Přeskočit na obsah

Tyson Fury

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Tyson Luke Fury (* 12. srpna 1988, Manchester, Anglie) je britský profesionální boxer a bývalý několikanásobný mistr světa v těžké váze. Je známý pod přezdívkou "The Gypsy King" (Cikánský král), která odkazuje na jeho původ v komunitě irských kočovníků (Irish Travellers)[1]. Fury je považován za jednu z největších a nejkomplexnějších osobností v historii boxu, proslulý nejen svými schopnostmi v ringu, ale také svým charismatem, prostořekostí a inspirativním příběhem o překonání vážných psychických problémů[2].

Jako boxer je unikátní kombinací obrovských fyzických parametrů (výška 206 cm) a neortodoxního, technického stylu s vynikajícím pohybem, což je pro bojovníka jeho velikosti velmi neobvyklé. Jeho kariéra je definována dvěma velkými érami: první, která vyvrcholila šokujícím vítězstvím nad dlouholetým šampionem Vladimirem Kličkem v roce 2015, a druhou, která následovala po jeho psychickém zhroucení a velkolepém návratu na vrchol, zpečetěném legendární trilogií s Deontayem Wilderem[3].

Šablona:Infobox Boxer

👶 Raný život a původ

Tyson Fury se narodil ve Wythenshawe v Manchesteru do rodiny irských kočovníků (Irish Travellers)[4]. Narodil se o tři měsíce předčasně a vážil pouhých 450 gramů. Jeho otec, John Fury, který byl v 80. letech sám profesionálním boxerem, ho pojmenoval Tyson po tehdejším nesporném šampionovi těžké váhy Miku Tysonovi jako předzvěst jeho bojové budoucnosti[5].

Box byl v rodině Furyových hluboce zakořeněn a Tyson začal s tréninkem již v útlém věku pod vedením svého otce. Jeho rodinná linie zahrnuje řadu bojovníků v boxu bez rukavic, včetně legendárních postav jako Uriah Burton a Bartley Gorman, kteří byli oba neoficiálně korunováni jako "Králové Cikánů", což je titul, který později přijal i Tyson[6].

🥊 Amatérská kariéra

Jako amatér Fury reprezentoval Anglii i Irsko. V roce 2008 vyhrál prestižní anglický národní šampionát (ABA) v supertěžké váze. Ačkoliv měl ambice kvalifikovat se na olympijské hry, rozhodl se přejít k profesionálům ještě v roce 2008, s amatérskou bilancí 31 výher (26 KO) a 4 proher[7].

👑 Profesionální kariéra: Cesta na vrchol (2008–2015)

Fury debutoval v profesionálním ringu v prosinci 2008. Rychle stoupal žebříčky a postupně sbíral tituly, včetně anglického, britského a commonwealthského. Jeho neortodoxní styl, prostořekost a sebevědomá vystoupení mu získávaly pozornost, i když mnozí pochybovali, zda jeho talent stačí na absolutní špičku.

Klíčový moment přišel 28. listopadu 2015 v Düsseldorfu, kdy se jako outsider postavil dlouholetému a dominantnímu mistru světa Vladimiru Kličkovi. Kličko neprohrál více než 11 let a byl jasným favoritem. Fury však předvedl mistrovský taktický výkon. Využil své výškové převahy a neustálým pohybem a fintami naprosto frustroval ukrajinského šampiona. V neatraktivním, ale takticky brilantním zápase zvítězil jednomyslným rozhodnutím na body a stal se novým šampionem organizací WBA, IBF, WBO a IBO[8]. Tímto vítězstvím šokoval svět a ukončil jednu z nejdelších panovnických ér v historii těžké váhy.

📉 Pád: Ztráta titulů a osobní krize (2016–2018)

Po dosažení vrcholu následoval strmý pád. Fury nikdy nedostal šanci obhájit své tituly v ringu. Zápas s Kličkem byl dvakrát odložen a Fury se začal potýkat s vážnými psychickými problémy. Veřejně přiznal, že trpí depresí, bipolární poruchou a sebevražednými myšlenkami[9].

Jeho stav se zhoršoval, začal nadměrně pít alkohol a užívat kokain. Přestal trénovat a jeho váha se vyšplhala až na téměř 180 kg[10]. V říjnu 2016 se vzdal všech svých titulů, aby se mohl soustředit na léčbu. Jeho boxerská licence mu byla pozastavena a většina sportovní veřejnosti byla přesvědčena, že jeho kariéra je definitivně u konce.

