USTA Billie Jean King National Tennis Center

Šablona:Infobox Budova

Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové (v originálním anglickém znění oficiálně USTA Billie Jean King National Tennis Center) je rozsáhlý sportovní komplex určený primárně pro tenis. Nachází se na území parku Flushing Meadows-Corona Park ve čtvrti Queens, která je jedním z pěti hlavních administrativních obvodů města New York ve Spojených státech amerických. Komplex je provozován Americkou tenisovou asociací (USTA) a od svého otevření v roce 1978 nepřetržitě slouží jako dějiště mezinárodního grandslamového turnaje US Open.

Areál se rozkládá na ploše 18,8 hektaru a v jeho ohraničeném prostoru se nachází 22 dvorců, k nimž přiléhá dalších 11 kurtů umístěných ve veřejné zóně parku. Hlavní dominantou celého centra je Arthur Ashe Stadium, který s kapacitou 23 771 diváků představuje z hlediska pojmutí publika absolutně největší ryze tenisový stadion na světě. Až do roku 2006 nesl komplex název Národní tenisové centrum USTA, načež byl oficiálně přejmenován na počest legendární americké tenistky a bojovnice za rovnoprávnost žen ve sportu Billie Jean Kingové.

Mimo dobu konání grandslamového turnaje a mládežnických mistrovství je areál otevřen široké veřejnosti po dobu jedenácti měsíců v roce a poskytuje komerční pronájem dvorců pro rekreační účely, trenérské kempy a lokální exhibice.

🗓 Současnost a aktuální investiční program (2026)

Na konci srpna 2026 plní Národní tenisové centrum svou primární funkci, neboť se stalo dějištěm 146. ročníku grandslamového turnaje US Open. Program odstartoval v neděli 23. srpna týdnem pro fanoušky (Fan Week), který tradičně zahrnuje kvalifikační utkání, dětský den Arthur Ashe Kids' Day a tréninkové bloky elitních hráčů volně přístupné veřejnosti. Zápasy hlavního pavouka dvouher započaly 30. srpna.

Z hlediska infrastruktury prochází komplex v roce 2026 druhou fází masivního transformačního programu s názvem „Reimagining Excellence“ (Nové pojetí dokonalosti). Tento projekt v hodnotě 800 milionů amerických dolarů, který zástupci USTA ohlásili o rok dříve, představuje největší jednorázovou investici v historii areálu a je financován výhradně z privátních zdrojů asociace bez využití veřejných rozpočtů.

Hlavním stavebním zásahem programu, jehož kompletní dokončení je naplánováno před zahájením turnaje v roce 2028, je hloubková modernizace interiéru stadionu Arthura Ashe, která zahrnuje integraci pokročilých udržitelných technologií a výstavbu zcela nového proskleného pavilonu Horizon Pavilion. Dále program zahrnuje vybudování vysoce moderního tréninkového a regeneračního zařízení pro sportovce (Player Performance Center), jehož absence byla hráčskou asociací v předchozích letech kritizována. Práce probíhají za plného provozu areálu a jsou fázovány tak, aby nenarušily konání ročníků 2026 a 2027.

⏳ Historie a vývoj komplexu

Opuštění Forest Hills a přesun (1977–1978)

Až do roku 1977 se tenisové mistrovství Spojených států (US Open) konalo v areálu West Side Tennis Club v newyorské čtvrti Forest Hills. S postupující profesionalizací tenisu v takzvané otevřené éře a narůstajícím počtem diváků přestaly staré travnaté a posléze antukové dvorce ve Forest Hills vyhovovat logistickým nárokům. Prezident americké tenisové asociace William Hester zahájil hledání nové lokality.

Jeho pozornost upoutal zpustlý a chátrající areál v parku Flushing Meadows, jenž byl původně vybudován pro Světovou výstavu v roce 1964 (konkrétně struktura Singer Bowl). Město New York nabídlo pozemky asociaci k dlouhodobému pronájmu. Kompletní přeměna bývalého výstavního areálu na plnohodnotné tenisové centrum trvala necelých deset měsíců a v září 1978 komplex úspěšně přivítal první ročník turnaje na novém akrylátovém povrchu.

