedením obhájilo své doktorské práce více než 20 studentů, z nichž mnozí dnes vedou vlastní výzkumné skupiny v USA, Velké Británii nebo na předních českých pracovištích.

Hořejšího "vědecká škola" je charakteristická důrazem na metodologickou preciznost a schopnost klást si odvážné otázky. V březnu 2026 je jeho odkaz patrný v mnoha laboratořích ÚMG i BIOCEV, které pokračují v rozvíjení jeho konceptu lipidových raftů a signálních komplexů. Přestože je v roce 2026 již v emeritním věku, stále se aktivně účastní seminářů a diskusí, kde svou pověstnou kritičností pomáhá kolegům tříbit jejich vědecké argumenty.

💡 Pro laiky

Představte si Václava Hořejšího jako „architekta buněčných přístavů“. Každá buňka v našem těle má na svém povrchu kůži – membránu. Dlouho se myslelo, že je to jen takový tekutý obal. Profesor Hořejší ale zjistil, že v tomhle obalu jsou speciální „přístaviště“ (lipidové rafty). Jsou to místa, kde se shromažďují ty nejdůležitější stroje buňky, aby si mohly předávat zprávy.

Když do těla vnikne virus, bílá krvinka to musí okamžitě zjistit. Díky těmhle „přístavištím“, která profesor Hořejší objevil, se zpráva o nepříteli dostane do nitra buňky bleskově a s naprostou přesností. Je to, jako kdyby buňka místo bloudění v mlze měla postavenou moderní řídicí věž. Za tento objev dostal cenu Česká hlava, protože nám pomohl pochopit, jak funguje naše imunita. Kromě toho Václav Hořejší v Praze postavil moderní vědecké ústavy, kde dnes další vědci vymýšlejí nové léky. Je to člověk, který celý život učí ostatní, že věda a pravda založená na důkazech jsou ty nejdůležitější věci, které máme.

Zdroje