💪 Velkolepý comeback a trilogie s Wilderem (2018–2021)

Po více než dvou letech mimo ring, během kterých bojoval se svými démony, se Tyson Fury rozhodl vrátit. Shodil neuvěřitelných 60 kg a v červnu 2018 se vrátil do ringu. Po dvou snadných "zahřívacích" zápasech se rozhodl pro odvážný krok – vyzvat nejobávanějšího knockoutéra planety a šampiona WBC, Američana Deontaye Wildera.

💥 První zápas (1. prosince 2018)

Jejich první střetnutí v Los Angeles se stalo moderní klasikou. Fury po většinu zápasu technicky dominoval a Wildera frustroval svým pohybem a obranou. Wilder však ukázal svou devastující sílu a v 9. a 12. kole poslal Furyho k zemi. Pád ve 12. kole byl obzvláště brutální a zdálo se, že je Fury v bezvědomí. On se však jako zázrakem zvedl a kolo dokončil. Zápas skončil kontroverzní remízou, přestože mnoho expertů věřilo, že Fury vyhrál i přes dva knockdownt[11]. Furyho "vzkříšení" v posledním kole se stalo symbolem jeho celkového životního návratu.

👑 Druhý zápas (22. února 2020)

V odvetě v Las Vegas Fury změnil taktiku. Místo technického boxu vsadil na agresivitu a od prvního kola Wildera zasypával tvrdými údery. Dominoval v každém aspektu boje, dvakrát poslal Wildera k zemi, až nakonec v 7. kole hodil Wilderův roh do ringu ručník, aby zápas ukončil. Fury předvedl jeden z nejlepších výkonů své kariéry, zvítězil technickým knockoutem a získal titul mistra světa WBC[12].

🔥 Třetí zápas (9. října 2021)

Trilogie se uzavřela jedním z nejlepších a nejdramatičtějších zápasů v historii těžké váhy. Oba boxeři byli několikrát na zemi. Fury se ocitl na podlaze dvakrát ve 4. kole, ale znovu se dokázal zvednout a postupně přebíral kontrolu. V 11. kole unaveného Wildera definitivně knockoutoval a ukončil tak jednu z největších rivalit v moderním boxu[13]. Tento zápas byl časopisem The Ring vyhlášen Zápasem roku.

reign Panování a ztráta neporazitelnosti (2022–současnost)

Jako šampion WBC Fury snadno obhájil své tituly proti Dillianu Whyteovi a Dereku Chisorovi. Dlouho očekávaný sjednocující souboj o titul nesporného šampiona proti Ukrajinci Oleksandru Usykovi se uskutečnil 18. května 2024 v Saúdské Arábii. V napínavém a technicky vyspělém zápase utrpěl Fury svou první profesionální porážku, když prohrál nejtěsnějším možným rozdílem na body (split decision), přestože v 9. kole byl počítán a jen těsně unikl knockoutu[14].

V prosinci 2024 se konala odveta, ve které Usyk znovu dominoval a porazil Furyho jednomyslným rozhodnutím na body, čímž potvrdil svou pozici nesporného krále těžké váhy.

🎨 Styl a schopnosti

Tyson Fury je boxerský unikát. Při své výšce 206 cm a váze přes 120 kg se pohybuje s lehkostí a agilitou mnohem menšího boxera. Jeho styl se vyznačuje:

  • Vynikajícím pohybem a prací nohou: Neustále mění úhly, což soupeřům ztěžuje jeho zasažení.
  • Neortodoxní technikou: Často boxuje s rukama dole, spoléhá na pohyb hlavy a reflexy. Je schopen plynule měnit guard z ortodoxního na leváka.
  • Vysokým boxerským IQ: Dokáže se skvěle adaptovat na styl soupeře, jak ukázal v zápasech s Kličkem a Wilderem.
  • Neuvěřitelnou odolností a srdcem: Jeho schopnost zvednout se po těžkých knockdownech je legendární.

👤 Osobní život a kontroverze

Fury je hrdý na svůj původ v komunitě irských kočovníků a je oddaným křesťanem. Je ženatý se svou dětskou láskou Paris Fury, se kterou má sedm dětí[15].

Jeho kariéru provází řada kontroverzí. Byl kritizován za své urážlivé a homofobní výroky a v roce 2015 mu byla pozastavena licence kvůli pozitivnímu testu na anabolický steroid nandrolon, což Fury vždy popíral[16].

Navzdory těmto kontroverzím se stal obrovským vzorem a zastáncem v oblasti duševního zdraví. Otevřeně mluví o svých bojích s depresí, úzkostí a bipolární poruchou, a tím pomohl destigmatizovat tato témata ve světě sportu i mimo něj.

🔗 Externí odkazy

Reference