Přejmenování areálu v roce 2006

Dne 28. srpna 2006, v zahajovací den tehdejšího ročníku US Open, proběhl formální ceremoniál, během něhož bylo tenisové centrum oficiálně přejmenováno na USTA Billie Jean King National Tennis Center. Aktu se zúčastnila samotná Billie Jean Kingová, čtyřnásobná vítězka US Open, spolu s dalšími zástupci tenisové historie, mezi nimiž nechyběli Martina Navrátilová, Chris Evertová, John McEnroe či Jimmy Connors. Jedná se o dosud největší sportovní zařízení na planetě Zemi pojmenované po ženské sportovkyni.

První fáze modernizace (2013–2018)

Areál prošel mezi lety 2013 a 2018 kritickou fází rekonstrukce. Komplex trvale trápily problémy s deštěm, jež v předchozích letech opakovaně posouvaly mužské finále až na pondělní odpoledne. Z důvodu bažinatého podloží původní skládky popela (kterou popsal ve svém románu spisovatel Francis Scott Fitzgerald) dlouho panoval inženýrský názor, že hlavní stadion neudrží těžkou ocelovou střechu.

V roce 2016 se však architektům z kanceláře Rossetti podařilo vybudovat nezávislou ocelovou konstrukci, jež je ukotvena do hlubinných pilotů kolem stadionu, čímž vznikla plně funkční zatahovací střecha o hmotnosti 6 500 tun. Téhož roku byla otevřena nová třetí aréna Grandstand a v roce 2018 byl na místě původního druhého stadionu slavnostně otevřen zcela nový Louis Armstrong Stadium, taktéž vybavený zatahovacím krytím.

Alternativní využití v krizových situacích

Během jarních měsíců roku 2020 se město New York stalo epicentrem globální pandemie onemocnění covid-19. V reakci na přeplněné kapacity městských nemocnic byl komplex v dubnu 2020 dočasně konvertován na polní nemocnici. Na halových dvorcích uvnitř tréninkového centra vzniklo přibližně 350 nemocničních lůžek, z nichž část byla vybavena plicními ventilátory pro léčbu akutních pacientů. Prostory hlavního stadionu Arthura Ashe sloužily pro distribuci potravin a ochranných prostředků.

V roce 2008 areál poprvé v historii posloužil pro jiný profesionální sport než tenis, když se na provizorně sestavené palubovce uvnitř stadionu odehrál oficiální zápas ženské basketbalové ligy WNBA mezi celky New York Liberty a Indiana Fever.

🏟 Architektura a hlavní stadiony

Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové definují čtyři hlavní, architektonicky a kapacitně odlišné stadiony. Každý dvorec je plně zasíťován kamerovým systémem Hawk-Eye Live (Jestřábí oko) pro elektronické posuzování dopadu míče.

Arthur Ashe Stadium

Největší a primární stadion areálu (Stadium 1). Své brány divákům otevřel v roce 1997 a nahradil tak stadion Louise Armstronga na pozici hlavního dvorce. Nese jméno podle Arthura Ashe, vítěze mužské dvouhry na prvním otevřeném US Open v roce 1968. Stadion disponuje oficiální kapacitou 23 771 sedících diváků. Není vybaven klimatizací, avšak od roku 2016 disponuje zatahovací střechou z teflonem potaženého sklolaminátu, jež se dokáže uzavřít za méně než sedm minut, čímž plně garantuje dohrání televizních nočních zápasů bez ohledu na povětrnostní podmínky.

Louis Armstrong Stadium

Druhý největší dvorec areálu (Stadium 2). Původní struktura z roku 1978 (vzniklá přestavbou budovy Singer Bowl z roku 1964) s postupně klesající kapacitou byla po dohrání ročníku 2016 stržena k zemi. Zcela nová, technologicky pokročilá aréna byla na stejném místě inaugurována v roce 2018. Nabízí kapacitu 14 053 sedících diváků.

Specifikem nového stadionu je absence těžké mechanické klimatizace v diváckém prostoru. Aréna využívá přirozenou termodynamiku a inovativní systém přirozené ventilace pomocí vnějších terakotových rolet a perforovaných stěn, které propouštějí čerstvý vzduch ze sousedního zálivu přes tribuny až k hrací ploše, a to i v momentě, kdy je uzavřena vrchní posuvná střecha chránící kurt před deštěm.

Grandstand

Třetí aréna areálu (Stadium 3). Původní struktura Grandstandu sdílela konstrukční stěnu se starým stadionem Louise Armstronga. Z důvodu přesunu proudění diváků do západní části areálu byla v roce 2016 vybudována zbrusu nová aréna Grandstand v jihozápadním cípu komplexu. Mísa zasazená do zeleně nabízí 8 125 míst k sezení. Aréna vyniká asymetrickým designem a teflonovou plachtovou obvodovou stříškou, jež vrhá potřebný stín na většinu diváckých ochozů v průběhu parných letních odpolední. Jako jedna z prvních velkých tenisových staveb na světě získala za svou energetickou šetrnost certifikaci udržitelnosti LEED.

Court 17

Čtvrtý televizní stadion, postavený v roce 2011 na ploše dřívějších parkovišť v jihovýchodní části areálu. Disponuje fixní kapacitou 2 800 diváků. Kurt získal mezi hráči a fanoušky trvalou přezdívku „The Pit“ (Jáma). Hrací plocha dvorce je totiž účelově zapuštěna do hloubky zhruba dvou a půl metru pod úroveň okolního terénu, což umocňuje akustiku, zintenzivňuje koncentraci fanoušků u ohraničení a zajišťuje hráčům absolutní bezvětrnost.

🎾 Hrací povrch a technologie

Od otevření areálu v roce 1978 disponovaly všechny dvorce jednotným akrylátovým povrchem. Až do závěru sezóny 2019 využíval komplex středně rychlý tvrdý povrch značky DecoTurf. V březnu roku 2020 oznámilo vedení asociace zásadní strategickou změnu a podepsalo dlouhodobý dodavatelský kontrakt se společností Advanced Polymer Technology, čímž byl na všech 33 kurtech položen technologicky vyspělejší certifikovaný systém Laykold.

Přechod na povrch Laykold zaručil organizátorům a hráčům až desetkrát vyšší konzistenci rychlosti odskoku míče mezi jednotlivými kurty. Zatímco starý povrch vlivem zátěže degradoval a tréninkové dvorce se vyznačovaly odlišnou dynamikou než kryté centrální stadiony, specifikace Laykold Advantage je na celém půdorysu o rozloze 46,5 akru laboratorně sjednocena. Povrch na US Open je tradičně vnímán jako jeden z nejrychlejších betonových nátěrů v rámci okruhů ATP a WTA, neboť obsahuje snížené množství texturovacího křemičitého písku. Ikonická barva povrchu je patentována pod přesnými odstíny „US Open Blue“ pro hrací plochu uvnitř dvorce a „US Open Green“ pro venkovní výběhové zóny.

🚆 Doprava a lokace

Umístění areálu ve veřejném parku uprostřed metropole vyžaduje masivní zapojení systémů hromadné veřejné dopravy. Drtivá většina z přibližně 800 000 fanoušků, kteří areál během grandslamu každoročně navštíví, využívá linek řízených Metropolitním dopravním úřadem (MTA).

Metro (Subway): Přímo před hlavní severní bránou komplexu (East Gate) leží stanice Mets-Willets Point. Zde zastavuje linka 7 (takzvaný Flushing Local i Flushing Express), jež spojuje areál s ostrovem Manhattan přes důležité přestupní stanice Times Square a Grand Central Terminal.
Železnice: Cestující z předměstských oblastí využívají příměstskou železniční síť LIRR (konkrétně větev Port Washington Branch). Speciální posílené vlakové soupravy zastavují ve stanici Mets-Willets Point a zajišťují přímé spojení s novým nádražím Grand Central Madison nebo pennsylvánským nádražím (Penn Station).

Areál těsně sousedí s obrovským baseballovým stadionem Citi Field, jenž slouží týmu New York Mets, a nachází se v přímém dosahu přistávacího koridoru nedalekého letiště LaGuardia.

💡 Pro laiky

Když vidíte v televizi hráče, jak se na konci léta potí v obrovském rachotu newyorského US Open, díváte se právě do Národního tenisového centra Billie Jean Kingové. Tento areál není jen tak ledajaký tenisový klub. Představte si ho spíše jako menší město, které ožije jen na několik týdnů v roce na přelomu srpna a září. Skládá se ze čtyř obrovských betonových stadionů a desítek menších kurtů napojených na sebe propletenými chodníky, restauracemi a prodejnami, to vše v parku uprostřed rušného newyorského obvodu Queens.

Největší z těchto stadionů, Arthur Ashe Stadium, je architektonický kolos. Vejde se do něj bezmála 24 000 sedících lidí, což je pro běžný tenisový zápas téměř nepochopitelné množství – je to, jako by se hrálo uvnitř obrovského fotbalového kotle. Američané sem nechodí jen v naprosté tichosti sledovat zápas jako na anglickém Wimbledonu; na kurtech často hraje hlasitá hudba, do nočního nebe svítí obří reflektory, lidé pijí koktejly a nad hlavami pravidelně a hlasitě přelétávají dopravní letadla přistávající na vedlejším letišti LaGuardia.

Všechny kurty v tomto areálu mají tvrdý povrch. Zjednodušeně řečeno jde o precizně vyrovnaný betonový a asfaltový základ, který je následně potažen speciální tenkou vrstvou akrylátového nátěru s velmi jemným pískem (od roku 2020 od značky Laykold). Na tomto podkladu se hraje extrémně rychlý, agresivní tenis. Pokud o míček na takovém povrchu tenista bojuje a hraje úder z takzvaného prokluzu (jak jsme zvyklí u oranžové antuky), musí mít dokonalé vybavení a fyzickou zdatnost, jinak takové zastavení na tvrdém plastovém povrchu představuje obrovský nápor na kolenní a kyčelní klouby.

📈 Tabulky a statistiky

Přehled hlavních zápasových stadionů komplexu (Stav k roku 2026)

Tato tabulka předkládá kompletní architektonický a kapacitní soupis čtyř hlavních televizních kurtů nacházejících se na půdorysu Národního tenisového centra Billie Jean Kingové. Jsou zde uvedena data o nově postavených strukturách, nikoliv o budovách, které již byly v rámci modernizací srovnány se zemí.

Název stadionu / dvorce	Rok slavnostního otevření	Oficiální fixní divácká kapacita	Zatahovací střešní systém
Arthur Ashe Stadium	1997	23 771 míst	Ano (doplněna dodatečně v roce 2016)
Louis Armstrong Stadium	2018 (druhá generace)	14 053 míst	Ano (od počátku výstavby)
Grandstand	2016 (druhá generace)	8 125 míst	Ne (částečné krytí tribun pevnou plachtou)
Court 17 ("The Pit")	2011	2 800 míst	Ne (otevřené prostranství)

Historie využívaných hracích povrchů (1978–2026)

Kompletní výčet všech dodavatelů a typů certifikovaných povrchů aplikovaných v rámci celého tenisového areálu v parku Flushing Meadows napříč všemi ročníky od jeho formálního vzniku v roce 1978.

Časové období	Oficiální značka a typ hracího povrchu	Charakteristika materiálu
1978–2019	DecoTurf	Akrylátový systém s tlumící vrstvou. Povrch byl znám svými rychlými odskoky a postupnou nerovnoměrnou degradací rychlosti mezi tréninkovými a hlavními dvorci.
2020–současnost	Laykold (typ Advantage)	Polyuretan-akrylátový systém vyvinutý společností Advanced Polymer Technology. Zaručuje absolutní konzistenci rychlosti napříč všemi 33 instalovanými kurty a ekologické složení s omezením těkavých látek.

Zásadní historické a strukturální milníky centra

Kompletní a nepřerušovaný časový přehled nejdůležitějších momentů od založení přes přejmenování až po stavební úpravy a globální krize.

Kalendářní rok	Událost
1977	Prezident asociace W. Hester zahajuje jednání o pronájmu zchátralého stadionu Singer Bowl s cílem vybudovat do roka nové centrum.
1978	Slavnostní otevření areálu (tehdy USTA National Tennis Center) a zahájení historicky prvního ročníku US Open ve Flushing Meadows.
1997	Uvedení do provozu hlavního kolosu Arthur Ashe Stadium. Původní stadion Louise Armstronga je zmenšen a degradován na druhý dvorec.
2006	Večerní ceremoniál na počest bojovnice za rovnoprávnost; komplex přijímá celosvětově název Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové.
2011	Dokončení a otevření zapuštěného televizního kurtu s označením Court 17.
2016	Zprovoznění masivní posuvné střechy nad stadionem Arthura Ashe a otevření zcela nové třetí arény Grandstand v jiné části areálu.
2018	Otevření druhé generace druhé největší arény, nového stadionu Louise Armstronga vybaveného vlastní posuvnou střechou a přirozenou ventilací.
2020	Konverze halové části komplexu na dočasnou infekční polní nemocnici na vrcholu pandemie covid-19; přechod na hrací povrch Laykold.
2025	Oznámení a spuštění největšího investičního projektu s názvem "Reimagining Excellence" (v hodnotě 800 milionů dolarů), budování nového Player Performance Center.

Zdroje